Legomanie

Míříme tedy k branám německého Legolandu. … Před námi jsou miniaturní Benátky, zmenšené frankfurtské mrakodrapy, přístav v Hamburku. Svět 1 : 20. Legorybář loví ryby, legopotápěč se noří pod hladinu, legogondola proplouvá kanálem. Zmáčknete knoflík, spustí se fontána, zmáčknete další, uvedete do pohybu legoairbus, dalším rozpohybujete auta, loď. A já mačkám. A znovu. Vedle mne dcera zaujatě šíbuje vlakem. Berlín. Holandské mlýny. Je tu Bílý dům, Eiffelovka i egyptské pyramidy. V Allianz Aréně se rozblikají s novým zmáčknutím fotoaparáty legodiváků. Tenhle moderní mnichovský fotbalový stadion je složený z milionu kostek.

P. S. Legozázrak. Efekt se dostavil o pár dní později. Staré legostavby byly oprášeny, rozpracované dodělány, bezprizorní kostky prošly zpracováním nebo alespoň inventurou.

[Magazín Víkend Dnes, 11. 2. 2012]

Manželé Kovaříkovi: „Ještě před 15 lety jsme byli běžná čtyřčlenná rodina. Ale to se změnilo. Nejprve jsme přijali z dětského domova dvouletou holčičku. Ze stejného dětského domova se u nás doma postupně objevili roční chlapeček, pak dvouletá holčička a nakonec i její biologičtí bratři (dvojčata). Zpočátku u nás doma bylo plenkové království, posléze duplové legošílenství, pak se vše změnilo v ‚taxislužbu‘ do nejrůznějších kroužků a škol.

[Proč ne?!, 20. 11. 2014]

Na zámku v Klášterci nad Ohří zítra proběhne poslední akce letošního roku. … Součástí akce bude druhá vernisáž výstavy Svět kostiček a legoworkshopy.

[Mladá fronta Dnes, 20. 12. 2014]

Sice geograficky blízké, ale nudně placaté a dobré leda tak pro tranzit do Skandinávie: taková je většinová představa o Dánsku (nejen) na českém cestovním trhu. Něco na tom je, ovšem zábavy pro děti se v této nevelké zemi najde překvapivě hodně. … Na prvním místě je nutné jmenovat zábavní park Legoland, ikonu všech, kteří propadli kouzlu kostiček Lego. Najdete ho u města Billund v Jutsku, něco přes sto kilometrů severně od německé hranice, a jde o první „legozábavu“ ve velkém – park funguje už od roku 1968.

[IN magazín, 22. 1. 2014]

Když Craig Venter vytvořil v roce 2010 první umělou bakterii, vyvolalo to ve světě vlnu pozornosti a Venter samotný si vysloužil přezdívku „bůh 2.0“. Přesněji řečeno, o umělou bakterii se tak úplně nejednalo, jen její genom byl kompletně vytvořen z chemikálií v laboratoři. Nicméně úspěch to byl, první krok od analogové biologie k biologii digitální. Genomy už umíme nejenom číst, ale začali jsme je i psát. Dnes vnímáme tu dobu skoro jako pravěk. Během posledních let prudce klesla cena DNA technologií a vytváření digitálního života se přesunuje od nositelů Nobelových cen a špičkových laboratoří k běžným univerzitám, přičemž ve výhledu pronikne i do středních škol a k amatérským biologům. V době legoizace biologie se uvažuje o tom, že si časem od místní biotech firmy kdokoli bude moci koupit jakési biologické šasi, minimální životaschopnou buňku, na niž si pomocí PC a jednoduché domácí soupravy navěsí geny podle své fantazie.

[Respekt, 5. 5. 2014]

Řekl mi jeden Řek

Byl jeden Řek a ten mi řek’, abych mu řek’, proč se začalo mluvit o vyloučení Řecka (a ostatních eurochuravců) z eurozóny.

Finanční experti EU mezitím přiznávají, že požadovaných 200 miliard na pomoc chřadnoucím členům eurozóny na záchranu nepostačí a je to jen trik na „uchlácholení trhů“, aby se pád eura zastavil. A že euro se dá zachránit – a dokonce posílit – jen vyloučením Řecka (a ostatních eurochuravců) z eurozóny.

[Mladá fronta Dnes, 21. 12. 2011]

A já mu na to řek’: „Prý se musí najít cesta z té současné eurošlamastyky!“

Situace kolem dluhové krize v eurozóně se zklidnila. Ne, není vyhráno. Klid je jen výrazem důvěry, že už se konečně musí „něco“ udělat, že už se musí najít cesta z té současné eurošlamastyky.

