Wearables, spoiler, toxický, glamorizovat aneb Opět ty anglicismy

Bez slov převzatých z angličtiny nebo podle angličtiny vytvořených si současnou češtinu snad ani nelze představit. Ne že by se to všem mluvčím zamlouvalo, někteří v této souvislosti používají expresivní spojení jako „prznění jazyka“ či „kažení češtiny“. Na druhou stranu u nás společenské klima nenahrává vzniku komitétů, které by seriózně vyhledávaly, příp. vytvářely domácí ekvivalenty k přejímkám z angličtiny, jak to dělá například galská Komise pro obohacování francouzského jazyka.

Anglicismy si cestu do naší mateřštiny stále nacházejí a nacházet budou, i když ne všechny v češtině přetrvají. Zda se pro označení nového jevu konkrétní pojmenování uchytí, lze prognózovat jen omezeně. Záleží mimo jiné na tom, zda se dá výraz neproblematicky vyslovit, resp. napsat, zda se používá dostatečně frekventovaně, a to různými mluvčími v rozmanitých situacích, zda se na jeho základě tvoří v češtině další slova, a v neposlední řadě na tom, zda přetrvá konkrétní věc nebo jev, které dané pojmenování označuje.

Podívejme se na několik typově různých anglicismů, které (zatím) české výkladové slovníky neobsahují. Přejímky z angličtiny, které vplují do češtiny přirozeně, snadno se začlení do systému skloňování a dobře se vyslovují, jako například slovo dron, české mluvčí zpravidla nijak nepopuzují. Pak jsou ale výrazy jako wearables. Čech často pociťuje nejistotu, jak toto slovo vyslovit. V angličtině se vyslovuje [ˈweərəb(ə)lz], v češtině lze slyšet [vérebls] nebo [verebls]. Našinec se musí zpravidla i dost soustředit, aby neudělal chybu při psaní slova. Konečně ani nesklonnost výrazu není úplně praktická. Je tedy třeba hledat vhodnou alternativu: wearables bývá překládáno souslovím nositelná elektronika. Nevýhodou je jeho dvojslovnost, ale snadno přímo z pojmenování odvodíme význam – jde o elektronická zařízení tvořící součást oblečení nebo doplňků. K nositelné elektronice patří dnes již relativně běžné chytré hodinky nebo sportovní náramky. Netřeba si představovat jen sportovní design, mezi wearables najdete i elegantní náhrdelník se zabudovaným krokoměrem nebo prsten upozorňující na příchozí e-mail. Brzy nás přestanou překvapovat kabelky, které nabíjí telefon, či trička, co měří tep. „Vereblům“ patří budoucnost!

Také slovo spoiler přišlo do češtiny z angličtiny. Známe je v motoristickém významu ,štít na karoseriích vozidel‘, někdo možná i v leteckém významu ,rušič vztlaku‘. Čtenáři popkulturních recenzí ale dobře znají ještě další, novější význam: ,popis důležité části filmu nebo knihy, který ochuzuje nové konzumenty o překvapení, a tím i o požitek z díla‘. Slušný recenzent či kamarád líčí zhlédnutý film nebo přečtenou knihu buď bez spoilerů, nebo před nimi předem varuje. Takoví však nejsou všichni. Když nám někdo, případně něco zápletku přece jen prozradí, jak potom pojmenujeme jeho činnost? V internetových dokladech nalézáme slovesa spoilerovat a spoilovat (podobně tvořená je dvojice sloves manažerovatmanažovat). Podívejme se na příklady užití: Proč má trailer skoro tři minuty a spoileruje tolik důležitých scén?Nechci více spoilovat, byla by škoda někomu kazit překvapení. Slovesa jsou uvedena v pořadí podle četnosti – ve webovém korpusu Araneum Bohemicum Maximum je frekventovanější sloveso spoilerovat doloženo 241krát, zatímco řidší spoilovat 106krát. Dodejme, že ve spisovném projevu tyto výrazy doma nejsou.

