Šťastné a veselé dárkobraní!

Snad žádné dítě nikdy nemělo radost, když pod vánočním stromečkem našlo dárek typu „měkkýš“. S téměř stoprocentní jistotou to totiž znamenalo ponožky nebo nevzhledný svetřík. Starší lidé sice neprožívají „měkkýše“ s takovou tragédií jako malé děti, velkou radost ale svým prarodičům takovými dárky neuděláte.

[Mladá fronta Dnes, 9. 12. 2011]

Dostal jsem spamovou nabídku, jestli nechci prodat (pravopis a slovosled ponechávám): nepovedené měkouše (měkké vánoční dárky), parfém, který vám nevoní, dětské věci, které jsou vašim dětem stejně malé. … Při pročítání spamu mě zamrzel i ten výběr. Nazvat dárek měkkoušem je velká sprosťárna. Je přece darován stejně upřímně jako… tvrďouš?

[Víkend magazín HN, 25. 1. 2013]

Jmelí je další součástí patřící do české vánočněrostlinné výbavy. Málokdo ví, že není jmelí jako jmelí a že se na našem území vyskytují dva druhy. Jmelí bílé je nápadnější mimo jiné tím, že roste na listnatých stromech, kde po opadu listů vynikne. Jmelí jehličnanové, jak už sám název napovídá, tak nápadné není.

[IN magazín, 14. 2. 2011]

Do Štědrého dne sice ještě zbývá sedm týdnů, mobilní operátoři však již začínají spouštět své předvánoční kampaně. … „Twist zákazníci si zase mohou za 30 korun aktivovat denní balíček, který jim umožní celý den volat do všech sítí v Česku zdarma. Připravujeme také tzv. appventní kalendář, v jehož rámci začneme od 18. listopadu všem klientům denně na www.tmobile.cz/vanoce nadělovat speciální dárek v podobě aplikace nebo hry do smartphonu či tabletu,“ informovala Tomášková.

[Právo, 4. 11. 2013]

Vánoce. Stalo se oblíbenou pózou nemít je rádi, označovat je za zkažené komercí a opakovat, že „kouzlo se vytrácí“. A stejně jako neupadá čeština, jak se říkává, ani kouzlo Vánoc neabdikuje z vlastní zlovůle, to jen my je možná někdy „vytrácíme“ při křižování hypermarketů. A jelikož mě posedla chuť být v posledním čísle tohoto roku i posledním čísle před transformací Literárních novin sváteční, udělejme si takový vánočně-­češtinářský rychlokurz.

[Literární noviny, 19. 12. 2013]

„Na Jiřáku?“ ptá se Ježíšek Santy. Nevinně, jak to umí jen Ježíšek. Ale v hlavičce má plán. „Oukej,“ řekne Santa Claus. Ano, přijde tentokrát na farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Letos si poradu udělají tam. Porada je samozřejmě jen maskovaný vánoční večírek. … Santa navrhuje, že by neškodil svařáček. Ježíšek pro něj běží. Než se vrátí, pár zákulisních informací. Hromady kelímků od svařáku, které se vyhodí na vánočních trzích, převyšují hromady dárků, ba i sobinců za Santovým spřežením.

[Respekt, 15. 12. 2014]

Přitom to byl vrchol slavnostního večera, který uspořádal pražský hotel Kempinski pro ruskou klientelu. Vydrželi ale jen srdnatí a zároveň melancholičtí Rusové. Ostatně, měli tenhle zvláštní zážitek a tradiční pravoslavně-štědrovečerní večeři v ceně výjimečně levné vstupenky. Tentokrát se vešli do dvou tisícovek – na rozdíl od večeře s programem 24. prosince, kdy byli ochotni zaplatit i šest tisíc za jídlo a estrádu na oslavu zcela cizího, tedy katolického Štědrého dne.

[Pátek Lidových novin, 11. 1. 2013]

Bez hraček by nebyly Vánoce. … Malý pisatel by měl mít právo si do dopisu napsat, co chce, je to jakási meditace nad jeho přáními. Ovšem Ježíšek není dárkobanka, aby musel všechno splnit, a tak je na vašem uvážení, co ze seznamu se objeví pod stromečkem. „Vánoce učí děti tomu, že některá jeho přání v životě splněna budou, jiná ne. Pokud se z tohoto dokáže zaradovat, vývojový úkol je splněn,“ radí psycholožka.

[Hospodářské noviny, 23. 11. 2015]

Kde není oběti, není ani spásy. Té však ani nebylo třeba, protože Evropa se proměnila v opravdové nebe na zemi. Vlna uprchlíků na začátku třetího tisíciletí po začátku našeho letopočtu spustila v Evropě ničím nerušené období míru a prosperity, jímž se brzy inspiroval i zbytek světa. Staří Evropané sice stárli a měli zoufale málo dětí, ale šikovné a pracovité ruce uprchlíků je ochotně nahradily v továrnách, na polích a pak všude. Takže šťastné a veselé Nakupovánoce a hlavně bohatého Ježíška!

[Ego!, 18. 12. 2015]

Doba před Vánocemi pop-up obchodům přeje, dokonce jsou nějaké i v Praze. … Když dorazíme včas, můžeme zde vybrat dárek pro někoho zvlášť milého a představovat si, navzdory nowismu, jeho budoucí radost. Pokud ovšem moc dobře víme, že tato osoba si na nás ani nevzpomene, natož aby se namáhala s dárkem, pak se jedná o čistý christmasochismus.

[Respekt, 13. 12. 2010]

Zdroj grafiky: http://homesteadbloggersnetwork.com/support-homesteaders-this-holiday/

Autorka příspěvku: Helena Kunertová

(Po)strachy moderní doby

V Jihoafrické republice čím dál častěji útočí místní černí Afričané proti černošským přistěhovalcům z jiných zemí. Už dva týdny brutálně řežou imigranty z Konga, Malawi či Nigérie, plení jejich obchody. v posledních dnech se napětí vyostřilo, nejméně pět lidí zemřelo. Jihoafrické úřady odmítají zvát tyto útoky xenofobií, hovoří o „afrofobii“. Cizinci si stěžují na nedostatek ochrany a někteří se začali vyzbrojovat.

[Mladá fronta Dnes, 18. 4. 2015]

 

Vláda premiéra Antonise Samarase schválila další omezování státních výdajů ve výši 13,5 miliardy eur a do té doby pokojné protesty v ulicích řeckých měst se proměnily v násilí. Premiér Samaras další výdajové škrty zdůvodňoval obavou, že bez nich Řecko od EU, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky nedostane další pomoc, tentokrát prý bezmála 39 miliard dolarů, bez nichž by prý vláda už 16. listopadu nebyla s to vyplácet mzdy nebo penze. Tvrdil, že se tím Řecko „konečně zbaví drachmofobie“ a že nynější vlna škrtů bude už úplně poslední, ale věří mu jen málokdo.

