Jedna velká patchworkfamílie

 

Děti a jejich výchova jsou příležitostí pro vytváření mnoha nových slov již od jejich početí a porodu. Zkumavčátko nazývají šťastní rodiče svou ratolest narozenou metodou asistované reprodukce, zatímco se jiné bezdětné páry mohou uchýlit k surogátství. Potomka jim v tom případě přivede na svět surogátní matka (jinak také náhradní matka), která je uměle oplodněna nebo které je do dělohy vloženo oplodněné vajíčko, aby za devět měsíců porodila jiným rodičům suro-miminko. Pokud si pár najde surogátku v jiné zemi, jejich cesta může být označena jako surogátní turistika. Proti surogaci pak ostře vystupují antisurogační (či protisurogační) feministky a feministé.

Žena, která se rozhodne přivést dítě na svět mimo zdi nemocničního zařízení a plánovaně porodí doma může být označena jako domorodička, domarodička i jako domorodka či domarodka. Nové slovní spojení lotosový porod se používá v případě, že si matka nepřeje přestřihnout pupečník a placenta zůstává s novorozencem spojena ještě několik dní, než pupečník samovolně odpadne.

Pro rodiče prvorozených dětí (nově prvorodiče) vytvořili mluvčí češtiny nová podstatná jména prvomatka a prvootec. Když dítě vyrůstá, jeho liberálně smýšlející rodiče se mohou rozhodnout pro výchovný styl nazvaný nevýchova, který je založený na partnerském přístupu k dětem. Jiní rodiče raději o svého potomka nadměrně a úzkostně pečují, používá se pro ně pak nové slovní spojení helikoptéroví rodiče. A jak se chová tygří matka? Bude pravděpodobně velmi přísná a na dítě bude klást velké nároky.

Někdy svazky mezi rodiči nemají dlouhého trvání, a dítě pak čeká střídavka (jednoslovný výraz se spojení střídavá péče), při které tráví například týden u matky a další týden u otce. Pokud si pár k dětem z prvního vztahu v budoucnu pořídí další potomky s jiným partnerem, mohou své soužití nazývat jako patchworkfamílie či novými slovními spojeními: patchworková rodina nebo rekonstruovaná rodina.

Současnou tvorbu nových slov v českém jazyce můžete sledovat v pravidelně aktualizované databázi Neomat.

Nová slova z portugalštiny

Portugalsky mluví přibližně 261 milionů lidí a mezi země, kde je portugalština úředním jazykem, patří i velmi lidnaté státy, jako jsou Brazílie nebo Angola. Díky globalizaci a kulturní výměně se nová slova z portugalštiny objevují i v češtině.

Prvním novým slovem z oblasti hudby je portugalský styl fado. Od tohoto slovního základu mluvčí češtiny vytvořili další slovní druhy jako přídavné jméno fadový nebo příslovce fadově. Zpěvák i zpěvačka tohoto stylu se portugalsky řekne „fadista“, v češtině pak zpívají fado fadisté a v přechýlené podobě fadistky

Další slova z oblasti kultury se pojí k prý nepřenositelnému portugalskému pocitu „saudade“, který se blíží smutku, ale údajně se nedá přeložit do jiných jazyků. V češtině toto slovo zatím mluvčí používají jako nesklonné podstatné jméno a ve dvou rozdílných rodech. Můžeme se dočíst, že „slavná saudade souvisí s mořem“ či že „portugalské saudade je hudba vyjadřující tamní duši“. Ženský rod by v češtině slovu saudade přisoudili asi především mluvčí, kteří kromě češtiny ovládají jako další jazyk právě portugalštinu, kde je podstatné jméno saudade rodu ženského. Od tohoto slova je v češtině odvozeno také nové přídavné jméno saudosistní (například „saudosistní nálada“).

Z Brazílie se do češtině dostalo mnoho nových slov z oblasti gastronomie: stoly v restauracích obcházejí passadoři a servírují hostům maso. V receptech na květovou špičku se dočtete, že „příprava picanhy začíná u řezníka“. Na české nápojové lístky se dostala skvělá caipirinha – brazilský koktejl, jehož základem je kvalitní láhev cachaçy.

Portugalština má několik speciálních speciální znaků, jako například písmeno „ç“ vyslovované jako /s/. V databázi Neomat ho můžeme najít například ve slovech cachaça (alkoholický nápoj vyráběný z cukrové třtiny) nebo açaí (tropické ovoce, které je využíváno jako energetický stimulant). V češtině se setkáme s různými zápisy těchto slov – často je můžeme najít s graficky nejbližším českým znakem „c“: „cachaca je velmi často přirovnávána k rumu“ a „bobule acai jsou bohatým zdrojem antioxidantů“.

I neologismy mají svůj den

Na půdě Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity proběhlo v druhém zářijovém týdnu již druhé setkání, kde mezi sebou akademici, studenti a zástupci laické veřejnosti sdíleli své poznatky o nových a slangových slovech, tentokrát mělo název „Aktuální trendy v současné české a francouzské neologii a sociolektologii“. Zářijový termín nebyl náhodný – datum 9. 9. bylo totiž Martinem Kavkou vyhlášeno Dnem neologismů. Letos se v Ostravě toto neologické výročí spojilo i se Dnem slangismů, který měl původně proběhnout 3. března, ale kvůli pandemické situaci byl odložen.

Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk českých Akademie věd ČR se ve svém příspěvku věnovala víceslovným lexikálním jednotkám a novým možnostem jejich vyhledávání v databázi Neomat. Nově je v databázi usnadněno hledávání celých slovních spojení (jako například „dortové lízátko“). Klára Trsková promluvila o nových slovech v češtině, která pocházejí z portugalštiny. 

Organizátorka setkání Lucie Radková z Ostravské univerzity seznámila přítomné s aktuálními trendy v ostravské sociolektologii. Zkoumáním neoficiální či polooficiální mluvy různých skupin obyvatelstva má v Ostravě dlouhou tradici – s výzkumem tzv. sociolektů zde začal již významný bohemista prof. Jaroslav Hubáček. Další z přednášejících Jarmila Mádrová se věnovala mluvě v armádním prostředí a prováděla výzkum ve vojenském újezdu Libavá. Zajímalo ji například to, jaká geografická vlastní jména používají vojáci pro rychlé a srozumitelné označení různých míst a jak si tato pojmenování mezi sebou často se obměňující generace vojáků předávají.

Během setkání promluvil také zakladatel webu Čeština 2.0 Martin Kavka například o rekordním nárůstu nových slov, která uživatelé připojovali do online databáze díky potřebě pojmenovat dosud neznámé jevy v průběhu pandemie či o nejoblíbenějších slovech v žebříčcích uživatelských hodnocení. 

Alena Polická z Masarykovy univerzity mimo jiné zkoumá to, jak jazyk z periferie francouzských měst proniká do slovníku mluvčích francouzštiny z vyšších společenských tříd. V Ostravě přednesla příspěvek o jazykové gentrifikaci – ta totiž nemusí postihovat jen městské čtvrtě, ale také jazyk lidí žijících na společenském okraji.

Další setkání příznivců nových slov se uskuteční v roce 2022, kdy jindy než 9. září, na Den neologismů!