Wearables, spoiler, toxický, glamorizovat aneb Opět ty anglicismy

Bez slov převzatých z angličtiny nebo podle angličtiny vytvořených si současnou češtinu snad ani nelze představit. Ne že by se to všem mluvčím zamlouvalo, někteří v této souvislosti používají expresivní spojení jako „prznění jazyka“ či „kažení češtiny“. Na druhou stranu u nás společenské klima nenahrává vzniku komitétů, které by seriózně vyhledávaly, příp. vytvářely domácí ekvivalenty k přejímkám z angličtiny, jak to dělá například galská Komise pro obohacování francouzského jazyka.

Anglicismy si cestu do naší mateřštiny stále nacházejí a nacházet budou, i když ne všechny v češtině přetrvají. Zda se pro označení nového jevu konkrétní pojmenování uchytí, lze prognózovat jen omezeně. Záleží mimo jiné na tom, zda se dá výraz neproblematicky vyslovit, resp. napsat, zda se používá dostatečně frekventovaně, a to různými mluvčími v rozmanitých situacích, zda se na jeho základě tvoří v češtině další slova, a v neposlední řadě na tom, zda přetrvá konkrétní věc nebo jev, které dané pojmenování označuje.

Podívejme se na několik typově různých anglicismů, které (zatím) české výkladové slovníky neobsahují. Přejímky z angličtiny, které vplují do češtiny přirozeně, snadno se začlení do systému skloňování a dobře se vyslovují, jako například slovo dron, české mluvčí zpravidla nijak nepopuzují. Pak jsou ale výrazy jako wearables. Čech často pociťuje nejistotu, jak toto slovo vyslovit. V angličtině se vyslovuje [ˈweərəb(ə)lz], v češtině lze slyšet [vérebls] nebo [verebls]. Našinec se musí zpravidla i dost soustředit, aby neudělal chybu při psaní slova. Konečně ani nesklonnost výrazu není úplně praktická. Je tedy třeba hledat vhodnou alternativu: wearables bývá překládáno souslovím nositelná elektronika. Nevýhodou je jeho dvojslovnost, ale snadno přímo z pojmenování odvodíme význam – jde o elektronická zařízení tvořící součást oblečení nebo doplňků. K nositelné elektronice patří dnes již relativně běžné chytré hodinky nebo sportovní náramky. Netřeba si představovat jen sportovní design, mezi wearables najdete i elegantní náhrdelník se zabudovaným krokoměrem nebo prsten upozorňující na příchozí e-mail. Brzy nás přestanou překvapovat kabelky, které nabíjí telefon, či trička, co měří tep. „Vereblům“ patří budoucnost!

Také slovo spoiler přišlo do češtiny z angličtiny. Známe je v motoristickém významu ,štít na karoseriích vozidel‘, někdo možná i v leteckém významu ,rušič vztlaku‘. Čtenáři popkulturních recenzí ale dobře znají ještě další, novější význam: ,popis důležité části filmu nebo knihy, který ochuzuje nové konzumenty o překvapení, a tím i o požitek z díla‘. Slušný recenzent či kamarád líčí zhlédnutý film nebo přečtenou knihu buď bez spoilerů, nebo před nimi předem varuje. Takoví však nejsou všichni. Když nám někdo, případně něco zápletku přece jen prozradí, jak potom pojmenujeme jeho činnost? V internetových dokladech nalézáme slovesa spoilerovat a spoilovat (podobně tvořená je dvojice sloves manažerovatmanažovat). Podívejme se na příklady užití: Proč má trailer skoro tři minuty a spoileruje tolik důležitých scén?Nechci více spoilovat, byla by škoda někomu kazit překvapení. Slovesa jsou uvedena v pořadí podle četnosti – ve webovém korpusu Araneum Bohemicum Maximum je frekventovanější sloveso spoilerovat doloženo 241krát, zatímco řidší spoilovat 106krát. Dodejme, že ve spisovném projevu tyto výrazy doma nejsou.

Přídavné jméno toxický původně vzniklo z řeckého toxikón ,jed na šípy‘. Setkáváme se s ním ve spojení se slovy jako látka, zplodina, odpad nebo třeba sinice. V Příručním slovníku jazyka českého je výraz toxický vysvětlen pomocí synonym ,jedovatý, otravný‘ a jeho užití je ilustrováno příkladem: Toxické účinky alkoholu jsou mnohem mohutnější než jeho účinky blahodárné. V poslední době se však výraz vlivem angličtiny objevuje i v dříve nezvyklých kontextech, např. Jejich manželství se během let proměnilo v poněkud toxický vztah nebo Dovedu se efektivně zbavovat toxických lidí, oněch vysavačů energie. Tento novější, metaforický význam slova toxický můžeme vyložit pomocí synonym jako ,velmi nepříjemný, nesnesitelný, špatný, škodlivý‘. Slovní spojení toxická maskulinita a toxická femininita se vztahují k nevhodnému či nevýhodnému prototypickému chování mužů a žen. Společnost Oxford Dictionaries dokonce zvolila adjektivum toxic slovem roku 2018.