Přídavné jméno toxický původně vzniklo z řeckého toxikón ,jed na šípy‘. Setkáváme se s ním ve spojení se slovy jako látka, zplodina, odpad nebo třeba sinice. V Příručním slovníku jazyka českého je výraz toxický vysvětlen pomocí synonym ,jedovatý, otravný‘ a jeho užití je ilustrováno příkladem: Toxické účinky alkoholu jsou mnohem mohutnější než jeho účinky blahodárné. V poslední době se však výraz vlivem angličtiny objevuje i v dříve nezvyklých kontextech, např. Jejich manželství se během let proměnilo v poněkud toxický vztah nebo Dovedu se efektivně zbavovat toxických lidí, oněch vysavačů energie. Tento novější, metaforický význam slova toxický můžeme vyložit pomocí synonym jako ,velmi nepříjemný, nesnesitelný, špatný, škodlivý‘. Slovní spojení toxická maskulinita a toxická femininita se vztahují k nevhodnému či nevýhodnému prototypickému chování mužů a žen. Společnost Oxford Dictionaries dokonce zvolila adjektivum toxic slovem roku 2018.

A závěrem se zmiňme o okazionálním slovesu glamorizovat. To se objevilo v článku – i v jeho titulku – na portálu iDnes v roce 2019. Bylo v něm reprodukováno vyjádření americké trenérky Jillian Michaelsové, podle níž by se tloušťka neměla glamorizovat. Čtenáři se v diskusi pod článkem podivovali, co že by se to s tloušťkou vlastně nemělo dělat, a komentovali, že glamorizovat je divné, příp. neexistující slovo. Anglické sloveso glamorize (psáno též glamourize, glamorise, glamourise) se totiž obvykle překládá jako ,přikrášlovat‘ nebo ,idealizovat‘. Sloveso glamorizovat bylo dále použito jen v hrstce dalších dokladů: zářnou budoucnost mu tak prorokovat nelze.

Pěna dní, nebo nový význam?

Když čteme nebo slyšíme něco, co se nám nezdá, nemusí to ještě znamenat, že je pisatel/mluvčí nevzdělanec: třeba naopak drží krok s vývojem češtiny lépe než my. Ovšem ne všechny odchylky od normy jsou nutně předznamenáním jazykového vývoje.

V prestižním Deníku N vyšly v minulém roce dva texty, v nichž mě zmátlo použití frazému srazit někoho na kolena. Poprvé to bylo v silném rozhovoru Renaty Kalenské s adiktoložkou Annou Volfovou. Jeho titulek zněl: Moje máma problém s alkoholem zvládla tak, že mě to sráží na kolena, říká adiktoložka. Čekala jsem, kdy adiktoložka vysvětlí, jak ji matčin boj s alkoholismem psychicky poničil, neboť v průběhu celého interview vyslovovala jen obdiv k tomu, jak maminka náročné životní období zvládla. Až po přečtení rozhovoru jsem pochopila, že pisatelka měla sražením na kolena na mysli, že dcera byla ohromena, pozitivně zaskočena. Se zachováním slova koleno by bylo tradičnější užít například frazém dostat někoho do kolen, resp. jít do kolen (to však bylo patrně pociťováno jako málo intenzivní, nedostatečně naléhavé).

Podruhé jsem se podivila, když se v rubrice Bistro N objevil titulek: Jak vaří mileniálové. Souboj vánoček, z nichž jedna vás srazí na kolena. Ulekla jsem se, co strávníkům taková vánočka může udělat, způsobit nějaké zažívací obtíže? Proč bychom si ji tedy měli péct? V textu se dále psalo, že tato vánočka má chuť, co vás posadí na zadek, rozumějme tedy skvělou. Což bylo podle mého idiolektu v přímém rozporu s tím, co hlásal titulek.

Podívala jsem se proto do výkladových slovníků češtiny – také podle nich znamená srazit někoho na kolena ,porazit, pokořit ho, zbavit vlivu či zdeptat‘. A nezdá se, že by šlo jen o zachycení staršího stavu jazyka. Když totiž přehlédneme současné novinové texty, užití frazému odpovídá stávajícím lexikografickým definicím, srov. Při neúspěchu se nenechte srazit na kolena; Spartu rychlý gól srazil na kolena, do hry se pořádně nemohla dostat nebo Ukrajina je pro Putina jen prvním krokem, chce Západ srazit na kolena.

Nechme se překvapit, jak tomu bude za deset dvacet let. Zatím doufám, že vás tento sloupek na kolena nesrazil.

Není krabičkář jako krabičkář

Pro objasnění významu titulního slova nám výkladové slovníky češtiny zatím nepomohou, výraz krabičkář se do nich ještě neprobojoval. V Novočeském lexikálním archivu nacházíme hned dva záznamy užití tohoto slova, a to z let 1818 a 1821; v obou případech jde o význam ,výrobce krabiček‘.

