Koronasloupky v Pátku Lidových novin II

Korosloví

Martin Šemelík, Pátek Lidových novin, 22. května

Přísloví jako například Ranní ptáče dál doskáče či Stará láska nerezaví tu jsou s námi už dlouho. Formou ucelené výpovědi nám zprostředkovávají lidovou poučku či moudrost předků. Mají přitom jednu zajímavou vlastnost, kterou si často ani neuvědomujeme, totiž že frekvence jejich užití není vysoká. (Kolikrát za den řeknete nebo napíšete nějaké přísloví?) Přesto mnohá z nich zná snad každý. Asi i proto čítáme a slýcháme jejich různé obměny, obvykle v rámci nějaké mimořádné situace, ať už z hlediska jednotlivce, či společnosti.

Taková situace nastala nyní v období koronavirové pandemie. Na internetu se tak dozvídáme, že Člověk míní, a koronavirus mění. Na sociálních sítích zase nalezneme sbírku „korosloví“ s položkami jako Rouška kvapná, málo platná či Kolik roušek máš, tolikrát jsi člověkem. A o čem „korosloví“ vlastně vypovídají? Nepochybně o naší jazykové kreativitě a smyslu pro (černý) humor. A dost možná také o tom, že přísloví jsou svým způsobem nesmrtelná. Nepochybuji, že se s jejich obměnami nesetkáváme naposledy. Příště to bude jistě za veselejších okolností.

Přenosce

Michaela Lišková, Pátek Lidových novin, 15. května

To takhle v 80. letech přijde výraz přenosce do Ústavu pro jazyk český a stěžuje si: „Objevil jsem se v novinovém článku, ale čtenářům jsem vadil. Psali kvůli mně dopisy do redakce! Proč ten humbuk?“ Kauzy se ujala lingvistka Polívková (o svém vyšetřování sepsala zprávu do časopisu Naše řeč).

Pro slovo přenosce měla dvě dobré a jednu špatnou zprávu. Začala tou špatnou. Už ve Slovníku spisovného jazyka českého je heslo přenosce stylisticky hodnoceno jako řídké a knižní, což pochopitelně značně omezuje jeho bezproblémové přijímání v soudobých mediálních textech. Dobrou zprávou zaprvé je, že bylo utvořeno zcela podle českých slovotvorných zásad. Zadruhé, k označení toho, kdo něco přenáší, lze užít jak pojmenování přenašeč/přenášeč, tak přenosce. Avšak zatímco výraz přenašeč slouží navíc ještě jako název technického zařízení k přenášení signálů, slovo přenosce má výhodně pouze jeden význam.

Ne vždy převáží dvě dobré zprávy jednu špatnou. Ani dnešním čtenářům by se nezdálo spojení přenosce koronaviru. Čteme a slýcháme o jeho přenašečích, výjimečně přenášečích. Přenosce má prostě smůlu.

Smrtnost

Věra Kloudová, Pátek Lidových novin, 30. dubna

V souvislosti s pandemií koronaviru se v publicistice často setkáváme s výrazem smrtnost. Ne každý toto slovo zná, v diskusích se objevují i názory, proč zavádět tento nový výraz, když už přece existuje úmrtnost, případně jsou obě slova chybně zaměňována.

Smrtnost (letalita) je zavedený medicínský a statistický pojem, který znamená něco jiného než úmrtnost. Udává poměr počtu zemřelých na určité onemocnění nebo jiný jev k celkovému počtu jedinců s danou chorobou či zasažených tímto jevem.

Úmrtnost (mortalita) je pojem obecnější, vztahuje se k celkové populaci a udává počet úmrtí (způsobených čímkoli) v poměru k počtu obyvatel (nebo také na tisíc obyvatel) za rok. Vypadne-li tedy někdo z letícího letadla, je úmrtnost téměř nulová, avšak smrtnost stoprocentní, protože takový pád je neslučitelný se životem.

V obou případech se jedná o názvy souhrnné, vyjadřující statistické vztahy. Jsou tvořeny příponou -(n)ost; úmrtnost je odvozena od slov úmrtí, umřít, kdežto smrtnost od slova smrt a od dnes již zastaralého přídavného jména smrtný. Zřejmě i to je důvod, proč může smrtnost působit nezvykle.

Koronasloupky v Pátku Lidových novin

Koronaslovník

Michaela Lišková, Pátek Lidových novin, 27. března 2020

Slovní zásoba češtiny se proměňuje působením řady faktorů. Mezi nimi má prominentní vliv aktuální společenské dění. Připomeňme si některé impulzy z poslední doby. Po úmrtí Karla Gotta jsme zaznamenali slova jako gottománie – ‚vášnivá zaujatost Karlem Gottem‘ – či pologottka označující jeho umírněnou fanynku. V souvislosti s výrazným vystupováním aktivistky Grety Thunbergové se objevilo pojmenování jejího přívržence gretarián nebo slovo grétorika – ‚ekologická rétorika‘. V bezprecedentní pandemické situaci lidová jazyková tvořivost logicky reaguje na nové jevy, s nimiž se musíme vyrovnávat. Zastavme se u několika výrazů. Například lidé na sociálních sítích sdílejí dobré koronápady, tedy tipy, jak si poradit se stávajícími poměry. Některým z dětí i dospělých, kteří nejdříve vítali koronaprázdniny a korodovolenou, se už nucený pobyt v domácnostech spojený se školními i pracovními povinnostmi začal zajídat. Nejen společenských, ale i osobních rozměrů může nabývat koronakrize. Nepropadejme však korodepresi. Veselé mysli je totiž třeba koro nekoro, tedy za jakýchkoli okolností.