A závěrem se zmiňme o okazionálním slovesu glamorizovat. To se objevilo v článku – i v jeho titulku – na portálu iDnes v roce 2019. Bylo v něm reprodukováno vyjádření americké trenérky Jillian Michaelsové, podle níž by se tloušťka neměla glamorizovat. Čtenáři se v diskusi pod článkem podivovali, co že by se to s tloušťkou vlastně nemělo dělat, a komentovali, že glamorizovat je divné, příp. neexistující slovo. Anglické sloveso glamorize (psáno též glamourize, glamorise, glamourise) se totiž obvykle překládá jako ,přikrášlovat‘ nebo ,idealizovat‘. Sloveso glamorizovat bylo dále použito jen v hrstce dalších dokladů: zářnou budoucnost mu tak prorokovat nelze.

Pěna dní, nebo nový význam?

Když čteme nebo slyšíme něco, co se nám nezdá, nemusí to ještě znamenat, že je pisatel/mluvčí nevzdělanec: třeba naopak drží krok s vývojem češtiny lépe než my. Ovšem ne všechny odchylky od normy jsou nutně předznamenáním jazykového vývoje.

V prestižním Deníku N vyšly v minulém roce dva texty, v nichž mě zmátlo použití frazému srazit někoho na kolena. Poprvé to bylo v silném rozhovoru Renaty Kalenské s adiktoložkou Annou Volfovou. Jeho titulek zněl: Moje máma problém s alkoholem zvládla tak, že mě to sráží na kolena, říká adiktoložka. Čekala jsem, kdy adiktoložka vysvětlí, jak ji matčin boj s alkoholismem psychicky poničil, neboť v průběhu celého interview vyslovovala jen obdiv k tomu, jak maminka náročné životní období zvládla. Až po přečtení rozhovoru jsem pochopila, že pisatelka měla sražením na kolena na mysli, že dcera byla ohromena, pozitivně zaskočena. Se zachováním slova koleno by bylo tradičnější užít například frazém dostat někoho do kolen, resp. jít do kolen (to však bylo patrně pociťováno jako málo intenzivní, nedostatečně naléhavé).

Podruhé jsem se podivila, když se v rubrice Bistro N objevil titulek: Jak vaří mileniálové. Souboj vánoček, z nichž jedna vás srazí na kolena. Ulekla jsem se, co strávníkům taková vánočka může udělat, způsobit nějaké zažívací obtíže? Proč bychom si ji tedy měli péct? V textu se dále psalo, že tato vánočka má chuť, co vás posadí na zadek, rozumějme tedy skvělou. Což bylo podle mého idiolektu v přímém rozporu s tím, co hlásal titulek.

Podívala jsem se proto do výkladových slovníků češtiny – také podle nich znamená srazit někoho na kolena ,porazit, pokořit ho, zbavit vlivu či zdeptat‘. A nezdá se, že by šlo jen o zachycení staršího stavu jazyka. Když totiž přehlédneme současné novinové texty, užití frazému odpovídá stávajícím lexikografickým definicím, srov. Při neúspěchu se nenechte srazit na kolena; Spartu rychlý gól srazil na kolena, do hry se pořádně nemohla dostat nebo Ukrajina je pro Putina jen prvním krokem, chce Západ srazit na kolena.

Nechme se překvapit, jak tomu bude za deset dvacet let. Zatím doufám, že vás tento sloupek na kolena nesrazil.

Není krabičkář jako krabičkář

Pro objasnění významu titulního slova nám výkladové slovníky češtiny zatím nepomohou, výraz krabičkář se do nich ještě neprobojoval. V Novočeském lexikálním archivu nacházíme hned dva záznamy užití tohoto slova, a to z let 1818 a 1821; v obou případech jde o význam ,výrobce krabiček‘.

V současné češtině podle korpusu syn v9 dominuje užití slov krabičkářkrabičkářka pro označení lidí, kteří si připravují jídlo do krabičky na druhý den do práce zejména kvůli úspoře času a peněz. Nebo těch, kteří si do krabiček chystají jídlo dopředu na několik dní, aby si díky plánování zajistili také nutriční vyváženost nebo dietnost stravy. Krabičkování je v našich končinách oblíbenou činností, titulek Deníků Moravia z roku 2017 dokonce označuje Čechy za „národ krabičkářů“.

Hudební příznivci možná znají krabičkáře jako muzikanta, který dovedně pracuje s elektronickými zařízeními využívanými při tvorbě hudby. Za krabičkáře byl příležitostně označen také hráč (hospodské) hry s krabičkami zápalek, do nichž se cvrnká. Podle toho, na kterou stranu krabička dopadne, se počítají body a vítěz eventuálně získává titul „krabičkový král“. Mezi ojedinělá užití výrazu krabičkář patří označení typu sběratele, například mobilních telefonů, který usiluje o sbírku s exponáty v nepoškozeném obalu – krabičce. Dále architekta, který má rád hranaté (krabicózní/krabiciózní/krabicoidní) architektonické tvary. Případně člověka, který má rád vše jasně roztříděné.

Na závěr se vraťme k centrálnímu významu slova krabičkář v současném úzu, tedy ,kdo si chystá jídlo předem do krabiček‘. Čeští mluvčí si nezřídka postesknou, kolik slov se dnes přebírá z angličtiny. Tak vida, anglický výraz meal prepper čeština nevyužila. Lze uvažovat o jeho nevstřícné grafické podobě (psát dohromady/zvlášť? kolik p? apod.) nebo o významové nejasnosti pro české mluvčí. Ovšem třeba do němčiny meal prepper v druhém desetiletí 21. století pronikl (více zde).