Prchám, prcháš, prcháme

Nástěnka se skládá z výrazů, které se na internetu a v tiskovinách objevily až v posledních třech letech v souvislosti s rozsáhlou migrační krizí, která znatelně hýbe evropským uvažováním. Protože na tuto krizi existují velmi rozličné reakce, vybrala jsem výrazy tak, aby byly jednotlivé názory na tuto krizi v rovnováze a aby tato nástěnka nemohla být později dezinterpretována jakožto pole pro publikování mých osobních názorů na migrační krizi, či aby nástěnka někoho neurážela.

 

  • protiuprchlicky

Karel Schwarzenberg je jedním z mála, kdo se odváží v protiuprchlicky zhysterizovaném Česku mluvit podobně, jako by mluvil Havel. Jeho postoj je ovšem cenný nikoli jen jako ozvěna hlasu autority či jako jakýsi záhrobní amplion, ale hlavně proto, že je vůči české politice a společnosti disentní.

[Hospodářské noviny, 6. 10. 2015]

 

  • antiuprchlicky

Jediné vážnější drama, které Sobotka řeší a u něhož se poťouchlý čtenář skoro zapotí spolu s ním, je jeho urputná snaha vyjít za každou cenu vstříc politice Angely Merkelové ve vztahu k uprchlíkům. Ovšem tak, aby to zároveň nepoznal patřičně antiuprchlicky naladěný volič sociální demokracie.

[Respekt, 14. 1. 2016]

 

  • antiběženecký

Už to tedy není jen postoj české strany, ale pozice čtyř zemí Visegrádu, které jsou šťastné, že na jejich území se nikdo usazovat nechce. Což je na jednu stranu smutná zpráva o tom, jak jsou tyto státy vnímány v zahraničí (nehostinné, nevstřícné, možná i chudší země Evropské unie), zároveň i radostná zvěst o tom, jak dobře zabrala konkrétní antiběženecká politika v jednotlivých zemích Visegrádu.

[Hospodářské noviny, 13. 11. 2015]

 

  • protiběženecký

 

Během posledního měsíce toho Milan Chovanec moc nenaspal. Nemá na to nárok. Boj proti terorismu a řešení přílivu běženců vytěžuje českého ministra vnitra naplno doma i na evropské půdě. … Jedno je však jasné již nyní: premiérovo okolí v poslední době v neformálních rozhovorech mluví o tom, že Chovanec se Sobotkovi začíná „utrhávat“ a svá protiběženecká prohlášení vyšponovává víc, než je domluvené, aby si zvýšil svoji osobní popularitu a časem mohl Sobotku nahradit.

[Respekt, 30. 11. 2015]

 

  • prouprchlický

Jiří Dienstbier proslul rovněž nadšenou „prouprchlickou“ iniciativou. Pozval by k nám do země daleko více uprchlíků, než na nás chystá Evropská unie na základě kvót. Proč tento muž, který tak úpěnlivě hájí práva žen, zve do země zástupce civilizace, která je považuje za méněcenné tvory, není ovšem jasné. Že by je chtěl na našem území napravovat? Možná.

[Reflex, 23. 12. 2015]

 

V souvislosti s migrační krizí se často hovoří o kvótách Evropské unie na přijetí uprchlíků v jednotlivých členských zemích EU. Česká vláda se k těmto kvótám staví odmítavě, a tak není divu, že se v jazyce objevil výraz antikvótní. Jeho výskyt na internetu je zatím poměrně ojedinělý.

  • antikvótní

Uprchlické kvóty přes odpor Česka prošly. … Pro kvóty nakonec v Evropské radě hlasovali kromě Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska úplně všichni. Polsko, náš domnělý neochvějný antikvótní spojenec, si jako obvykle uvědomilo svůj prioritní národní zájem: silné Polsko v silné jednotné Evropě a souhlasilo se společným řešením.