Koronáč

Věra Kloudová, Pátek Lidových novin, 3. dubna 2020

I v současné situaci se potvrzuje, že tvoření slov v češtině je bohaté a pestré, nezalekne se totiž ani pandemie koronaviru nebo – chcete-li – koronáče či koroňáku. A tak, když už jsme v té karošce (karanténě), sdílíme na sociálních sítích koronavirály (příspěvky týkající se koronaviru), potažmo můžeme očekávat novou generaci koroniálů (dětí počatých v průběhu této karantény). Mezitím nás dramatickými novinkami zahltí někteří z koronácků či koronáfuků (lidí, kteří bedlivě sledují vývoj pandemie a neváhají nás zpravit o sebemenších detailech), a to včetně informací o koronoskopii (kontrole osob na hranicích), až na nás toho koronavirválu může být moc. Určitě je lepší pouhý skoronavirus (chřipka tak silná, že to skoro vypadá na koronavirus).

Vedle složených slov s první částí korona- tak dochází k dalšímu kreativnímu obohacování slovní zásoby, například analogií (koroniál podle mileniál), zmíněný koronáč zase vznikl připojením přípony -áč, která v kombinaci se zkrácenými přejatými podstatnými jmény tvoří expresivní slova (jako hambáč či mekáč). A jistě se dočkáme i dalších koronavýrazů.

Rouškovník

Sylva Nzimba, Pátek Lidových novin, 9. dubna 2020

Česká vláda vydala v reakci na šíření nákazy koronavirem nařízení, že si všichni občané musejí na veřejnosti zakrývat ústa a nos, a to například ústenkou neboli rouškou. Jednorázové roušky se staly nedostatkovým zbožím, a tak se lidé pustili do šití látkových roušek a nechali na různých místech vyrůst takzvané rouškovníky.

Přípona -ovník, pomocí níž je toto slovo utvořeno, je charakteristická pro názvy dřevin či bylin, na nichž rostou plody – například fíkovník, banánovník, pomerančovník, kávovník či mandlovník. Rouškovník do určité míry strom také připomíná – většinou má podobu věšáku nebo stojanu, na který rouškošičky a rouškošiči umisťují volné roušky k rozebrání. Někdy se roušky věsí na větve skutečného stromu, a pokud někomu ochrana úst chybí, může si „utrhnout“ a orouškovat se.

V některých odvětvích stále není ochranných pomůcek dostatek, avšak iniciativy jako dobrovolné rouškošití a zakládání rouškovníků se snaží přispět k tomu, aby byla roušková krize zažehnána. Věřme však, že epidemie brzy pomine, roušky už nebudou potřeba a rouškovníky budou moci navždy odkvést.

Slovotvorba za časů covid-19

Jen těžko by se dalo najít něco, o čem celé Česko v březnu mluvilo více než o pandemii onemocnění covid-19, způsobovaného novým typem koronaviru, a o šití roušek. Je známo, že aktuální události se odrážejí i v jazyce, a tak málokoho překvapí, že koronakrize ovlivnila i českou slovní zásobu už jen tím, že českým národním sportem se (podle textu ze serveru Aktuálně.cz) stala rouškovaná.

Slova s počátečním komponentem korona‑ (jako koronakrize) jsou obzvlášť oblíbená: nejprve se českými sociálními sítěmi přelila vlna komentářů, statusů (někdy charakterizovaných autory jako koronastatusy) a příspěvků k počínající koronapanice, koronamániikoronahysterii, případně též ke koronašílenství. Někteří si posteskli, že kvůli koronazavírání přišli o práci, ale český lid si zanotoval „Nemít prachy? Nevadí!“ a bez zaváhání se pustil do tvoření koronavtipů (nikdo přece nechce, aby jedinou pozitivní věcí jeho dne byl test na koronavirus…), například o chaotických změnách otevírací doby obchodů vyhrazené pro seniory; spojení otvírací koronadoba, doložené například i v Hradeckém deníku, na sebe nenechalo čekat.

Slova s komponentem korona‑ se brzo rozšířila i do světa reklamy; například následující věta se objevila v propagačním textu o počítačových hrách: Chcete virtuálně navštívit světy ještě nesvobodnější a víc smrtící, než je naše aktuální koronazeměkoule? Nejedny tištěné regionální noviny pak vyzvaly své čtenáře, aby do redakce zasílali své komentáře a postřehy, prostě texty o tom, jak prožívají koronakaranténu. Slovo koronakaranténa je poněkud krkolomné, a tak není divu, že vznikla i jeho kratší alternativa, koronténa.

Naprostá většina výše zmíněných slov se nejspíš nestane součástí běžně užívané slovní zásoby češtiny, ale přesto jsou cenným dokladem dynamičnosti češtiny a jazykové tvořivosti.

