Slova revivalová – rivalové dobré češtiny?

Existují slova, která jsou v určitém okamžiku jednoznačnými neologismy, vzpomeňme třeba na zimu 2019/20 a covid-19. A pak máme slova, která vyloženými neologismy nejsou, do jazyka nám pronikla už kdysi dávno, bůhví vlastně kdy, sem tam je někdo užívá, ale v zásadě si jen tak vegetí někde na periferii. Než přijde jejich zářná chvilka, oněch pověstných patnáct minut slávy. Potom mohou leckomu jako fungl nová připadat, jenže pohled do dat je výmluvný. Nejde o zrod, ale znovuzrození, revival, chcete-li hezky česky…

Třeba takový kurzarbeit. O něm (a taky o kurzarbeiterech) se mluví, alespoň soudě podle SYNv9, už drahně let, minimálně od sametové revoluce – viz např. doklad z Respektu ze září 1990: „Kurzarbeit je běžná západní praxe, kdy zaměstnanec dostává za kratší pracovní dobu (4 až 6 hodin) kolem 90 % mzdy.“ Stručné a srozumitelné jak facka, že?!

A vzpomeňte si, jakou „kariéru“ udělal kurzarbeit během covidu. Pandemické časy vůbec znamenaly příležitost pro mnoho zcela nových i z bájného popela povstalých výrazů (více zde). Kurzarbeitu bylo najednou všude plno, jakmile se o něm začalo uvažovat jako o jednom z možných řešení potíží s nedostatkem práce pro zaměstnance. Ne každý to přitom nesl libě – myslím tím obojí: že se nedostávalo práce i že bylo najednou „překurzarbeitováno“. Našli se i tací, kterým to stálo za rozhořčený mail do Ústavu pro jazyk český, jenž je v mysli mnohých českých rodilých mluvčích dosud chápán jako autorita mající primárně za úkol strážit čistotu naší mateřštiny. „Vážený ÚSTAVE PRO JAZYK ČESKÝ, proto jsme se ve školách učili 15 let jazyk český, abychom nyní v české televizi poslouchali – KURZARBEIT ?? tUTO HROZNOU PŘÍŠERNOST S ÚST KRÁLOVSKY PLACENÝCH STÁTNÍCH ÚŘEDNÍKŮ ?? žÁDÁM vÁS O ODBORNÝ ZÁSAH V TÉTO VĚCI,“ rozčiluje se jeden nejmenovaný pisatel, jehož – pravda – české školy ani za tu půldruhou dekádu bohužel nenaučily, co je v užívání jazyka podstatné a co ne. Marně si lámu hlavu, jak si takový „odborný zásah“ náš pisatel vlastně představuje… Patrně by ho uspokojil návrh jednoho kolegy, jenž zamyslev se pronesl lapidárně: „První věc, co udělám, až zítra přijdu do práce – zruším slovo kurzarbeit.“ Věru plán hodný demiurga!

Nápadnou častost tohoto slova jsem pochopitelně zaznamenal také – a mám-li být upřímný, potěšilo mě, že se při přejímání cizích slov tu a tam dostane i na jiný jazyk než na angličtinu. Němčina už není co do své expanzivnosti, co bývala, a novodobých výpůjček z ní oproti všudypřítomným germanismům dříve je jen hrstka, o to víc je však dokážu ocenit – jedno půvabné slovo vedle druhého: kurzarbeit, gastarbeitr, stolperstein, mobilheim, ostalgie, gruppensprcha, špecle, bock či radler. A hlavně jsou skoro všechna potřebná, protože v mnoha případech označují reálie, které je nutné pojmenovat – přičemž české protějšky k nim ne vždy máme. Ano, hledat a uměle je vytvářet sice můžeme (klopýtací kámen – vážně!?), ale ruku na srdce, je to poněkud zbytečné. Notabene když již zmíněná angličtina přejímá slova z jiných jazyků ozlomkrk a vybudovala na tom, myslím si, do značné míry svou dnešní globálnost. Takže, že si čeština umí přivlastnit kurzarbeit a elegantně ho integrovat do svého lexikálního a gramatického systému, není žádná „hrozná příšernost“, ale vlastně její opak – totiž hrozná nádhera!

