Nová slova v kontextu přírody a technologie

Pro pojmenování rychle se měnících komplexních vztahů mezi člověkem a přírodou vznikají i nové termíny. Jejich společným jmenovatelem je to, že stojí na pomezí více oborů – přírodních věd, politiky, filozofie a etiky. Pro pojmenování současnosti se tak používají nová slova jako kapitalocén nebo antropocén. Obě slova byla vytvořena podle již známých názvů geologických období, jakými jsou například holocén či paleocén. Formou analogie se v případě kapitalocénu odkazuje na ekonomický systém, v případě antropocénu zase na vliv lidské lidské činnosti na životní prostředí. Počátek antropocénu či kapitalocénu není zcela jasný, klade se do 16. století, nebo až do období průmyslové revoluce (18. až 19. století). S dalším alternativním označením naší současnosti přišla teoretička Dona Haraway, která chtěla upozornit na to, že lidé nejsou jedinými aktéry v dějinách Země, ale že obývají planetu s množstvím dalších druhů. Vytvořila nový termín chthulucén z řeckého slova chthon, které znamená zemi. Neotřelost tohoto nového slova má pravděpodobně přitáhnout pozornost veřejnosti k řešení ekologických problémů. 

Podobně se usouvztažňují již existující slova jako biosféra, ekosystém či fobie s pojmenováními nových technologií. Všechny lidské technologické produkty tak můžeme souhrně nazvat technosférou a jednotlivé části lidské průmyslové činnosti se potom označují jako technoekosystémy. A pokud někdo pociťuje přehnaný strach z technologie, trpí tzv. technofobií.

Glamping aneb (o) kempování trochu jinak

Chcete zažít něco jiného, nového, fascinujícího? K tomu je přímo ideální glamping. Že nevíte, co to je?

Jedná se o výraz vzniklý v angličtině kombinací slov glamorous (okouzlující, oslňující) a camping (kempování, stanování). Do češtiny bývá také překládán jako luxusní kempování nebo luxusní stanování. Toto kempování pro náročné s nádechem luxusu naprosto boří stereotypy spojené s tímto typem rekreačního pobytu v přírodě a naopak upřednostňuje luxus a maximální komfort. Můžete si dopřát netradiční, leckdy roztodivné, a přitom pohodlné ubytování ve stanu, v jurtě, iglú, maringotce nebo dokonce v koruně stromu, a tak prožít dobrodružství spojené s pobytem ve vzdálených exotických, ale i blízkých atraktivních destinacích, bezprostředně obklopeni magickou přírodou.

O tom, že se tento způsob trávení dovolené začíná v posledních deseti letech (v korpusovém materiálu lze zaznamenat první výskyt slova glamping v roce 2008) i u nás postupně prosazovat, svědčí skutečnost, že se v češtině na základě tohoto slova tvoří další příbuzná slova. Kromě glampování (utvořeného analogicky podle kempování) tu máme slovesa glampingovat a glampovat (luxusně kempovat, někdy i na docela nezvyklých místech), adjektiva glampingový nebo jen glampový, dále výraz glamp (luxusní kemp). Host takového luxusního kempu se nazývá glamper, je-li to žena, pak glamperka. Se samotným výrazem glamping se v jazyce můžeme setkat rovněž v podobě nesklonného adjektiva (například ve větě V glamping kempu rozhodně nečekejte tradiční áčkové stany nebo chatičky.).

Až se budete chystat vyrazit někam na dovolenou, zkuste se inspirovat a jako správný glamper si zajeďte glampovat do nějakého glampingového resortu s ubytováním v glampu. Zcela určitě na vás čeká jedinečný, ale o to nezapomenutelnější glampový zážitek.

Futurismus, umění a lepší světy

Slovo futurismus neupadlo v zapomnění s koncem první vlny umělecké avantgardy v první polovině 20. století. Pojí se s různými předponami nebo se objevuje jako součást složenin. Umělci, kteří navázali na původní Marinettiho futurismus, se stali postfuturisty (předpona post- se zde objevuje ve významu časové následnosti). Kromě postfuturismu existuje také slovo neofuturismus – složenina s komponentem neo- ve významu novosti a aktuálnosti. Jako autor neofuturistických budov byl označován například český architekt Jan Kaplický. Neofuturistická mohou být i celá města, pokud v sobě spojují moderní technologie a důraz na kvalitu života obyvatel.

Od devadesátých let se část černošských hudebníků, umělců a literátů začala označovat jako afrofuturisté. Protože si nedokázali představit spravedlivou společnost na planetě Zemi, vysnili si pro své postavy sci-fi světy a vzdálené dimenze, kde rasismus neměl žádné místo. Futurismus v jejich podání tedy odkazuje k modernosti, neobvyklosti a lepší budoucnosti, kde se mohou černošští hrdinové svobodně rozvíjet. Afrofuturismus dnes zahrnuje kromě populární kultury, filmu a komiksu například i oblast architektury. Náměty, které současní afrofuturističtí autoři zpracovávají, se od devadesátých let již mírně proměnily. Do děl aufrofuturistů pronikají témata spojená s ekologickou krizí, globalizací a technologickým vývojem. Setkáme se proto s aktualizovaným názvem afrofuturismus 2.0 (číslice v názvu hravě odkazují na web 2.0 a znamenají lepší verzi produktu, služby ap.).

Dalším novým slovem s komponentem -futurismus je například sinofuturismus. V roce 2016 ho uvedl Lawrence Lek v názvu svého videa. Sinofuturismem nazval svoji předpověď kulturně-technologického vývoje v Číně. Komponent sino- v první části slova odkazuje k Číně (podobně například funguje název vědního oboru sinologie, které znamená vědu o čínské kultuře a jazyce). Sinofuturismus a přídavné jméno sinofuturistický se od té doby začalo používat i v českém kontextu, a to v souvislosti s vizí, jak by mohl vypadat čínský politický vývoj a s ním spojený rozvoj nových technologií a sledovacích systémů.

Výrazy postfuturismus, neofuturismus, afrofuturismussinofuturismus jsou přesnějším pojmenováním změněného přístupu, ale zároveň odkazují i na předcházející tradici. Díky novému komponentu získává slovo nádech novosti a neobvyklosti, a může tak přitáhnout kýženou pozornost publika.