Móda je odrazem doby a individuality člověka, přičemž módní trendy se neustále proměňují a přicházejí v nových podobách, byť některé věci z módy patrně nikdy nevyjdou (třeba černé večerní šaty nebo bílá halenka). Sustainable fashion, slow fashion nebo fast fashion a ultra fast fashion – to jsou jen některé z nových pojmů, se kterými se dnes můžeme setkat v různých médiích či na sociálních sítích. A právě o současných trendech v oblékání bude i tento příspěvek.
V posledních zhruba 10 letech se stala jedním z nejdiskutovanějších témat v textilním průmyslu sustainable fashion [sestejnebl fešn]. Korpus SYN v13 ÚČNK eviduje 22 výskytů spojení sustainable fashion v češtině, první z nich pochází už z roku 2002, daleko častěji je ale doložen doslovný překlad tohoto spojení udržitelná móda (746krát mezi lety 2005–2023, a to se vzrůstajícím trendem od roku 2016), zřídka též udržitelné oblékání (4krát v letech 2018–2021). V neologické databázi Neomat ÚJČ AV ČR najdeme doklad na sustainable fashion i na jeho kalk udržitelná móda poprvé v roce 2017. Jedná se především o způsob navrhování, výroby a nošení oblečení s co nejmenším negativním dopadem na životní prostředí.
Hodně se v té souvislosti zmiňuje také přejímka z angličtiny welfare [velfeːr], označující blahobyt a celkovou životní pohodu. Výraz se v kontextu módy vztahuje k humánnímu zacházení se zvířaty zejména při zpracování jejich kůže a peří. Přispívá k tomu kupříkladu nahrazování živočišných materiálů těmi veganskými (bavlnou, lnem, konopím ap.), neobsahujícími žádné složky živočišného původu. Princip welfare se promítá i do celých oděvních kolekcí a do technologií – na ozdobné detaily nejsou využívány zvířecí prvky (oblečení bez kožešinových lemů, per, exotických kůží aj.) a kůže se vyrábí laboratorně (tzv. biofabrikace znamená, že materiály „vyrábějí“ mikroorganismy). Označení fur-free [ferfriː] pak vyjadřuje, že produkt ani značka nepoužívá pravou zvířecí kožešinu, ale kožešinu umělou či alternativy z recyklovaných vláken.
Za udržitelnou módou se tak skrývá jednoznačný vzkaz: méně ničit planetu a více přemýšlet nad tím, co a jak nosíme a kolik toho kupujeme. V tomto smyslu udržitelná móda zahrnuje několik dalších přístupů. Jedním z nich je používání ekologických materiálů (bio bavlna a veganské materiály, recyklované látky namísto běžných textilií) a také koncept udržitelného přístupu k oblékání čili cirkulární móda, z anglického circular fashion [serkjuler fešn], minimalizující odpad a ztrátu zdrojů tím, že materiály a oblečení zůstávají co nejdéle v oběhu, než aby po krátké době končily na skládkách a ve spalovnách. Děje se tak třeba díky přešívání starého oblečení na nové kousky. Pro takové kreativní znovupoužití materiálů a výrobků se dnes v češtině používá anglicismus upcycling/upcykling [ʔapsajklɪŋk] – up (,nahoru, lépe, výš‘) a cycling z anglického recycle (‚opětovně využít, recyklovat‘).
I když se pojem udržitelná móda často překrývá se spojením slow fashion [slo͡u fešn] či pomalá móda, je mezi nimi jemný rozdíl. Udržitelná móda se jakožto širší a zastřešující pojem zaměřuje na dopad módního průmyslu na životní prostředí a společnost, řeší ekologické materiály, etickou výrobu a uplatňuje přístup zero waste [zi:ro͡u vejst, zero vejst] neboli snahu navrhovat, vyrábět a nosit oblečení tak, aby vznikal nulový nebo co nejmenší odpad. Vedle toho pomalá móda zdůrazňuje tempo výroby a odpovědný přístup ke spotřebě oděvů. Upřednostňuje kvalitu před kvantitou – raději pár trvanlivých kousků než plný šatník na jedno použití, sází na dlouhou životnost oděvů, menší lokální výrobce a nadčasový design. První dva doklady pojmu slow fashion v češtině jsou zaznamenány v korpusu v roce 2007, od té doby jich přibyly stovky; ze stejného roku pochází i první dva doklady s kalkem pomalá móda tamtéž, dnes jich tam je 217. Oba výrazy mezi lety 2007–2015 eviduje i Neomat.