[Hospodářské noviny, 23. 9. 2015]

 

Jedním z výrazů, který se naopak používá častěji a který se i více ustálil, je slovo minischengen. S návrhem na vznik minischengenu, tedy ohraničeného území s volným pohybem uvnitř samotného Schengenu, přišli Nizozemci. Dle jejich návrhu měl zahrnovat země Beneluxu a Německo. Tento výraz máme doložen i s velkým počátečním písmenem.

  • minischengen

Vytvoření „minischengenu“ uvnitř Evropské unie je pro nás nepřijatelné, shodli se premiéři Česka Bohuslav Sobotka, Slovenska Robert Fico, Maďarska Viktor Orbán a Polska Beáta Szydlová. … „Návrhy na minischengen neřeší příčiny současné krize, ale pouze odvádí politickou pozornost,“ uvádí se v prohlášení premiérů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

[Metro, 4. 12. 2015]

 


Migrační krize přinesla jazyku kromě jiného například i neosémantismus hotspot. Užívá se jako označení pro záchytná centra pro uprchlíky na vnější hranici Evropské unie.

  • hotspot

Ministři vnitra zemí Visegrádu (V4) včera ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. … V boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní spustit funkční záchytná centra na vnější hranici EU. Tyto takzvané hotspoty prý musí být zároveň detenčními zařízeními – uprchlíci by je neměli opustit, dokud nebude ověřena jejich totožnost.

[Hospodářské noviny, 20. 1. 2016]

 

  • Uprchlistán

Zprávy z Uprchlistánu
Začleňování povinně. Německo chystá pro migranty z krizových regionů převratné novinky – úřady jim budou moci nabídnout pracovní místo, aniž musejí dávat přednost domácím obyvatelům. Uvedené opatření má zavést návrh integračního zákona, příprava na více než milion běženců, kteří přišli se současnou uprchlickou vlnou.

[Týden, 18. 4. 2016]

 

  • běžencofil

Vánoce už vlastně byly na koncertě: Vánoce na Barče, tradiční akce muzikanta Aleše Brichty. … Brichta má pestrý rejstřík nadávek, operuje rovněž s termíny jako „běžencofilové“. Oponenty vánočního projevu prezidenta Zemana poslal Brichta do zemí, kde se przní (on, rocker, použil drsnější výraz) domácí zvířata, a jeho vývod o lidech se snahou pomáhat…

[Magazín Víkend Dnes, 9. 1. 2016]

Čeho je moc, toho je příliš

  • přegrázlovat

Když si v devadesátých letech poslanci odsouhlasili své vysoké platy, odůvodňovali to tím, aby měli dost a byli nezkorumpovatelní. … Od té doby namísto dobře placené služby nám, svým zaměstnavatelům, předvádějí 22 let boj o koryta, vyřizování si účtů mezi sebou a vymýšlení zákonů, které se hodí jim do krámu. … Dokud navíc budou vymýšlet zákony typu – „zavřete si mě, ale jen když mě na ulici chytnete s miliony v krabici“, pak budeme mít v našem českém rybníčku navždy přegrázlováno.

[Metro, 18. 5. 2012]

 

  • přehitlerovat

K Hitlerovi a Mussolinimu byl přirovnáván i prezident Venezuely Hugo Chávez. … Že je taková verbální průtrž Hitlerů a Mussoliniů poněkud inflační, vědí snad i centrální bankéři, kteří dnes proti krizím sotva stíhají tisknout ničím nepodloženou měnu. Že je vůbec nebezpečné, když je tak „přehitlerováno“, uvědomuje si už málokdo. Jak v té tlačenici nálepek vůbec poznáme, až se objeví nový Hitler (či Mussolini) v plné síle? A bude skutečný?

[Týden, 10. 3. 2014]

 

  • přehororovat

Ghoul se svou zcela profesionální vizáží a nepopiratelnou intenzitou má zase šanci zabodovat celosvětově – například v hispánském světě, kde je tento typ hororů čím dále populárnější. Body k dobru má navíc za to, že vznikl téměř neviditelně, bez velkohubých reklamních kampaní o průběhu natáčení; tím příjemnějším překvapením teď je. Škoda jen, že se neobjevil dříve, kdy ještě nebylo v kinech tak „přehororováno“.