V současné češtině podle korpusu syn v9 dominuje užití slov krabičkářkrabičkářka pro označení lidí, kteří si připravují jídlo do krabičky na druhý den do práce zejména kvůli úspoře času a peněz. Nebo těch, kteří si do krabiček chystají jídlo dopředu na několik dní, aby si díky plánování zajistili také nutriční vyváženost nebo dietnost stravy. Krabičkování je v našich končinách oblíbenou činností, titulek Deníků Moravia z roku 2017 dokonce označuje Čechy za „národ krabičkářů“.

Hudební příznivci možná znají krabičkáře jako muzikanta, který dovedně pracuje s elektronickými zařízeními využívanými při tvorbě hudby. Za krabičkáře byl příležitostně označen také hráč (hospodské) hry s krabičkami zápalek, do nichž se cvrnká. Podle toho, na kterou stranu krabička dopadne, se počítají body a vítěz eventuálně získává titul „krabičkový král“. Mezi ojedinělá užití výrazu krabičkář patří označení typu sběratele, například mobilních telefonů, který usiluje o sbírku s exponáty v nepoškozeném obalu – krabičce. Dále architekta, který má rád hranaté (krabicózní/krabiciózní/krabicoidní) architektonické tvary. Případně člověka, který má rád vše jasně roztříděné.

Na závěr se vraťme k centrálnímu významu slova krabičkář v současném úzu, tedy ,kdo si chystá jídlo předem do krabiček‘. Čeští mluvčí si nezřídka postesknou, kolik slov se dnes přebírá z angličtiny. Tak vida, anglický výraz meal prepper čeština nevyužila. Lze uvažovat o jeho nevstřícné grafické podobě (psát dohromady/zvlášť? kolik p? apod.) nebo o významové nejasnosti pro české mluvčí. Ovšem třeba do němčiny meal prepper v druhém desetiletí 21. století pronikl (více zde).

Prostřeno: hybrid a fúze

Francouzský pekař Dominique Ansel vytvořil roku 2013 cronut – pečivo z croissantového těsta, které se naplní krémem a osmaží v hroznovém oleji. Tato kalorická bomba tedy spojuje prvky croissantu a donutu neboli americké koblihy a její označení vzniklo coby blend ze slov cro(issant) a (do)nut, příp. (dough)nut. Zatímco cronuty u nás postupně získávají na popularitě, „wonuty“ se zatím drží od českých hranic v solidní vzdálenosti. Anglické slovo wonut vzniklo s využitím stejného principu, propojením slov w(affle) a (d)onut. Označuje vafle, které se smaží v oleji a eventuálně dále zdobí polevou a cukrovou posypkou. Tato „lahůdka“ se stala populární roku 2014 v Chicagu a její obliba se rozšířila po celých Spojených státech amerických.

O „šílených kombinacích“ v soudobém cukrářství a pekařství mluví v rozhovoru pro časopis Týden cukrář Josef Maršálek: Může to být třeba káva ve zmrzlinovém kornoutu, makronkové donuty, donut jako italské canolli, townie (brownies v tartletce), chouger (větrník a lá burger), cragel (croissant vypadající jako bagel) a jiné. Podotýká, že konzument se chce bavit a sdílet snímky vizuálně atraktivního jídla na sociálních sítích.

Uvedené příklady představují ukázku hybridního jídla. Jeho principem je kreativní zkřížení, propojení různých pokrmů a způsobů jejich přípravy. Do této skupiny patří dále třeba sushi burrito – sushi připravené do tvaru objemné rolky připomínající burrito (tortillu plněnou masem, fazolemi, zeleninou, sýrem a dalšími přísadami). Sushi lze naaranžovat také do burgerové podoby: v sushi burgeru nahrazují rozpůlenou bulku dva bochánky rýže, mezi něž se umisťuje obvyklá náplň do sushi, jako je syrová ryba, avokádo nebo okurka. Podobně se v ramen burgeru neumisťuje masová placka s oblohou do rozkrojené housky, ale do osmažených bochánků vytvořených z nudlí ramen spojených vajíčkem.