S udržitelnou a pomalou módou souzní i koncept kapsulového, řidčeji též kapslového šatníku. Jde o promyšlené oblékání zaměřující se na minimální počet kvalitních, nadčasových a univerzálních, navzájem snadno kombinovatelných kousků šatníku. Díky tomu se totiž vyhnete přeplněným skříním i nesnadnému rozhodování, co si právě obléknout podle aktuálních trendů. Z lingvistického hlediska lze toto sousloví chápat jako významový kalk, doslovný překlad anglického spojení capsule wardrobe [kepsl vordro͡ub]. Výklad tohoto pojmu uvádí např. online anglickojazyčná platforma Dictionary.com: ‚malá, pečlivě vybraná sada oblečení, jejíž jednotlivé složky se k sobě hodí a slouží jako základ pro více outfitů‘ (překlad BP). Termín capsule wardrobe se poprvé objevil v amerických publikacích ve 40. letech 20. století pro označení malé kolekce snadno kombinovatelných oděvů. Pojem znovu oživila v 70. letech Susie Faux, majitelka londýnského butiku, a pojmenovala jím kolekci základních kusů oblečení, které nevycházejí z módy, a proto se dají nosit po mnoho sezon. Žádný z českých výkladových slovníků sousloví kapsulový šatník dosud neeviduje. Korpus zaznamenává první výskyt variantního spojení kapslový šatník v češtině v roce 2014, v roce 2016 registruje i podobu kapsulový šatník (41krát v letech 2016–2023), která se v úzu mezitím plně prosadila a vytlačila kapslový šatník, např.: kapsulový šatník nabízející nespočet stylingových kombinací na pracovní schůzky, volný čas i slavnostní příležitosti; Její černé modely v minimalistickém vzhledu a nadčasových střizích, které lze s lehkostí kombinovat, tvoří kapsulový šatník.
Zcela opačný přístup k oblékání než pomalá móda představuje fast fashion [faːst fešn] či ultra fast fashion [ʔultra faːst fešn], česky rychlá móda a ultrarychlá móda. Jde o modely (extrémně) rychlé a masové výroby oděvů z levných materiálů a s (velmi) krátkou životností, které sice reflektují aktuální trendy, ale bývají spojené s (obrovsky) velkou ekologickou i sociální zátěží – srov. definici pojmu fast fashion z amerického slovníku Merriam-Webster: ‚přístup k navrhování, tvorbě a marketingu módního oblečení, který klade důraz na to, aby byly módní trendy spotřebitelům k dispozici rychle a levně‘ (překlad BP). Tento pojem se v angličtině objevil v roce 1975, tehdy zakladatel společnosti Zara otevřel ve Španělsku svůj první obchod. Spojení fast fashion však poprvé prokazatelně použil až deník The New York Times na sklonku roku 1989 v článku referujícím o otevření pobočky řetězce Zara na Manhattanu. V 90. letech 20. století byl význam tohoto spojení ještě vnímán pozitivně a označoval se jím efektivní systém výroby oděvů, kdy se luxusní trendy z přehlídkových mol dostaly k běžnému zákazníkovi ve velmi krátkém čase a za zlomek ceny; dnes se význam tohoto pojmu posunul a výraz se stal spíš symbolem ekologické krize, neudržitelnosti, nadvýroby a neetických pracovních podmínek v rozvojových zemích. Koncept ultra fast fashion je pak na rozdíl od fast fashion založen na doslova bleskovém uvedení nové kolekce na trh v řádu pouhých dnů či dokonce hodin a také na výhradním online prodeji.
