Až budu velká, chci být instaholkou

Instabásník, instacelebrita nebo také instahňup. To jsou některá z mnoha nových slov, která v češtině vznikla podle názvu mobilní aplikace Instagram umožňující svým uživatelům sdílení fotografií. Samotný název aplikace se v angličtině objevil jako nové „kufříkové slovo“ (blend). První část slova insta- pochází ze spojení „instant camera“ (tedy fotoaparát připravený k okamžitému použití). Druhou část slova si tvůrci Instagramu vypůjčili pravděpodobně ze slova „telegram“. 

Pod vlivem angličtiny dnes mluvčí češtiny připojují komponent insta- k českým slovům, pokud chtějí poukázat na to, že daná věc souvisí s používáním aplikace Instagram. Dobrým příkladem tohoto tvoření je již zmíněný instahňup, což je člověk, který nebere ohled na svoje okolí, protože jeho jedinou starostí je pořídit co možná nejlepší fotografii – tzv. instafotku. Tu vzápětí zveřejní na svém účtu jako instapříspěvek a pevně věří, že se mu podaří oslovit široké publikum a stane se vycházející instahvězdou.

Vystavovat ale nemusíte jen své fotografie, instabásníci či také instapoetové jsou autoři poezie, kteří své výtvory publikují právě na Instagramu. A ten, kdo se díky této aplikaci již proslavil, může si nechat říkat třeba instacelebrita.

Nová slova se vytvářejí i s využitím základu instagram, ke kterému se připojují české předpony, přípony a koncovky. Uživatelům, kteří získají dostatečné publikum a mohou si prostřednictvím této aplikace vydělávat peníze, se říká instagrameři a instagramerky. Narazíme i na výrazy instagramistainstagramistka – jinou variantu označení této novodobé profese. Některé fotky sklízí více obdivu než jiné, proto se vyplatí dobře zvážit, jaký předmět nafotíme. Až tedy uslyšíte, že vaše oblíbená kniha je instagramovatelná, znamená to, že má pěknou (a hlavně dostatečně fotogenickou) obálku.

Stále se rozšiřující řadu nových slov s řetězci insta- a instagram- můžete sledovat v databázi Neomat.

Jak dobré je megadobré?

Slovo „mega“ můžeme použít místo synonymních přídavných jmen „nadměrný“ nebo „obrovský“: když v obchodě narazíme na mega výprodej, je docela možné, že chtě nechtě uděláme mega nákup. Ve zpravodajství slyšíme rozhovor se sportovcem, který sice při zápase propásl jednu mega šanci, ale naštěstí má i nadále vedle sebe svého trenéra, který je mu mega oporou. Dokonce i vděčnost můžeme vyjádřit s výrazem „mega“, když řekneme: „Mega díky!“ Podobně se slovo „mega“ chová, pokud ho použijeme jako příslovce ve významu „hodně“. Když nás něco rozčílí, můžeme zvolat: „Tak tohle mě fakt mega naštvalo!“

Komponent „mega“ svou expresivností podtrhne závažnost našeho sdělení, když si postěžujeme: „včera od sousedů hrála celou noc megahlasitá hudba a všichni jsme se megablbě vyspali“. Kromě doporučeného psaní dohromady volí pisatelé někdy i psaní zvlášť: jídlo může být tedy megadobré, ale také mega dobré. Pokud napíšeme „mega“ zvlášť, bude se ve větě chovat nesklonné příslovce, jako například v těchto statusech na sociálních sítích: „právě jsme přišli z mega úspěšné procházky“ a „k snídani si dávám tohle mega zdravé smoothie s malinami a banánem.“ Pokud komponent „mega-“ od následujícího slova ve větě neoddělíme mezerou, stane se první částí nových slov, ve kterých bude mít vlastnosti jak předpony, tak i kořenného morfému: kdybychom vyhráli nad Švédskem, bylo by to megafajn. Americký golfista Tiger Woods je údajně megabohatý a nákup megadrahého telefonu se nám nemusí vyplatit. Mluvčí češtiny spojují prvek „mega“ dokonce i se superlativem, tedy třetím stupněm přídavných jmen. Můžeme se dočíst o „meganejlepším festivalu“ nebo „meganejvětším překvápku“.

Slovníky neologismů SN1 a SN2, které mapovaly novou slovní zásobu v češtině mezi lety 1985 a 2002, zachytily většinou jen podstatná jména s komponentem „mega“, například megastar, megapodnik, megaúspěch nebo třeba megatrend. Výjimkou byla dvě přídavná jména megaúspěšný a megaboardový. V době publikování Nového akademického slovníku cizích slov v roce 2005 jsme mohli komponent „mega-“ nalézt například ve slovech megafon nebo megahit. Samotné slovo mega pak bylo v oblasti výpočetní techniky synonymem pro megabyte. Dnešní mládež používá slovní spojení „to je mega“, pokud chce zhodnotit, že je něco vynikající. Mladí mluvčí používají také nová slova megální a megálně. Můžeme například zaslechnout, že „ten film byl megální psycho“ či pochvalu, že má někdo „megálně krásný úsměv“. V databázi Neomat nalezneme s řetězcem mega- již bezmála osm set záznamů.

Zajímavostí může být i to, že „mega“ neproniklo jen do češtiny, ale používají ho i mluvčí ostatních světových jazyků. Pokud na vás padla jarní únava a jste megaunavení, v angličtině můžete použít výraz  „mega tired“, v němčině „megamüde“ a v portugalštině „mega cansado“. Na závěr nezbývá než popřát, ať se i v této nelehké době máte megadobře!

Ustrojená neustrojená

Nová slova v češtině nevznikají jen, když potřebujeme něco upřesnit či pojmenovat novou skutečnost. Jedním z důvodů, proč vytvoříme nové slovo, může být třeba také to, že chceme napsat čtivější a zajímavější text. Této vlastnosti neologismů hojně využívají spisovatelé a novináři. Slova ozvláštňují například tím, že první část slova dají do závorky: Podle některých komentátorů provádí Evropská unie (ne)reformy a britské veřejné systémy jsou známé svojí (ne)funkčností. V rubrice domácí se dočteme o radním pro (ne)dopravu nebo o tom, co dělají (ne)hejtmani. A když se ohlédneme do minulosti, zhodnotíme, že socialistické Československo byl (pa)stát, ve kterém lidé pociťovali (ne)svobodu. Při takovém uzávorkování komponentu na začátku slova nastane významová situace blížící se pohádce o chytré horákyni. Ta se měla dostavit ani ve dne, ani v noci a nebýt při tom ani nahá, ani ustrojená. Prostě ani jedno, ani druhé, zkrátka něco mezi tím.

Kromě předpony „ne-“ dávají pisatelé do závorky také komponenty „neo-“, „staro-“ nebo „sebe-“: i dnes mezi mezi jednotlivými národními státy vznikají (staro)nové bariéry, protože hodnoty některých lidí lze označit jako (neo)konzervativní. V lifestylových pořadech si přečteme, že cítit se dobře ve vlastním těle je sice velmi (ne)snadné, ale neměli bychom propadat (sebe)lítosti.

Dále se můžeme z tištěných médií dozvědět, že již brzy možná začneme jíst ekologicky šetrnější (ne)maso vypěstované v laboratořích, ale naše vyhlídky jsou v klimatické krizi i přesto docela (ne)nadějné, protože naše budoucnost bude (anti)ekologická. Z takto uzávorkované negace sice vůbec nezjistíme, na jakou budoucnost se máme připravit, ale aspoň si každý může po libosti vybrat sám.