[Mladá fronta Dnes, 14. 10. 2011]

Proto se začalo pracovat na krizovém scénáři řeckého „euroexitu“.

Odchod Řecka z eurozóny přestává být tabu i pro evropské politiky. Jeden z vrcholných představitelů EU, belgický komisař pro obchod Karel De Gucht, poprvé veřejně přiznal, že Evropská centrální banka i Evropská komise pracují na krizovém scénáři řeckého „euroexitu“. Na nutnost připravit se na návrat Řeků k drachmě upozornila také šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. … Experti Deutsche Bank nejnověji přišli s návrhem zavést v Řecku místo drachmy jinou paralelní měnu, již pracovně nazývají „geuro“.

[Ekonom, 24. 5. 2012]

Pro odchod Řecka z eurozóny se vžilo i označení grexit.

Extrémní varianta, tedy vystoupení Řecka z eurozóny, přitom není v zájmu nikoho. Řecku by sice možný návrat k drachmě mohl dlouhodobě pomoci – ekonomice by se dalo pomáhat pohyby kursu. … Odchod Řecka by příliš nepomohl ani eurozóně. … Při „grexitu“ by navíc Evropané mohli nejspíše zapomenout na to, že Řecko dluh někdy doplatí.

[Týden, 2. 2. 2015]

A pak se pár chytrých hlav dalo dohromady a zrodil se nápad zavést pro Řeky místo eura paralelní devalvovanou měnu geuro.

Osud Řecka není ale jen lokální problém. To, jak se evropské úřady k Řecku postaví nyní, bedlivě sleduje celá Evropa. … Co tedy bude se všemi těmi dluhy, které už jsou nesplatitelné? Je přece ve světě běžnou praxí, že svůj veřejný dluh země nesplácejí, ale tzv. ho před sebou rolují. … A pak je tu ještě jeden nápad, zavést pro Řeky místo eura paralelní devalvovanou měnu geuro. Je to prý ve finančnictví něco jako Chytrá horákyně.

[Horácké noviny, 17. 2. 2015]

Hotový drachmagedon!

Nejvíce se nově vytvářená slova strefují do problémů Řecka. Tak také vzniklo slovní spojení drachmagedon zahrnující v sobě jak stav, v němž se současné Řecko nachází, tak obavu z toho, co by se mohlo stát, pokud by skutečně zkrachovalo, či opustilo eurozónu a nuceně se vrátilo k drachmě. Z podobných základů vychází i slovo grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny, případně z Evropské unie, a také geuro, alternativní euro vytvořené pro potřeby Řecka. S nápadem nedávno přišli ekonomové největší německé banky Deutsche Bank. „Považuji toto paralelní oběživo k euru za nejpravděpodobnější vývoj,“ nechal se dokonce slyšet hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer. Výhodou geura by podle něho bylo, že by tuto měnu bylo možné na rozdíl od eura devalvovat.

[Ekonom, 28. 6. 2012]

Je možné, že eurotragédie Řecka spěje k závěrečnému dějství?

Eurotragédie Řecka spěje k závěrečnému dějství: je zřejmé, že tento nebo příští rok země s vysokou pravděpodobností vyhlásí neschopnost splatit své dluhy a vystoupí z eurozóny. … Řecko vězí v začarovaném kruhu nesolventnosti, ztracené konkurenceschopnosti, vnějších deficitů a prohlubující se deprese.

[Hospodářské noviny, 21. 5. 2012]

Autorka příspěvku: Martina Rybová

Nové poplatky a příspěvky

  • skibusovné

Tuzemská horská střediska mají žně. Zima konečně ukázala svou vlídnou tvář a na zasněžené svahy vyrazily tisíce lyžařů. Provozovatelé areálů však čím dál víc připomínají lakotného Trautenberka z televizních večerníčků, který neustále vynalézal nové a nové způsoby, jak si přilepšit na úkor druhých. Zavádějí proto nejrůznější zlotřilé poplatky jako „skibusovné“ nebo si fotografují u turniketů lyžaře, aby nemohli prodat své skipasy někomu jinému.

[Týden, 28. 1. 2013]

  • make-upovné

Pod vlivem reklam a marketingu považuje řada mužů líčení jednak za slušnost, jednak za podmínku, důkaz svého úspěchu. V rodné zemi gigantů typu Hyundai nebo Samsung proto banky, aerolinky či pojišťovny pořádají pro zaměstnance kurzy správného líčení a péče o vlasy (asijské jsou tvrdé a černé, je nutné změkčit je a nabarvit). Pracovníci přímo na přepážkách dostávají příplatky (make-upovné), za něž se ale samozřejmě musejí krášlit jen v duchu firemní kultury.

