Archiv autora: Klára Trsková

Všehobraní

Skládání je jedním z několika způsobů, jakým lze v českém jazyce tvořit nová slova. V tomto příspěvku se podíváme na nově vytvořená podstatná jména s komponentem -braní.

Ve Slovníku spisovné češtiny (SSJČ) můžeme najít slova jako vinobraní, klasobraní či poeticky znějící květobraní, které označuje sklizeň růžových květů. Sklizně nejrůznějšího ovoce shrnuje Heslář novočeského lexikálního archivu (NLA) jedním výmluvným názvem: všehobraní. 

vsehobrani

V databázi Neomat jsou zaznamenána nová jednoslovná pojmenování nejen sklizně docela obyčejných jahod (jahodobraní), borůvek (borůvkobraní), meruněk (meruňkobraní), švestek (švestkobraní), dýní (dýňobraní) nebo třešní (třešňobraní), ale také méně tradičního ovoce jeřábu oskeruše, které dalo vzniknout novému podstatnému jménu oskerušobraní (jinak také oskorušobraní).

Původní význam sklizně plodů se přesunul i do dalších oblastí: gastronomie, kultury, sportu a reklamních kampaní. Zelí se sklízí v průběhu zelobraní či zelnobraní a pro sběr bylinek vzniklo nové označení bylinkobraní. Když rostou houby, nadešel čas houbobraní. Chystáte se smažit řízky, udit šunku nebo péct buchty? Nic vám nebrání v ozvláštnění vašeho počinu novými slovy řízkobraní, šunkobraní a buchtobraní. Cyklistický závod zní mnohem poutavěji, pokud ho nazveme cyklobraním a knižní festival zase knihobraním. Výprodej kosmetických produktů snad byl úspěšnější, když ho firma nazvala žertovným šminkobraním. A co se skrývá za novým slovem divadlobraní? Obyčejné zlevnění vstupného. A nyní se budu muset omluvit, protože vyrážím na steakobraní!

Tato a mnohá další nová slova s řetězcem *braní můžete sledovat v pravidelně aktualizované databázi Neomat.

Řekni mi, co jíš… a já ti povím nové slovo!

Lidský jídelníček je jednou z oblastí, která podléhá módním trendům, a proto je možná tak bohatým zdrojem nových slov. Mnohá z nich vznikají odtržením komponentu vege- ve slovech jako „vegetarián“, „vegetariánský“ či „vegetariánství“, a následným připojením komponentu nového.

Sprutariáni (z anglického „sprout“, klíček) si pochutnávají na naklíčených semenech, a zastánci nutritariánství se snaží dbát na to, aby potraviny, které zkonzumují, měly vysokou nutriční hodnotu. Když se někdo vzdá jídla v pevném skupenství a pije pouze ovocné a zeleninové šťávy, může si říkat džusarián. Pokud se člověk rozhodne nejíst vůbec nic a domnívá se, že se živí pouze energií ze vzduchu, stane se z něj breatharián. (První část tohoto podstatného jména tvoří anglické slovo „breath“, které v češtině znamená „dech“.) Jen o trochu více času zabere příprava oběda jedlíkům fruktariánským (nebo také fruitariánským; z anglického pojmenování ovoce, „fruit“).

Pescetarián (či také jinak pescavegetarián, pescovegetarián nebo peskovegetarián) se řeznictví vyhne obloukem, ale do rybárny si občas zajít může. Ten, kdo si maso nezakazuje, ale přesto konzumaci živočišných produktů omezuje, se nazývá reduktarián. Podobně jsou na tom také skorovegetariáni či zastánci flexitariánské stravy. Flexitariánkám a flexitariánům bezmasá jídla vůbec nevadí, ale jsou flexibilní a sem tam sní i kousek masa. Blízko k nim mají i planetariáni snažící se jíst tak, aby jejich gurmánské preference nepřispívaly ke zhoršení klimatických podmínek na naší planetě. A pokud je pro někoho maso nepostradatelnou součástí jídelníčku, může se obhájit tím, že je zkrátka masotarián nebo letitý zastánce výživového směru vinnoklobásariánství.

