Dědečkovat

Přiznám se k  jedné své, snad ne úplně zavrženíhodné, neřesti: příležitostně překládám lotyšskou beletrii. A nadevše mám rád překlady dětských knížek. Překládání dětské literatury je totiž, ve srovnání se sáhodlouhými romány, rozkošnou kratochvílí. Tuhle jsem překládal v hospodě během čekání na kamaráda útlou dětskou knížku O Kátě, která chtěla být dědečkem; nestačil jsem dopít ani druhé pivo – a překlad byl, alespoň nahrubo, hotov. Neznamená to ale, že by dětská literatura byla pro překladatele jednoduchá, triviální, že by nepředstavovala žádnou výzvu, neskýtala žádné úskalí. Tak třeba sousloví darīt vectēvu lietas jsem nejprve přeložil doslova: dělat dědečkovské věci, ale nebylo to ono. Ani s dělat věci po dědečkovsku jsem nebyl spokojený, a tak jsem se rozhodl pro odvázanější řešení: přeložit sousloví jedním slovem, navíc neologismem (?) dědečkovat; myslím, že mě to napadlo už v oné hospodě – a zajisté k tomu přispělo pivo, mok to přeinspirativní. A nejspíš to líbnutí opivnělé múzy bylo šťastné, soudě alespoň podle reakcí čtenářů, které tento novotvar zjevně zaujal. To slovo je rodilému mluvčímu dokonale průhledné (v daném kontextu dozajista), a přesto nabízí široké pole pro interpretaci: dědečkové se zaobírají rozličnými věcmi a činnostmi a každému čtenáři nejspíš podvědomě naskočí jeho vlastní prarodič.

Užuž bych se chtěl zadmout pýchou, že jsem obohatil mateřštinu novým slůvkem, jenže pak stačí pohled do korpusu SYN v9, kde se Pavel Svoboda, ředitel speciálních škol, už v r. 2015 rozplývá: „Letošní léto muselo každému splnit ta nejtoužebnější přání, bylo skvělé! Pro mne osobně bylo naplněno činností, užil jsem si! Od sportování přes týden na vodě a na kolech, dost jsem ‚dědečkoval, prostě báječné.“ K tomu přihoďme 12 výskytů substantiva dědečkování (např. „Naši mají nevýhodu v tom, že ještě pracují, máma píše texty a táta skládá písničky. Ale babičkování a dědečkování zvládají taky skvěle!“; případně v Neomatu doložené: „To dědečkování je ideální, vnouče si půjčíte a pak ho zase odevzdáte,“ – a hned vám ulítnou včely…

Michal Škrabal