[Květy, 8. 11. 2012]

  • filmařovné

V médiích proběhlo v poslední době nařčení, že si filmaři mezi sebou rozdělí čtvrt miliardy korun. Vzhledem k tomu, že jsem jedním z těch, kteří si o tuto formu podpory zažádali (právě na film Lidice), mám velmi dobrou představu, jak systém funguje. … Nikoho nepřekvapí, když v samoobsluze utratí tisíc korun a u pokladny po zaplacení dostane například pytlík kávy. Chování tohoto obchodníka by se jistě nazvalo tržní, ovšem když se takto chová stát, nazývá se to „filmařovné“. Někdo to přirovná ke „šrotovnému“, ale to mělo vyplatit peníze dopředu a motivovat pouze tuzemské nákupy, nikoliv zahraniční.

[Mladá fronta Dnes, 7. 10. 2010]

  • šminkovné

Žádná z čerpacích stanic, u nichž MF Dnes zjišťovala ceny, není na seznamu benzinek s nekvalitním palivem zveřejněném loni Českou obchodní inspekcí. Benzinky u dálnic či v centru však promítají do ceny náklady na dražší pozemky. Další haléře naskakují i kvůli „šminkovnému“. „Zatímco ty levnější zanedbávají úklid, dražší čerpací stanice dbají o čistotu prodejny či záchodů nebo o to, aby jejich zaměstnanci byli učesaní. Snaží se také investovat do různých marketingových akcí,“ vysvětluje Roškanin.

[Mladá fronta Dnes, 14. 1. 2012]

  • hegerovné

Nemilovaným zdravotním poplatkům se přezdívá „julínkovné“. Teď se má změnit na „hegerovné“, pokud jízlivý lidový jazýček pojmenuje i nově nastavené poplatky podle nastupujícího ministra. Hegerovné míří správným směrem, i když zatím neznáme ani detaily, ani ochranu sociálně slabých. Rozhodně však ohlášené zrušení poplatku za položku na receptu je dobrý nápad.

[Mladá fronta Dnes, 9. 7. 2010]

  • verbovné

Záměr koalice vypadá náramně. Nástupní plat učitele 20 tisíc, kromě toho verbovací, totiž náborový příspěvek 180 tisíc korun. Z toho šedesát procent hned po krátké zkušební době, zbytek do roka. … Lze étos onoho poslání nahradit „verbovným“?

[Právo, 14. 7. 2010]

  • motorkovné

Dorazí po „filmovném“ i „motorkovné“?
Byla to tradiční neděle. Klidná a částečně televizní. Hlavní závody Velké ceny silničních motocyklů v Brně byly jasná volba. Až do závěrečného vystoupení kolegy novináře, komentátora TV Nova Václava Svobody. … Hlavní facka však přilítla v momentě, kdy vyzval stát, rozuměj daňové poplatníky – i ty motorkám neholdující – aby konečně tyto závody začal řádně podporovat. Jistě, v případě akce, na kterou se ročně sjíždí na 200 tisíc řádně platících diváků, je to bezesporu potřeba. Podobné nářky na „filmovné“, „šrotovné“ a jiné všelidové sbírky jsou pochopitelné od zainteresovaných podnikatelů. Ale od nezávislého novináře bych to rozhodně nečekal.

[Mladá fronta Dnes, 19. 8. 2010]

  • fondovné

Zásadním návrhem, kterým VV mohou potrápit své koaliční partnery a případně jeho neuskutečnění „vyměnit“ za jiný ústupek, je zavedení takzvaného generačního fondu. … „Vedlejším“ produktem generačního fondu jsou však vyšší odvody na sociální pojistné prakticky pro všechny. VV včera zmínily, že by se nad současných 28 procent, které dohromady platí firma a zaměstnanec, mohlo platit dalších pět až osm procent, jež by směřovaly do generačního fondu. Přesné procento ještě neznají. Podle Rusého by záleželo na vývoji porodnosti v Česku a také na zapojení migrantů do systému. Podle předběžného návrhu by to fungovalo tak, že by každý po nástupu do práce platil 28 procent na sociálním pojištění jako dosud plus například osm procent do fondu. Pokud by měl první dítě, osmiprocentní odvod by se mu o třetinu snížil a navíc by dostal jakési „porodné-fondovné“ ve výši třetiny z dosud naspořených peněz. Ten, kdo by založil rodinu například ještě na vysoké škole a žádné příjmy by do té doby neměl, by nic z fondu nedostal.

[Mladá fronta Dnes, 26. 11. 2010]