Jedna velká patchworkfamílie

 

Děti a jejich výchova jsou příležitostí pro vytváření mnoha nových slov již od jejich početí a porodu. Zkumavčátko nazývají šťastní rodiče svou ratolest narozenou metodou asistované reprodukce, zatímco se jiné bezdětné páry mohou uchýlit k surogátství. Potomka jim v tom případě přivede na svět surogátní matka (jinak také náhradní matka), která je uměle oplodněna nebo které je do dělohy vloženo oplodněné vajíčko, aby za devět měsíců porodila jiným rodičům suro-miminko. Pokud si pár najde surogátku v jiné zemi, jejich cesta může být označena jako surogátní turistika. Proti surogaci pak ostře vystupují antisurogační (či protisurogační) feministky a feministé.

Žena, která se rozhodne přivést dítě na svět mimo zdi nemocničního zařízení a plánovaně porodí doma může být označena jako domorodička, domarodička i jako domorodka či domarodka. Nové slovní spojení lotosový porod se používá v případě, že si matka nepřeje přestřihnout pupečník a placenta zůstává s novorozencem spojena ještě několik dní, než pupečník samovolně odpadne.

Pro rodiče prvorozených dětí (nově prvorodiče) vytvořili mluvčí češtiny nová podstatná jména prvomatka a prvootec. Když dítě vyrůstá, jeho liberálně smýšlející rodiče se mohou rozhodnout pro výchovný styl nazvaný nevýchova, který je založený na partnerském přístupu k dětem. Jiní rodiče raději o svého potomka nadměrně a úzkostně pečují, používá se pro ně pak nové slovní spojení helikoptéroví rodiče. A jak se chová tygří matka? Bude pravděpodobně velmi přísná a na dítě bude klást velké nároky.

Někdy svazky mezi rodiči nemají dlouhého trvání, a dítě pak čeká střídavka (jednoslovný výraz se spojení střídavá péče), při které tráví například týden u matky a další týden u otce. Pokud si pár k dětem z prvního vztahu v budoucnu pořídí další potomky s jiným partnerem, mohou své soužití nazývat jako patchworkfamílie či novými slovními spojeními: patchworková rodina nebo rekonstruovaná rodina.

Současnou tvorbu nových slov v českém jazyce můžete sledovat v pravidelně aktualizované databázi Neomat.

Nová slova z portugalštiny

Portugalsky mluví přibližně 261 milionů lidí a mezi země, kde je portugalština úředním jazykem, patří i velmi lidnaté státy, jako jsou Brazílie nebo Angola. Díky globalizaci a kulturní výměně se nová slova z portugalštiny objevují i v češtině.

Prvním novým slovem z oblasti hudby je portugalský styl fado. Od tohoto slovního základu mluvčí češtiny vytvořili další slovní druhy jako přídavné jméno fadový nebo příslovce fadově. Zpěvák i zpěvačka tohoto stylu se portugalsky řekne „fadista“, v češtině pak zpívají fado fadisté a v přechýlené podobě fadistky

Další slova z oblasti kultury se pojí k prý nepřenositelnému portugalskému pocitu „saudade“, který se blíží smutku, ale údajně se nedá přeložit do jiných jazyků. V češtině toto slovo zatím mluvčí používají jako nesklonné podstatné jméno a ve dvou rozdílných rodech. Můžeme se dočíst, že „slavná saudade souvisí s mořem“ či že „portugalské saudade je hudba vyjadřující tamní duši“. Ženský rod by v češtině slovu saudade přisoudili asi především mluvčí, kteří kromě češtiny ovládají jako další jazyk právě portugalštinu, kde je podstatné jméno saudade rodu ženského. Od tohoto slova je v češtině odvozeno také nové přídavné jméno saudosistní (například „saudosistní nálada“).

Z Brazílie se do češtině dostalo mnoho nových slov z oblasti gastronomie: stoly v restauracích obcházejí passadoři a servírují hostům maso. V receptech na květovou špičku se dočtete, že „příprava picanhy začíná u řezníka“. Na české nápojové lístky se dostala skvělá caipirinha – brazilský koktejl, jehož základem je kvalitní láhev cachaçy.