Ztraceni v pornu

Roku 2006 publikoval časopis Naše řeč článek Ladislava Janovce Porno v současné češtině. Pojednává se v něm především o komponentu porno– s významem ,pornografie, pornografický‘, který se objevuje ve slovech jako pornodabing, pornohvězda, pornokazeta, pornooscar nebo pornovydavatel. Porno v češtině registrujeme také jako podstatné jméno s významem ,pornografie‘ (prodávat porno) a jako nesklonné přídavné jméno s významem ,pornografický‘ (porno komiks). Pro úplnost – a trochu i pro pobavení – uveďme definici pornografie podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost: ,necudný, oplzlý spis, film, obraz ap.‘.

V současnosti se však setkáváme s užitími podstatného jména porno a komponentu –porno, při jejichž interpretaci si s výše představeným významem nevystačíme. Než se začneme probírat jednotlivými příklady, nahlédněme do zahraničních slovníků. Anglický slovníkový portál Dictionary.com uvádí jako druhý význam slova porn ,televizní pořady, články, fotografie apod., které mají uspokojit nadměrnou, neodolatelnou touhu po něčem nebo zájem o něco‘. Velmi podobnou definici nabízí i lexikografický portál Collins: ,publikace nebo vysílání, které prokazují nezdravý nebo voyeurský zájem o určité téma‘. Vysvětlují se tak příklady jako food porn, property porn či real-estate porn. Německý neologický slovník Neologismenwörterbuch obsahuje adjektivum porno s významem ,skvělý, zajímavý‘, objevující se od počátku milénia především v mluvené němčině a ve vyjadřování mládeže, např. Tattoos sind sexy, geil, ja gar porno. Slovník zároveň upozorňuje na možné užití tohoto německého neologismu ve významu s negativním hodnotícím zabarvením, a to ,hloupý, ošklivý‘, např. Die Lampen sind porno.

Také český neologismus porno se užívá ve dvou opačně citově zabarvených významových okruzích. Kladné nebo záporné hodnocení se neomezuje jen na pořady, fotografie apod., ale lze tak označit i zážitky nebo věci.

1. Jde o něco skvělého, obdivuhodného, mimořádného, líbivého.

Na pivní festival dorazíte samozřejmě kvůli pivu, nicméně ani nabídka jídla není na akci nedostatečná. Respektive je naprosto k sežrání. Je libo megahamburger, fish and chips či voňavé ovocné knedlíky? Na Letné nejen zchladíte úmornou žízeň, ale také zažijete gastronomické porno. (zdroj)

A byl tu den D. Sella Ronda Bikeday, cyklistické porno pro ty, kteří kolo milují. (zdroj)

Víte, co je to „organizační porno“? Trend na Instagramu si oblíbily nejen značky. V kreativní tvorbě se v poslední době skloňuje pojem „organization porn“. Jde o typ fotografií, na kterých najdete důmyslně uspořádané věci, které spolu vytvářejí určitý celek. (zdroj)

2. Jde o něco odpudivého, nekvalitního, kýčovitého, prefabrikovaného, nereálného, předstíraného.

Kdo tohle někdy uvaří, ať se za sebe stydí, je to to nejtvrdší gastronomické porno, na jaké můžete v Čechách narazit! Zdravím všechny pravé kuchaře, co to myslí s jídlem vážně. (zdroj)

Jak jsou na tom dnes české zahrady se sádrovými trpaslíky, jsou věční? (…) K vidění jsou mnohem horší věci. Třeba takové japonské lucerničky, to je to pravé architektonické „porno“. Kam se hrabou trpaslíci i se Sněhurkou! (zdroj)

Modré porno je specifický filmový žánr a vysílá se denně na několika kanálech mnoho hodin, za jedno odpoledne se v bedně stane víc vražd než za celý rok a policejní hrdinové je samozřejmě všechny vyšetří. Existují lidé, kteří tyhle sračky sledují, říká se jim dementi. (zdroj)