[Literární noviny, 15. 11. 2012]

 

Kyperské bankovnictví bylo a je centrem praní špinavých peněz, především z východu Evropy. Tento argument při standardně udržované vlně „grekofobie“ v německých bulvárních médiích je půl roku před parlamentními volbami pro německé politiky nepominutelný. Nemohou svým daňovým poplatníkům dost dobře vysvětlit, že by měli platit za někoho, kdo se chová podivně a nedodržuje pravidla.

[Hospodářské noviny, 20. 3. 2013]

 

Tak jako nařčení z primárního antikomunismu diskvalifikovalo kdysi západního intelektuála, tak jej dnes diskvalifikuje nařčení z islamofobie. Slovo islamofobie ve mně vzbuzuje neurčitý odpor (islamofobofobie) a obavy z politického a ideového vývoje západní společnosti.

[Respekt, 18. 4. 2011]

 

Spojenci džihádistů se dělí do dvou táborů. v prvním se nacházejí ti, kdo v každém Arabovi vidí muslima a v každém muslimovi potenciálního teroristu – zaměňujíce tak civilizované terasy pařížských kaváren za temná zákoutí, v nichž se to hemží pochybnými individui. Druhou skupinu spojenců pak tvoří věční svazáci a svazačky, prospěšní idioti, kteří osočují z islamofobie (to jest – díky pozoruhodné sémantické akrobacii – z rasismu) všechny, kdo se odváží kritizovat islám či islamismus. Žít za dob protireformace, obvinili by z katolikofobie každého, kdo by se pozastavoval nad masakry heretiků.

[Respekt, 4. 1. 2016]

 

Jeden z fenoménů poslední doby, kterému je obtížné rozumět, je záplava filmů o zombiích, o chodících mrtvých bez duše, kteří do našeho světa zběhli z obřadů Hadího boha odkudsi z Haiti. Kde se vzali a co tady hledají? Jak to, že se tolik lidí rádo dívá na tak zjevný a na první pohled škodlivý nesmysl? Strach ze zombie se označuje slovem „kinemortofobie“ a překvapivě jím trpí mnoho set tisíc lidí! Od dětí až po důchodce.

[Respekt, 8. 6. 2015]

 

Docela spolehlivým signálem o opravdové kondici té či oné firmy je i „strach ze čtyřek“ čili „kvadrofobie“. Studie Stanfordské univerzity z roku 2010 dospívá k jasnému závěru: číslice „4“ je ve výsledkových výkazech poměrně vzácná – firmy jako by se jí věru bály. Společnosti totiž zaokrouhlují údaj o zisku na akcii na nejbližší cent (či obdobnou měnovou jednotku). Když se tedy dopočítají zisku na akcii ve výši 1,495 dolaru, ve výsledkových výkazech uvedou „1,50 dolaru na akcii“…

[Týden, 24. 9. 2012]

 

Trpím plesofobií, vyhýbám se i plesům naší školy.

[Metro, 14. 3. 2012]

 

Čím dál častěji se setkávám se ženami, které mají obavu z těhotenství a z porodu, bojí se mít dítě. Čím myslíte, že to je? | Kdybych to měl vzít zeširoka, tak je to asi dobou, která nahrává určité povrchnosti. Typickým fenoménem doby je „užít si to“. A další důvod, myslím si, je velmi negativní působení internetu, který v ženách pěstuje až jakousi porodofobii. Během Velké francouzské revoluce byla poprvé provedena větší demografická studie a zjistilo se, že prvních narozenin se nedožilo pětasedmdesát procent dětí. Pětasedmdesát procent dětí zemřelo. To byly v podstatě samé negativní zkušenosti, jedna vedle druhé. Ne to, že porod bolí, nebo že trvá dlouho, nebo že se někdo na někoho špatně podívá.

[Víkend magazín HN, 23. 1. 2015]

 

V zajímavém článku o fobiích máte „hitparádu fobií“, tedy deset nejčastějších (z létání, z výšky nebo hloubky, z pavouků atd.), a k tomu ještě pět podivných, třeba z knoflíků. To je pěkné, ale jedna fobie, zvláště v Česku posledních let podle mého soudu dost rozšířená, v té tabulce i článku chybí. Je to odpor k těm populistickým politikům, kteří jsou schopni a ochotni udělat cokoli, v kterékoli straně, pod jakýmkoli praporem, jen aby se dostali k moci. Bude nás dost, kteří máme paroubkofobii, rathofobii, jandákofobii a další fobie.

[Týden, 11. 4. 2011]

Prchám, prcháš, prcháme

Nástěnka se skládá z výrazů, které se na internetu a v tiskovinách objevily až v posledních třech letech v souvislosti s rozsáhlou migrační krizí, která znatelně hýbe evropským uvažováním. Protože na tuto krizi existují velmi rozličné reakce, vybrala jsem výrazy tak, aby byly jednotlivé názory na tuto krizi v rovnováze a aby tato nástěnka nemohla být později dezinterpretována jakožto pole pro publikování mých osobních názorů na migrační krizi, či aby nástěnka někoho neurážela.

 

  • protiuprchlicky

Karel Schwarzenberg je jedním z mála, kdo se odváží v protiuprchlicky zhysterizovaném Česku mluvit podobně, jako by mluvil Havel. Jeho postoj je ovšem cenný nikoli jen jako ozvěna hlasu autority či jako jakýsi záhrobní amplion, ale hlavně proto, že je vůči české politice a společnosti disentní.

[Hospodářské noviny, 6. 10. 2015]

 

  • antiuprchlicky

Jediné vážnější drama, které Sobotka řeší a u něhož se poťouchlý čtenář skoro zapotí spolu s ním, je jeho urputná snaha vyjít za každou cenu vstříc politice Angely Merkelové ve vztahu k uprchlíkům. Ovšem tak, aby to zároveň nepoznal patřičně antiuprchlicky naladěný volič sociální demokracie.

[Respekt, 14. 1. 2016]

 

  • antiběženecký

Už to tedy není jen postoj české strany, ale pozice čtyř zemí Visegrádu, které jsou šťastné, že na jejich území se nikdo usazovat nechce. Což je na jednu stranu smutná zpráva o tom, jak jsou tyto státy vnímány v zahraničí (nehostinné, nevstřícné, možná i chudší země Evropské unie), zároveň i radostná zvěst o tom, jak dobře zabrala konkrétní antiběženecká politika v jednotlivých zemích Visegrádu.

