Přejímky z angličtiny (ostatně nejen z ní) obvykle spojujeme s novými vynálezy, trendy či technologiemi, se kterými dosud nemáme v našem prostředí zkušenost, a proto ani zatím české pojmenování. Nový výdobytek postupně integrujeme do svých životů a s ním i brousíme jeho pojmenování: adaptujeme ho do jazykového systému češtiny, ustaluje se jeho výslovnost, pravopis, ohýbání i třeba stylistické zařazení.
Z ciziny však můžeme přejmout i slova pojmenovávající společenský jev, který sice známe, ale zatím jsme mu nevěnovali dost velkou pozornost na to, abychom ho přesně vymezili. Vezměme si například takový body shaming neboli zesměšňování, psychické zraňování lidí na základě vzhledu. Posměch za nadbytečná kila nebo jiný zdravotní problém není žádná novinka, kterou bychom u nás neznali, co nám ale chybělo, bylo pojmenování tohoto nešvaru – a se zavedeným názvem i větší citlivost k jeho přítomnosti.
Podobně se s přejetím výrazů z angličtiny zvyšuje vnímavost k nešvarům v mezilidských, zejména partnerských vztazích. Například benching (situace, kdy si jeden z partnerů nechává v počátcích vztahu toho druhého v záloze „na lavičce“ pro případ, že nenajde nějakého lepšího), breadcrumbing (v tom případě partner dává druhému jen „drobečky“ své pozornosti) či cushioning (kdy si jeden z partnerů nechává záchranný „polštář“ v podobě stále aktivních účtů na seznamkách). Nebo ghosting, kdy se člověk ze vztahu vypaří jako „duch“, přestane brát telefony a jakkoli reagovat. Vyjmenované výrazy představují jen vzorek jevů, o kterém se hovoří především s rozšířením sociálních sítí a virtuální komunikace. Vyghostovat jsme ale přitom mohli třeba i souseda přímo ve fyzické realitě, sociální sítě však na zmíněné praktiky vrhají více světla a je možné je podchytit a archivovat třeba screenshotem rozhovoru v chatu.
Vrcholnou disciplínu představuje gaslighting, forma psychické manipulace spočívající v podrývání zdravého rozumu nicnetušící oběti. Tento pojem pochází z názvu divadelní hry Patricka Hamiltona Plynové lampy (Gaslights), ve které se muž snaží přesvědčit svoji manželku o její nepříčetnosti mimo jiné tím, že cíleně tlumí svit lamp v domě a ženě tvrdí, že se jí to jen zdá. Takovému manipulátorovi se pak říká gaslighter. Dramatická předloha Plynové lampy byla zfilmovaná už v roce 1944 a podobnou manipulaci provádí třeba Závist v české pohádce Nesmrtelná teta z roku 1993. Jen nám pro toto chování chybí české pojmenování, anglické je v databázi Neomat doloženo až od roku 2021.
Anebo z veselejšího soudku: radost z drobných smyslových požitků jsme si byli schopní užít i před nástupem tohoto dánského trendu, teprve přejímka hygge nám však pomohla si to lépe uvědomit a ocenit.