Swap

Často slýcháme, že žijeme v době konzumu a nadbytku, obchody jsou přeplněné zbytečnými věcmi, často na jedno použití, a je třeba s tím něco dělat. Mnozí se snaží najít alternativu a místo neustálého kupování něčeho nového (nejčastěji oblečení) se rozhodli začít pořádat swapy, tedy akce, na nichž si povyměňují věci s ostatními. Swapeři se tak zbaví předmětů, které se jim již nehodí, a zároveň získají výrobky, které potřebují, aniž by je museli kupovat, a tím pádem podporovat nekonečný kolotoč produkce a spotřeby. Zastánci swapování věří, že pořádáním těchto akcí přispějí k tomu, že se bude vyrábět méně textilu a jiných produktů a tím se bude méně zatěžovat životní prostředí.

Slovo swap (v češtině nejčastěji vyslovováno [svop] nebo [svap]) pochází z angličtiny a v naší slovní zásobě se už dobře zabydlelo, přičemž vytváří mnohé odvozeniny. Swapeři a swaperky se účastní různých swapovacích či swapových akcí, na nichž vyswapují předměty, které jim neslouží, ale mohly by potěšit někoho jiného. Z „ulovených“ kousků mívají radost a těší se, až si budou moci znovu zaswapovat.

Pokud tedy chcete omezit nakupování a je vám sympatičtější opětovné využití starších věcí, swapování vás jistě nadchne.

Gastrománie

Mexický fast food je skvělý zejména ve chvíli, kdy vysíleným zachraňuje životy při nočních návratech z odvážných výprav do jiných čtvrtí, nonstop na Letenském je zase exkurze do dob, které již měly pominout. Večerka s až legračně předraženými základními potravinami je propojena s gurmánským rájem, podle mě nejhipsterštější gastroadresou Letné. Žádné bio, žádný průkaz původu masa, žádné vegevylomeniny. Tady si dáte smažák, gri-lo-va-né kuře, sekanou nebo řízek s překvapením.

[City Life, 27. 11. 2015]

Jen v hlavním městě najdou ctitelé těchto sladkostí zhruba desítku prodejen. Většinou s mírným nádechem hipsteřiny. „Svůj byznys zakládáme na netradičních chutích,“ říkají Týdnu sestry Jana Štěpánková a Michaela Svobodová. Jejich malý krámek v centru Prahy se jmenuje jednoduše – Donuterie. Nabízejí třeba donut s příchutí růže, levandule, fialky či kardamomu. Dnešní vyhrocená gastrodoba vyžaduje kreativní řešení, a tak třeba v ostravském Just Donut vyrábějí i koblihy s příchutí čedaru a slaniny.

[Týden, 28. 8. 2017]

Vaření se stalo takřka novým náboženstvím Čechů, Slezanů a Moravanů. Kdo by neznal hvězdná gastrojména, jako je Pohlreich, Babica, Sapík, Dita P., či kdo by zapomněl na Láďu Hrušku a jeho „vaření“ uprostřed hlavních televizních zpráv – v té době patrně světový unikát?

[Lidové noviny, 22. 4. 2016]

Pobyt ve Francii měl pro něj i další plus: umožnil mu přenést se za horizont máminých francouzských kuchařek, podle nichž doma vařívala. Kvalitní, chutné jídlo ho zkrátka zaujalo dřív, než přišlo do módy u nás. i proto s manželkou Gabrielou s oblibou zkoumali staré kuchařky, zvali přátele na domácí ochutnávky a vyhledávali spřízněné duše. Když pak „gastrokamarád“ Roman Vaněk založil Pražský kulinářský institut, přihlásil se hned do prvního kursu vaření.

[Reflex, 15. 9. 2016]

No, a toužíte-li ve světě gourmetů po ekonomické smysluplnosti, uděláte nejlépe, když si co nejrychleji obstaráte „maličkost“ jménem michelinská hvězda. Dnes se zpětně traduje, že hoši z Fieldu vtrhli na českou scénu s kolty zavěšenými proklatě nízko u pasu. To je však spíš jeden z pohádkových pilířů rostoucí městské gastrolegendy. „Po pravdě řečeno, s Radkem jsme se o nějaké hvězdě vůbec nebavili. To už o obrovské zodpovědnosti, kterou vůči klukům z RSJ máme,“ míní pátý a poslední ze společníků, manažer restaurace Miroslav Nosek.

[Proč ne?!, 16. 6. 2016]

Já jsem jehněčí maso Oskara Messnera ocenil hned. Už jsem věděl, že ochutnávám něco mimořádného. Po domácím špeku a šunce, rovněž z jehněčího masa, výtečných jehněčích raviolách z těsta vyrobeného z tradičního sušeného chleba schüttelbrotu a naprosto úžasné polévce, které Oskar říkal bramborovohříbkové cappuccino, bylo jasné, že tohle místo mi z hlavy jen tak nezmizí. a když jsem se po večeři dal s Oskarem do řeči, pochopil jsem, že všechna ta gastronádhera má kořeny v jeho přístupu.