[Hospodářské noviny, 13. 11. 2015]

 

  • protiběženecký

 

Během posledního měsíce toho Milan Chovanec moc nenaspal. Nemá na to nárok. Boj proti terorismu a řešení přílivu běženců vytěžuje českého ministra vnitra naplno doma i na evropské půdě. … Jedno je však jasné již nyní: premiérovo okolí v poslední době v neformálních rozhovorech mluví o tom, že Chovanec se Sobotkovi začíná „utrhávat“ a svá protiběženecká prohlášení vyšponovává víc, než je domluvené, aby si zvýšil svoji osobní popularitu a časem mohl Sobotku nahradit.

[Respekt, 30. 11. 2015]

 

  • prouprchlický

Jiří Dienstbier proslul rovněž nadšenou „prouprchlickou“ iniciativou. Pozval by k nám do země daleko více uprchlíků, než na nás chystá Evropská unie na základě kvót. Proč tento muž, který tak úpěnlivě hájí práva žen, zve do země zástupce civilizace, která je považuje za méněcenné tvory, není ovšem jasné. Že by je chtěl na našem území napravovat? Možná.

[Reflex, 23. 12. 2015]

 

V souvislosti s migrační krizí se často hovoří o kvótách Evropské unie na přijetí uprchlíků v jednotlivých členských zemích EU. Česká vláda se k těmto kvótám staví odmítavě, a tak není divu, že se v jazyce objevil výraz antikvótní. Jeho výskyt na internetu je zatím poměrně ojedinělý.

  • antikvótní

Uprchlické kvóty přes odpor Česka prošly. … Pro kvóty nakonec v Evropské radě hlasovali kromě Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska úplně všichni. Polsko, náš domnělý neochvějný antikvótní spojenec, si jako obvykle uvědomilo svůj prioritní národní zájem: silné Polsko v silné jednotné Evropě a souhlasilo se společným řešením.

[Hospodářské noviny, 23. 9. 2015]

 

Jedním z výrazů, který se naopak používá častěji a který se i více ustálil, je slovo minischengen. S návrhem na vznik minischengenu, tedy ohraničeného území s volným pohybem uvnitř samotného Schengenu, přišli Nizozemci. Dle jejich návrhu měl zahrnovat země Beneluxu a Německo. Tento výraz máme doložen i s velkým počátečním písmenem.

  • minischengen

Vytvoření „minischengenu“ uvnitř Evropské unie je pro nás nepřijatelné, shodli se premiéři Česka Bohuslav Sobotka, Slovenska Robert Fico, Maďarska Viktor Orbán a Polska Beáta Szydlová. … „Návrhy na minischengen neřeší příčiny současné krize, ale pouze odvádí politickou pozornost,“ uvádí se v prohlášení premiérů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

[Metro, 4. 12. 2015]

 

Migrační krize přinesla jazyku kromě jiného například i neosémantismus hotspot. Užívá se jako označení pro záchytná centra pro uprchlíky na vnější hranici Evropské unie.

  • hotspot

Ministři vnitra zemí Visegrádu (V4) včera ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. … V boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní spustit funkční záchytná centra na vnější hranici EU. Tyto takzvané hotspoty prý musí být zároveň detenčními zařízeními – uprchlíci by je neměli opustit, dokud nebude ověřena jejich totožnost.

[Hospodářské noviny, 20. 1. 2016]

 

  • Uprchlistán

Zprávy z Uprchlistánu
Začleňování povinně. Německo chystá pro migranty z krizových regionů převratné novinky – úřady jim budou moci nabídnout pracovní místo, aniž musejí dávat přednost domácím obyvatelům. Uvedené opatření má zavést návrh integračního zákona, příprava na více než milion běženců, kteří přišli se současnou uprchlickou vlnou.

[Týden, 18. 4. 2016]

 

  • běžencofil

Vánoce už vlastně byly na koncertě: Vánoce na Barče, tradiční akce muzikanta Aleše Brichty. … Brichta má pestrý rejstřík nadávek, operuje rovněž s termíny jako „běžencofilové“. Oponenty vánočního projevu prezidenta Zemana poslal Brichta do zemí, kde se przní (on, rocker, použil drsnější výraz) domácí zvířata, a jeho vývod o lidech se snahou pomáhat…

[Magazín Víkend Dnes, 9. 1. 2016]

 

Autorka příspěvku: Martina Rybová

Čeho je moc, toho je příliš

  • přegrázlovat

Když si v devadesátých letech poslanci odsouhlasili své vysoké platy, odůvodňovali to tím, aby měli dost a byli nezkorumpovatelní. … Od té doby namísto dobře placené služby nám, svým zaměstnavatelům, předvádějí 22 let boj o koryta, vyřizování si účtů mezi sebou a vymýšlení zákonů, které se hodí jim do krámu. … Dokud navíc budou vymýšlet zákony typu – „zavřete si mě, ale jen když mě na ulici chytnete s miliony v krabici“, pak budeme mít v našem českém rybníčku navždy přegrázlováno.

[Metro, 18. 5. 2012]

 

  • přehitlerovat

K Hitlerovi a Mussolinimu byl přirovnáván i prezident Venezuely Hugo Chávez. … Že je taková verbální průtrž Hitlerů a Mussoliniů poněkud inflační, vědí snad i centrální bankéři, kteří dnes proti krizím sotva stíhají tisknout ničím nepodloženou měnu. Že je vůbec nebezpečné, když je tak „přehitlerováno“, uvědomuje si už málokdo. Jak v té tlačenici nálepek vůbec poznáme, až se objeví nový Hitler (či Mussolini) v plné síle? A bude skutečný?

[Týden, 10. 3. 2014]

 

  • přehororovat

Ghoul se svou zcela profesionální vizáží a nepopiratelnou intenzitou má zase šanci zabodovat celosvětově – například v hispánském světě, kde je tento typ hororů čím dále populárnější. Body k dobru má navíc za to, že vznikl téměř neviditelně, bez velkohubých reklamních kampaní o průběhu natáčení; tím příjemnějším překvapením teď je. Škoda jen, že se neobjevil dříve, kdy ještě nebylo v kinech tak „přehororováno“.

[Týden, 9. 3. 2015]

 

  • překominíkovat

Kominík. Řemeslo, které bylo ještě před nějakými deseti lety na vymření. A dnes? „V posledních letech je překominíkováno,“ říká jihomoravský kominický cechmistr Stanislav Kala. Dobrá zpráva pro pověrčivce, horší však paradoxně pro lidi, kteří shánějí dobrého kominíka.