Korpus registruje první užití spojení fast fashion v češtině až v roce 2006 (celkem 561 výskytů mezi lety 2006–2024, s mírným nárůstem počtu dokladů od roku 2014), jeho doslovný překlad rychlá móda je pak v korpusu doložen celkem 449krát z let 2003–2024 (první výskyt sahá již do roku 2003, od roku 2014 sledujeme mírný nárůst z jednotek na nižší desítky dokladů); ultra fast fashion (někdy psáno i ultra-fast fashion) má za léta 2021–2024 v korpusu jen 25 výskytů; kalk ultrarychlá móda se objevuje 16krát, poprvé v roce 2023.
Neomat obsahuje první doklad s výrazem fast fashion z roku 2012, celkem jich z let 2012–2016 má deset. První výskyt kalku rychlá móda pochází z téhož roku, celkem jich tam ve stejném období nalezneme šest; druhý z konceptů eviduje v podobě psané se spojovníkem jako ultra-fast fashion i ultra-rychlá móda, obojí z roku 2024.
Na platformu neformálního slovníku Čeština 2.0 bylo spojení rychlá móda přidáno teprve 26. 1. 2020, a to s výkladem: ‚trend, který vznikl v 90. letech minulého století – spočívá v tom, že většina velkých módních značek vyrábí své zboží co nejrychleji a především co nejlevněji v zemích s levnou pracovní silou (…) a nedbá na ochranu podmínek, v nichž zaměstnanci pracují (…)‘.
Fast fashion ani ultra fast fashion se v češtině neskloňují (stejně jako sousloví slow fashion a sustainable fashion), např.: Problémy s fast fashion však nestojí jen na začátku výrobního procesu, ale i na jeho konci.; Zákazníkům však nevadí ani nakupování v čínských internetových obchodech s ultra fast fashion. Výrazy tohoto typu v češtině ovšem fungují nejenom jako substantivní spojení, ale rovněž v platnosti nesklonného adjektiva: módní fast fashion značky; slow fashion výrobci; nakupovat v ultra fast fashion obchodech.
A nakonec se zmiňme ještě o jednom trendu, který jste možná také zaznamenali. Pokud chcete zjistit, jak vám určité oblečení sluší, můžete zkusit fitcheck [fɪtček], někdy psáno i zvlášť fit check, případně se spojovníkem fit-check. Třeba vám dokáže poradit a nasměrovat ke slušivému fitu (rozuměj střihu a velikosti, které sedí právě vám). Tento slangový výraz se hojně ujal v prostředí sociálních sítí hlavně mezi příslušníky generace Z a znamená rychlou ukázku toho, co máte právě na sobě. Pro uživatele sociálních platforem často funguje jako jakási výzva, aby se podívali na outfit daného člověka: Módní fitcheck: Co na sobě mám dnes?; Podívej se na můj dnešní fitcheck a zjisti, co nosím a kolik to stálo! Zpravidla se jedná o sdílenou fotku nebo krátké video (opatřené hashtagem #fitcheck), na kterém osoba předvádí svůj módní outfit, inspiruje některé sledující ve stylu oblékání a zároveň od ostatních žádá zpětnou vazbu a rady k celkovému looku (vzhledu). Jak uvádí Dictionary.com, tato složenina z anglického fit (zkrácené označení pro outfit) a check (‚zkontrolovat, podívat se‘) se na sociálních sítích používá od roku 2017.
Tak co říkáte, postnete taky nějaké videjko, abyste z reakcí a komentářů bleskově zjistili, jaký pocit váš outfit ve druhých vyvolává. Zda má mega dobrý vibe [vajp] nebo hodně romantic mood [romentik muːt] (rozuměj ‚celkový dojem pocit, náladu, který outfit, kolekce, styl vyjadřuje, vyvolává‘), jak moc vám sekne třeba vynesený statement piece [stejtment piːs] (‚výrazný, nepřehlédnutelný, originální kousek, šperk, doplněk, který na sebe záměrně poutá pozornost a definuje celý outfit‘) či výběrovky high-end brandů [hajʔent brenduː] nebo z vintage shopu [vɪntɪč šopu] (rozuměj ‚kvalitní, výběrové kousky luxusních značek‘ nebo z ‚obchodu s pečlivě vybraným oblečením z minulých dekád, které je ceněné pro kvalitu, styl a stáří‘).