Jak dobré je megadobré?

Slovo „mega“ můžeme použít místo synonymních přídavných jmen „nadměrný“ nebo „obrovský“: když v obchodě narazíme na mega výprodej, je docela možné, že chtě nechtě uděláme mega nákup. Ve zpravodajství slyšíme rozhovor se sportovcem, který sice při zápase propásl jednu mega šanci, ale naštěstí má i nadále vedle sebe svého trenéra, který je mu mega oporou. Dokonce i vděčnost můžeme vyjádřit s výrazem „mega“, když řekneme: „Mega díky!“ Podobně se slovo „mega“ chová, pokud ho použijeme jako příslovce ve významu „hodně“. Když nás něco rozčílí, můžeme zvolat: „Tak tohle mě fakt mega naštvalo!“

Komponent „mega“ svou expresivností podtrhne závažnost našeho sdělení, když si postěžujeme: „včera od sousedů hrála celou noc megahlasitá hudba a všichni jsme se megablbě vyspali“. Kromě doporučeného psaní dohromady volí pisatelé někdy i psaní zvlášť: jídlo může být tedy megadobré, ale také mega dobré. Pokud napíšeme „mega“ zvlášť, bude se ve větě chovat nesklonné příslovce, jako například v těchto statusech na sociálních sítích: „právě jsme přišli z mega úspěšné procházky“ a „k snídani si dávám tohle mega zdravé smoothie s malinami a banánem.“ Pokud komponent „mega-“ od následujícího slova ve větě neoddělíme mezerou, stane se první částí nových slov, ve kterých bude mít vlastnosti jak předpony, tak i kořenného morfému: kdybychom vyhráli nad Švédskem, bylo by to megafajn. Americký golfista Tiger Woods je údajně megabohatý a nákup megadrahého telefonu se nám nemusí vyplatit. Mluvčí češtiny spojují prvek „mega“ dokonce i se superlativem, tedy třetím stupněm přídavných jmen. Můžeme se dočíst o „meganejlepším festivalu“ nebo „meganejvětším překvápku“.

Slovníky neologismů SN1 a SN2, které mapovaly novou slovní zásobu v češtině mezi lety 1985 a 2002, zachytily většinou jen podstatná jména s komponentem „mega“, například megastar, megapodnik, megaúspěch nebo třeba megatrend. Výjimkou byla dvě přídavná jména megaúspěšný a megaboardový. V době publikování Nového akademického slovníku cizích slov v roce 2005 jsme mohli komponent „mega-“ nalézt například ve slovech megafon nebo megahit. Samotné slovo mega pak bylo v oblasti výpočetní techniky synonymem pro megabyte. Dnešní mládež používá slovní spojení „to je mega“, pokud chce zhodnotit, že je něco vynikající. Mladí mluvčí používají také nová slova megální a megálně. Můžeme například zaslechnout, že „ten film byl megální psycho“ či pochvalu, že má někdo „megálně krásný úsměv“. V databázi Neomat nalezneme s řetězcem mega- již bezmála osm set záznamů.

Zajímavostí může být i to, že „mega“ neproniklo jen do češtiny, ale používají ho i mluvčí ostatních světových jazyků. Pokud na vás padla jarní únava a jste megaunavení, v angličtině můžete použít výraz  „mega tired“, v němčině „megamüde“ a v portugalštině „mega cansado“. Na závěr nezbývá než popřát, ať se i v této nelehké době máte megadobře!