[Mladá fronta Dnes, 12. 10. 2015]

 

  • překýčit

Stačí jít pár metrů směrem k návsi, kde na konci téže ulice stojí typická venkovská hospoda. Žlutá, s usměvavým Švejkem. Švejka mám ráda, v knížkách a ve filmu. Ale ne na poutačích. Nicméně uvnitř je čisto, útulno, dřevěné obložení, výčep, pár chlapů u piva. V nekuřácké části zelená kachlová kamna, vyzdobeno, „nepřekýčeno“.

[Magazín Víkend Dnes, 10. 11. 2012]

 

  • přelepkovat

Všechny kaše vaříte z bezlepkových obilovin, navíc bez mléka a bez cukru. Proč? | Jana: Ani jeden z nás není celiak a nejsme ze zásady proti lepku. Máme však pocit, že je trochu přelepkováno. A říkáme si, že když můžeme využívat suroviny, které jsou bezlepkové přirozeně, proč toho nevyužít.

[Instinkt, 17. 4. 2014]

 

  • přeslevovat

„Co bylo před dvěma lety novinkou, je dnes standard, a proto nesmíme zaspat. Na trhu je v současné době přeslevováno a boj o zákazníka je obtížnější,“ říká Kateřina Michálková, vedoucí penzionu Ondřejník v Beskydech.

[Lidové noviny, 29. 6. 2012]

 

  • přesoukalovat

Kometa Gabriela Soukalová, která se zjevila na sportovním nebi, nyní – snad – přináší konec starých biatlonových časů. … Zkraje prosince v Östersundu poprvé pronikla do pohárové desítky. O dva týdny později v Pokljuce poprvé vyhrála. A na samém konci sezony hned třikrát. Co však s ní provede náhlý přestup mezi hvězdy? Ustojí ho? „Není už přesoukalováno?“ ptá se maminka.

[Mladá fronta Dnes, 23. 3. 2013]

 

  • přestartupovat

Nemáte pocit, že je už „přestartupováno“? | Dokud jsou startupy schopny se uživit, tak bych se jim určitě nebránil. … Startup je o tom, jít do něčeho agresivně. Tady se to bere více jako firma v jejím klasickém pojetí, a to je chyba. Možná proto se může stát, že je přestartupováno, protože se tak označují i ti, kdo startupem nejsou.

[Lidové noviny, 23. 10. 2015]

 

  • převelitelovat

Odbory hrozí stovkami žalob, ale policejní prezident Červíček předložil novou strukturu policie, v níž bylo dosud převelitelováno. Návrh na odvšivení policie (zbyteční velitelé půjdou pryč) předložila už loni komise vedená bývalým policejním prezidentem Oldřichem Tomáškem.

[Týden, 19. 11. 2012]

 

  • převikýřovat

Zobytnění podstřešních prostor si – kromě zmíněného dostatku světla, o který se starají střešní okna – žádá mnohem víc. Zmíněná okna totiž přece jen mají jistá, hlavně prostorová omezení. I to může být jeden z důvodů, proč se na střechách novostaveb objevují vikýře. Mnohde je ovšem nevkusně převikýřováno a mnohdy uměle vybudované střešní „výstupky“ nabývají takových rozměrů, že se střechy pod jejich hmotou doslova ztrácejí.

[Rodinný dům, 6. 10. 2011]

 

  • přezuckerbergovat

Ale zdá se mi, jako by na světě bylo poslední dobou trochu přezuckerbergováno. Skoro to vypadá, jako by kromě Marka Zuckerberga v posledních letech nikdo nic zajímavého na webu nevymyslel. Pro všechny, kteří si chtějí na chvíli odpočinout od Facebooku – anebo naopak hledají ranní tip na to, co přidat na svou nástěnku – tady je mých šest Minizuckerbergů.

[Hospodářské noviny, 1. 2. 2012]

Legomanie

Míříme tedy k branám německého Legolandu. … Před námi jsou miniaturní Benátky, zmenšené frankfurtské mrakodrapy, přístav v Hamburku. Svět 1 : 20. Legorybář loví ryby, legopotápěč se noří pod hladinu, legogondola proplouvá kanálem. Zmáčknete knoflík, spustí se fontána, zmáčknete další, uvedete do pohybu legoairbus, dalším rozpohybujete auta, loď. A já mačkám. A znovu. Vedle mne dcera zaujatě šíbuje vlakem. Berlín. Holandské mlýny. Je tu Bílý dům, Eiffelovka i egyptské pyramidy. V Allianz Aréně se rozblikají s novým zmáčknutím fotoaparáty legodiváků. Tenhle moderní mnichovský fotbalový stadion je složený z milionu kostek.

P. S. Legozázrak. Efekt se dostavil o pár dní později. Staré legostavby byly oprášeny, rozpracované dodělány, bezprizorní kostky prošly zpracováním nebo alespoň inventurou.

[Magazín Víkend Dnes, 11. 2. 2012]

Manželé Kovaříkovi: „Ještě před 15 lety jsme byli běžná čtyřčlenná rodina. Ale to se změnilo. Nejprve jsme přijali z dětského domova dvouletou holčičku. Ze stejného dětského domova se u nás doma postupně objevili roční chlapeček, pak dvouletá holčička a nakonec i její biologičtí bratři (dvojčata). Zpočátku u nás doma bylo plenkové království, posléze duplové legošílenství, pak se vše změnilo v ‚taxislužbu‘ do nejrůznějších kroužků a škol.

[Proč ne?!, 20. 11. 2014]

Na zámku v Klášterci nad Ohří zítra proběhne poslední akce letošního roku. … Součástí akce bude druhá vernisáž výstavy Svět kostiček a legoworkshopy.

[Mladá fronta Dnes, 20. 12. 2014]

Sice geograficky blízké, ale nudně placaté a dobré leda tak pro tranzit do Skandinávie: taková je většinová představa o Dánsku (nejen) na českém cestovním trhu. Něco na tom je, ovšem zábavy pro děti se v této nevelké zemi najde překvapivě hodně. … Na prvním místě je nutné jmenovat zábavní park Legoland, ikonu všech, kteří propadli kouzlu kostiček Lego. Najdete ho u města Billund v Jutsku, něco přes sto kilometrů severně od německé hranice, a jde o první „legozábavu“ ve velkém – park funguje už od roku 1968.