Po zdolání těchto hybridů můžeme směle postoupit na vyšší úroveň. Propojují-li se systematičtěji ingredience či kuchařské postupy typické pro jednotlivé etnické nebo regionální kuchyně, pak se mluví o gastronomické fúzi, fúzi kuchyní, příp. o fusion kuchyni, smíšené/syntetizující kuchyni. Omezení zde prakticky neexistují, v restauracích lze ochutnat například česko-francouzskou, italsko-skandinávskou nebo indicko-čínskou fúzi. A není nutné se držet spojení jen dvou gastronomií, může jich být více.

Budoucnost jistě přinese další překvapivé kulinářské i jazykové kreace. Těšme se na ně, ale zároveň nezapomínejme ani na tradiční české přísloví: Dobrého pomálu!

Poster čili vývěska aneb O lexikálních pomníčcích

Bez textu se žádný poster neobejde, na druhou stranu to s textem nepřehánějte. Tak zní jedno z mnoha doporučení pro přípravu slušného posteru. V současném akademickém prostředí jsou postery neboli plakátová prezentace vědeckých výsledků zcela běžné. 

V časopise Naše řeč popisuje Marie Ludvíková, jak postery vypadaly v sedmdesátých letech 20. století – a jak se jim tehdy říkalo. Dřívější postery se vyvěšovaly nebo vylepovaly na tabulích se stojany, měly podobu komentovaných přehledů, grafů, tabulek, schémat, fotografií, případně byl vystaven strojopis referátu. Samotný výraz poster [poustr] i odvozené přídavné jméno posterový byly hodnoceny jako slangismy, tudíž zákonitě vyvstala otázka, jaký zvolit spisovný ekvivalent. Uvažovalo se o výrazech vývěsní tabule nebo vývěska a odvozeném adjektivu vývěskový (dnes dopoledne má vývěskový výklad referent X).

S odstupem 45 let lze jednoznačně konstatovat, že se tento návrh neujal; dnešní referenti stále prezentují postery. Změnilo se ale vnímání stylové příznakovosti slova poster. Již není považováno za jednotku nespisovného jazyka, chápeme je jako spisovné slovo příznačné pro odbornou komunikační sféru. A stejně tak i odvozeniny posterový (posterová sekce) a posterově (posterově zpracovanou přednášku Vám zasílám mailem). Příležitostná zdrobnělina poustřík pak nese expresivní příznak (v závěru přikládá původní poustřík z konference).

Podobně se neujaly české ekvivalenty k anglickým výrazům softwarehardware. Československá státní norma uváděla odpovídající termíny kultura počítače, funkční vybavení počítače a operační vybavení počítače pro software a technika počítače nebo technické vybavení počítače pro hardware (více zde). V 70. letech nebyla zářná budoucnost předpovídána ani nedoporučovanému anglicismu displej: „Užíváním přejatého slova display (nebo displej) se tedy vyjadřovací přesnosti příliš neprospěje (…), ale zato se tím porušuje systémovost a ustálenost odborného názvosloví“ (více zde). Český termín zobrazovací jednotka sice nebyl zcela opuštěn jako třeba výše zmíněná kultura počítače, ale je výrazně méně frekventovaný než výraz displej.

To však neznamená, že by české výrazy neměly oproti těm anglickým šanci. Vzpomeňme jen na anglický výraz at (sign), místo nějž se v češtině etabloval nápaditý zavináč.

Slay nákupy s dospívajícími dcerami

S příchodem zimního počasí mé dcery seznaly, že se do loňského teplého oblečení už nevejdou, že tedy budou nuceny opustit hájemství svých pokojíků a vydat se pořídit něco s dostatečně dlouhými rukávy a nohavicemi. Taková výprava nemusí být ztrátou času ani z lingvistického hlediska, ostatně posuďte sami.

Zaparkování do uzoučkého parkovacího místa v nákupním centru starší dcera uznale ocenila slůvkem slay; tento anglicismus se v mluvě mládeže uplatňuje jako univerzální pochvala něčeho nebo někoho (více zde). Potěšilo mě to tím spíš, že jakékoli parkování nepatří mezi mé královské disciplíny.

Následoval výběr kalhot. Mladší dcera si nepotrpí na formální kalhoty, ale kousek, který jsem jí nabízela, už zas byl prý uvolněný až moc. Argumentovala jsem tím, že teď se taková ležérní móda nosí do školy i do práce, leč dcerka daný model zavrhla s tím, že tohle jsou tepláky tepláky. Rozuměj typické tepláky, s vrchovatou měrou vlastností charakteristických pro kalhoty tradičně určené na sport či úklid. Takové zdvojování slov nevyužila poprvé, jindy zase u oběda konstatovala, že jídlo je sice dobré, ale ona už je plná plná. Tedy úplně, naprosto, absolutně plná. Ve dvojici takto se opakujících slov nejsou obě vyslovována stejně, na druhé se klade zvláštní důraz.