A pokud se vám koronaslova nelíbí, není nic snazšího než zůstávat doma a dodržovat hygienická opatření, aby koronakrize co nejdříve pominula a všechna tato slova zmizela v propadlišti dějin…

Skandály nové doby

burkagate

„Zákaz nošení burky je flagrantním porušením práva žen na soukromí!“ hlásá Rachida Lambaretová, belgická právnička marockého původu pracující – světe, div se – v centru Unie pro rovné příležitosti a odstranění diskriminace. […] „Burkagate“ ještě nestačila odeznít a už tu byl návrh posunout začátek příštího školního roku z 1. na 4. září kvůli muslimskému svátku oběti Íd al-adhá.

[Týden, 3. 4. 2017]

 

burkinigate

V Čestlicích před pár dny proběhla „burkinigate“. Prostudovali jsme si tedy pravidla akvaparku. „[…] Plavecké úbory jsou jednodílné či dvoudílné plavky, a to monokiny, tankiny, burkini, plavecké čepice a koupací trička, vyrobená ze syntetických vláken apod.“ Burkini jsou tedy povolené, koupat se na Adama není zakázáno.

[Reflex, 20. 7. 2017]

diplomkagate

Opisování stálo v minulých dnech křeslo dva ministry: Taťánu Malou a Petra Krčála. Třetí ministr, Lubomír Metnar, měl namále. Jak to, že najednou kosila členy vlády taková „maličkost“ jako diplomová práce? […] Celá diplomkagate je především důkazem, že nejsme v žádné diktatuře a politici, kteří mají problém, pořád odstupují.

[Mladá fronta Dnes, 1. 8. 2018]

 

e-mailgate

Aféra s proslovy za čtvrt milionu dolarů je ale nic proti kauze s e-maily, takzvané e-mailgate. V březnu 2015 se veřejnost dozvěděla, že Clintonová používala v době, kdy byla ministryní zahraničí, soukromý e-mail pro oficiální i tajné dokumenty svého úřadu. Její důvěryhodnost se u Američanů opět propadla na dno a možná i pod něj.

[Hospodářské noviny, 7. 11. 2016]

 

maminka-gate

Spor o básně Jiřího Žáčka o holkách a klucích před časem vyšuměl z veřejného prostoru, ale stojí za to se k němu ještě jednou vrátit. […] Vydala jsem se tedy do mediálního archivu oživit si několik kauz z poslední doby: vedle maminka-gate také debatu o „těhotném člověku“ či unisex záchodech. […] Filmař Vít Klusák počátkem ledna na sociálních sítích upozornil na čítanku pro děti z roku 2015 s básněmi Jiřího Žáčka, v nichž dívkám plánuje budoucnost věnovanou výhradně mateřským povinnostem („K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky“), zatímco „pánům klukům“ dobrodružství a objevování světa („aby se svět točil vpřed“).

[Respekt, 27. 3. 2017]

 

máslogate

Volby jsou za námi, můžeme zpět ke kauze máslogate! Jen u nás dostanete návod, jak si vyrobit máslo bez politiků nebo otravných front v obchodech jak na banány!

[facebooková stránka obchodu Alza.cz, 11. 10. 2017]

 

Nytrogate

Poslankyně ČSSD Pavlína Nytrová prohlásila, že homosexuálové chtějí legalizovat sex s dětmi. Jak vyplynulo z rozhovoru pro Respekt, vyčetla to „na internetu“, přičemž v celé problematice ji řídí její srdce. Je to smutný příběh, především pro ČSSD, která se snaží vypadat jako levicově liberální strana a pak přijde Nytrová a hodí do liberálního snažení nahnědlé vidle. Zároveň ale můžeme Nytrogate vzít jako užitečnou případovou studii na téma, jak v časech informační společnosti funguje mechanismus totálního zpitomění, které ovšem samo sebe považuje za cestu k samotné pravdě bytí.

[Hospodářské noviny, 5. 7. 2016]

 

 

Piškotygate

Nadnárodní výrobce sušenek Mondelez přesunul výrobu Tradičních piškotů Opavia z Opavy do polské Jaroslawi. Výrobce zachoval recepturu, ale piškoty z polské továrny měly jiný tvar, barvu a chuť, na což spotřebitelé reagovali s nevolí a hromadně vyzývali k bojkotu firmy. Celý poprask si dokonce vysloužil pojmenování Piškotygate“.

[E15, 10. 11. 2015]

 

trenkygate

Trenkygate“: Rozčílený kancléř chce někoho odvolat. Chystá i změny v opravách Hradu

Minimálně jeden z trojice velitelů, kteří pečují o bezpečnost Pražského hradu a prezidenta, brzy přijde o místo. Kancléř Vratislav Mynář nyní rozjel vlastní vyšetřování, kdo z nich zavinil, že muži převlečení za kominíky pronikli na střechu Hradu a místo prezidentské standarty vyvěsili obrovské rudé trenýrky.

[Hospodářské noviny, 22. 9. 2015]

 

piškotgate

Světem českého spotřebitele v posledních týdnech hýbe kauza pozměněné receptury tradičních piškotů, lidově zvaná piškotgate. Kromě toho, že se již poněkolikáté v plné nahotě ukázal negativní dopad koncernových politik na tradiční značky, poskytla firma Mondelez veřejnosti precizní návod, jak nepostupovat při krizové komunikaci.