[IN magazín, 22. 1. 2014]

Když Craig Venter vytvořil v roce 2010 první umělou bakterii, vyvolalo to ve světě vlnu pozornosti a Venter samotný si vysloužil přezdívku „bůh 2.0“. Přesněji řečeno, o umělou bakterii se tak úplně nejednalo, jen její genom byl kompletně vytvořen z chemikálií v laboratoři. Nicméně úspěch to byl, první krok od analogové biologie k biologii digitální. Genomy už umíme nejenom číst, ale začali jsme je i psát. Dnes vnímáme tu dobu skoro jako pravěk. Během posledních let prudce klesla cena DNA technologií a vytváření digitálního života se přesunuje od nositelů Nobelových cen a špičkových laboratoří k běžným univerzitám, přičemž ve výhledu pronikne i do středních škol a k amatérským biologům. V době legoizace biologie se uvažuje o tom, že si časem od místní biotech firmy kdokoli bude moci koupit jakési biologické šasi, minimální životaschopnou buňku, na niž si pomocí PC a jednoduché domácí soupravy navěsí geny podle své fantazie.

[Respekt, 5. 5. 2014]

Řekl mi jeden Řek

Byl jeden Řek a ten mi řek’, abych mu řek’, proč se začalo mluvit o vyloučení Řecka (a ostatních eurochuravců) z eurozóny.

Finanční experti EU mezitím přiznávají, že požadovaných 200 miliard na pomoc chřadnoucím členům eurozóny na záchranu nepostačí a je to jen trik na „uchlácholení trhů“, aby se pád eura zastavil. A že euro se dá zachránit – a dokonce posílit – jen vyloučením Řecka (a ostatních eurochuravců) z eurozóny.

[Mladá fronta Dnes, 21. 12. 2011]

A já mu na to řek’: „Prý se musí najít cesta z té současné eurošlamastyky!“

Situace kolem dluhové krize v eurozóně se zklidnila. Ne, není vyhráno. Klid je jen výrazem důvěry, že už se konečně musí „něco“ udělat, že už se musí najít cesta z té současné eurošlamastyky.

[Mladá fronta Dnes, 14. 10. 2011]

Proto se začalo pracovat na krizovém scénáři řeckého „euroexitu“.

Odchod Řecka z eurozóny přestává být tabu i pro evropské politiky. Jeden z vrcholných představitelů EU, belgický komisař pro obchod Karel De Gucht, poprvé veřejně přiznal, že Evropská centrální banka i Evropská komise pracují na krizovém scénáři řeckého „euroexitu“. Na nutnost připravit se na návrat Řeků k drachmě upozornila také šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. … Experti Deutsche Bank nejnověji přišli s návrhem zavést v Řecku místo drachmy jinou paralelní měnu, již pracovně nazývají „geuro“.

[Ekonom, 24. 5. 2012]

Pro odchod Řecka z eurozóny se vžilo i označení grexit.

Extrémní varianta, tedy vystoupení Řecka z eurozóny, přitom není v zájmu nikoho. Řecku by sice možný návrat k drachmě mohl dlouhodobě pomoci – ekonomice by se dalo pomáhat pohyby kursu. … Odchod Řecka by příliš nepomohl ani eurozóně. … Při „grexitu“ by navíc Evropané mohli nejspíše zapomenout na to, že Řecko dluh někdy doplatí.

[Týden, 2. 2. 2015]

A pak se pár chytrých hlav dalo dohromady a zrodil se nápad zavést pro Řeky místo eura paralelní devalvovanou měnu geuro.

Osud Řecka není ale jen lokální problém. To, jak se evropské úřady k Řecku postaví nyní, bedlivě sleduje celá Evropa. … Co tedy bude se všemi těmi dluhy, které už jsou nesplatitelné? Je přece ve světě běžnou praxí, že svůj veřejný dluh země nesplácejí, ale tzv. ho před sebou rolují. … A pak je tu ještě jeden nápad, zavést pro Řeky místo eura paralelní devalvovanou měnu geuro. Je to prý ve finančnictví něco jako Chytrá horákyně.

[Horácké noviny, 17. 2. 2015]

Hotový drachmagedon!

Nejvíce se nově vytvářená slova strefují do problémů Řecka. Tak také vzniklo slovní spojení drachmagedon zahrnující v sobě jak stav, v němž se současné Řecko nachází, tak obavu z toho, co by se mohlo stát, pokud by skutečně zkrachovalo, či opustilo eurozónu a nuceně se vrátilo k drachmě. Z podobných základů vychází i slovo grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny, případně z Evropské unie, a také geuro, alternativní euro vytvořené pro potřeby Řecka. S nápadem nedávno přišli ekonomové největší německé banky Deutsche Bank. „Považuji toto paralelní oběživo k euru za nejpravděpodobnější vývoj,“ nechal se dokonce slyšet hlavní ekonom Deutsche Bank Thomas Mayer. Výhodou geura by podle něho bylo, že by tuto měnu bylo možné na rozdíl od eura devalvovat.

[Ekonom, 28. 6. 2012]

Je možné, že eurotragédie Řecka spěje k závěrečnému dějství?

Eurotragédie Řecka spěje k závěrečnému dějství: je zřejmé, že tento nebo příští rok země s vysokou pravděpodobností vyhlásí neschopnost splatit své dluhy a vystoupí z eurozóny. … Řecko vězí v začarovaném kruhu nesolventnosti, ztracené konkurenceschopnosti, vnějších deficitů a prohlubující se deprese.

[Hospodářské noviny, 21. 5. 2012]

Autorka příspěvku: Martina Rybová

Nové poplatky a příspěvky

  • skibusovné

Tuzemská horská střediska mají žně. Zima konečně ukázala svou vlídnou tvář a na zasněžené svahy vyrazily tisíce lyžařů. Provozovatelé areálů však čím dál víc připomínají lakotného Trautenberka z televizních večerníčků, který neustále vynalézal nové a nové způsoby, jak si přilepšit na úkor druhých. Zavádějí proto nejrůznější zlotřilé poplatky jako „skibusovné“ nebo si fotografují u turniketů lyžaře, aby nemohli prodat své skipasy někomu jinému.

[Týden, 28. 1. 2013]

  • make-upovné

Pod vlivem reklam a marketingu považuje řada mužů líčení jednak za slušnost, jednak za podmínku, důkaz svého úspěchu. V rodné zemi gigantů typu Hyundai nebo Samsung proto banky, aerolinky či pojišťovny pořádají pro zaměstnance kurzy správného líčení a péče o vlasy (asijské jsou tvrdé a černé, je nutné změkčit je a nabarvit). Pracovníci přímo na přepážkách dostávají příplatky (make-upovné), za něž se ale samozřejmě musejí krášlit jen v duchu firemní kultury.