Ustrojená neustrojená

Nová slova v češtině nevznikají jen, když potřebujeme něco upřesnit či pojmenovat novou skutečnost. Jedním z důvodů, proč vytvoříme nové slovo, může být třeba také to, že chceme napsat čtivější a zajímavější text. Této vlastnosti neologismů hojně využívají spisovatelé a novináři. Slova ozvláštňují například tím, že první část slova dají do závorky: Podle některých komentátorů provádí Evropská unie (ne)reformy a britské veřejné systémy jsou známé svojí (ne)funkčností. V rubrice domácí se dočteme o radním pro (ne)dopravu nebo o tom, co dělají (ne)hejtmani. A když se ohlédneme do minulosti, zhodnotíme, že socialistické Československo byl (pa)stát, ve kterém lidé pociťovali (ne)svobodu. Při takovém uzávorkování komponentu na začátku slova nastane významová situace blížící se pohádce o chytré horákyni. Ta se měla dostavit ani ve dne, ani v noci a nebýt při tom ani nahá, ani ustrojená. Prostě ani jedno, ani druhé, zkrátka něco mezi tím.

Kromě předpony „ne-“ dávají pisatelé do závorky také komponenty „neo-“, „staro-“ nebo „sebe-“: i dnes mezi mezi jednotlivými národními státy vznikají (staro)nové bariéry, protože hodnoty některých lidí lze označit jako (neo)konzervativní. V lifestylových pořadech si přečteme, že cítit se dobře ve vlastním těle je sice velmi (ne)snadné, ale neměli bychom propadat (sebe)lítosti.

Dále se můžeme z tištěných médií dozvědět, že již brzy možná začneme jíst ekologicky šetrnější (ne)maso vypěstované v laboratořích, ale naše vyhlídky jsou v klimatické krizi i přesto docela (ne)nadějné, protože naše budoucnost bude (anti)ekologická. Z takto uzávorkované negace sice vůbec nezjistíme, na jakou budoucnost se máme připravit, ale aspoň si každý může po libosti vybrat sám.

O životě v pseudosvětě

 

Původně řecký komponent „pseudo-“ může označovat něco nepravého, lživého či klamného. Aktuálně ho mluvčí využívají zejména při vyjadřování záporného hodnocení jevů současného života. Podle škarohlídů se dnešní člověk pohybuje v takovém zvláštním světě, dalo by se říct až v pseudosvětě, který vnímá jen zprostředkovaně svými pseudosmysly

Pseudo- nás může provázet už od útlého věku: naši výběrovou školu mohou závistivci označit jako pseudo-elitní, pseudo-prestižní, zkrátka pseudo-něco. (Pisatelé někdy nestandardně, pod vlivem angličtiny či pro podtržení slovotvorné struktury slova,  užívají spojovník.)

Později nastoupíme do zaměstnání, ale to nás brzy omrzí, protože v něm vykazujeme jen samé pseudoaktivity. Při hledání nového místa se pak musíme vyhýbat různým pracovním pseudoagenturám, protože ty nás chtějí zaměstnat za velmi nevýhodných podmínek, a navíc s námi sepíšou jen takovou pseudosmlouvu. Možná by bylo nakonec výhodnější pracovat na živnostenský list, ale živnostník musí kromě daní platit každý měsíc i pseudodaně (rozuměj zálohy na sociální a zdravotní pojištění).

Jeden pak uniká z tíživé pseudoživotní situace skrze nakupování levného zboží od pseudoznaček. Druhý se vyhýbá konzumentskému pseudožití a peníze si střádá, aby mohl o dovolené poznávat vzdálené končiny. Když se chce ale pochlubit svými zážitky, známí ho navíc nazvou třeba pseudosvětákem. Navíc po čase zjistí, že jeho cestovatelská vášeň byla jen takové prázdninové pseudocestování, protože ten pravý cestovatel stráví na cestách mnoho let a ze svého koníčku si vytvoří životní styl.

Jediná věc, která v našich životech nemůže být nepravá a zdánlivá, je nakonec asi pouze naše smrt. A nebo už se brzy promění ve vratnou pseudosmrt, jakou zatím prožívají třeba komiksoví hrdinové?