Portugalština má několik speciálních speciální znaků, jako například písmeno „ç“ vyslovované jako /s/. V databázi Neomat ho můžeme najít například ve slovech cachaça (alkoholický nápoj vyráběný z cukrové třtiny) nebo açaí (tropické ovoce, které je využíváno jako energetický stimulant). V češtině se setkáme s různými zápisy těchto slov – často je můžeme najít s graficky nejbližším českým znakem „c“: „cachaca je velmi často přirovnávána k rumu“ a „bobule acai jsou bohatým zdrojem antioxidantů“.

I neologismy mají svůj den

Na půdě Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity proběhlo v druhém zářijovém týdnu již druhé setkání, kde mezi sebou akademici, studenti a zástupci laické veřejnosti sdíleli své poznatky o nových a slangových slovech, tentokrát mělo název „Aktuální trendy v současné české a francouzské neologii a sociolektologii“. Zářijový termín nebyl náhodný – datum 9. 9. bylo totiž Martinem Kavkou vyhlášeno Dnem neologismů. Letos se v Ostravě toto neologické výročí spojilo i se Dnem slangismů, který měl původně proběhnout 3. března, ale kvůli pandemické situaci byl odložen.

Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk českých Akademie věd ČR se ve svém příspěvku věnovala víceslovným lexikálním jednotkám a novým možnostem jejich vyhledávání v databázi Neomat. Nově je v databázi usnadněno hledávání celých slovních spojení (jako například „dortové lízátko“). Klára Trsková promluvila o nových slovech v češtině, která pocházejí z portugalštiny. 

Organizátorka setkání Lucie Radková z Ostravské univerzity seznámila přítomné s aktuálními trendy v ostravské sociolektologii. Zkoumáním neoficiální či polooficiální mluvy různých skupin obyvatelstva má v Ostravě dlouhou tradici – s výzkumem tzv. sociolektů zde začal již významný bohemista prof. Jaroslav Hubáček. Další z přednášejících Jarmila Mádrová se věnovala mluvě v armádním prostředí a prováděla výzkum ve vojenském újezdu Libavá. Zajímalo ji například to, jaká geografická vlastní jména používají vojáci pro rychlé a srozumitelné označení různých míst a jak si tato pojmenování mezi sebou často se obměňující generace vojáků předávají.

Během setkání promluvil také zakladatel webu Čeština 2.0 Martin Kavka například o rekordním nárůstu nových slov, která uživatelé připojovali do online databáze díky potřebě pojmenovat dosud neznámé jevy v průběhu pandemie či o nejoblíbenějších slovech v žebříčcích uživatelských hodnocení. 

Alena Polická z Masarykovy univerzity mimo jiné zkoumá to, jak jazyk z periferie francouzských měst proniká do slovníku mluvčích francouzštiny z vyšších společenských tříd. V Ostravě přednesla příspěvek o jazykové gentrifikaci – ta totiž nemusí postihovat jen městské čtvrtě, ale také jazyk lidí žijících na společenském okraji.

Další setkání příznivců nových slov se uskuteční v roce 2022, kdy jindy než 9. září, na Den neologismů!

Od anorexie k agerexii

Nový výkladový Akademický slovník současné češtiny definuje slovo anorexie jako „psychicky podmíněnou poruchu příjmu potravy projevující se odmítáním stravy ze strachu z nadváhy, způsobující zhoršenou funkci orgánů“ či jako „dočasnou ztrátu chuti k jídlu (jako příznak nějaké nemoci), nechutenství“. Od zmíněného slova lze utvořit nová slova tím způsobem, že se k druhé části slova
rexie 
připojují různé komponenty (například alko-, drunko-, tano- a další). Díky nim lze získat přesnější pojmenování nových psychických nemocí.

Pokud má někdo špatný vztah ke své postavě, snaží se hubnout, ale zároveň holduje alkoholu, můžeme říct, že trpí alkorexií. Z anglického slova drunk pak pochází synonymní podstatné jméno drunkorexie. Muž trpící touto chorobou se může označit jako alkorektik (drunkorektik), přechýlená podoba tohoto nového slova je alkorektička (drunkorektička).

Ti, kdo se obávají, že jejich kůže nebude dostatečně bronzová, se nově jmenují tanorektici (z anglického slova tan, které znamená opálení). Bigorektici (z anglického přídavného jména big, které česky znamená velký) zase potřebují ke spokojenosti mohutné svalstvo. Člověk trpící ortorexií (či orthorexií) se příliš zaměřuje na zdravý životní styl. Pro toto onemocnění se objevilo i expresivní souznačné slovo správnožroutsví. Pregorexie (jinak také pregnorexie) postihuje těhotné, které usilují o štíhlou postavu i v průběhu těhotenství a lidé trpící agerexií (z anglického slova age znamenající věk) se úzkostlivě snaží odvrátit stárnutí.