[Květy, 8. 11. 2012]

  • filmařovné

V médiích proběhlo v poslední době nařčení, že si filmaři mezi sebou rozdělí čtvrt miliardy korun. Vzhledem k tomu, že jsem jedním z těch, kteří si o tuto formu podpory zažádali (právě na film Lidice), mám velmi dobrou představu, jak systém funguje. … Nikoho nepřekvapí, když v samoobsluze utratí tisíc korun a u pokladny po zaplacení dostane například pytlík kávy. Chování tohoto obchodníka by se jistě nazvalo tržní, ovšem když se takto chová stát, nazývá se to „filmařovné“. Někdo to přirovná ke „šrotovnému“, ale to mělo vyplatit peníze dopředu a motivovat pouze tuzemské nákupy, nikoliv zahraniční.

[Mladá fronta Dnes, 7. 10. 2010]

  • šminkovné

Žádná z čerpacích stanic, u nichž MF Dnes zjišťovala ceny, není na seznamu benzinek s nekvalitním palivem zveřejněném loni Českou obchodní inspekcí. Benzinky u dálnic či v centru však promítají do ceny náklady na dražší pozemky. Další haléře naskakují i kvůli „šminkovnému“. „Zatímco ty levnější zanedbávají úklid, dražší čerpací stanice dbají o čistotu prodejny či záchodů nebo o to, aby jejich zaměstnanci byli učesaní. Snaží se také investovat do různých marketingových akcí,“ vysvětluje Roškanin.

[Mladá fronta Dnes, 14. 1. 2012]

  • hegerovné

Nemilovaným zdravotním poplatkům se přezdívá „julínkovné“. Teď se má změnit na „hegerovné“, pokud jízlivý lidový jazýček pojmenuje i nově nastavené poplatky podle nastupujícího ministra. Hegerovné míří správným směrem, i když zatím neznáme ani detaily, ani ochranu sociálně slabých. Rozhodně však ohlášené zrušení poplatku za položku na receptu je dobrý nápad.

[Mladá fronta Dnes, 9. 7. 2010]

  • verbovné

Záměr koalice vypadá náramně. Nástupní plat učitele 20 tisíc, kromě toho verbovací, totiž náborový příspěvek 180 tisíc korun. Z toho šedesát procent hned po krátké zkušební době, zbytek do roka. … Lze étos onoho poslání nahradit „verbovným“?

[Právo, 14. 7. 2010]

  • motorkovné

Dorazí po „filmovném“ i „motorkovné“?
Byla to tradiční neděle. Klidná a částečně televizní. Hlavní závody Velké ceny silničních motocyklů v Brně byly jasná volba. Až do závěrečného vystoupení kolegy novináře, komentátora TV Nova Václava Svobody. … Hlavní facka však přilítla v momentě, kdy vyzval stát, rozuměj daňové poplatníky – i ty motorkám neholdující – aby konečně tyto závody začal řádně podporovat. Jistě, v případě akce, na kterou se ročně sjíždí na 200 tisíc řádně platících diváků, je to bezesporu potřeba. Podobné nářky na „filmovné“, „šrotovné“ a jiné všelidové sbírky jsou pochopitelné od zainteresovaných podnikatelů. Ale od nezávislého novináře bych to rozhodně nečekal.

[Mladá fronta Dnes, 19. 8. 2010]

  • fondovné

Zásadním návrhem, kterým VV mohou potrápit své koaliční partnery a případně jeho neuskutečnění „vyměnit“ za jiný ústupek, je zavedení takzvaného generačního fondu. … „Vedlejším“ produktem generačního fondu jsou však vyšší odvody na sociální pojistné prakticky pro všechny. VV včera zmínily, že by se nad současných 28 procent, které dohromady platí firma a zaměstnanec, mohlo platit dalších pět až osm procent, jež by směřovaly do generačního fondu. Přesné procento ještě neznají. Podle Rusého by záleželo na vývoji porodnosti v Česku a také na zapojení migrantů do systému. Podle předběžného návrhu by to fungovalo tak, že by každý po nástupu do práce platil 28 procent na sociálním pojištění jako dosud plus například osm procent do fondu. Pokud by měl první dítě, osmiprocentní odvod by se mu o třetinu snížil a navíc by dostal jakési „porodné-fondovné“ ve výši třetiny z dosud naspořených peněz. Ten, kdo by založil rodinu například ještě na vysoké škole a žádné příjmy by do té doby neměl, by nic z fondu nedostal.

[Mladá fronta Dnes, 26. 11. 2010]

Dramatické euroblouznění

Kůrku by si od něho loni ani pes nevzal. V Evropě z něho udělali tajtrdlíka a prašivce, z něhož vzešel dnešní svrab a bída Itálie. Před volbami skandovali němečtí politici, že vítězství Berlusconiho přivodí zkázu milého italského spojence a druha v drahém euroblouznění. Silvio Berlusconi (76) dostával ránu za ranou.

[Týden, 4. 3. 2013]

 

Byl jednou jeden euroekočlověk,

Euroekočlověk
Němci a Rakušané chtějí dál rozvíjet hlavně obnovitelné zdroje, zatímco Poláci věří těžbě břidlicového plynu a Češi sázejí na rozvoj jaderné energetiky. Poslední Eurobarometr, tedy průzkum veřejného mínění napříč Evropou, odhalil jen to, co už víme či tušíme. Obnovitelné zdroje energie mají mít do budoucna prioritu podle víc než 80 procent Němců, Rakušanů, Dánů, Španělů a Portugalců.

[Lidové noviny, 18. 1. 2013]

 

který skočil na eurošpek

David Cameron k Angele Merkelové: Ne, ne, Británie vám na ten eurošpek neskočí.

[Reflex, 9. 2. 2012]

 

prohnaného euroďábla.

Týden po volbách opět zkolabovaly koaliční námluvy tří nejsilnějších řeckých stran. Země se nechce podvolit tvrdým úsporám, to raději stáhne do chaosu celou EU. … Byla to asi poslední šance vytvořit vládu. To se však nepovedlo, protože jedna z těch partají, krajně levicová Syriza, schůzku u prezidenta zazdila. … Ale voliči je potrestali. Spolu nedají ani nadpoloviční většinu, potřebují ještě někoho třetího. A tím je nyní právě, řekněme, tuze marxistickoleninské uskupení Syriza. Krédo jejího lídra Alexise Tsiprase zní, že nepodpoří nic, co by mělo znamenat, že země bude dál muset snášet drastická úsporná opatření výměnou za nové půjčky z mezinárodních institucí. Raději smrt nežli pakt s euroďáblem, jako by říkal, byť ten ďábel přináší pomoc… A toho destruktivního motta se Tsipras včera držel a nenechal se ničím obměkčit.