Jak v české slovní zásobě přibývají další nová slova s řetězci *arián, *ariánka, *ariánství můžete sledovat v pravidelně aktualizované databázi Neomat.

Dokubžunda

V českém jazyce přibývá nových slov s komponentem doku-, který zastupuje přídavné jméno dokumentární (pod vlivem angličtiny můžeme nalézt také slova s komponentem docu-, který pochází z anglického documentary). Tato nová slova se objevují nejčastěji ve spojení s produkty filmového a televizního průmyslu. V excerpční databázi Neomat nalezneme slova jako dokudrama (či docudrama, doku-drama, docu-drama) a od něj odvozené přídavné jméno dokudramatický. Dále jsou zde filmové žánry nově označené jako dokukomedie nebo dokukrimi a dokumentární dokushow (psáno také doku show). A pokud televizní stanice vysílá vícedílný dokumentární seriál, může ho divákům přiblížit novými podstatnými jmény dokuseriál (docuseriál) nebo dokusérie (z anglického výrazu docuseries).

Dokumentární mohou být ale také další umělecké výstupy jako například divadlo, které pak lze pojmenovat novým označením dokudivadlo (či docu-divadlo). Vznikají dokukomiksy, na poli literatury se publikují nejen dokuromány, ale dokonce i dokubásně.

Ze všech nových slov zachycených v databázi Neomat, jejichž první část tvoří komponenty doku- a docu-, ale možná nejvíce zaujme příležitostný výraz dokubžunda, který pro ozvláštnění svého textu použil jeden z novinářů Lidových novin.

Jedna velká patchworkfamílie

 

Děti a jejich výchova jsou příležitostí pro vytváření mnoha nových slov již od jejich početí a porodu. Zkumavčátko nazývají šťastní rodiče svou ratolest narozenou metodou asistované reprodukce, zatímco se jiné bezdětné páry mohou uchýlit k surogátství. Potomka jim v tom případě přivede na svět surogátní matka (jinak také náhradní matka), která je uměle oplodněna nebo které je do dělohy vloženo oplodněné vajíčko, aby za devět měsíců porodila jiným rodičům suro-miminko. Pokud si pár najde surogátku v jiné zemi, jejich cesta může být označena jako surogátní turistika. Proti surogaci pak ostře vystupují antisurogační (či protisurogační) feministky a feministé.

Žena, která se rozhodne přivést dítě na svět mimo zdi nemocničního zařízení a plánovaně porodí doma může být označena jako domorodička, domarodička i jako domorodka či domarodka. Nové slovní spojení lotosový porod se používá v případě, že si matka nepřeje přestřihnout pupečník a placenta zůstává s novorozencem spojena ještě několik dní, než pupečník samovolně odpadne.

Pro rodiče prvorozených dětí (nově prvorodiče) vytvořili mluvčí češtiny nová podstatná jména prvomatka a prvootec. Když dítě vyrůstá, jeho liberálně smýšlející rodiče se mohou rozhodnout pro výchovný styl nazvaný nevýchova, který je založený na partnerském přístupu k dětem. Jiní rodiče raději o svého potomka nadměrně a úzkostně pečují, používá se pro ně pak nové slovní spojení helikoptéroví rodiče. A jak se chová tygří matka? Bude pravděpodobně velmi přísná a na dítě bude klást velké nároky.

Někdy svazky mezi rodiči nemají dlouhého trvání, a dítě pak čeká střídavka (jednoslovný výraz se spojení střídavá péče), při které tráví například týden u matky a další týden u otce. Pokud si pár k dětem z prvního vztahu v budoucnu pořídí další potomky s jiným partnerem, mohou své soužití nazývat jako patchworkfamílie či novými slovními spojeními: patchworková rodina nebo rekonstruovaná rodina.

Současnou tvorbu nových slov v českém jazyce můžete sledovat v pravidelně aktualizované databázi Neomat.

Nová slova z portugalštiny

Portugalsky mluví přibližně 261 milionů lidí a mezi země, kde je portugalština úředním jazykem, patří i velmi lidnaté státy, jako jsou Brazílie nebo Angola. Díky globalizaci a kulturní výměně se nová slova z portugalštiny objevují i v češtině.