Další nová slova řetězci *rexie, *rektik či *rektička najdete v Databázi Neomat.

Genderovaná čeština

Nová slova mohou mluvčí češtiny vytvářet například proto, že jim dosavadní slovní zásoba nepřipadá dostatečně přesná. Je to i případ slov, která se pojí se sexuální a genderovou identitou. Pokud je někdo trans, znamená to, že mu při narození nebylo určeno pohlaví, které by odpovídalo jeho genderové identitě. Transmuž se narodil v ženském těle, ale podstoupil tranzici a nyní žije jako muž. Slovo trans se chová jako přídavné jméno nesklonné, ale trans- lze také připojit jako komponent k již existujícím slovům. Díky tomu čeští mluvčí mohou vytvářet slova nová jako například transosoba či transžena

Pokud nejste trans, můžete být třeba cis. Být cisženou nebo cisgenderovou ženou znamená, že máte v rodném listu uvedeno ženské pohlaví a nepociťujete genderovou dysforii. Toto nové slovní spojení popisuje nepříjemný pocit rozporu mezi tím, jak se ve svém těle lidé mohou cítit a jak je vidí jejich okolí. Cislidem se pak příliš často nestává, že by je někdo misgendroval (z angl. slovesa misgender), tedy například použil zájmeno, které jim nevyhovuje.

V březnu slaví ženy MDŽ, v listopadu může svůj den oslavit zase ten, kdo se cítí být mužem. Od roku 2012 připadá na 14. července Mezinárodní den nebinárních lidí, kteří se neidentifikují ani s jedním ze dvou genderů. Spolu s přídavným jménem nebinární (z anglického slova non-binary) se v češtině objevilo i nové podstatné jméno nebinarita

Někteří nebinární lidé mohou být genderfluidní a to, zda se cítí více mužem, nebo ženou, se v průběhu jejich života mění. Ti, kteří nemají žádnou genderovou identitu se raději označují nesklonným novým přídavným jménem agender, které se objevuje i ve sklonné podobě s českou příponou (agenderový). Někomu jinému zase vyhovuje spíše označení bigender. Bigenderové osobě se genderová identita mění v závislosti na tom, v jaké situaci se zrovna nachází. Poslední nové slovo pangender a nové přídavné jméno pangenderový pak v sobě spojuje úplně všechny identity.

Další nová slova s řetězcem *gender* můžete sledovat v databázi Neomat.

Kdo nenosí boty, ten je…

Před několika lety začalo být populární chození bez bot a také nošení speciální obuvi, která by měla chůzi naboso co nejvíce připomínat. Do češtiny díky tomu dostalo množství nových slov, která s těmito trendy souvisí.

Milovníci bosování (tedy chození bez bot) si mohou říkat bosochodci, bosonožci nebo třeba bosomilové. Tito lidé se oddávají zálibě v bosochodii (jinak také bosochodectví) a svým výpravám do přírody říkají bosovýlety. Pro označení parků, kde se mohou nadšení bosařibosáči procházet po nejrůznějších druzích přírodních povrchů, pak vytvořili mluvčí češtiny nová podstatná jména boskopark a bosopark. Komponent boso- se nachází i v kořenu nového slova bosoběžec, které jednoduše označuje člověka, který si raději než s botami zaběhá docela bos. 

Při nákupu obuvi dnes můžeme narazit na další nová podstatná jména jako jsou barefooty, barefootky nebo třeba barefootovky. Majitelé barefootových bot s tenkou podrážkou by měli mít při chůzi podobný pocit, jako když kráčejí neobutí. Z anglického slova „barefoot“ (česky „bosý“) jsou pak odvozena i další slova, například barefooťácibarefooťačky, tedy fanoušci barefootů, kteří na své bosoboty už nedají dopustit.
Další nová slova s řetězci boso- či barefoot- můžete sledovat v databázi Neomat.

