Futurismus, umění a lepší světy

Slovo futurismus neupadlo v zapomnění s koncem první vlny umělecké avantgardy v první polovině 20. století. Pojí se s různými předponami nebo se objevuje jako součást složenin. Umělci, kteří navázali na původní Marinettiho futurismus, se stali postfuturisty (předpona post- se zde objevuje ve významu časové následnosti). Kromě postfuturismu existuje také slovo neofuturismus – složenina s komponentem neo- ve významu novosti a aktuálnosti. Jako autor neofuturistických budov byl označován například český architekt Jan Kaplický. Neofuturistická mohou být i celá města, pokud v sobě spojují moderní technologie a důraz na kvalitu života obyvatel.

Od devadesátých let se část černošských hudebníků, umělců a literátů začala označovat jako afrofuturisté. Protože si nedokázali představit spravedlivou společnost na planetě Zemi, vysnili si pro své postavy sci-fi světy a vzdálené dimenze, kde rasismus neměl žádné místo. Futurismus v jejich podání tedy odkazuje k modernosti, neobvyklosti a lepší budoucnosti, kde se mohou černošští hrdinové svobodně rozvíjet. Afrofuturismus dnes zahrnuje kromě populární kultury, filmu a komiksu například i oblast architektury. Náměty, které současní afrofuturističtí autoři zpracovávají, se od devadesátých let již mírně proměnily. Do děl aufrofuturistů pronikají témata spojená s ekologickou krizí, globalizací a technologickým vývojem. Setkáme se proto s aktualizovaným názvem afrofuturismus 2.0 (číslice v názvu hravě odkazují na web 2.0 a znamenají lepší verzi produktu, služby ap.).

Dalším novým slovem s komponentem -futurismus je například sinofuturismus. V roce 2016 ho uvedl Lawrence Lek v názvu svého videa. Sinofuturismem nazval svoji předpověď kulturně-technologického vývoje v Číně. Komponent sino- v první části slova odkazuje k Číně (podobně například funguje název vědního oboru sinologie, které znamená vědu o čínské kultuře a jazyce). Sinofuturismus a přídavné jméno sinofuturistický se od té doby začalo používat i v českém kontextu, a to v souvislosti s vizí, jak by mohl vypadat čínský politický vývoj a s ním spojený rozvoj nových technologií a sledovacích systémů.

Výrazy postfuturismus, neofuturismus, afrofuturismussinofuturismus jsou přesnějším pojmenováním změněného přístupu, ale zároveň odkazují i na předcházející tradici. Díky novému komponentu získává slovo nádech novosti a neobvyklosti, a může tak přitáhnout kýženou pozornost publika.

Čeština v rytmu rapu

V prostředí české rapové subkultury se často kombinuje česká slovní zásoba s anglickou. Rapeři jako například James Cole vkládají do svých textů nepočeštěné přejímky: „Byl bych dávno star, bejt overseas…“ (byl bych dávno hvězda, kdybych byl v zámoří). Podobně s angličtinou zachází i Nik Tendo: „A chybí mi shows a chybí mi moshpit…“ (chybí mi vystoupení a shluk lidí před pódiem). V jiných textech najdeme odlišný přístup k přejímkám. Na Youtube běží v titulcích pod videem rapera Kojo přepis textu jeho skladby: „RK to jsou moji kluci, když jsem na stejdži, pálim oheň z pusy.“ Anglické slovo stage (pódium) se zde skloňuje a češtině se přizpůsobuje i zápis slova. Další rapeři také kombinují oba přístupy, v jednom verši ponechávají anglická slova beze změny, ale v jiném je počešťují. Viktor Sheen v titulcích videa uvádí přepis textu své skladby: „A začínám bejt trochu braindead“ ([brejndet], po mozkové smrti), „ale dám chill“ ([čil], odpočinu si), „tady to savenem“ ([sejvnem], uložíme)“.

Angličtina ale není jediný jazyk, kterým si rapeři vypomáhají, aby docílili dobré flow (plynulosti proudu řeči), nezřídka sáhnou i po slovenštině. Raper Indigo například volí slovenské dvouslabičné ide namísto českého jednoslabičného jde: „Před sebou micide mi karta, (uh, uh) jedu jak Tatra“ ([majk], mikrofon).

Zda se autor rozhodne pro původní výraz, nebo pro jeho počeštěnou podobu, závisí na rytmizaci textu. Ve finále ve freestyle battlu (volném souboji) řekl raper Krouzmen svému soupeři: „Seš jako ten Slovák před tebou, máš jenom blbou flow!“ Nesklonné podstatné jméno flow pocházející z angličtiny dobře funguje v rámci daného verše. O svém soupeři dále Krouzmen říká: „Von jen tak chodí po stagi a něco pissí, máš rýmy krysí!“ Zde již raper podstatné jméno stage skloňuje a časuje také sloveso piss (z angl. močit). Sloveso piss získalo příponu -it možná podle sloves dissit (z angl. dis či diss – někoho kritizovat či nerespektovat) a flexit (předvádět se, chlubit se). Už dříve se v refrénu rapera Oriona objevuje verš: „Ach jo, už není koho dissit, jsou tu jenom samí skvělí MC’s, tak jdu na hajzl asi pissit…“ Počeštěné sloveso se ale objevuje i s příponou -ovat (dissovat). Yzomandias ve své skladbě Lil Boys in da Hood rapuje: „Můj rap váží tunu a tuhne krev, když otevřu hubu, nedissuj mě, měj trochu rozumu.“

