Prchám, prcháš, prcháme

Nástěnka se skládá z výrazů, které se na internetu a v tiskovinách objevily až v posledních třech letech v souvislosti s rozsáhlou migrační krizí, která znatelně hýbe evropským uvažováním. Protože na tuto krizi existují velmi rozličné reakce, vybrala jsem výrazy tak, aby byly jednotlivé názory na tuto krizi v rovnováze a aby tato nástěnka nemohla být později dezinterpretována jakožto pole pro publikování mých osobních názorů na migrační krizi, či aby nástěnka někoho neurážela.

 

  • protiuprchlicky

Karel Schwarzenberg je jedním z mála, kdo se odváží v protiuprchlicky zhysterizovaném Česku mluvit podobně, jako by mluvil Havel. Jeho postoj je ovšem cenný nikoli jen jako ozvěna hlasu autority či jako jakýsi záhrobní amplion, ale hlavně proto, že je vůči české politice a společnosti disentní.

[Hospodářské noviny, 6. 10. 2015]

 

  • antiuprchlicky

Jediné vážnější drama, které Sobotka řeší a u něhož se poťouchlý čtenář skoro zapotí spolu s ním, je jeho urputná snaha vyjít za každou cenu vstříc politice Angely Merkelové ve vztahu k uprchlíkům. Ovšem tak, aby to zároveň nepoznal patřičně antiuprchlicky naladěný volič sociální demokracie.

[Respekt, 14. 1. 2016]

 

  • antiběženecký

Už to tedy není jen postoj české strany, ale pozice čtyř zemí Visegrádu, které jsou šťastné, že na jejich území se nikdo usazovat nechce. Což je na jednu stranu smutná zpráva o tom, jak jsou tyto státy vnímány v zahraničí (nehostinné, nevstřícné, možná i chudší země Evropské unie), zároveň i radostná zvěst o tom, jak dobře zabrala konkrétní antiběženecká politika v jednotlivých zemích Visegrádu.

[Hospodářské noviny, 13. 11. 2015]

 

  • protiběženecký

 

Během posledního měsíce toho Milan Chovanec moc nenaspal. Nemá na to nárok. Boj proti terorismu a řešení přílivu běženců vytěžuje českého ministra vnitra naplno doma i na evropské půdě. … Jedno je však jasné již nyní: premiérovo okolí v poslední době v neformálních rozhovorech mluví o tom, že Chovanec se Sobotkovi začíná „utrhávat“ a svá protiběženecká prohlášení vyšponovává víc, než je domluvené, aby si zvýšil svoji osobní popularitu a časem mohl Sobotku nahradit.

[Respekt, 30. 11. 2015]

 

  • prouprchlický

Jiří Dienstbier proslul rovněž nadšenou „prouprchlickou“ iniciativou. Pozval by k nám do země daleko více uprchlíků, než na nás chystá Evropská unie na základě kvót. Proč tento muž, který tak úpěnlivě hájí práva žen, zve do země zástupce civilizace, která je považuje za méněcenné tvory, není ovšem jasné. Že by je chtěl na našem území napravovat? Možná.

[Reflex, 23. 12. 2015]

 

V souvislosti s migrační krizí se často hovoří o kvótách Evropské unie na přijetí uprchlíků v jednotlivých členských zemích EU. Česká vláda se k těmto kvótám staví odmítavě, a tak není divu, že se v jazyce objevil výraz antikvótní. Jeho výskyt na internetu je zatím poměrně ojedinělý.

  • antikvótní

Uprchlické kvóty přes odpor Česka prošly. … Pro kvóty nakonec v Evropské radě hlasovali kromě Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska úplně všichni. Polsko, náš domnělý neochvějný antikvótní spojenec, si jako obvykle uvědomilo svůj prioritní národní zájem: silné Polsko v silné jednotné Evropě a souhlasilo se společným řešením.

[Hospodářské noviny, 23. 9. 2015]

 

Jedním z výrazů, který se naopak používá častěji a který se i více ustálil, je slovo minischengen. S návrhem na vznik minischengenu, tedy ohraničeného území s volným pohybem uvnitř samotného Schengenu, přišli Nizozemci. Dle jejich návrhu měl zahrnovat země Beneluxu a Německo. Tento výraz máme doložen i s velkým počátečním písmenem.

  • minischengen

Vytvoření „minischengenu“ uvnitř Evropské unie je pro nás nepřijatelné, shodli se premiéři Česka Bohuslav Sobotka, Slovenska Robert Fico, Maďarska Viktor Orbán a Polska Beáta Szydlová. … „Návrhy na minischengen neřeší příčiny současné krize, ale pouze odvádí politickou pozornost,“ uvádí se v prohlášení premiérů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

[Metro, 4. 12. 2015]

 


Migrační krize přinesla jazyku kromě jiného například i neosémantismus hotspot. Užívá se jako označení pro záchytná centra pro uprchlíky na vnější hranici Evropské unie.

  • hotspot

Ministři vnitra zemí Visegrádu (V4) včera ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. … V boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní spustit funkční záchytná centra na vnější hranici EU. Tyto takzvané hotspoty prý musí být zároveň detenčními zařízeními – uprchlíci by je neměli opustit, dokud nebude ověřena jejich totožnost.

[Hospodářské noviny, 20. 1. 2016]

 

  • Uprchlistán

Zprávy z Uprchlistánu
Začleňování povinně. Německo chystá pro migranty z krizových regionů převratné novinky – úřady jim budou moci nabídnout pracovní místo, aniž musejí dávat přednost domácím obyvatelům. Uvedené opatření má zavést návrh integračního zákona, příprava na více než milion běženců, kteří přišli se současnou uprchlickou vlnou.

[Týden, 18. 4. 2016]

 

  • běžencofil

Vánoce už vlastně byly na koncertě: Vánoce na Barče, tradiční akce muzikanta Aleše Brichty. … Brichta má pestrý rejstřík nadávek, operuje rovněž s termíny jako „běžencofilové“. Oponenty vánočního projevu prezidenta Zemana poslal Brichta do zemí, kde se przní (on, rocker, použil drsnější výraz) domácí zvířata, a jeho vývod o lidech se snahou pomáhat…

[Magazín Víkend Dnes, 9. 1. 2016]

 

Autorka příspěvku: Martina Rybová

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *