Dědečkovat

Přiznám se k  jedné své, snad ne úplně zavrženíhodné, neřesti: příležitostně překládám lotyšskou beletrii. A nadevše mám rád překlady dětských knížek. Překládání dětské literatury je totiž, ve srovnání se sáhodlouhými romány, rozkošnou kratochvílí. Tuhle jsem překládal v hospodě během čekání na kamaráda útlou dětskou knížku O Kátě, která chtěla být dědečkem; nestačil jsem dopít ani druhé pivo – a překlad byl, alespoň nahrubo, hotov. Neznamená to ale, že by dětská literatura byla pro překladatele jednoduchá, triviální, že by nepředstavovala žádnou výzvu, neskýtala žádné úskalí. Tak třeba sousloví darīt vectēvu lietas jsem nejprve přeložil doslova: dělat dědečkovské věci, ale nebylo to ono. Ani s dělat věci po dědečkovsku jsem nebyl spokojený, a tak jsem se rozhodl pro odvázanější řešení: přeložit sousloví jedním slovem, navíc neologismem (?) dědečkovat; myslím, že mě to napadlo už v oné hospodě – a zajisté k tomu přispělo pivo, mok to přeinspirativní. A nejspíš to líbnutí opivnělé múzy bylo šťastné, soudě alespoň podle reakcí čtenářů, které tento novotvar zjevně zaujal. To slovo je rodilému mluvčímu dokonale průhledné (v daném kontextu dozajista), a přesto nabízí široké pole pro interpretaci: dědečkové se zaobírají rozličnými věcmi a činnostmi a každému čtenáři nejspíš podvědomě naskočí jeho vlastní prarodič.

Užuž bych se chtěl zadmout pýchou, že jsem obohatil mateřštinu novým slůvkem, jenže pak stačí pohled do korpusu SYN v9, kde se Pavel Svoboda, ředitel speciálních škol, už v r. 2015 rozplývá: „Letošní léto muselo každému splnit ta nejtoužebnější přání, bylo skvělé! Pro mne osobně bylo naplněno činností, užil jsem si! Od sportování přes týden na vodě a na kolech, dost jsem ‚dědečkoval, prostě báječné.“ K tomu přihoďme 12 výskytů substantiva dědečkování (např. „Naši mají nevýhodu v tom, že ještě pracují, máma píše texty a táta skládá písničky. Ale babičkování a dědečkování zvládají taky skvěle!“; případně v Neomatu doložené: „To dědečkování je ideální, vnouče si půjčíte a pak ho zase odevzdáte,“ – a hned vám ulítnou včely…

Michal Škrabal

Prémiový

Přídavné jméno prémiový se tradičně spojuje s podstatnými jmény jako systém, fond, závod či kniha. Bylo odvozeno od slova prémie, které má podle českých slovníků význam 1. odměna, mimořádná výhra a 2. cena řádným odběratelům (knih aj.).

Procházíme-li ale jakékoli současné obchodní nabídky v e-shopech, reklamních letácích apod., nelze minout prémiová piva, prémiové sýry, prémiové fény, prémiové kuchyně nebo prémiové dovolené. V těchto kontextech výraz prémiový označuje zboží nebo služby, které mají vyšší kvalitu, než je obvyklé, a často jsou také dražší. Dalo by se tedy říci, že jsou prvotřídní, luxusní, vysoce kvalitní, špičkové, příp. exkluzivní. Přestože existuje řada funkčních synonym, nové pojmenování nachází v marketingové komunikaci své místo – svou neotřelostí může přitahovat pozornost a budit zájem o nabízený produkt.

Přídavné jméno prémiový se nově stupňuje, srov. prémiovější potraviny, nejprémiovější vodka. Odvozením se vytváří adverbium prémiově (prémiově vybavené koupelny) a substantivum prémiovost (Češi mají rádi prémiovost). Pomocí předpon super- nebo ultra- vznikají nové, patrně ještě naléhavější výrazy superprémiový (superprémiové značky) a ultraprémiový (ultraprémiová krmiva).

Neosémantismus prémiový není v češtině žádnou horkou novinkou. Už v roce 2014 mu věnovali pozornost dva jazykovědci: Katarína Kálmánová ve slovenském vědecko-popularizačním časopise Kultúra slova a Martin Prošek v popularizačním sloupku časopisu Týdeník Rozhlas. Oba lingvisté se shodovali ve svých postojích a závěrečných doporučeních. Existuje podle nich řada adjektiv, jimiž se dá kvalita a charakter výrobku nebo služby vystihnout přesněji, jednoznačněji a srozumitelněji, čímž se také adresát – potenciální klient – osloví efektivněji.

Jaká je situace po osmi letech? Jistě stále existují mluvčí, kteří výraz prémiový ve významu ,prvotřídní‘ považují za zbytečný. Podle korpusového nástroje Word sketch ale odkazuje prvních šest absolutně nejčastějších spojení s přídavným jménem prémiový právě k jeho novému významu, srov. značka, ležák, kvalita, vůz, kanál, produkt.

Uvidíme, jaký vývoj v uživatelských postojích a ve frekvenci užívání tohoto „prémiového neologismu“ přinese budoucnost. Ať už neosémantismus prémiový zapadne, nebo se v české slovní zásobě stabilizuje – a tím zevšední, po čase se zase nějaký originální výraz objeví. V marketingové komunikaci se totiž cení novost a nápadnost.

Literatura:

KÁLMÁNOVÁ, K. (2014): Prémiové sporenie a prémiová čokoláda alebo o nových významoch slova prémiový. Kultúra slova, 48, 6, s. 345–347.

PROŠEK, M. (2014): Prémiový výrobek – radost, či starost? Týdeník Rozhlas, 15. 9. 2014, s. 24.

Pandemická slovotvorba

Zdá se, že protipandemická opatření zabrala a koronapandemie (jinak také covidpandemie) pomalu spěje ke konci. V češtině po ní zbyde množství nových slov se slovotvorným základem –pandem

Pokud se nám opatření proti šíření viru nelíbila nebo jsme třeba chtěli pandemii trochu zlehčit, mohli jsme ji označit novým slovem s komponentem pseudo- jako pseudopandemii. Pro popsání klidného časového úseku mezi dvěma vlnami pandemie vzniklo nové přídavné jméno mezipandemický a pro období po konci pandemie zase například slovo postpandemie, resp. postpandemický. 

Další nová slova se základem –pandem- vznikala odvozováním pomocí předpon a přípon. Nostalgicky si zavzpomínáme na předpandemický svět, na dobu pre-pandemickou (přídavné jméno je zde psané se spojovníkem pravděpodobně pod vlivem anglického slova pre-pandemic) či prepandemickou. V opačném významu můžeme použít například nové přídavné jméno popandemický.

„Pandemická“ nová slova vznikala také nápaditými kombinacemi již existujících slov. Z podstatných jmen „pandemie“ a „demagog“ vznikl pandemagog – politik zneužívající pandemie k dosažení svých populistických cílů. Slova „pandemie“ a „dement“ dala vzniknout zhrubělému výrazu pandement. A dosud nevídanou zkušenost s životem v demokratickém státě plném nových pandemických pravidel mohl někdo nesouhlasně nazývat pandemokracií.

Pandemii ale nemusí způsobit jen virové nákazy. Připojením komponentu ezo- získáme ezopandemii – rozšíření ezoterických nauk a pověr mezi lidmi. A když se hodně cestujících najednou rozhodne využívat k přepravě jízdní kolo, vypukne cyklopandemie.