[Týden, 9. 3. 2015]

 

  • překominíkovat

Kominík. Řemeslo, které bylo ještě před nějakými deseti lety na vymření. A dnes? „V posledních letech je překominíkováno,“ říká jihomoravský kominický cechmistr Stanislav Kala. Dobrá zpráva pro pověrčivce, horší však paradoxně pro lidi, kteří shánějí dobrého kominíka.

[Mladá fronta Dnes, 12. 10. 2015]

 

  • překýčit

Stačí jít pár metrů směrem k návsi, kde na konci téže ulice stojí typická venkovská hospoda. Žlutá, s usměvavým Švejkem. Švejka mám ráda, v knížkách a ve filmu. Ale ne na poutačích. Nicméně uvnitř je čisto, útulno, dřevěné obložení, výčep, pár chlapů u piva. V nekuřácké části zelená kachlová kamna, vyzdobeno, „nepřekýčeno“.

[Magazín Víkend Dnes, 10. 11. 2012]

 

  • přelepkovat

Všechny kaše vaříte z bezlepkových obilovin, navíc bez mléka a bez cukru. Proč? | Jana: Ani jeden z nás není celiak a nejsme ze zásady proti lepku. Máme však pocit, že je trochu přelepkováno. A říkáme si, že když můžeme využívat suroviny, které jsou bezlepkové přirozeně, proč toho nevyužít.

[Instinkt, 17. 4. 2014]

 

  • přeslevovat

„Co bylo před dvěma lety novinkou, je dnes standard, a proto nesmíme zaspat. Na trhu je v současné době přeslevováno a boj o zákazníka je obtížnější,“ říká Kateřina Michálková, vedoucí penzionu Ondřejník v Beskydech.

[Lidové noviny, 29. 6. 2012]

 

  • přesoukalovat

Kometa Gabriela Soukalová, která se zjevila na sportovním nebi, nyní – snad – přináší konec starých biatlonových časů. … Zkraje prosince v Östersundu poprvé pronikla do pohárové desítky. O dva týdny později v Pokljuce poprvé vyhrála. A na samém konci sezony hned třikrát. Co však s ní provede náhlý přestup mezi hvězdy? Ustojí ho? „Není už přesoukalováno?“ ptá se maminka.

[Mladá fronta Dnes, 23. 3. 2013]

 

  • přestartupovat

Nemáte pocit, že je už „přestartupováno“? | Dokud jsou startupy schopny se uživit, tak bych se jim určitě nebránil. … Startup je o tom, jít do něčeho agresivně. Tady se to bere více jako firma v jejím klasickém pojetí, a to je chyba. Možná proto se může stát, že je přestartupováno, protože se tak označují i ti, kdo startupem nejsou.

[Lidové noviny, 23. 10. 2015]

 

  • převelitelovat

Odbory hrozí stovkami žalob, ale policejní prezident Červíček předložil novou strukturu policie, v níž bylo dosud převelitelováno. Návrh na odvšivení policie (zbyteční velitelé půjdou pryč) předložila už loni komise vedená bývalým policejním prezidentem Oldřichem Tomáškem.

[Týden, 19. 11. 2012]

 

  • převikýřovat

Zobytnění podstřešních prostor si – kromě zmíněného dostatku světla, o který se starají střešní okna – žádá mnohem víc. Zmíněná okna totiž přece jen mají jistá, hlavně prostorová omezení. I to může být jeden z důvodů, proč se na střechách novostaveb objevují vikýře. Mnohde je ovšem nevkusně převikýřováno a mnohdy uměle vybudované střešní „výstupky“ nabývají takových rozměrů, že se střechy pod jejich hmotou doslova ztrácejí.