Čeští rapeři účelně pracují s cizojazyčnou slovní zásobou a v případě potřeby ji podřizují českému jazykovému systému. Vzniká tak množství nových slov, z nichž některá postupně pronikají z rapové subkultury i do obecné češtiny.

Koronasloupky v Pátku Lidových novin II

Korosloví

Martin Šemelík, Pátek Lidových novin, 22. května

Přísloví jako například Ranní ptáče dál doskáče či Stará láska nerezaví tu jsou s námi už dlouho. Formou ucelené výpovědi nám zprostředkovávají lidovou poučku či moudrost předků. Mají přitom jednu zajímavou vlastnost, kterou si často ani neuvědomujeme, totiž že frekvence jejich užití není vysoká. (Kolikrát za den řeknete nebo napíšete nějaké přísloví?) Přesto mnohá z nich zná snad každý. Asi i proto čítáme a slýcháme jejich různé obměny, obvykle v rámci nějaké mimořádné situace, ať už z hlediska jednotlivce, či společnosti.

Taková situace nastala nyní v období koronavirové pandemie. Na internetu se tak dozvídáme, že Člověk míní, a koronavirus mění. Na sociálních sítích zase nalezneme sbírku „korosloví“ s položkami jako Rouška kvapná, málo platná či Kolik roušek máš, tolikrát jsi člověkem. A o čem „korosloví“ vlastně vypovídají? Nepochybně o naší jazykové kreativitě a smyslu pro (černý) humor. A dost možná také o tom, že přísloví jsou svým způsobem nesmrtelná. Nepochybuji, že se s jejich obměnami nesetkáváme naposledy. Příště to bude jistě za veselejších okolností.

covid

Přenosce

Michaela Lišková, Pátek Lidových novin, 15. května

To takhle v 80. letech přijde výraz přenosce do Ústavu pro jazyk český a stěžuje si: „Objevil jsem se v novinovém článku, ale čtenářům jsem vadil. Psali kvůli mně dopisy do redakce! Proč ten humbuk?“ Kauzy se ujala lingvistka Polívková (o svém vyšetřování sepsala zprávu do časopisu Naše řeč).

Pro slovo přenosce měla dvě dobré a jednu špatnou zprávu. Začala tou špatnou. Už ve Slovníku spisovného jazyka českého je heslo přenosce stylisticky hodnoceno jako řídké a knižní, což pochopitelně značně omezuje jeho bezproblémové přijímání v soudobých mediálních textech. Dobrou zprávou zaprvé je, že bylo utvořeno zcela podle českých slovotvorných zásad. Zadruhé, k označení toho, kdo něco přenáší, lze užít jak pojmenování přenašeč/přenášeč, tak přenosce. Avšak zatímco výraz přenašeč slouží navíc ještě jako název technického zařízení k přenášení signálů, slovo přenosce má výhodně pouze jeden význam.

Ne vždy převáží dvě dobré zprávy jednu špatnou. Ani dnešním čtenářům by se nezdálo spojení přenosce koronaviru. Čteme a slýcháme o jeho přenašečích, výjimečně přenášečích. Přenosce má prostě smůlu.

covid

Smrtnost

Věra Kloudová, Pátek Lidových novin, 30. dubna

V souvislosti s pandemií koronaviru se v publicistice často setkáváme s výrazem smrtnost. Ne každý toto slovo zná, v diskusích se objevují i názory, proč zavádět tento nový výraz, když už přece existuje úmrtnost, případně jsou obě slova chybně zaměňována.

Smrtnost (letalita) je zavedený medicínský a statistický pojem, který znamená něco jiného než úmrtnost. Udává poměr počtu zemřelých na určité onemocnění nebo jiný jev k celkovému počtu jedinců s danou chorobou či zasažených tímto jevem.

Úmrtnost (mortalita) je pojem obecnější, vztahuje se k celkové populaci a udává počet úmrtí (způsobených čímkoli) v poměru k počtu obyvatel (nebo také na tisíc obyvatel) za rok. Vypadne-li tedy někdo z letícího letadla, je úmrtnost téměř nulová, avšak smrtnost stoprocentní, protože takový pád je neslučitelný se životem.

V obou případech se jedná o názvy souhrnné, vyjadřující statistické vztahy. Jsou tvořeny příponou -(n)ost; úmrtnost je odvozena od slov úmrtí, umřít, kdežto smrtnost od slova smrt a od dnes již zastaralého přídavného jména smrtný. Zřejmě i to je důvod, proč může smrtnost působit nezvykle.