[Pátek Lidových novin, 29. 12. 2017]

Marek přepečlivě krájí rajčata, papriky, cuketu, česnek a bůhvíco dalšího na tenké plátky a totéž činí se slaninkou: „Víte, co se říká: Není tlustý maso, když se tence nakrájí.“ Zeleninu nasypal na alobalový tácek, osolil, opepřil, zastříkl olivovým olejem a položil na gril vedle kotletek, jež stejně jako zeleninu pokladl proužky slaniny. a Markovy gastrorady do života? Když jste v hospodě nebo restauraci poprvé, dejte si hotovku – právě podle jídla z „denní nabídky“ se prý pozná kvalita podniku.

[Reflex, 24. 9. 2015]

Pivotéka Pípa – Beer Story je otevřena ve spodní části komplexu Food Story na pražské Dlouhé „gastrotřídě“ již od listopadu 2015. Na pivním lístku nabízí více než 160 lahvových speciálů z různých částí světa, které jsou pečlivě vybírány a hodnoceny pivním specialistou Robertem Demeterem.

[Innovation, 23. 6. 2016]

Vypadáte neustále velmi zpruzeně, často nadáváte na situaci v Česku, případně na gastrozvyky Čechů. Co vás nejvíc vytáčí?
Mě už nevytáčí vůbec nic. Já se smířil s tím, jak to je. Asi jsem za ty roky dost vyměknul. a nasere mě jenom máloco. Takže se nerozčiluju nad věcmi, které nedokážu ovlivnit.

[Proč ne?!, 18. 5. 2017]

Pokud je něco momentálně módní trend na pražské kulinářské scéně, jsou to casual restaurace nebo bistra ve vyšší cenové kategorii. Minulý týden Gourmetguru zmiňoval aktivity Paula Daye v této oblasti a mezitím mu bylo připomenuto, že tímto směrem míří i skupina Aromi Riccarda Lucqueho. Ten už má dvě bistra pod značkou La Bottega na Vinohradech a Žižkově. Nyní přibude třetí. Bude na Florenci (konkrétně Sokolovská 17), bude se jmenovat La Bottega Express a má jít o klasické bistro. Další La Bottegy by pak měly přibýt do gastropasáže v Dlouhé ulici a do Holešovic.

[Hospodářské noviny, 26. 6. 2014]

Když už jsme u toho Michelina – udělení prestižní hvězdy restauraci Field a šéfkuchaři Radkovi Kašpárkovi vyvolalo v gastrokomunitě slušné pozdvižení. Jakkoliv je valná většina lidí ráda, že Česko má další restauraci v první lize, mnoho lidí pozvedává obočí jednak nad rychlostí, s níž restaurace ocenění získala (prakticky rok po otevření), jednak nad tím, že to byl právě Field.

[Hospodářské noviny, 17. 3. 2016]

 

Zobrazit další slova začínající komponentem gastro

Divnonástěnka

Kravata je báječný módní doplněk s několik staletí starou minulostí. Přidává na formálnosti. Může být symbolem vyššího společenského postavení, úspěchu, dokonce mužnosti. Ani jedno z toho však neplatí pro košili s krátkým rukávem, tak proč se této divnokombinace vůbec dopouštět?

[Esprit, 4. 3. 2015]

 

Asi před týdnem jsem v restauraci u vedlejšího stolu zaslechla debatu čtyř holek. „Já už k ní nikdy nepůjdu. Podívejte se, co mi ta k…a udělala s vlasama. Říkala jsem jí, ať mi zkrátí konečky, a mám tohleto divnomikádo, které pomalu ani nesepnu!“ stěžovala si jedna z nich

[Elle, 17. 10. 2014]

 

Výsledky studie provedené Katedrou chronického lhaní Fakulty otřesné výchovy a dortu Univerzity Martinovy v Praze dokazují, že ženy nenosící šperky jsou náchylnější k úzkostným poruchám. … Nutno ovšem dodat, že řeč je o skutečných špercích. O mnohdy nelidsky drahých špercích. Ne o nějakých divnodoplňcích, vyrobených ve stylu „ohneme drátek, navlékneme korálek a voila, máme náušnice“.

[Esprit, 6. 11. 2013]

 

Jako na pohlednici z anglického venkova to vypadalo u Janova hradu u Lednice, kde si dali dostaveníčko majitelé nejrůznějších cyklistických speciálů, „divnohybů“ a britských skládacích kol Brompton. Ti si zároveň střihli mistrovství republiky.