Pandemická slovotvorba

Zdá se, že protipandemická opatření zabrala a koronapandemie (jinak také covidpandemie) pomalu spěje ke konci. V češtině po ní zbyde množství nových slov se slovotvorným základem –pandem

Pokud se nám opatření proti šíření viru nelíbila nebo jsme třeba chtěli pandemii trochu zlehčit, mohli jsme ji označit novým slovem s komponentem pseudo- jako pseudopandemii. Pro popsání klidného časového úseku mezi dvěma vlnami pandemie vzniklo nové přídavné jméno mezipandemický a pro období po konci pandemie zase například slovo postpandemie, resp. postpandemický. 

Další nová slova se základem –pandem- vznikala odvozováním pomocí předpon a přípon. Nostalgicky si zavzpomínáme na předpandemický svět, na dobu pre-pandemickou (přídavné jméno je zde psané se spojovníkem pravděpodobně pod vlivem anglického slova pre-pandemic) či prepandemickou. V opačném významu můžeme použít například nové přídavné jméno popandemický.

„Pandemická“ nová slova vznikala také nápaditými kombinacemi již existujících slov. Z podstatných jmen „pandemie“ a „demagog“ vznikl pandemagog – politik zneužívající pandemie k dosažení svých populistických cílů. Slova „pandemie“ a „dement“ dala vzniknout zhrubělému výrazu pandement. A dosud nevídanou zkušenost s životem v demokratickém státě plném nových pandemických pravidel mohl někdo nesouhlasně nazývat pandemokracií.

Pandemii ale nemusí způsobit jen virové nákazy. Připojením komponentu ezo- získáme ezopandemii – rozšíření ezoterických nauk a pověr mezi lidmi. A když se hodně cestujících najednou rozhodne využívat k přepravě jízdní kolo, vypukne cyklopandemie.

Je vaše kokedama málo kawaii?

Pokud by se světové jazyky utkaly ve fiktivním zápase o to, z kterého z nich se dostane do češtiny nejvíce nových slov, pravděpodobně by vyhrála angličtina. Ale ani japonštinu by její jazykoví soupeři nepoložili hned tak na lopatky. Slovní zásoba související s japonskými bojovými sporty (například džudo nebo karate) u nás zdomácněla už dávno. V současnosti z asijské ostrovní monarchie přichází do češtiny nová slova mimo jiné z oblasti gastronomie a populární kultury. 

I na českých menu dnes najdeme sushi (či suši), pravé kobe hovězí a čajové nápoje matcha (psáno také jako mačča nebo mača) nebo sencha (s jiným zápisem jako senča). Zkoušíte rádi nová jídla, ale nemáte mnoho času na vaření? Není nic snadnějšího než příprava polévky miso. Sojovou miso pastu stačí rozmíchat v horké vodě. Pokud chcete docílit toho, aby výsledný pokrm získal i netradiční pátou chuť umami, můžete zkusit přidat některé z mořských řas – je libo wakame nebo snad nori? Na pultech českých obchodů jsou již také k dostání různé původně japonské suroviny: například pohankové soba nudle či slané nakládané švestky umeboši, které najdete také pod názvy umeboshi, umebošky či umešvestky.

Možná se celý život řídíte japonskými zásadami wabi-sabi a ani o tom nevíte! Estetika wabi-sabi se totiž snaží nacházet krásu i v nedokonalosti. Nedokonalost může mít blízko k roztomilosti, kterou můžete nově vyjádřit i slovem kawaii. Výraz lze použít jako podstatné jméno, když mluvíme o japonském stylu kawaii nebo jako nesklonné přídavné jméno v případě překvapivého hudební stylu: kawaii metalu. Inu, roztomilé může být ledacos, třeba i netradiční kokedamové květináče, které visí ve vzduchu jako mechové koule. V češtině je nové slovo kokedama rodu ženského. Další japonská kulatá věc, která dobyla české interiéry i jazyk, se nazývá marimo či řasokoule. Je to řasa, kterou můžete pěstovat ve sklenici s vodou a prospívá jí občasné převalování v ruce.

Křížovky sudoku luští sudokáři a ti, které zachvátila sudokumánie, se mohou zúčastnit i sudokuligy. Z Japonska k nám ale kromě slov spojených s trávením volného času pronikly i výrazy popisující příznačné sociálních problémy: zaměstnanci, kteří dřou až do úmoru, umírají smrtí karoši (či karóši, karoshi nebo kwarosa). Není divu, že v zemi tak zaměřené na výkon, se pak najdou i hikikomori – tedy lidé, kteří odmítají pracovat a raději skoro nevycházejí ze svého pokoje.