Prvním novým slovem z oblasti hudby je portugalský styl fado. Od tohoto slovního základu mluvčí češtiny vytvořili další slovní druhy jako přídavné jméno fadový nebo příslovce fadově. Zpěvák i zpěvačka tohoto stylu se portugalsky řekne „fadista“, v češtině pak zpívají fado fadisté a v přechýlené podobě fadistky. 

Další slova z oblasti kultury se pojí k prý nepřenositelnému portugalskému pocitu „saudade“, který se blíží smutku, ale údajně se nedá přeložit do jiných jazyků. V češtině toto slovo zatím mluvčí používají jako nesklonné podstatné jméno a ve dvou rozdílných rodech. Můžeme se dočíst, že „slavná saudade souvisí s mořem“ či že „portugalské saudade je hudba vyjadřující tamní duši“. Ženský rod by v češtině slovu saudade přisoudili asi především mluvčí, kteří kromě češtiny ovládají jako další jazyk právě portugalštinu, kde je podstatné jméno saudade rodu ženského. Od tohoto slova je v češtině odvozeno také nové přídavné jméno saudosistní (například „saudosistní nálada“).

Z Brazílie se do češtině dostalo mnoho nových slov z oblasti gastronomie: stoly v restauracích obcházejí passadoři a servírují hostům maso. V receptech na květovou špičku se dočtete, že „příprava picanhy začíná u řezníka“. Na české nápojové lístky se dostala skvělá caipirinha – brazilský koktejl, jehož základem je kvalitní láhev cachaçy.

Portugalština má několik speciálních speciální znaků, jako například písmeno „ç“ vyslovované jako /s/. V databázi Neomat ho můžeme najít například ve slovech cachaça (alkoholický nápoj vyráběný z cukrové třtiny) nebo açaí (tropické ovoce, které je využíváno jako energetický stimulant). V češtině se setkáme s různými zápisy těchto slov – často je můžeme najít s graficky nejbližším českým znakem „c“: „cachaca je velmi často přirovnávána k rumu“ a „bobule acai jsou bohatým zdrojem antioxidantů“.

I neologismy mají svůj den

Na půdě Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity proběhlo v druhém zářijovém týdnu již druhé setkání, kde mezi sebou akademici, studenti a zástupci laické veřejnosti sdíleli své poznatky o nových a slangových slovech, tentokrát mělo název „Aktuální trendy v současné české a francouzské neologii a sociolektologii“. Zářijový termín nebyl náhodný – datum 9. 9. bylo totiž Martinem Kavkou vyhlášeno Dnem neologismů. Letos se v Ostravě toto neologické výročí spojilo i se Dnem slangismů, který měl původně proběhnout 3. března, ale kvůli pandemické situaci byl odložen.

Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk českých Akademie věd ČR se ve svém příspěvku věnovala víceslovným lexikálním jednotkám a novým možnostem jejich vyhledávání v databázi Neomat. Nově je v databázi usnadněno hledávání celých slovních spojení (jako například „dortové lízátko“). Klára Trsková promluvila o nových slovech v češtině, která pocházejí z portugalštiny. 

Organizátorka setkání Lucie Radková z Ostravské univerzity seznámila přítomné s aktuálními trendy v ostravské sociolektologii. Zkoumáním neoficiální či polooficiální mluvy různých skupin obyvatelstva má v Ostravě dlouhou tradici – s výzkumem tzv. sociolektů zde začal již významný bohemista prof. Jaroslav Hubáček. Další z přednášejících Jarmila Mádrová se věnovala mluvě v armádním prostředí a prováděla výzkum ve vojenském újezdu Libavá. Zajímalo ji například to, jaká geografická vlastní jména používají vojáci pro rychlé a srozumitelné označení různých míst a jak si tato pojmenování mezi sebou často se obměňující generace vojáků předávají.