Slov s komponentem „pseudo-“ stále přibývá, ač se nejedná o zcela nový jev. Již ve Slovníku spisovného jazyka českého najdeme slova jako pseudokultura ,nepravá, zdánlivá kultura; lžikultura, pakultura‘, pseudomarxista ,kdo se za marxistu jen vydává‘ nebo pseudopoezie ,nepravá poezie pochybné ceny; lžipoezie‘. V pozdějších Slovnících neologizmů, které zpracovávají slovní zásobu mezi lety 1985–1995, resp. 1996–2002, nalezneme na šest desítek takových výrazů, mj. pseudodružstevnictví ,falešné družstevnictví‘, pseudotrampský ,předstíraně trampský‘ (SN1) nebo pseudolék ,lék obsahující jen farmakologicky nepůsobivé látky; placebo‘, pseudostudie ,zdánlivá, pochybná studie‘ (SN2). Po stránce významové a funkční má prvek „pseudo-“ vlastnosti jak předpony, tak kořenného morfému. Jedná se tedy o tzv. prefixoid, slovotvorný prostředek, který stojí na rozhraní slovotvorného základu a předpony (prefixu).

Záhadný flaus

Flauš (či flaus) možná znáte jako druh tkaniny, ze které se dá ušít zimní kabát. Pokud ale od někoho zaslechnete: „celej tejden byl nonstop flaus,“ dotyčný určitě nestrávil celý týden v teplém oblečení. V minulých letech jste si na hudebních festivalech mohli mezi koncerty zajít odpočinout do flaus zóny; flaus je v tomto případě synonymem relaxace a odpočinku.

Flausit může také znamenat nedělat nic užitečného, nebo dokonce mrhat časem. Někdo flausí v práci, jiný „pořád flausí, jako kdyby měl bejt nesmrtelnej“. Občas se toto sloveso objevuje i ve spojení flausit to. Pokud zrovna odpočíváte na lůžku, můžete o sobě prohlásit: „Flausim to v posteli!“

Ke slovesu flausit pak mluvčí připojují různé předpony, celý víkend tak můžete například proflausit u rodičů. Když něco dokončíme, tak jsme to doflausili a stejné sloveso můžeme použít, i pokud jsme někam právě dojeli: „doflausili jsme do města“. Zaflausit s někým zase znamená, že jsme spolu strávili nějaký čas nebo že jsme si popovídali.

A odkud ten záhadný flaus vlastně pochází? Pravděpodobně z anglického slangového slovesa floss, které znamená předvádět se či na sebe poutat pozornost. U českých mluvčí se ale flausení významově blíží spíše poflakování.

Trumpština a überbabišismus aneb Výrazy motivované jmény politiků

Nová slova motivovaná jmény politiků vznikají v češtině běžně, jejich životnost však obvykle kopíruje pouze dobu politikova veřejného vlivu. V současnosti je častým motivantem takto tvořených slov příjmení českého premiéra Andreje Babiše, srov. antibabišismus, babišák, babišátko, babišián, babišovné, babišožrout, protibabišovský, předbabišovský, überbabišismus nebo zbabišovat. V nedávné minulosti bylo hojně slovotvorně využíváno příjmení (dnes již bývalého) amerického prezidenta Donalda Trumpa, srov. odtrumpovat se, po trumpovsku, protrumpovský, trumpiáda, trumpistka, trumpolína, trumpolog, trumpština, Trumptárie, ztrumpovatělý.

Připravili jsme pro vás výběr příležitostných výrazů, které vznikly s využitím jmen současných i bývalých politiků. Pomocí prokliku se dostanete do databáze Neomat, kde je možné prohlédnout si úložku s uvedením kontextu a dalšími údaji.