Vakcinátor přichází

Očkováním se zabývá obor vakcinologie a jednotliví odborníci jsou pak nazýváni jako vakcinologové a vakcinoložky. Ale i mimo vakcinologické kruhy poskytuje toto téma mluvčím češtiny mnoho příležitostí, jak obohatit jazyk o nová slova.

V první části nově vzniklých slov se objevuje například komponent vakcino-. Takového vakcinofila (tedy člověka milujícího očkování) nemusíte dlouze přesvědčovat, že je vpravování ochranné látky do těla dobrý nápad. U vakcinoskeptika to budete mít asi složitější, protože o účinnosti očkování velmi pochybuje. Očkování můžete podstoupit u svého praktického lékaře, nebo v jednom z očkovacích center, kterým se nově říká vakcinodromy. Možná budou v budoucnu zavedeny také vakcinomobily, tedy auta s vakcinačními týmy, které přijedou s vakcínou až k vám. A o politikovi, který si staví kampaň na tom, že pro občany zajistil dostatek očkovacích dávek, můžeme s nadsázkou říct, že si hraje na nepřemožitelného vakcinátora.

Pokud jste již dostali první dávku z dvoudávkové vakcíny, stal z vás prvoočkovanec. Nová slova spojená s očkováním vznikají nejen skládáním jako ve výše zmíněném případě, ale také odvozováním pomocí předpon a přípon: rozočkovaným pacientem se stáváte v mezičase, kdy čekáte na další očkovací dávku. Zbývá vám jen doufat, že vše půjde hladce a po několika týdnech vás doočkují. Pokud se vakcinaci vyhýbáte jako čert kříži (například proto, že se obáváte silné poočkovací reakce), můžete si říkat neočkovač či antiočkovač. K oběma slovům vznikla i přechýlená varianta – neočkovačka a antiočkovačka.

A kolem očkování vznikají i nová slovní spojení. Vakcinačním nacionalismem nebo také očkovacím nacionalismem můžeme nazvat stav, kdy spolu evropské státy příliš nespolupracují, protože se každý snaží získat dostatek očkovací látky především pro své obyvatele.

Snad už se blíží doba, kdy bude dostatek vakcín pro většinu zájemců o očkování, a díky tomu se z pandemie vyočkujeme.

Až budu velká, chci být instaholkou

Instabásník, instacelebrita nebo také instahňup. To jsou některá z mnoha nových slov, která v češtině vznikla podle názvu mobilní aplikace Instagram umožňující svým uživatelům sdílení fotografií. Samotný název aplikace se v angličtině objevil jako nové „kufříkové slovo“ (blend). První část slova insta- pochází ze spojení „instant camera“ (tedy fotoaparát připravený k okamžitému použití). Druhou část slova si tvůrci Instagramu vypůjčili pravděpodobně ze slova „telegram“. 

Pod vlivem angličtiny dnes mluvčí češtiny připojují komponent insta- k českým slovům, pokud chtějí poukázat na to, že daná věc souvisí s používáním aplikace Instagram. Dobrým příkladem tohoto tvoření je již zmíněný instahňup, což je člověk, který nebere ohled na svoje okolí, protože jeho jedinou starostí je pořídit co možná nejlepší fotografii – tzv. instafotku. Tu vzápětí zveřejní na svém účtu jako instapříspěvek a pevně věří, že se mu podaří oslovit široké publikum a stane se vycházející instahvězdou.

Vystavovat ale nemusíte jen své fotografie, instabásníci či také instapoetové jsou autoři poezie, kteří své výtvory publikují právě na Instagramu. A ten, kdo se díky této aplikaci již proslavil, může si nechat říkat třeba instacelebrita.

Nová slova se vytvářejí i s využitím základu instagram, ke kterému se připojují české předpony, přípony a koncovky. Uživatelům, kteří získají dostatečné publikum a mohou si prostřednictvím této aplikace vydělávat peníze, se říká instagrameři a instagramerky. Narazíme i na výrazy instagramistainstagramistka – jinou variantu označení této novodobé profese. Některé fotky sklízí více obdivu než jiné, proto se vyplatí dobře zvážit, jaký předmět nafotíme. Až tedy uslyšíte, že vaše oblíbená kniha je instagramovatelná, znamená to, že má pěknou (a hlavně dostatečně fotogenickou) obálku.

Stále se rozšiřující řadu nových slov s řetězci insta- a instagram- můžete sledovat v databázi Neomat.