Jen těžko by se dalo najít něco, o čem celé Česko v březnu mluvilo více než o pandemii onemocnění covid-19, způsobovaného novým typem koronaviru, a o šití roušek. Je známo, že aktuální události se odrážejí i v jazyce, a tak málokoho překvapí, že koronakrize ovlivnila i českou slovní zásobu už jen tím, že českým národním sportem se (podle textu ze serveru Aktuálně.cz) stala rouškovaná.
Slova s počátečním komponentem korona‑ (jako koronakrize) jsou obzvlášť oblíbená: nejprve se českými sociálními sítěmi přelila vlna komentářů, statusů (někdy charakterizovaných autory jako koronastatusy) a příspěvků k počínající koronapanice, koronamánii a koronahysterii, případně též ke koronašílenství. Někteří si posteskli, že kvůli koronazavírání přišli o práci, ale český lid si zanotoval „Nemít prachy? Nevadí!“ a bez zaváhání se pustil do tvoření koronavtipů (nikdo přece nechce, aby jedinou pozitivní věcí jeho dne byl test na koronavirus…), například o chaotických změnách otevírací doby obchodů vyhrazené pro seniory; spojení otvírací koronadoba, doložené například i v Hradeckém deníku, na sebe nenechalo čekat.
Slova s komponentem korona‑ se brzo rozšířila i do světa reklamy; například následující věta se objevila v propagačním textu o počítačových hrách: Chcete virtuálně navštívit světy ještě nesvobodnější a víc smrtící, než je naše aktuální koronazeměkoule? Nejedny tištěné regionální noviny pak vyzvaly své čtenáře, aby do redakce zasílali své komentáře a postřehy, prostě texty o tom, jak prožívají koronakaranténu. Slovo koronakaranténa je poněkud krkolomné, a tak není divu, že vznikla i jeho kratší alternativa, koronténa.
Naprostá většina výše zmíněných slov se nejspíš nestane součástí běžně užívané slovní zásoby češtiny, ale přesto jsou cenným dokladem dynamičnosti češtiny a jazykové tvořivosti.
A pokud se vám koronaslova nelíbí, není nic snazšího než zůstávat doma a dodržovat hygienická opatření, aby koronakrize co nejdříve pominula a všechna tato slova zmizela v propadlišti dějin…