Čeští politici

Andrej Babiš

Pavel Bém

Jiří Čunek

Jiří Dienstbier

Jiří Drahoš

Miroslav Grebeníček

Miroslav Grégr

Stanislav Gross

Jan Hamáček

Tomáš Julínek

Miroslav Kalousek

Václav Klaus

Eduard Kremlička

Jaroslav Kubera

Miroslav Macek

Jana Maláčová

Petr Nečas

Tomio Okamura

Jiří Paroubek

Ivan Pilip

Roman Prymula

David Rath

Jiří Ruml

Karel Schwarzenberg

Miroslav Sládek

Bohuslav Sobotka

Zdeněk Škromach

Vladimír Špidla

Dan Ťok

Mirek Topolánek

Miloš Zeman 

Zahraniční politici

Šinzó Abe

Jacinda Ardernová

Silvio Berlusconi

Tony Blair

Bill Clinton

Mikuláš Dzurinda

Jörg Haider

François Hollande

Saddám Husajn

Boris Jelcin

Jean-Claude Juncker

Muammar Kaddáfí

Kim Čong-il

Kim Ir-sen

Emmanuel Macron

Vladimír Mečiar

Angela Merkelová

Slobodan Miloševič

Barack Obama

Vladimir Putin

Nicolas Sarkozy

Donald Trump

Geert Wilders

Predátor

Živočich živící se dravým způsobem (lovem a zabíjením kořisti). Takhle vysvětluje význam slova predátor Akademický slovník cizích slov. V poslední době však – také zásluhou dokumentu V síti – vzrostla frekvence mediálního užívání tohoto slova v jiném významu. Diskutuje se totiž o sexuálních predátorech, identitě on-line predátorů ap. V tom případě je řeč o dravých, bezohledných osobách v oblasti intimního života. 

Na bezcitné predátory lze ale narazit i v jiných oblastech lidské existence. Například ekonomičtí predátoři využívají nereálných cen a dalších nekalých praktik s cílem zničit konkurenty a ovládnout trh. Při vydávání vědeckých publikací je pak třeba mít se na pozoru před vydavatelskými predátory, kteří před etikou a kvalitou jednoznačně upřednostňují zisk.

V současné češtině nacházíme také odvozená slova, jež reflektují zmiňovanou bezohlednost, necitelnost, tvrdost, hrubost, drsnost, brutálnost, násilnictví, zneužívání nebo nenasytnost: predátorka, predátorství, predátorský a predátorsky, více zde.

Bere vás hajp?

Vydali jste novou desku nebo snad natočili film? V tom případě byste měli požádat přátele, ať vám udělají trochu hajp. Oni to jistě pochopí a budou vaši práci propagovat mezi svými známými na sociálních sítích. Jezdíte na skateboardu? Možná stojí za to vybrat si takové místo, kde budete mít nadšené publikum, protože přihlížející dav vás může pořádně hajpnout (ve významu vyburcovat k lepším výkonům). Dnes už hajpují skoro všichni, například i veřejnoprávní rádio, když zařadí do vysílání novou skladbu a hraje ji tak často, že se stane velmi známou. Slovo hajp pochází z anglického slangového výrazu hype [hajp], které se používá jako označení reklamy či zviditelnění produktů v médiích, ale jeho významová škála se rozšířila i na další oblasti podobně jako v češtině.

Sloveso hajpovat používají mluvčí češtiny také s předponou na-, ve významu rozdovádět. Pozor, ať omylem příliš nenahajpujete svého čtyřnohého mazlíčka, protože by pak mohl být úplně nahajpovaný a hodiny by hlasitě štěkal! Podobně se kořen slova –hajp- chová i s předponami pře- a vy-. Sociální síť, kterou jste začali používat teprve nedávno, už je nyní pro ostatní uživatele strašně přehajpovaná (stala se až příliš módní záležitostí). Bohužel se vám může stát, že se těšíte do kina na film, který je strašně vyhajpovaný, ale nakonec odcházíte zklamaní. Film nestál za nic, a vy nemůžete pochopit, proč kolem toho byl takový hajp

Hajpování může být ale i vážná věc. Pokud jste včas neinvestovali do kryptoměn, vyjdou vás dnes výrazně dráž. Ziskuchtiví investoři totiž již před dvěma lety způsobili kryptoměnový hajp, tedy rychlé zdražení vůči státním měnám. 

Zájmeno

Zajímavým jazykovým jevem je rodinný slang. V určité rodině používají její členové vlastní novotvar, příp. nějaký běžný výraz užívají jinak, než je zavedené. Jak k tomu dojde? Například se můžete přeřeknout a místo rum do čaje pronesete čum do ráje. Rodina řičí smíchy a od té doby se u vás doma daný alkoholický nápoj označuje už jen vydařeným přeřeknutím.

Doba koronavirová přinesla obohacení slovníku i do naší rodiny. V jedné z prvních relací televizní výuky češtiny UčíTelka se procvičovaly slovní druhy. Paní učitelka děti požádala, aby jí ukazovaly na prstech číslo slovního druhu. Nejprve si společně vyzkoušely, jak předvedou podstatné jméno: zdviženým palcem. Pak už se jelo naostro, paní učitelka vyslovila ona a jeden žák pohotově ukázal zdvižený prostředníček. Kantorka promptně vysvětlila, že zájmena se ukazují třemi prsty, nikoli třetím prstem v pořadí.

Školou povinná dcera tuto příhodu s gustem líčila postupně celé naší karanténní domácnosti – a slovo zájmeno má teď pro nás nový význam. Kdybychom nebyli zdvořilí, celé zapeklité koronasituaci bychom nejraději ukázali… zájmeno.

Inkluze

Slovo inkluze pochází z latinského inclusio, tedy ‚zahrnutí, začlenění‘, a je zachyceno v některých českých slovnících, například Slovník spisovné češtiny uvádí logický termín s významem ‚vztah podřazenosti mezi třídami‘. Frekvence slova inkluze v médiích však vzrostla teprve před pár lety, kdy se objevil nový význam ‚inkluzivní vzdělávání‘. Tento typ vzdělávání je založen na myšlence, že by všechny děti měly mít právo absolvovat stejnou školní docházku. Cílem je tedy inkludovat do běžných škol například děti s mentálním či zdravotním postižením, děti odlišných etnik nebo děti pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Inkluze je v současnosti velké téma, které rozděluje společnost, a k tomu se vážou další nová pojmenování. Zastáncům inkluze se někdy říká inkluzionisté, školy podporující tento typ vzdělávání jsou označovány jako proinkluzivní nebo proinkluzní a kampaň namířená proti inkluzi je antiinkluzivní, protiinkluzivní či protiinkluzní.

A co vy? Jste spíše proinkluzivně naladění, nebo jste zatvrzelí antiinkluzionisté?

Sypat

Nesypeme! S hustou výzvou žijeme fit přirozeně. Tak zní jeden z reklamních sloganů propagujících mléčné výrobky, které obsahují přirozené bílkoviny. Z jazykového hlediska nás asi nejvíce zaujme použití slovesa sypat. Známe ho ve významech jako sypat mouku (proudem pouštět dolů), sypat chodník solí (pokrývat povrch), ale často se setkáme i s hovorovými spojeními, jako je např. sypat domů (pospíchat). Také jsme rádi, když nám to sype (vynáší), případně něco, co dobře umíme, sypeme z rukávu. Ale sypat bez doplnění? Týká se užívání anabolických látek v prostředí fitness nebo sportu obecně (steroidy a doping). Doložená věta Jo, Arnold fakt sypal, vole znamená, že i Arnold Schwarzenegger užíval steroidy. Ve fitness se řeší, kdo sype, nebo nesype, kdo chce začít sypat, jestli je sypání správné, a dochází se k závěru, že sypou všichni. Každý má svoje sypáníčko. Kdo váhá, může se ptát, zda je sypač, když má ve stravě málo bílkovin a použije doplněk stravy. Třeba nápoj se zvýšeným obsahem bílkovin, těm ale v tomto kontextu říkáme zásadně proteiny. Kdo ho vypije, je pak nasypanej, nebo ne?