[E15, 10. 11. 2015]

 

vejcegate

Jako nápad na letošní #hogofogo štědrovečerní večeři pro celou rodinku vede „míchaná vajíčka na másle“. Kazí to jen fakt, že stavebko mi na to nestačí a hypotéku už nevyřídím včas… A takové krásné #Vánoce to mohly být! #máslogate #vejcegate #mastnéavaječné #štastnéaveselé

[Twitter, 11. 11. 2017]

 

kundagate

Jak tak čtu denní tisk, tak nám ta kauza #kundagate pěkně košatí. Vyloženě iniciátor celospolečenských témat, ten náš prezident #Zeman.

[Twitter, 4. 11. 2014]

 

Zobrazit další slova končící komponentem gate

Ezologismy

Lehce hebefrenní astrologický Járův výkladový systém světa a lidské psychiky, jemuž říká Astrofocus, je obvyklý soubor esoblábolů a instantního duchovna, jakých nalezneme v rámci hnutí New Age tisíce. Jára rovněž vytvořil esosystém Aurarelax. Jedná se o plnohodnotné výkladové systémy, podobné, jako je tarot, kávová sedlina nebo vajgly z jointů.

[Reflex, 18. 6. 2015]

Samovznícení, levitace předmětů, věci padající znenadání na stavební dělníky. Bizarní příběh jako vystřižený z Akt X se píše na Českolipsku ve vsi Nedamov. Ve zdejším rekonstruovaném penzionu se podle svědků dějí nevysvětlitelné jevy, které má podle nich na svědomí poltergeist, tedy bytost známá z literatury i hororových filmů. … Leoš Kyša, předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos, který obhajuje a šíří poznatky současné vědy, tvrdí, že jde jen o ‚ezocirkus‘.

[Mladá fronta Dnes, 12. 6. 2017]

Po kategoriích ezolidí se pojďme podívat na kategorie ezozboží. Tady samozřejmě kraluje věštění, horoskopy a vůbec všechny představitelné podoby pohledů do budoucnosti. Nikdy by mě nenapadlo, že může existovat třeba pětadvacet edic vykládacích karet ve všemožných – většinou airbrushově nevkusných – designech.

[Reflex, 23. 12. 2015]

Jarmila Krupová: Zákon besed: Pozvete spisovatelku – přijde 12 lidí, z toho 5 knihovnic. Pozvete kartářku, ufologa nebo ezo-někoho – sál je plný.

Lord Shedy: Ezobábyezodědci vykládající ezonesmysly. Zezodementizování méně myslících lidí.

[Twitter, 17. 10. 2016]

https://twitter.com/LordShedy/status/788075815779139584

Celý těhotenství může působit fajnově a sluníčkově, ale při porodu může nastat takovej problém, že za to zaplatí životem buď matka, nebo dítě, nebo oba. Takže těhotenství bez rizika možná, ale nikdo nemůže předpovídat, co se stane při porodu. a ne, to, že sis vyložila karty s bohyněma a ty ti řekly, že porodíš krásný křišťálový dítě bez problému, neni argument, ty ezokrávo! Jenže když někdo vidí místo porodnice haunted house, tak je to těžký, no. Protože bezpečnější je to „doma, kde nejsou zlí doktoři zkorumpovaní zlým farmaceutickym průmyslem, co chtěj načipovat její křišťálové dítě hned po porodu“. Ale to, že se s „křišťálovym novorozencem“ může cokoliv stát, to už je jedno. Hlavně, že já mám pohodlí a moje nemocná ezodušička je spokojená, protože symbolizuju matku Zemi a čichám přitom vonný tyčinky.

[Internet, 17. 3. 2017]

Křesťanství a další náboženství nerespektovaly zákony fyziky, ezo vystrčilo fakáč i na všechny ostatní zákonitosti. „Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné, zařiďte mi to!“ Nelicencované ezokněžky mají pro tohle tupý sobectví pochopení a za lowe rády zařídí cokoli. Chtít od života vše znamená pro oplácanou farmaceutku užít si nevěru s dobře tvarovaným, namol ožralým alfasamcem, bezelstně se k ní přiznat příteli po ročním vztahu, nechat se opustit oběma, podobnou strategii v různých variacích několikrát zopakovat a stále u toho doufat, že karty, čakry a další spojenecký síly ve vesmíru jí přinesou muže, kterého si – jakožto nositelka nezpochybnitelného nároku na štěstí – doopravdy zaslouží.

[Internet, 3. 8. 2015]

Přečetla jsem hodně duchovní literatury, občas jsem si i nahlas přeříkávala nějaké pravdy, měla jsem pocit, že jsem děsně osvícená. Jenomže teorie a praxe jsou dvě různé věci. a tak kromě ezoknih čtu i vědeckou literaturu. Chci to mít v rovnováze. a hlavně se snažím přijímat to, co je mi dáno. k tomu nejsou potřeba knihy, stačí uvědomění si sebe sama.

[Marianne, 24. 9. 2015]

A dokud zde budou například lékaři, kteří mají strach se ozvat proti tomu, jak je systém nastaven, rodiče, kteří mají z různých důvodů z očkování všech povinných i nepovinných vakcín strach, budou nálepkováni jako „ezomaniaci“, neposuneme se dál. Nesvoboda se dá řešit jen tak, že víc a víc lidí se bude beze strachu svobodně ozývat. a proto ta epidemie v názvu.

