Socka, socky, sockaři a sockařky

Už jste to určitě někde zahlédli. Nebo o tom někde slyšeli. Socky jinak. Nově. Třeba: Správa socek není jen o hezkém obsahu a lajkování komentářů. Cože, socky se spravují? Jak? Nebo: Hodíme to na socky. Proboha, ještě na ně něco házet? Nejsou ovšem socky jako socky. Donedávna jsme pod pojmem socka rozlišovali dle kontextu hned několik významů, z nichž všechny spadají do nespisovné vrstvy jazyka. Vezměme to popořadě: 1. sociální případ, nemajetný člověk. Toto slovo známe jak v jednotném, tak množném čísle: Nejsem žádná socka / nejsme žádný socky. 2. Městská hromadná doprava, vyskytuje se v jednotném čísle: Musela jsem jet sockou. 3. Řidčeji toto slovo označuje i Českou správu sociálního zabezpečení: Musím to oznámit socce, jinak přijdu o dávky. Poslední dobou však všechny tyto významy převálcoval význam nově etablovaný, označující sociální síť. V mluvě marketérů, píáristů (ale nezapomeňme ani na ejčár, protože personalisté si potenciální zaměstnance musejí přece předem proklepnout, a kde jinde než na sockách) každodenní chléb, který se spravuje, na který se hází co nejvíc obsahu a fotek. Socky dokážou přitáhnout nové zákazníky, podléhají strategii, existuje kolem nich zkrátka celá věda – a nejvíc z nich vytěží ten, kdo jim rozumí.

Rozumí jim sockaři a sockařky. Bez nich se byznys ani kerír jen tak nepohne. Jen oni umí analyzovat, nastavovat strategie, cílit kampaně. Prostě dělat socky, aby si je ve firmě nemuseli dělat sami. Pečovat o ně, kultivovat je, posouvat je dál. Zkrátka musejí mít vizi a disponovat kreativitou, jinak bude po sockách i po byznysu.

A o které socky jde? Jako první uveďme fejs neboli facebook. Protože se jedná o sociální síť fungující u nás už poměrně dlouho, mezi sockami je to v podstatě geront, kde jsou lidé, kteří jsou nejspíš často už prarodiči. Rodiče naopak skrolují feedem na instáči neboli instagramu a sledují influencery a influencerky, v horším případě dezinfluencery a dezinfluencerky. Omladina je zejména na tiktoku a snapchatu či na nejnovější síti bereal. A nezapomeňme na twitter, tam jsou ovšem hlavně novináři. A každá tahle socka potřebuje něco jiného. Proto potřebujeme odborníky a odbornice – jak jsme slyšeli, jde o mnohem víc než o lajkování!

Když se občas dívám na obsah na sockách, s napětím sleduju nejen fotky se stovkami filtrů nebo porovnávačky typu instragram versus realita, abych si uvědomila, že není všechno zlato, co se třpytí, ale prahnu zejména po inovacích v jazyce. Nová slova, nová spojení, nové významy, nový pravopis, to je moje! Píše se tam lehce, rychle, a proto se tam dají celkem pohodlně sledovat i trendy ve slovní zásobě.

Sypat

Nesypeme! S hustou výzvou žijeme fit přirozeně. Tak zní jeden z reklamních sloganů propagujících mléčné výrobky, které obsahují přirozené bílkoviny. Z jazykového hlediska nás asi nejvíce zaujme použití slovesa sypat. Známe ho ve významech jako sypat mouku (proudem pouštět dolů), sypat chodník solí (pokrývat povrch), ale často se setkáme i s hovorovými spojeními, jako je např. sypat domů (pospíchat). Také jsme rádi, když nám to sype (vynáší), případně něco, co dobře umíme, sypeme z rukávu. Ale sypat bez doplnění? Týká se užívání anabolických látek v prostředí fitness nebo sportu obecně (steroidy a doping). Doložená věta Jo, Arnold fakt sypal, vole znamená, že i Arnold Schwarzenegger užíval steroidy. Ve fitness se řeší, kdo sype, nebo nesype, kdo chce začít sypat, jestli je sypání správné, a dochází se k závěru, že sypou všichni. Každý má svoje sypáníčko. Kdo váhá, může se ptát, zda je sypač, když má ve stravě málo bílkovin a použije doplněk stravy. Třeba nápoj se zvýšeným obsahem bílkovin, těm ale v tomto kontextu říkáme zásadně proteiny. Kdo ho vypije, je pak nasypanej, nebo ne?