Ale pojďme už do kabinky. Jedné z dcer neseděla velikost zkoušeného svetru. Na dotaz, jakou velikost by potřebovala, odvětila, že už jí to nese ta chábryně. Myšlena paní prodavačka. Jindy nazvaná pro změnu cápkou. Slova chábryněcápka se ve vyjadřování mladých užívají pro ženu obecně, a to neutrálně nebo s pozitivním hodnocením. Pro mluvčí z řad omladiny tedy nenesou příznak hanlivosti, jak by možná někoho napadlo podle základního významu slova cápek ,nezkušený nebo nevychovaný mladý člověk‘, užívaného i jako nadávka.

Tričko v sytém odstínu zelené, které jsem si zkoušela já, dcery doporučily ke koupi slovy: To je tvoje signature barva. Tedy barva, kterou nosím ráda a díky které mě poznají v davu jiných matek.

Krátce jsme nahlédly do obchodu, který jsme předtím nikdy nenavštívily. Ale příliš jsme se v něm nezdržely, protože neměl dobrý vajbs (z angl. good vibes), atmosféra tam nebyla příjemná, panoval tam jakýsi zmatek a hudba hrála příliš nahlas.

A to nejzajímavější pro mě přišlo na závěr. Dceři pochválil její neobvyklý účes náhodný kolemjdoucí, sám nositel odvážného sestřihu. Ptala jsem se, jestli to je nějaký známý, nebo možná známá? Podle účesu, oblečení ani dalších znaků totiž nebylo zřejmé, jestli jde o muže, či o ženu. Dcera odpověděla, že je nezná. Během krátké konverzace si ujasnili, že její komunikační partner preferuje pro označování vlastní osoby zájmeno oni, a dceři nedělalo obtíže o nich v množném čísle mluvit. (K trendu referovat o nebinárních jedincích v množném čísle se pomalu přidávají i některá média, jako je server Aktuálně.cz nebo Český rozhlas.)

Jsem zvědavá, co nového se dozvím, až se s dcerami vydáme pro jarní oblečení.

Ztraceni v pornu

Roku 2006 publikoval časopis Naše řeč článek Ladislava Janovce Porno v současné češtině. Pojednává se v něm především o komponentu porno– s významem ,pornografie, pornografický‘, který se objevuje ve slovech jako pornodabing, pornohvězda, pornokazeta, pornooscar nebo pornovydavatel. Porno v češtině registrujeme také jako podstatné jméno s významem ,pornografie‘ (prodávat porno) a jako nesklonné přídavné jméno s významem ,pornografický‘ (porno komiks). Pro úplnost – a trochu i pro pobavení – uveďme definici pornografie podle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost: ,necudný, oplzlý spis, film, obraz ap.‘.

V současnosti se však setkáváme s užitími podstatného jména porno a komponentu –porno, při jejichž interpretaci si s výše představeným významem nevystačíme. Než se začneme probírat jednotlivými příklady, nahlédněme do zahraničních slovníků. Anglický slovníkový portál Dictionary.com uvádí jako druhý význam slova porn ,televizní pořady, články, fotografie apod., které mají uspokojit nadměrnou, neodolatelnou touhu po něčem nebo zájem o něco‘. Velmi podobnou definici nabízí i lexikografický portál Collins: ,publikace nebo vysílání, které prokazují nezdravý nebo voyeurský zájem o určité téma‘. Vysvětlují se tak příklady jako food porn, property porn či real-estate porn. Německý neologický slovník Neologismenwörterbuch obsahuje adjektivum porno s významem ,skvělý, zajímavý‘, objevující se od počátku milénia především v mluvené němčině a ve vyjadřování mládeže, např. Tattoos sind sexy, geil, ja gar porno. Slovník zároveň upozorňuje na možné užití tohoto německého neologismu ve významu s negativním hodnotícím zabarvením, a to ,hloupý, ošklivý‘, např. Die Lampen sind porno.

Také český neologismus porno se užívá ve dvou opačně citově zabarvených významových okruzích. Kladné nebo záporné hodnocení se neomezuje jen na pořady, fotografie apod., ale lze tak označit i zážitky nebo věci.

1. Jde o něco skvělého, obdivuhodného, mimořádného, líbivého.

Na pivní festival dorazíte samozřejmě kvůli pivu, nicméně ani nabídka jídla není na akci nedostatečná. Respektive je naprosto k sežrání. Je libo megahamburger, fish and chips či voňavé ovocné knedlíky? Na Letné nejen zchladíte úmornou žízeň, ale také zažijete gastronomické porno. (zdroj)

A byl tu den D. Sella Ronda Bikeday, cyklistické porno pro ty, kteří kolo milují. (zdroj)

Víte, co je to „organizační porno“? Trend na Instagramu si oblíbily nejen značky. V kreativní tvorbě se v poslední době skloňuje pojem „organization porn“. Jde o typ fotografií, na kterých najdete důmyslně uspořádané věci, které spolu vytvářejí určitý celek. (zdroj)

2. Jde o něco odpudivého, nekvalitního, kýčovitého, prefabrikovaného, nereálného, předstíraného.

Kdo tohle někdy uvaří, ať se za sebe stydí, je to to nejtvrdší gastronomické porno, na jaké můžete v Čechách narazit! Zdravím všechny pravé kuchaře, co to myslí s jídlem vážně. (zdroj)

Jak jsou na tom dnes české zahrady se sádrovými trpaslíky, jsou věční? (…) K vidění jsou mnohem horší věci. Třeba takové japonské lucerničky, to je to pravé architektonické „porno“. Kam se hrabou trpaslíci i se Sněhurkou! (zdroj)

Modré porno je specifický filmový žánr a vysílá se denně na několika kanálech mnoho hodin, za jedno odpoledne se v bedně stane víc vražd než za celý rok a policejní hrdinové je samozřejmě všechny vyšetří. Existují lidé, kteří tyhle sračky sledují, říká se jim dementi. (zdroj)

Jak již bylo řečeno, nových významů nenabývá jen podstatné jméno porno, ale i komponent –porno. Portál Čeština 2.0 eviduje a vykládá příležitostná pojmenování pořadů, fotografií apod.: bajkporno, bikeporno ,video s detailními záběry cyklistiky (záznam napínavého závodu apod.) nebo cyklistického vybavení (součástky, laky, montáž apod.), které ocení jen cyklističtí nadšenci‘; emoporno ,pořad pro diváky, co mají potřebu se vybrečet, např. Pošta pro tebe‘; gastroporno ,fotografie servírovaných jídel, pořízené jak restauracemi jako promo (např. na webu, Facebooku apod.), tak samotnými zákazníky‘; kindrporno ,sled televizních reklam na dětské hračky, nejčastěji běžící od října do prosince hlavně na dětských televizních kanálech‘; lůzrporno ,pořad vyobrazující životy neúspěšných lidí s nízkým vzděláním i společenským postavením, u něhož se průměrný divák může cítit na výši‘.

Můžeme sledovat, jak do popředí vystupují sémantické rysy, které jsou společné se „starým dobrým“ pornem, jako je důraz na vizualitu, lákavost předkládaných výjevů, průnik do cizí intimní sféry či povýšenost nad aktéry děje.

Z příkladů uvedených v tomto sloupku je patrně nejběžnější gastronomické porno, resp. gastroporno / gastro porno (variantně food porn / foodporn, food porno / foodporno).  V databázi Neomat jsou nejstarší doklady těchto výrazů z roku 2009, v češtině se tedy užívají již více než dekádu. Leč ani u nich si mluvčí často nejsou jisti přesným významem, což vzhledem k možnému zcela protichůdnému hodnocení a významové vágnosti těchto slov není příliš překvapivé. Nesrozumitelnost je tak faktorem, který brání výraznějšímu šíření představených lexikálních jednotek.

Polské očkování kečupem

V pandemických letech vznikla rozmanitá příležitostná slova, která souvisejí s očkováním proti covidu-19, viz sloupek Kláry Trskové Vakcinátor přichází. Tyto výrazy mohou být postojově neutrální, např. koronavakcína, nebo vyjadřují pozitivní, resp. negativní postoj, např. vyočkovat se (z pandemie) × očkovací apartheid.

Posměšná a depreciativní pojmenování vakcíny proti covidu-19 často nacházíme v antivakcinačních narativech, v nichž pomáhají konstruovat opozici „my – oni“. Taková slova nezřídka plní i kryptickou funkci, neboť vzhledem ke svému nízkému rozšíření dočasně unikají dosahu automatizovaných algoritmů, které v online prostoru vyhledávají a odstraňují dezinformace.

O výrazy související s očkováním proti covidu-19 a nesoucí negativní expresivitu není nouze, byť jde obvykle o slova řídká, efemérní, tvořená ad hoc, idiolektismy atd. Konkrétní příklady nabízí mj. portál Čeština 2.0, srov.: brakcína ,zbytečná, nefunkční vakcína‘; fuckcinace ,očkování nedostatečně prověřenou látkou‘; očkokot ,nekritický zastánce očkování‘; pichtatura ,povinné očkování proti covidu-19‘; tlakcinace ,povinné plošné očkování‘; vakcínismus ,nekritický obdiv k očkování‘ nebo vakcínokracie ,státní zřízení, které protežuje očkované jedince‘.

Také v polštině nacházíme řadu negativně konotovaných slov označujících proticovidovou vakcínu, jak dokládá elektronický slovník neologismů Obserwatorium Językowe Uniwersytetu Warszawskiego. Například polský výraz keczup (kečup) získal nový, hanlivý význam ,(zbytečná, nedostatečně otestovaná apod.) vakcína proti covidu-19‘. Na jeho základě pak vznikly výrazy jako keczupować ,očkovat proti covidu-19‘, keczupowanie ,očkování proti covidu-19‘ či zakeczupowany ,očkovaný proti covidu-19. Se záměrem zatížit vakcinační diskurz zápornými konotacemi spojenými se smrtí byly v polštině vytvořeny tragikomické blendy trupionka śmiercionka trup ,mrtvola‘, śmierć ,smrt‘ + szczepionka ,vakcína‘.

V češtině užití internacionalismu kečup pro označení vakcíny proti covidu-19 nenalezneme. Nejsou doloženy ani blendy, v nichž by se lexém vakcína propojoval s výrazy z tematické oblasti smrti (hypotetické novotvary *smrtcína/smrtína apod.). Zkrátka a dobře, i v globalizovaném světě vždy zůstává prostor pro národní specifika.

Dárky nejen zdarma

Rozčilujete se, když čtete věty podobné těm následujícím?

· Děti k nápoji dostanou malý dáreček zdarma.

· Na prvních 100 zákazníků čeká dárek zdarma.

· V taštičce najdete jako dárek zdarma zklidňující krémovou masku.

· Výrobce nabízí hodinky se standardním černým řemínkem a jedním barevným, který je jako dárek zdarma.

· Nádobí obdrží coby dar zdarma.

Je jasné, co některé mluvčí popuzuje. Podstatné jméno dar/dárek/dáreček ve svém základním významu označuje ,věc danou někomu bez náhrady‘ a příslovce zdarma pak ,bez (peněžité) náhrady‘. Slovní spojení dárek zdarma tak bylo opakovaně kritizováno jakožto pleonastické, redundantní, nadbytečné. V současné češtině přesto není nijak okrajové, např. v korpusu syn v9 je doloženo 447krát, v korpusu online_archive 2834krát.

Sousloví dárek zdarma je vázáno na marketingovou češtinu, jak také ukazují úvodní příkladové věty. Dárek zdarma nedostanete od manželky k výročí svatby nebo od kamaráda k narozeninám, v soukromé sféře by to bylo bezesporu komické – nebo trapné; takové příklady užití ostatně ani doloženy nejsou. V reklamním stylu ale spojení dárek zdarma i přes dřívější jazykovou kritiku přežívá a nezdá se, že by bylo na ústupu. Zkusme se zamyslet nad tím, proč tomu tak je. Nechme stranou, že jakékoli použití slova zdarma v reklamě patrně není na škodu. Marketéři se zřejmě zdůrazněním skutečnosti, že je daná věc nebo služba bez doplatku, snaží rozptýlit obavy, že pro získání reklamního dárku bude třeba splnit nějakou další podmínku, například zakoupit zboží ve větším množství nebo předplatit službu na delší období.

Mluvčí, kterým se spojení dárek zdarma příčí, jej nemusejí dále reprodukovat. A to ani když mají o nabízenou obchodní pobídku zájem: mohou mluvit jen o dárku. Jazykovědci však při poctivém popisu jazyka nemohou vybrané jevy ignorovat. Aktuálně se proto víceslovnému výrazu dárek zdarma dostalo samostatného slovníkového zpracování v Akademickém slovníku současné češtiny (D, 2022):

· dárek zdarma (drobná) věc poskytovaná obchodníkem za nákup jako odměna a pobídka k dalšímu nákupu.