[5plus2, 3. 10. 2013]

 

Takže třeba i v písničce Eurydice, ze které je cítit inspirace Mikem Pattonem z Faith No More, jde o sestup do hlubin tvé ledničky? | O tom, co sis myslel, že jsi do ledničky dal, ale dávno tam už není. Nebo taky jestli to tam vůbec kdy bylo… Nevím, co jsem tam cítil, ale já kopíroval hlavně Láďu Křížka. No a Mika Pattona mám dlouho rád, baví mě jeho texty, baví mě jeho práce s vokálama, spousta jeho desek jsou jen různé skřeky, vokální plochy – divnoharmonie. Často s vokálem zachází spíš jako s hudebním nástrojem, beze slov.

[Reflex, 1. 9. 2016]

 

Ruda Krautschneider žije se svou ženou a dvěma malými dětmi na větším statku v Lupenici v podhůří Orlických hor. … A taky se rozčiluje nad tím, že lidi u nás přikládají zbytečně velkou váhu jídlu. Místo toho, aby cestovali. „Tady je národní koníček žrát,“ říká vážně a člověk si hned vzpomene na tři sta tisíc prodaných výtisků „divnokuchařky“ Ládi Hrušky. Mořeplavec Ruda žije střídmě, nepije, nekouří a k takovému životu se snaží vést i své nejbližší nebo kamarády.

[Reflex, 30. 12. 2014]

 

Než však usednete na elektrokolo a vyrazíte do zběsilého provozu, jděte do cykloškoly, ať to přežijete ve zdraví. … Na jednu baterii dojedete i šedesát kilometrů, nemusíte se nijak legračně postrojit – do divnodresu na kolo ani brnění na motorku. Dá se zkrátka jet i v lodičkách (osobně nedoporučuji). Helma? Může být (osobně doporučuji), ale nemusí.

[Magazín Víkend Dnes, 10. 8. 2013]

 

Divnomóda # Rozlícené svalnaté ženy místo mdlých pohublých manekýn poslal na přehlídkové molo návrhář Rick Owens. Aby potvrdil, že to zajímavé se v módě děje i mimo hlavní proud. … „Odmítám konvenční krásu a ukazuji tu reálnou,“ prohlásil americký designér Rick Owens. A jakkoliv se Owens v pojetí svých přehlídek vrací k normálním lidem z ulice, právě jeho věci atakující běžné dělení módy na dámské a pánské patří k té nekonvenční části módy, pro kterou je občas dobré sebrat kuráž a prostě ji vyzkoušet.

[Proč ne?!, 20. 3. 2014]

 

Přesně tolik dní jsou dnes v platnosti vyhlášky některých měst a obcí na Karvinsku, podle kterých by tamní lidé měli mít zabráněno odevzdávat své kovy do sběren. Hysterie kolem už bylo dost a zdá se, že všichni i nadále můžou v této oblasti dělat vše tak, jako před tím. Tak si snad už jen přejme, aby divnovyhlášky podnítily to hlavní. Zákony, které by problematiku krádeží kovů skutečně a účinně řešily.

[Karvinský a havířovský deník, 10. 1. 2015]

 

Opravdu je stále tabu nosit červenou s růžovou? Díky bohu, že se někdo zeptal. Tohle divnopravidlo neplatí. Podobně, jako je to s černou a námořnickou modří, i z kombinace červené či oranžové se žhavě růžovou vyzařuje rafinovanost.

[InStyle, 21. 11. 2014]

 

Musím se k bankám vracet. Jsou skvělým studijním materiálem. Tuhle jsem psal o bankovní stádnosti. Teď o opaku – o bankovní výjimečnosti. Ovšem zase kolektivní. Několik ústavů se sešlo na pozici, o níž se domnívají, že je diferencující: my jsme echtbanka, ostatní jsou divnobanky. Teoreticky správné. Diferencující idea má konkurenci nasypat do pytle a shodit do vody jak jarní koťata.

[InStyle, 20. 4. 2015]

 

Švýcarský hokej způsobil na posledním mistrovství světa pořádný poprask. Pardubice teď otestují jeho sílu na klubové úrovni. V rámci European Trophy je čeká těžký start. Dnes se představí na ledě posledního šampiona Bernu, 20. srpna přivítají v České Třebové poraženého finalistu z Fribourgu. Cítíte, jak se na kvalitní soupeře celý tým třese. Stop „divnomačům“. Už žádná prvoligová cháska z Jihlavy, žádná Plzeň, která přiveze do Pardubic tým bez opor. I když stále zuří léto, konečně o něco půjde.

[Pardubický deník, 15. 8. 2013]

 

Nástupiště pařížského metra je řešené jinak než to české. Když si spletete směr, nedá se jen otočit na podpatku a nastoupit do vagonu jedoucího na druhou stranu. Je třeba projít celé bludiště divnochodeb znovu.

[InStyle, 20. 4. 2015]

 

Zobrazit další slova začínající komponentem divno