Jak již bylo řečeno, nových významů nenabývá jen podstatné jméno porno, ale i komponent –porno. Portál Čeština 2.0 eviduje a vykládá příležitostná pojmenování pořadů, fotografií apod.: bajkporno, bikeporno ,video s detailními záběry cyklistiky (záznam napínavého závodu apod.) nebo cyklistického vybavení (součástky, laky, montáž apod.), které ocení jen cyklističtí nadšenci‘; emoporno ,pořad pro diváky, co mají potřebu se vybrečet, např. Pošta pro tebe‘; gastroporno ,fotografie servírovaných jídel, pořízené jak restauracemi jako promo (např. na webu, Facebooku apod.), tak samotnými zákazníky‘; kindrporno ,sled televizních reklam na dětské hračky, nejčastěji běžící od října do prosince hlavně na dětských televizních kanálech‘; lůzrporno ,pořad vyobrazující životy neúspěšných lidí s nízkým vzděláním i společenským postavením, u něhož se průměrný divák může cítit na výši‘.

Můžeme sledovat, jak do popředí vystupují sémantické rysy, které jsou společné se „starým dobrým“ pornem, jako je důraz na vizualitu, lákavost předkládaných výjevů, průnik do cizí intimní sféry či povýšenost nad aktéry děje.

Z příkladů uvedených v tomto sloupku je patrně nejběžnější gastronomické porno, resp. gastroporno / gastro porno (variantně food porn / foodporn, food porno / foodporno).  V databázi Neomat jsou nejstarší doklady těchto výrazů z roku 2009, v češtině se tedy užívají již více než dekádu. Leč ani u nich si mluvčí často nejsou jisti přesným významem, což vzhledem k možnému zcela protichůdnému hodnocení a významové vágnosti těchto slov není příliš překvapivé. Nesrozumitelnost je tak faktorem, který brání výraznějšímu šíření představených lexikálních jednotek.

Polské očkování kečupem

V pandemických letech vznikla rozmanitá příležitostná slova, která souvisejí s očkováním proti covidu-19, viz sloupek Kláry Trskové Vakcinátor přichází. Tyto výrazy mohou být postojově neutrální, např. koronavakcína, nebo vyjadřují pozitivní, resp. negativní postoj, např. vyočkovat se (z pandemie) × očkovací apartheid.

Posměšná a depreciativní pojmenování vakcíny proti covidu-19 často nacházíme v antivakcinačních narativech, v nichž pomáhají konstruovat opozici „my – oni“. Taková slova nezřídka plní i kryptickou funkci, neboť vzhledem ke svému nízkému rozšíření dočasně unikají dosahu automatizovaných algoritmů, které v online prostoru vyhledávají a odstraňují dezinformace.

O výrazy související s očkováním proti covidu-19 a nesoucí negativní expresivitu není nouze, byť jde obvykle o slova řídká, efemérní, tvořená ad hoc, idiolektismy atd. Konkrétní příklady nabízí mj. portál Čeština 2.0, srov.: brakcína ,zbytečná, nefunkční vakcína‘; fuckcinace ,očkování nedostatečně prověřenou látkou‘; očkokot ,nekritický zastánce očkování‘; pichtatura ,povinné očkování proti covidu-19‘; tlakcinace ,povinné plošné očkování‘; vakcínismus ,nekritický obdiv k očkování‘ nebo vakcínokracie ,státní zřízení, které protežuje očkované jedince‘.

Také v polštině nacházíme řadu negativně konotovaných slov označujících proticovidovou vakcínu, jak dokládá elektronický slovník neologismů Obserwatorium Językowe Uniwersytetu Warszawskiego. Například polský výraz keczup (kečup) získal nový, hanlivý význam ,(zbytečná, nedostatečně otestovaná apod.) vakcína proti covidu-19‘. Na jeho základě pak vznikly výrazy jako keczupować ,očkovat proti covidu-19‘, keczupowanie ,očkování proti covidu-19‘ či zakeczupowany ,očkovaný proti covidu-19. Se záměrem zatížit vakcinační diskurz zápornými konotacemi spojenými se smrtí byly v polštině vytvořeny tragikomické blendy trupionka śmiercionka trup ,mrtvola‘, śmierć ,smrt‘ + szczepionka ,vakcína‘.

V češtině užití internacionalismu kečup pro označení vakcíny proti covidu-19 nenalezneme. Nejsou doloženy ani blendy, v nichž by se lexém vakcína propojoval s výrazy z tematické oblasti smrti (hypotetické novotvary *smrtcína/smrtína apod.). Zkrátka a dobře, i v globalizovaném světě vždy zůstává prostor pro národní specifika.