Dárky nejen zdarma

Rozčilujete se, když čtete věty podobné těm následujícím?

· Děti k nápoji dostanou malý dáreček zdarma.

· Na prvních 100 zákazníků čeká dárek zdarma.

· V taštičce najdete jako dárek zdarma zklidňující krémovou masku.

· Výrobce nabízí hodinky se standardním černým řemínkem a jedním barevným, který je jako dárek zdarma.

· Nádobí obdrží coby dar zdarma.

Je jasné, co některé mluvčí popuzuje. Podstatné jméno dar/dárek/dáreček ve svém základním významu označuje ,věc danou někomu bez náhrady‘ a příslovce zdarma pak ,bez (peněžité) náhrady‘. Slovní spojení dárek zdarma tak bylo opakovaně kritizováno jakožto pleonastické, redundantní, nadbytečné. V současné češtině přesto není nijak okrajové, např. v korpusu syn v9 je doloženo 447krát, v korpusu online_archive 2834krát.

Sousloví dárek zdarma je vázáno na marketingovou češtinu, jak také ukazují úvodní příkladové věty. Dárek zdarma nedostanete od manželky k výročí svatby nebo od kamaráda k narozeninám, v soukromé sféře by to bylo bezesporu komické – nebo trapné; takové příklady užití ostatně ani doloženy nejsou. V reklamním stylu ale spojení dárek zdarma i přes dřívější jazykovou kritiku přežívá a nezdá se, že by bylo na ústupu. Zkusme se zamyslet nad tím, proč tomu tak je. Nechme stranou, že jakékoli použití slova zdarma v reklamě patrně není na škodu. Marketéři se zřejmě zdůrazněním skutečnosti, že je daná věc nebo služba bez doplatku, snaží rozptýlit obavy, že pro získání reklamního dárku bude třeba splnit nějakou další podmínku, například zakoupit zboží ve větším množství nebo předplatit službu na delší období.

Mluvčí, kterým se spojení dárek zdarma příčí, jej nemusejí dále reprodukovat. A to ani když mají o nabízenou obchodní pobídku zájem: mohou mluvit jen o dárku. Jazykovědci však při poctivém popisu jazyka nemohou vybrané jevy ignorovat. Aktuálně se proto víceslovnému výrazu dárek zdarma dostalo samostatného slovníkového zpracování v Akademickém slovníku současné češtiny (D, 2022):

· dárek zdarma (drobná) věc poskytovaná obchodníkem za nákup jako odměna a pobídka k dalšímu nákupu.

To je mezi českými lexikony novum, ovšem v některých jinojazyčných slovnících byla ekvivalentní spojení jako free gift nebo Gratisgeschenk zpracována již dříve.

Závěrem si dejme dar radosti z jazyka a podívejme na příležitostná pojmenování, která byla vytvořena na základě slova dárek. V databázi Neomat je doloženo přes desítku výrazů, které začínají komponentem dárk-, srov. dárkobanka, dárkomat, dárkování, dárkovník, dárkobraní, dárkonosič, dárkovka, dárkovost, dárkománie, dárkonoš nebo dárkovna.

Nalezneme zde také více než deset periferních výrazů s koncovým komponentem -dárek, srov. antidárek, cyklodárek, ekodárek, eurodárek, fotodárek, metadárek, předdárek, retrodárek, rouškodárek, sobědárek, samodárek.

Obdarovávání zkrátka k životu neodmyslitelně patří.

Prémiový

Přídavné jméno prémiový se tradičně spojuje s podstatnými jmény jako systém, fond, závod či kniha. Bylo odvozeno od slova prémie, které má podle českých slovníků význam 1. odměna, mimořádná výhra a 2. cena řádným odběratelům (knih aj.).

Procházíme-li ale jakékoli současné obchodní nabídky v e-shopech, reklamních letácích apod., nelze minout prémiová piva, prémiové sýry, prémiové fény, prémiové kuchyně nebo prémiové dovolené. V těchto kontextech výraz prémiový označuje zboží nebo služby, které mají vyšší kvalitu, než je obvyklé, a často jsou také dražší. Dalo by se tedy říci, že jsou prvotřídní, luxusní, vysoce kvalitní, špičkové, příp. exkluzivní. Přestože existuje řada funkčních synonym, nové pojmenování nachází v marketingové komunikaci své místo – svou neotřelostí může přitahovat pozornost a budit zájem o nabízený produkt.

Přídavné jméno prémiový se nově stupňuje, srov. prémiovější potraviny, nejprémiovější vodka. Odvozením se vytváří adverbium prémiově (prémiově vybavené koupelny) a substantivum prémiovost (Češi mají rádi prémiovost). Pomocí předpon super- nebo ultra- vznikají nové, patrně ještě naléhavější výrazy superprémiový (superprémiové značky) a ultraprémiový (ultraprémiová krmiva).

Neosémantismus prémiový není v češtině žádnou horkou novinkou. Už v roce 2014 mu věnovali pozornost dva jazykovědci: Katarína Kálmánová ve slovenském vědecko-popularizačním časopise Kultúra slova a Martin Prošek v popularizačním sloupku časopisu Týdeník Rozhlas. Oba lingvisté se shodovali ve svých postojích a závěrečných doporučeních. Existuje podle nich řada adjektiv, jimiž se dá kvalita a charakter výrobku nebo služby vystihnout přesněji, jednoznačněji a srozumitelněji, čímž se také adresát – potenciální klient – osloví efektivněji.

Jaká je situace po osmi letech? Jistě stále existují mluvčí, kteří výraz prémiový ve významu ,prvotřídní‘ považují za zbytečný. Podle korpusového nástroje Word sketch ale odkazuje prvních šest absolutně nejčastějších spojení s přídavným jménem prémiový právě k jeho novému významu, srov. značka, ležák, kvalita, vůz, kanál, produkt.

Uvidíme, jaký vývoj v uživatelských postojích a ve frekvenci užívání tohoto „prémiového neologismu“ přinese budoucnost. Ať už neosémantismus prémiový zapadne, nebo se v české slovní zásobě stabilizuje – a tím zevšední, po čase se zase nějaký originální výraz objeví. V marketingové komunikaci se totiž cení novost a nápadnost.

Literatura:

KÁLMÁNOVÁ, K. (2014): Prémiové sporenie a prémiová čokoláda alebo o nových významoch slova prémiový. Kultúra slova, 48, 6, s. 345–347.

PROŠEK, M. (2014): Prémiový výrobek – radost, či starost? Týdeník Rozhlas, 15. 9. 2014, s. 24.