Během setkání promluvil také zakladatel webu Čeština 2.0 Martin Kavka například o rekordním nárůstu nových slov, která uživatelé připojovali do online databáze díky potřebě pojmenovat dosud neznámé jevy v průběhu pandemie či o nejoblíbenějších slovech v žebříčcích uživatelských hodnocení. 

Alena Polická z Masarykovy univerzity mimo jiné zkoumá to, jak jazyk z periferie francouzských měst proniká do slovníku mluvčích francouzštiny z vyšších společenských tříd. V Ostravě přednesla příspěvek o jazykové gentrifikaci – ta totiž nemusí postihovat jen městské čtvrtě, ale také jazyk lidí žijících na společenském okraji.

Další setkání příznivců nových slov se uskuteční v roce 2022, kdy jindy než 9. září, na Den neologismů!

Od anorexie k agerexii

Nový výkladový Akademický slovník současné češtiny definuje slovo anorexie jako „psychicky podmíněnou poruchu příjmu potravy projevující se odmítáním stravy ze strachu z nadváhy, způsobující zhoršenou funkci orgánů“ či jako „dočasnou ztrátu chuti k jídlu (jako příznak nějaké nemoci), nechutenství“. Od zmíněného slova lze utvořit nová slova tím způsobem, že se k druhé části slova
–rexie připojují různé komponenty (například alko-, drunko-, tano- a další). Díky nim lze získat přesnější pojmenování nových psychických nemocí.

Pokud má někdo špatný vztah ke své postavě, snaží se hubnout, ale zároveň holduje alkoholu, můžeme říct, že trpí alkorexií. Z anglického slova drunk pak pochází synonymní podstatné jméno drunkorexie. Muž trpící touto chorobou se může označit jako alkorektik (drunkorektik), přechýlená podoba tohoto nového slova je alkorektička (drunkorektička).

Ti, kdo se obávají, že jejich kůže nebude dostatečně bronzová, se nově jmenují tanorektici (z anglického slova tan, které znamená opálení). Bigorektici (z anglického přídavného jména big, které česky znamená velký) zase potřebují ke spokojenosti mohutné svalstvo. Člověk trpící ortorexií (či orthorexií) se příliš zaměřuje na zdravý životní styl. Pro toto onemocnění se objevilo i expresivní souznačné slovo správnožroutsví. Pregorexie (jinak také pregnorexie) postihuje těhotné, které usilují o štíhlou postavu i v průběhu těhotenství a lidé trpící agerexií (z anglického slova age znamenající věk) se úzkostlivě snaží odvrátit stárnutí.

Další nová slova řetězci *rexie, *rektik či *rektička najdete v Databázi Neomat.

Genderovaná čeština

Nová slova mohou mluvčí češtiny vytvářet například proto, že jim dosavadní slovní zásoba nepřipadá dostatečně přesná. Je to i případ slov, která se pojí se sexuální a genderovou identitou. Pokud je někdo trans, znamená to, že mu při narození nebylo určeno pohlaví, které by odpovídalo jeho genderové identitě. Transmuž se narodil v ženském těle, ale podstoupil tranzici a nyní žije jako muž. Slovo trans se chová jako přídavné jméno nesklonné, ale trans- lze také připojit jako komponent k již existujícím slovům. Díky tomu čeští mluvčí mohou vytvářet slova nová jako například transosoba či transžena. 

Pokud nejste trans, můžete být třeba cis. Být cisženou nebo cisgenderovou ženou znamená, že máte v rodném listu uvedeno ženské pohlaví a nepociťujete genderovou dysforii. Toto nové slovní spojení popisuje nepříjemný pocit rozporu mezi tím, jak se ve svém těle lidé mohou cítit a jak je vidí jejich okolí. Cislidem se pak příliš často nestává, že by je někdo misgendroval (z angl. slovesa misgender), tedy například použil zájmeno, které jim nevyhovuje.

V březnu slaví ženy MDŽ, v listopadu může svůj den oslavit zase ten, kdo se cítí být mužem. Od roku 2012 připadá na 14. července Mezinárodní den nebinárních lidí, kteří se neidentifikují ani s jedním ze dvou genderů. Spolu s přídavným jménem nebinární (z anglického slova non-binary) se v češtině objevilo i nové podstatné jméno nebinarita. 