To je mezi českými lexikony novum, ovšem v některých jinojazyčných slovnících byla ekvivalentní spojení jako free gift nebo Gratisgeschenk zpracována již dříve.

Závěrem si dejme dar radosti z jazyka a podívejme na příležitostná pojmenování, která byla vytvořena na základě slova dárek. V databázi Neomat je doloženo přes desítku výrazů, které začínají komponentem dárk-, srov. dárkobanka, dárkomat, dárkování, dárkovník, dárkobraní, dárkonosič, dárkovka, dárkovost, dárkománie, dárkonoš nebo dárkovna.

Nalezneme zde také více než deset periferních výrazů s koncovým komponentem -dárek, srov. antidárek, cyklodárek, ekodárek, eurodárek, fotodárek, metadárek, předdárek, retrodárek, rouškodárek, sobědárek, samodárek.

Obdarovávání zkrátka k životu neodmyslitelně patří.

Prémiový

Přídavné jméno prémiový se tradičně spojuje s podstatnými jmény jako systém, fond, závod či kniha. Bylo odvozeno od slova prémie, které má podle českých slovníků význam 1. odměna, mimořádná výhra a 2. cena řádným odběratelům (knih aj.).

Procházíme-li ale jakékoli současné obchodní nabídky v e-shopech, reklamních letácích apod., nelze minout prémiová piva, prémiové sýry, prémiové fény, prémiové kuchyně nebo prémiové dovolené. V těchto kontextech výraz prémiový označuje zboží nebo služby, které mají vyšší kvalitu, než je obvyklé, a často jsou také dražší. Dalo by se tedy říci, že jsou prvotřídní, luxusní, vysoce kvalitní, špičkové, příp. exkluzivní. Přestože existuje řada funkčních synonym, nové pojmenování nachází v marketingové komunikaci své místo – svou neotřelostí může přitahovat pozornost a budit zájem o nabízený produkt.

Přídavné jméno prémiový se nově stupňuje, srov. prémiovější potraviny, nejprémiovější vodka. Odvozením se vytváří adverbium prémiově (prémiově vybavené koupelny) a substantivum prémiovost (Češi mají rádi prémiovost). Pomocí předpon super- nebo ultra- vznikají nové, patrně ještě naléhavější výrazy superprémiový (superprémiové značky) a ultraprémiový (ultraprémiová krmiva).

Neosémantismus prémiový není v češtině žádnou horkou novinkou. Už v roce 2014 mu věnovali pozornost dva jazykovědci: Katarína Kálmánová ve slovenském vědecko-popularizačním časopise Kultúra slova a Martin Prošek v popularizačním sloupku časopisu Týdeník Rozhlas. Oba lingvisté se shodovali ve svých postojích a závěrečných doporučeních. Existuje podle nich řada adjektiv, jimiž se dá kvalita a charakter výrobku nebo služby vystihnout přesněji, jednoznačněji a srozumitelněji, čímž se také adresát – potenciální klient – osloví efektivněji.

Jaká je situace po osmi letech? Jistě stále existují mluvčí, kteří výraz prémiový ve významu ,prvotřídní‘ považují za zbytečný. Podle korpusového nástroje Word sketch ale odkazuje prvních šest absolutně nejčastějších spojení s přídavným jménem prémiový právě k jeho novému významu, srov. značka, ležák, kvalita, vůz, kanál, produkt.

Uvidíme, jaký vývoj v uživatelských postojích a ve frekvenci užívání tohoto „prémiového neologismu“ přinese budoucnost. Ať už neosémantismus prémiový zapadne, nebo se v české slovní zásobě stabilizuje – a tím zevšední, po čase se zase nějaký originální výraz objeví. V marketingové komunikaci se totiž cení novost a nápadnost.

Literatura:

KÁLMÁNOVÁ, K. (2014): Prémiové sporenie a prémiová čokoláda alebo o nových významoch slova prémiový. Kultúra slova, 48, 6, s. 345–347.

PROŠEK, M. (2014): Prémiový výrobek – radost, či starost? Týdeník Rozhlas, 15. 9. 2014, s. 24.