[Mladá fronta Dnes, 14. 5. 2012]

 

Euroďábel mu v eurohláškách sliboval,

Avšak – všechna čest Petru Čechovi, v přístupu k médiím je dokonalý profík, nikdy neodmítne. Není divu, že se pak při množství odpovědí prostě zamotá. U Václava Pilaře je zase občasné zašmodrchání dáno věkem a povahou. Třiadvacetiletý hvězdný tichošlápek díky svým výborným výkonům mluvil často. Před Portugalskem se bavil o vzpomínkách na stříbrné chlapce z Anglie. „Euro 96 a Poborského lob? Tehdy jsem byl ještě malý kluk… Ale když to Karel dal, prožíval jsem to jako malý kluk.“ Všeříkající je pak svérázná eurohláška Michala Kadlece: „Všichni už nás házeli do pytle, ale my jsme z něj dokázali vylézt ve velkém stylu.“

[Týden, 25. 6. 2012]

 

že se v eurovelmoci

Německý prezident Gauck je sice formálně ženat, ale žije s jinou ženou. Jeho nový francouzský kolega Hollande trend na čele obou eurovelmocí podporuje: ženat nikdy ani nebyl. Se svou družkou přitom žije ve volném rodičovském společenství se čtyřmi dětmi z jeho strany s jednou družkou a se třemi dětmi z její strany se dvěma muži.

[Týden, 21. 5. 2012]

 

bude mít jako euromamánek.

Jak dlouho se euromamánkové přidržují matčiny sukně
Nejenom pevné tradice, ale také hospodářská situace způsobuje, že velká část mužské populace žije u svých rodičů. Podle bruselských statistiků drží rekord slovenští mládenci ve věku 25 až 34 roků, jichž se máminy sukně nechce pustit téměř šedesát procent.

[Týden, 28. 1. 2013]

 

Od rána do večera se bude jen cpát euroslaninou s eurovajíčky a eurogoudou,

Rozhodně ochutnejte brynzovou pomazánku, o brynzových haluškách nemluvě. A protože je miluju a jako Slovenka bych chtěla, aby každému chutnaly tak jako mně, radím dobře volit, kde si je dát. Mají být ze strouhaných syrových brambor, s poctivým kopcem brynzy a bohatýrskou dávkou domácího vypečeného špeku, žádné práškové náhražky a euroslanina.

[Magazín Víkend Dnes, 30. 6. 2012]

 

Eurovajíčka: Lidé začnou chovat slepice sami. A co ptačí chřipka?
Málokterý problém dokáže poměrně složité procesy v rámci Evropské unie ilustrovat tak výstižně, jako jsou současné vysoké ceny vajec a důvody, které k tomu vedly. A také důsledky, které ještě Evropu a možná i naši zemi čekají. Především je třeba připomenout, že o zpřísněných nárocích na chov nosnic v klecích se rozhodlo dávno před naším vstupem již v roce 1999. Podniky produkující vejce tak měly dlouhých 12 let na to, aby se na novou situaci připravily.

[Mladá fronta Dnes, 15. 3. 2012]

 

Jen jedna věc mi nedává smysl: jak mohou být Španěláci v takové ekonomické řiti, když mají k dispozici katalánskou norskou ropu? Pančují snad olivový olej naftou? Nizozemsko zabere Lucembursko i Belgii (ten tam je slavný rok 1980, kdy na ME Belgie otrávila fotbalový svět vynálezem ofsajd systému a ocitla se ve finále) a do své sféry vlivu nově dostane i Švýcarsko, jež se bude muset zavázat k pravidelným dodávkám sýrů, čokolády, hodinek a peněz do Nizozemska. Vznik nizozemsko-švýcarské eurogoudy je jen logickým vyústěním tohoto vazalství.

[Reflex, 7. 6. 2012]

 

pozorovat euročmeláky, eurovčely a eurojestřáby létající po obloze, až na toho eurojestřába, tenhle lítat nesvede

„Mladíkovi“ je dnes šedesát pět, jmenuje se Mario Draghi a od loňského listopadu, kdy se stal šéfem Evropské centrální banky, září jeho hvězda stále jasněji. … Novinářům dal navíc k dobru pohádku o euru coby čmelákovi, tomuto „zázraku přírody, který létá, přestože by neměl“. Něco prý bylo ve vzduchu (narážel na finanční bublinu před rokem 2008), co těžkého čmeláka nadnášelo, po finanční krizi ale bublina splaskla a euročmelák se musí proměnit v eurovčelu, která vzduchem poletuje lehce a přirozeně.

[Respekt, 6. 8. 2012]

 

Každý, kdo nezatracuje Evropskou unii, dostává v Česku v poslední době nálepku eurohujera. A když musíte každou debatu o vztahu Česka a EU začínat tím, že se pokoušíte vysvětlit, že žádný eurohujer nejste, nikam to nevede, postěžoval si nedávno v soukromém rozhovoru jeden z náměstků ministra zahraničí. Nechme však nyní stranou všechny eurohujery, vlezdobruselisty, eurojestřáby, antievropany, antilidi a další nálepky poslední doby.

[Ekonom, 22. 3. 2012]

 

vozit se v eurolimuzíně,

Dnes je Klaus už devátým rokem prezidentem České republiky a jeho nejnovější kniha „Evropská integrace bez iluzí“ staví zmíněný zrcátkový příměr tak trochu na hlavu. Autor se totiž nejen zevrubně ohlíží a analyzuje, kde jsou kořeny současných problémů Evropské unie a kde se stala chyba, nýbrž rovnou i doporučuje zařadit zpátečku, vrátit se na křižovatku a pokračovat dál zcela jiným směrem. Nechme však ironie. Prezidentův text si určitě zaslouží pozornost už jen kvůli tomu, že výhled z čelního skla naší eurolimuzíny je tentokrát mimořádně zamlžený a že Klaus jako jeden z mála evropských politiků nabízí v pravý čas promyšlené východisko.

[Ekonom, 5. 1. 2012]

 

a třeba i chovat eurochameleona.

Ale v politice to funguje jako v reklamě na mastičku proti stárnutí, kde se věrohodnost chemikálie demonstruje na dvacetiletých děvčatech. Jediné, co platí, je lhát, dělat vlny a bouchat do stolu. Monti, poradce limonádníků z Coca-Coly a finančních upírů z banky Goldman Sachs, to svým citovým výlevem a náhlou láskou k francouzskému socialistovi Francoisi Hollandovi a španělskému konzervativnímu lidovci Marianu Rajoyovi prokázal. Zradil Merkelovou a tak dlouho otravoval, až s francouzskou podporou v zádech vyhrál („Eurozóna tak byla posílena“). Všichni nato ujišťovali, že se vlastně nic nestalo, že „paní Merkelová nebyla izolována a ani teď není,“ jak zdůraznil eurochameleon a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

[Týden, 9. 7. 2012]

 

Stačí prý jen dodržovat eurodisciplínu.