Někteří nebinární lidé mohou být genderfluidní a to, zda se cítí více mužem, nebo ženou, se v průběhu jejich života mění. Ti, kteří nemají žádnou genderovou identitu se raději označují nesklonným novým přídavným jménem agender, které se objevuje i ve sklonné podobě s českou příponou (agenderový). Někomu jinému zase vyhovuje spíše označení bigender. Bigenderové osobě se genderová identita mění v závislosti na tom, v jaké situaci se zrovna nachází. Poslední nové slovo pangender a nové přídavné jméno pangenderový pak v sobě spojuje úplně všechny identity.

Další nová slova s řetězcem *gender* můžete sledovat v databázi Neomat.

Kdo nenosí boty, ten je…

Před několika lety začalo být populární chození bez bot a také nošení speciální obuvi, která by měla chůzi naboso co nejvíce připomínat. Do češtiny díky tomu dostalo množství nových slov, která s těmito trendy souvisí.

Milovníci bosování (tedy chození bez bot) si mohou říkat bosochodci, bosonožci nebo třeba bosomilové. Tito lidé se oddávají zálibě v bosochodii (jinak také bosochodectví) a svým výpravám do přírody říkají bosovýlety. Pro označení parků, kde se mohou nadšení bosaři i bosáči procházet po nejrůznějších druzích přírodních povrchů, pak vytvořili mluvčí češtiny nová podstatná jména boskopark a bosopark. Komponent boso- se nachází i v kořenu nového slova bosoběžec, které jednoduše označuje člověka, který si raději než s botami zaběhá docela bos. 

Při nákupu obuvi dnes můžeme narazit na další nová podstatná jména jako jsou barefooty, barefootky nebo třeba barefootovky. Majitelé barefootových bot s tenkou podrážkou by měli mít při chůzi podobný pocit, jako když kráčejí neobutí. Z anglického slova „barefoot“ (česky „bosý“) jsou pak odvozena i další slova, například barefooťáci a barefooťačky, tedy fanoušci barefootů, kteří na své bosoboty už nedají dopustit.
Další nová slova s řetězci boso- či barefoot- můžete sledovat v databázi Neomat.

Pandemická slovotvorba

Zdá se, že protipandemická opatření zabrala a koronapandemie (jinak také covidpandemie) pomalu spěje ke konci. V češtině po ní zbyde množství nových slov se slovotvorným základem –pandem–. 

Pokud se nám opatření proti šíření viru nelíbila nebo jsme třeba chtěli pandemii trochu zlehčit, mohli jsme ji označit novým slovem s komponentem pseudo- jako pseudopandemii. Pro popsání klidného časového úseku mezi dvěma vlnami pandemie vzniklo nové přídavné jméno mezipandemický a pro období po konci pandemie zase například slovo postpandemie, resp. postpandemický. 

Další nová slova se základem –pandem- vznikala odvozováním pomocí předpon a přípon. Nostalgicky si zavzpomínáme na předpandemický svět, na dobu pre-pandemickou (přídavné jméno je zde psané se spojovníkem pravděpodobně pod vlivem anglického slova pre-pandemic) či prepandemickou. V opačném významu můžeme použít například nové přídavné jméno popandemický.

„Pandemická“ nová slova vznikala také nápaditými kombinacemi již existujících slov. Z podstatných jmen „pandemie“ a „demagog“ vznikl pandemagog – politik zneužívající pandemie k dosažení svých populistických cílů. Slova „pandemie“ a „dement“ dala vzniknout zhrubělému výrazu pandement. A dosud nevídanou zkušenost s životem v demokratickém státě plném nových pandemických pravidel mohl někdo nesouhlasně nazývat pandemokracií.

Pandemii ale nemusí způsobit jen virové nákazy. Připojením komponentu ezo- získáme ezopandemii – rozšíření ezoterických nauk a pověr mezi lidmi. A když se hodně cestujících najednou rozhodne využívat k přepravě jízdní kolo, vypukne cyklopandemie.