[Horizont, 21. 3. 2017]

Placebo, tedy právě ono často nevyzpytatelné působení psychického stavu pacienta na jeho uzdravení, je předmětem výzkumu po celém světě i u nás. Dobří lékaři, včetně těch, kteří stáli při založení Sisyfa, jej využívají či využívali pro dobro pacienta. Nepotřebujeme Číňany ani moderní mediální ezomudrce z ženských časopisů, abychom objevovali něco, co už dávno víme.

[Lidové noviny, 4. 3. 2017]

Ezokonzument neplatí proto, aby musel životní problémy složitě řešit, ale nechá je mistra Reiki za pár táců „rozpustit v sedmidenním procesu“. Chce ale i něco navíc. Kancelářský krysy žebrají o špetku dobrodružství tak nevybíravě, že ho do nich ezopodnikatelé ládují všemi otvory, avšak ne zas tak moc, aby ho krysy nebyly schopný strávit. a tak vidíme, jak z Facebooku mizí Lenky a Martinové a nahrazují je Yamuny a Shivové.

[Internet, 3. 8. 2015]

Zajímavou kapitolu ezotrhů tvoří ezoestetika. Tu nelze při vší slušnosti nazvat jinak než pokleslou. Je to estetika kýče, levné líbivosti, umělé hmoty, pozlátek, otumlovaných bezcenných „léčivých“ polodrahokamů a ochranných pyramid z epoxidu. … Amulety nejrůznějších provedení vynikají stejným nevkusem, ale ukazují, že ezosubkultura není izolovaný jev. Nad siderickými kyvadélky – čarodějnickými pomůckami, jejichž pomocí se určuje například budoucí pohlaví dítěte – mávnu rukou, to je disciplína sama o sobě.

[Reflex, 23. 12. 2015]

Kdykoliv vidim nějakou matku s dítětem přikurtovanym v tom ezošátku, což teda dle mýho musí bejt v tomhle vedru neskonale super, mam strašnou chuť se jí zeptat, jak tu placentu sežrala. Smoothiečko? Steak? Tataráček? Lasagne?

[Facebook, 20. 6. 2017]

Petr Jelínek alias Pstruh103 je také youtuber. Prý slavný. z Jihlavy. Pstruh103 si v jednom ze svých videí vzal na paškál jakousi Petru Yamunu Wolf, která na internetu nabízí podivné ezo-věci v čele s „vaginální terapií“. Pstruh103 kritizoval hlavně ceník desetihodinové „léčby“ – 15 tisíc korun. Vaginální terapeutka následně youtubera zažalovala. Prý kvůli němu přišla o zisk 700 tisíc korun a také byla uražena. Pstruh103 byl totiž ve videu hodně vulgární.

[Týden, 3. 4. 2017]

Ta ženská je normální magor. Matku nemocnou rakovinou chtěla vyléčit šamanskými medicínami z pralesa či Jonášovými kapkami a divila se, že na ni zbytek rodiny kouká blbě. Matku jí nakonec samozřejmě zabila chemoterapie a ozařování, jak tvrdí. Sobě podobné ezoženy léčí masírováním vagíny, čemuž říká vaginální masírování, protože tvrdí, že negativní zkušenosti ukládají v těle a zůstává blok v oblasti sexuálních orgánů. Muži se mohou těšit na anální mapování.

[Internet, 3. 8. 2015]

Zobrazit další slova začínající komponentem ezo

Zdroj grafiky
https://media.istockphoto.com/

Svět na trumpolíně

Angela, patronka Západu a matka všech jistot, se rozhodla do toho jít znovu. … Jenže pokud máme v Merkelové vidět civilizačního Antitrumpa, chtělo by to také, aby byla méně jako Hillary Clintonová. Bývalá první dáma Spojených států neměla žádné jasné poselství, co chce změnit, prostě co chce dělat jinak, než už to činil Barack Obama. Ale Američané změnu požadovali, ať už vlastně jakoukoliv.

[Hospodářské noviny, 22. 11. 2016]

Čekali byste, že s prvním antitrumpovským songem přijde někdo jako Weird Al Yankovic nebo jeden z těch přidrzlých stand-up komiků? My taky, ale v minulém týdnu je předběhla indie víla Fiona Apple. Její inkriminované video na Tumblru sice vypadá, jako kdyby patnáctileté trdlo točilo do štěkotu nějakého čoklíka parodii Záhady Blair Witch, ale nenechte si její trumpifikovanou vánoční klasiku Nata Kinga Colea The Christmas Song ujít. Už jen kvůli tomu odkazu na rebelující Sinéad O’Connorovou a trhání fotky někoho, kdo podle ní zosobňuje čiré zlo.

[Reflex, 15. 12. 2016]

Většinovými Trumpovými voliči byli přesto právě ti zmiňovaní „bílí muži“ ožebračení globalizací. Nebo ne? | Bílí muži byli mezi trumpisty sice ve většině, to máte pravdu, ale těsně nadpoloviční – 52 procent. Mýtem se však ukázala být původní bajka, že typický Trumpův volič je zchudlý dělňas, modrý límeček, kterému kdosi nepřejícný přestěhoval továrnu do Číny – přes polovinu jeho elektorátu tvořily rodiny s příjmem nad 50 tisíc dolarů ročně čili typická středostavovská vrstva. a že o vítězství rozhodli venkované – „redneckové“ z farem, nevzdělanci a vidláci? Selský rozum právě proto je selský, že není městský.

[Reflex, 16. 11. 2016]

Dobrá zpráva z Trumpistánu: V americké administrativě posílilo křídlo, které vnímá Rusko jako hrozbu
Když začne prezident přesvědčovat novináře, že jeho administrativa funguje „jako jemně vyladěný stroj“, jako to ve čtvrtek udělal Donald Trump, panuje mezi veřejností obvykle přesvědčení hraničící s jistotou, že opak je pravdou.

[Respekt, 20. 2. 2017]

O hlouposti českých trumpofilů
… Nadšení, které Donald Trump vyvolává u některých českých politiků, je obtížně pochopitelné. … Zdejší nadšení nad Trumpem volajícím „America First!“ a zpochybňujícím NATO je podobné, jako by svéhlavé vlčí štěně jásalo, že se rozpadá smečka, protože si myslí, že nadcházející tuhou zimu přežije lépe o samotě.

[Hospodářské noviny, 24. 1. 2017]

Svět na trumpolíně: Proč je nový americký prezident ještě horší, než se čekalo
… Způsob Trumpova vládnutí a jeho hodnotová orientace nicméně už během prvních dvou týdnů stihly na domácí scéně vyvolat zděšení. Proti „novým pořádkům“ se masivně demonstruje a vystupuje, americké státy podávají žaloby na Trumpovy dekrety, s vládou bojuje několik stovek amerických měst, která chtějí bránit přistěhovalce před federálním aparátem. Proti Trumpovi vystoupilo více než tisíc amerických diplomatů, podporu mu vypověděli hlavní sponzoři amerických republikánů, miliardářští bratři Kochové, bouří se hybatelé americké ekonomiky ze Silicon Valley.

[Respekt, 6. 2. 2017]

Díky Donaldu Trumpovi se na pracovní trh vrátí některá povolání. i když asi ne ta, v jejichž opětovný rozkvět doufají jeho voliči, tesknící po továrnách, které jejich vlastníci přesunuli do rozvojového světa. Renesanci zažijí jiné profese: třeba trumpologie. To není nic jiného než práce, kterou před rokem 1989 vykonávaly na Západě tisíce lidí. Říkalo se jim kremlologové. Chytali se každé fotky a každého slovíčka, které zaznělo z Kremlu. a na základě toho předpovídali, jaká bude sovětská politika nebo kdo je v politbyru nahoře a na koho čeká pád. Moderní kremlologové budou stejně intenzivně sledovat Donalda Trumpa a jeho okolí.

[Hospodářské noviny, 21. 11. 2016]

Podle německého ekonoma Daniela Grose a jeho textu taktéž pro Project Syndicate tu existuje precedent v tom, jak může trumponomika potenciálně prospívat Evropě. Poté, co se na počátku 70. let rozpadl brettonwoodský systém zafixovaných kurzů, vytvořila západní Evropa společný měnový systém (EMS), který se měl stát ostrovem stability v oceánu fluktuujících měn. Zpočátku to moc nefungovalo (inflace byly různé, ekonomické politiky též), ale situace se rychle zlepšila, když se americkým prezidentem stal Ronald Reagan. Reaganomika vytvořila velké rozpočtové schodky v kombinaci s ultrasilným dolarem. To Evropě pomohlo – spolu s nízkými cenami ropy – překonat disparity a dosáhnout růstu. v té době to také bylo naposledy, kdy Itálie rostla rychleji než zbytek EMS. Trumponomika směřuje k vytvoření navlas stejných podmínek.

[Lidové noviny, 9. 12. 2016]

Bendovy trumpoty
Poslanec Marek Benda se těší z Trumpovy výhry v prezidentských volbách, za níž vidí vzpouru běžných Američanů vůči politické korektnosti sužující dnešní Západ. U tvrdého konzervativce, jakým je Benda, i jemu podobných lehce překvapí tenhle projev paroubkovské příchylnosti k obyčejnému člověku. Zarážející je i skutečnost, že zapřísáhlí stoupenci laisser-faire zničehonic fandí muži, který hlásá protekcionismus a rozjednanou smlouvu o volném obchodu mezi Evropou a USA slíbil zahodit do koše.

[Metro, 16. 11. 2016]

Volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, zakotvený v Maastrichtské smlouvě sjednocující Evropskou unii, umožňuje občanům žít ve státě, kde vládne jemu přijatelný/á prezident/ka. Vážně nevím, proč se se vším tolik trápíme?! Přitom máme řešení všeho pod nosem. … Nabádám nespokojence z New Yorku, ať se přestěhují do Evropy pod vedení Merkelové nebo umírněnějšího Zemana, který navzdory své rétorice nemá ty pravomoci. Naopak ať naši nespokojenci a islamofobové se přestěhují do Trumptárie, tedy do obezděných USA, neboť se jim okamžitě uleví i bez antidepresivní medikace.

[Internet, 10. 11. 2016]

Euro v sobě od počátku nese systémové chyby a my jsme je stále neopravili. Reakce na migrační krizi se bezvýsledně táhne už dva roky. Já si proto například umím představit, byť nerad, že nebude schengen. Jestli jsou lidé přesvědčeni, že jim to pomůže k větší bezpečnosti, tak ukazujme pasy. Než abych riskoval, že se tady „ztrumpizují“ některé státy, uzavřou se do sebe, až EU úplně skončí, tak raději zrušme schengen.

[Respekt, 6. 2. 2017]

Koncem roku se může stát prvním malým evropským Trumpem Norbert Hofer, který převezme rakouské prezidentství. Dalším Trumpem může být příští rok nizozemský premiér Geert Wilders a paní Trumpovou Marine Le Penová ve Francii. Jen v Česku si svého Trumpa volit nemusíme – prezident Miloš Zeman za tři roky ve funkci už stačil notně „ztrumpovatět“.

[Hospodářské noviny, 10. 11. 2016]

Zdroj grafiky
https://www.cia.gov/
http://abovethelaw.com/

(Po)strachy moderní doby

V Jihoafrické republice čím dál častěji útočí místní černí Afričané proti černošským přistěhovalcům z jiných zemí. Už dva týdny brutálně řežou imigranty z Konga, Malawi či Nigérie, plení jejich obchody. v posledních dnech se napětí vyostřilo, nejméně pět lidí zemřelo. Jihoafrické úřady odmítají zvát tyto útoky xenofobií, hovoří o afrofobii“. Cizinci si stěžují na nedostatek ochrany a někteří se začali vyzbrojovat.

[Mladá fronta Dnes, 18. 4. 2015]

 

Vláda premiéra Antonise Samarase schválila další omezování státních výdajů ve výši 13,5 miliardy eur a do té doby pokojné protesty v ulicích řeckých měst se proměnily v násilí. Premiér Samaras další výdajové škrty zdůvodňoval obavou, že bez nich Řecko od EU, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky nedostane další pomoc, tentokrát prý bezmála 39 miliard dolarů, bez nichž by prý vláda už 16. listopadu nebyla s to vyplácet mzdy nebo penze. Tvrdil, že se tím Řecko „konečně zbaví drachmofobie“ a že nynější vlna škrtů bude už úplně poslední, ale věří mu jen málokdo.

[Literární noviny, 15. 11. 2012]

 

Kyperské bankovnictví bylo a je centrem praní špinavých peněz, především z východu Evropy. Tento argument při standardně udržované vlně „grekofobie“ v německých bulvárních médiích je půl roku před parlamentními volbami pro německé politiky nepominutelný. Nemohou svým daňovým poplatníkům dost dobře vysvětlit, že by měli platit za někoho, kdo se chová podivně a nedodržuje pravidla.

[Hospodářské noviny, 20. 3. 2013]

 

Tak jako nařčení z primárního antikomunismu diskvalifikovalo kdysi západního intelektuála, tak jej dnes diskvalifikuje nařčení z islamofobie. Slovo islamofobie ve mně vzbuzuje neurčitý odpor (islamofobofobie) a obavy z politického a ideového vývoje západní společnosti.

[Respekt, 18. 4. 2011]

 

Spojenci džihádistů se dělí do dvou táborů. v prvním se nacházejí ti, kdo v každém Arabovi vidí muslima a v každém muslimovi potenciálního teroristu – zaměňujíce tak civilizované terasy pařížských kaváren za temná zákoutí, v nichž se to hemží pochybnými individui. Druhou skupinu spojenců pak tvoří věční svazáci a svazačky, prospěšní idioti, kteří osočují z islamofobie (to jest – díky pozoruhodné sémantické akrobacii – z rasismu) všechny, kdo se odváží kritizovat islám či islamismus. Žít za dob protireformace, obvinili by z katolikofobie každého, kdo by se pozastavoval nad masakry heretiků.

[Respekt, 4. 1. 2016]

 

Jeden z fenoménů poslední doby, kterému je obtížné rozumět, je záplava filmů o zombiích, o chodících mrtvých bez duše, kteří do našeho světa zběhli z obřadů Hadího boha odkudsi z Haiti. Kde se vzali a co tady hledají? Jak to, že se tolik lidí rádo dívá na tak zjevný a na první pohled škodlivý nesmysl? Strach ze zombie se označuje slovem „kinemortofobie“ a překvapivě jím trpí mnoho set tisíc lidí! Od dětí až po důchodce.

[Respekt, 8. 6. 2015]

 

Docela spolehlivým signálem o opravdové kondici té či oné firmy je i „strach ze čtyřek“ čili „kvadrofobie“. Studie Stanfordské univerzity z roku 2010 dospívá k jasnému závěru: číslice „4“ je ve výsledkových výkazech poměrně vzácná – firmy jako by se jí věru bály. Společnosti totiž zaokrouhlují údaj o zisku na akcii na nejbližší cent (či obdobnou měnovou jednotku). Když se tedy dopočítají zisku na akcii ve výši 1,495 dolaru, ve výsledkových výkazech uvedou „1,50 dolaru na akcii“…

[Týden, 24. 9. 2012]

 

Trpím plesofobií, vyhýbám se i plesům naší školy.

[Metro, 14. 3. 2012]

 

Čím dál častěji se setkávám se ženami, které mají obavu z těhotenství a z porodu, bojí se mít dítě. Čím myslíte, že to je? | Kdybych to měl vzít zeširoka, tak je to asi dobou, která nahrává určité povrchnosti. Typickým fenoménem doby je „užít si to“. A další důvod, myslím si, je velmi negativní působení internetu, který v ženách pěstuje až jakousi porodofobii. Během Velké francouzské revoluce byla poprvé provedena větší demografická studie a zjistilo se, že prvních narozenin se nedožilo pětasedmdesát procent dětí. Pětasedmdesát procent dětí zemřelo. To byly v podstatě samé negativní zkušenosti, jedna vedle druhé. Ne to, že porod bolí, nebo že trvá dlouho, nebo že se někdo na někoho špatně podívá.

[Víkend magazín HN, 23. 1. 2015]

 

V zajímavém článku o fobiích máte „hitparádu fobií“, tedy deset nejčastějších (z létání, z výšky nebo hloubky, z pavouků atd.), a k tomu ještě pět podivných, třeba z knoflíků. To je pěkné, ale jedna fobie, zvláště v Česku posledních let podle mého soudu dost rozšířená, v té tabulce i článku chybí. Je to odpor k těm populistickým politikům, kteří jsou schopni a ochotni udělat cokoli, v kterékoli straně, pod jakýmkoli praporem, jen aby se dostali k moci. Bude nás dost, kteří máme paroubkofobii, rathofobii, jandákofobii a další fobie.

[Týden, 11. 4. 2011]

Legomanie

Míříme tedy k branám německého Legolandu. … Před námi jsou miniaturní Benátky, zmenšené frankfurtské mrakodrapy, přístav v Hamburku. Svět 1 : 20. Legorybář loví ryby, legopotápěč se noří pod hladinu, legogondola proplouvá kanálem. Zmáčknete knoflík, spustí se fontána, zmáčknete další, uvedete do pohybu legoairbus, dalším rozpohybujete auta, loď. A já mačkám. A znovu. Vedle mne dcera zaujatě šíbuje vlakem. Berlín. Holandské mlýny. Je tu Bílý dům, Eiffelovka i egyptské pyramidy. V Allianz Aréně se rozblikají s novým zmáčknutím fotoaparáty legodiváků. Tenhle moderní mnichovský fotbalový stadion je složený z milionu kostek.

P. S. Legozázrak. Efekt se dostavil o pár dní později. Staré legostavby byly oprášeny, rozpracované dodělány, bezprizorní kostky prošly zpracováním nebo alespoň inventurou.

[Magazín Víkend Dnes, 11. 2. 2012]

Manželé Kovaříkovi: „Ještě před 15 lety jsme byli běžná čtyřčlenná rodina. Ale to se změnilo. Nejprve jsme přijali z dětského domova dvouletou holčičku. Ze stejného dětského domova se u nás doma postupně objevili roční chlapeček, pak dvouletá holčička a nakonec i její biologičtí bratři (dvojčata). Zpočátku u nás doma bylo plenkové království, posléze duplové legošílenství, pak se vše změnilo v ‚taxislužbu‘ do nejrůznějších kroužků a škol.

[Proč ne?!, 20. 11. 2014]

Na zámku v Klášterci nad Ohří zítra proběhne poslední akce letošního roku. … Součástí akce bude druhá vernisáž výstavy Svět kostiček a legoworkshopy.

[Mladá fronta Dnes, 20. 12. 2014]

Sice geograficky blízké, ale nudně placaté a dobré leda tak pro tranzit do Skandinávie: taková je většinová představa o Dánsku (nejen) na českém cestovním trhu. Něco na tom je, ovšem zábavy pro děti se v této nevelké zemi najde překvapivě hodně. … Na prvním místě je nutné jmenovat zábavní park Legoland, ikonu všech, kteří propadli kouzlu kostiček Lego. Najdete ho u města Billund v Jutsku, něco přes sto kilometrů severně od německé hranice, a jde o první „legozábavu“ ve velkém – park funguje už od roku 1968.

[IN magazín, 22. 1. 2014]

Když Craig Venter vytvořil v roce 2010 první umělou bakterii, vyvolalo to ve světě vlnu pozornosti a Venter samotný si vysloužil přezdívku „bůh 2.0“. Přesněji řečeno, o umělou bakterii se tak úplně nejednalo, jen její genom byl kompletně vytvořen z chemikálií v laboratoři. Nicméně úspěch to byl, první krok od analogové biologie k biologii digitální. Genomy už umíme nejenom číst, ale začali jsme je i psát. Dnes vnímáme tu dobu skoro jako pravěk. Během posledních let prudce klesla cena DNA technologií a vytváření digitálního života se přesunuje od nositelů Nobelových cen a špičkových laboratoří k běžným univerzitám, přičemž ve výhledu pronikne i do středních škol a k amatérským biologům. V době legoizace biologie se uvažuje o tom, že si časem od místní biotech firmy kdokoli bude moci koupit jakési biologické šasi, minimální životaschopnou buňku, na niž si pomocí PC a jednoduché domácí soupravy navěsí geny podle své fantazie.

[Respekt, 5. 5. 2014]