Kromě dohody o „eurodisciplíně“ při sestavování rozpočtu zaměstnává českou vládu ještě jedna aktuální bruselská záležitost. V prosinci se premiéři EU dohodli, že zkusí nafouknout nynější balík rychlé pomoci pro země v potížích o 200 miliard eur.

[Mladá fronta Dnes, 13. 1. 2012]

 

Euroďábel ale zapomněl zmínit jistý eurodetail

Tentokrát za ten lepší svět považují evropskou fiskální unii a dali to najevo ve výzvě „Nevylučujme se z Evropy!“. Kanón si vybrali pořádný: premiéra viní z politické malosti a záškodnictví kvůli tomu, že fiskální pakt EU odmítl podepsat – a tím nás prý vyřadil z hlavního proudu evropské integrace. Nechceme ctěné petenty jako Martu Kubišovou, Zdeňka Svěráka či Lejlu Abbasovou podezřívat z jen povrchní erudice v oblasti mezinárodního práva nebo podsouvat, že možná onu desetistránkovou smlouvu vůbec nečetli. V obou případech by jim totiž mohlo uniknout, že se v ní bruslí na hodně tenkém ledě: státy se tu zavazují, že v případě rozpočtového schodku zcela rezignují na suverénní politiku a spadnou pod kuratelu nikým nevolené Evropské komise. Ale možná tu o eurodetaily ani nejde.

[Týden, 20. 2. 2012]

 

o existenci jednotného europohlaví

Myšlenka jednoho rovnoprávného europohlaví by mohla Evropu postavit na nohy. Za tím by lidi šli. Už žádná diskriminace mužů ženami a žen muži. Každý by měl právo být i muž i žena. To by se mohl pták Putin se svými jeřáby jít klouzat. Nezaujal by, i když někteří lidé říkají, že Putin není pták, ale rogalo.

[Mladá fronta Dnes, 7. 9. 2012]

 

Právě tahle část eurokultu se ale euroekočlověku nelíbila,

Jižané eurozóny budou v Unii nadále oškubávat své seveřany, vydírat je znetvořenými hesly o solidaritě a o povinnosti držet se chrámového komplexu jménem „euro“ a „integrující Evropa“. Nejhlasitěji se budou ptát Britové, zdali by nebylo moudřejší přestat tolik do chrámu chodit a zda vůbec žravý eurokult raději neopustit.

[Týden, 31. 1. 2012]

 

a tak se začal chovat jako eurorambo

Velikán novodobých německých dějin dostává od „říšské“ pošty významný dar. Nákladem pěti milionů kusů jde do oběhu Kohlova portrétní známka ještě za oslavencova života s přelichotivým ciceronovským nápisem Helmut Kohl, kancléř sjednocení, čestný občan Evropy. … Místo „architektem Evropy“, jak bývá slaven, je německý Eurorambo dobročinným pokladníkem bruselským.

[Týden, 1. 10. 2012]

 

a zkoušel svým eurokultilstvím eurokult změnit.

Dva roky eurokutilství
V letech 2010 až 2011 bylo všechno jinak. Postlisabonská nuda se nekonala. Problémy, na které se Lisabonská smlouva připravovala, byly radikálně zastíněny druhou vlnou ekonomické krize uvnitř Unie. Na první vlnu ekonomické krize mohla Evropská unie využít své standardní nástroje, jako je kontrola veřejných podpor podnikům nebo zákaz diskriminačních opatření proti zahraničním firmám či pracovníkům.

[Mladá fronta Dnes, 7. 1. 2012]

 

Vládnoucí eurozbrojaři se však tak snadno nevzdali,

Rozhovor s  Erikem Bestem v minulém čísle Reflexu je chmurné čtení. Je zajímavé znát rozložení sil mezi českými firmami ovládajícími trh. Daleko zajímavější by ovšem bylo znát vztahy mezi skutečnými hráči na trhu, jako jsou třeba E. ON, RWE, EdF, BASF, Bayer nebo evropské banky či eurozbrojaři z EADS. Popřípadě popsat jejich vztah třeba s německými politickými stranami.

[Reflex, 9. 8. 2012]

 

euroekočlověka uvěznili v euromučírně

Německo dnes dominuje Evropě po všech stránkách. Těžiště rozhodování, ale i odpovědnosti za celou EU je formálně stále ještě v Bruselu, fakticky je ale už v Berlíně. Symbolem této situace je přístup eurozóny k Řecku. Nikdo jiný než Německo o tom, jak dlouho ještě budou Řekové nesmyslně trčet v euromučírně, nerozhodne. To už si jistě uvědomují všichni.

[Hospodářské noviny, 16. 1. 2013]

 

a nakonec jej donutili, aby si sbalil svůj eurošáteček

Samaras bude bojovat s katastrofální nezaměstnaností, která postihla už více než 1,6 milionu Řeků, pětinu pracovních sil. Část z nich donedávna tvořila umělou zaměstnanost financovanou státem a vlastně Evropou. Na to potřebuje další peníze. Ale už před volbami se směrodatné kapacity evropské politiky vyslovily jednoznačně: bez reforem nebudou peníze. Také Samaras vsadil na magický eurošáteček. Do voleb šel se sliby, že zvýší penze, že podpoří sedláky, policisty a rodiny s více dětmi, a také s tím, že podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet místo roku jednoho roky dva.

[Týden, 25. 6. 2012]

 

a za svou eurozpupnost

Vznikne vůbec bankovní unie? Česko hrozí vetem a hlavně, proti některým návrhům je i Německo. | Argumenty pro nadnárodní dozor nad bankami jsou jasné. Minimálně v eurozóně. I když možná ale k dohodě dojde až v prvním čtvrtletí příštího roku. My k tomu budeme mít připomínky, možná spolu s Británií či Švédskem. Nakonec ale budeme donuceni přistoupit na nová pravidla. Český průmysl je příliš závislý na EU a eurozóně, než abychom to mohli blokovat. Náš odpor je jen pózování, taková eurozpupnost předváděná pro domácí politické cíle.

[Hospodářské noviny, 12. 12. 2012]

 

se uchýlil k euroexitu.

Nezamýšlených negativních důsledků kyperské krize není málo. Je to ale nic proti tomu, co by čekalo v případě euroexitu Kypr. Většinu trumfů v ruce má při jednání jednoznačně Brusel a Berlín. Tedy pokud nebude do hry výrazněji zasahovat Vladimir Putin.

[Hospodářské noviny, 22. 3. 2013]

 

Autorka příspěvku: Kateřina Kotková