[Rodinný dům, 6. 10. 2011]

 

  • přezuckerbergovat

Ale zdá se mi, jako by na světě bylo poslední dobou trochu přezuckerbergováno. Skoro to vypadá, jako by kromě Marka Zuckerberga v posledních letech nikdo nic zajímavého na webu nevymyslel. Pro všechny, kteří si chtějí na chvíli odpočinout od Facebooku – anebo naopak hledají ranní tip na to, co přidat na svou nástěnku – tady je mých šest Minizuckerbergů.

[Hospodářské noviny, 1. 2. 2012]

Legomanie

íříme tedy k branám německého Legolandu. … Před námi jsou miniaturní Benátky, zmenšené frankfurtské mrakodrapy, přístav v Hamburku. Svět 1 : 20. Legorybář loví ryby, legopotápěč se noří pod hladinu, legogondola proplouvá kanálem. Zmáčknete knoflík, spustí se fontána, zmáčknete další, uvedete do pohybu legoairbus, dalším rozpohybujete auta, loď. A já mačkám. A znovu. Vedle mne dcera zaujatě šíbuje vlakem. Berlín. Holandské mlýny. Je tu Bílý dům, Eiffelovka i egyptské pyramidy. V Allianz Aréně se rozblikají s novým zmáčknutím fotoaparáty legodiváků. Tenhle moderní mnichovský fotbalový stadion je složený z milionu kostek.

P. S. Legozázrak. Efekt se dostavil o pár dní později. Staré legostavby byly oprášeny, rozpracované dodělány, bezprizorní kostky prošly zpracováním nebo alespoň inventurou.

[Magazín Víkend Dnes, 11. 2. 2012]

anželé Kovaříkovi: „Ještě před 15 lety jsme byli běžná čtyřčlenná rodina. Ale to se změnilo. Nejprve jsme přijali z dětského domova dvouletou holčičku. Ze stejného dětského domova se u nás doma postupně objevili roční chlapeček, pak dvouletá holčička a nakonec i její biologičtí bratři (dvojčata). Zpočátku u nás doma bylo plenkové království, posléze duplové legošílenství, pak se vše změnilo v ‚taxislužbu‘ do nejrůznějších kroužků a škol.

[Proč ne?!, 20. 11. 2014]

a zámku v Klášterci nad Ohří zítra proběhne poslední akce letošního roku. … Součástí akce bude druhá vernisáž výstavy Svět kostiček a legoworkshopy.

[Mladá fronta Dnes, 20. 12. 2014]

ice geograficky blízké, ale nudně placaté a dobré leda tak pro tranzit do Skandinávie: taková je většinová představa o Dánsku (nejen) na českém cestovním trhu. Něco na tom je, ovšem zábavy pro děti se v této nevelké zemi najde překvapivě hodně. … Na prvním místě je nutné jmenovat zábavní park Legoland, ikonu všech, kteří propadli kouzlu kostiček Lego. Najdete ho u města Billund v Jutsku, něco přes sto kilometrů severně od německé hranice, a jde o první „legozábavu“ ve velkém – park funguje už od roku 1968.

[IN magazín, 22. 1. 2014]

dyž Craig Venter vytvořil v roce 2010 první umělou bakterii, vyvolalo to ve světě vlnu pozornosti a Venter samotný si vysloužil přezdívku „bůh 2.0“. Přesněji řečeno, o umělou bakterii se tak úplně nejednalo, jen její genom byl kompletně vytvořen z chemikálií v laboratoři. Nicméně úspěch to byl, první krok od analogové biologie k biologii digitální. Genomy už umíme nejenom číst, ale začali jsme je i psát. Dnes vnímáme tu dobu skoro jako pravěk. Během posledních let prudce klesla cena DNA technologií a vytváření digitálního života se přesunuje od nositelů Nobelových cen a špičkových laboratoří k běžným univerzitám, přičemž ve výhledu pronikne i do středních škol a k amatérským biologům. V době legoizace biologie se uvažuje o tom, že si časem od místní biotech firmy kdokoli bude moci koupit jakési biologické šasi, minimální životaschopnou buňku, na niž si pomocí PC a jednoduché domácí soupravy navěsí geny podle své fantazie.

[Respekt, 5. 5. 2014]