O životě v pseudosvětě

 

Původně řecký komponent „pseudo-“ může označovat něco nepravého, lživého či klamného. Aktuálně ho mluvčí využívají zejména při vyjadřování záporného hodnocení jevů současného života. Podle škarohlídů se dnešní člověk pohybuje v takovém zvláštním světě, dalo by se říct až v pseudosvětě, který vnímá jen zprostředkovaně svými pseudosmysly

Pseudo- nás může provázet už od útlého věku: naši výběrovou školu mohou závistivci označit jako pseudo-elitní, pseudo-prestižní, zkrátka pseudo-něco. (Pisatelé někdy nestandardně, pod vlivem angličtiny či pro podtržení slovotvorné struktury slova,  užívají spojovník.)

Později nastoupíme do zaměstnání, ale to nás brzy omrzí, protože v něm vykazujeme jen samé pseudoaktivity. Při hledání nového místa se pak musíme vyhýbat různým pracovním pseudoagenturám, protože ty nás chtějí zaměstnat za velmi nevýhodných podmínek, a navíc s námi sepíšou jen takovou pseudosmlouvu. Možná by bylo nakonec výhodnější pracovat na živnostenský list, ale živnostník musí kromě daní platit každý měsíc i pseudodaně (rozuměj zálohy na sociální a zdravotní pojištění).

Jeden pak uniká z tíživé pseudoživotní situace skrze nakupování levného zboží od pseudoznaček. Druhý se vyhýbá konzumentskému pseudožití a peníze si střádá, aby mohl o dovolené poznávat vzdálené končiny. Když se chce ale pochlubit svými zážitky, známí ho navíc nazvou třeba pseudosvětákem. Navíc po čase zjistí, že jeho cestovatelská vášeň byla jen takové prázdninové pseudocestování, protože ten pravý cestovatel stráví na cestách mnoho let a ze svého koníčku si vytvoří životní styl.

Jediná věc, která v našich životech nemůže být nepravá a zdánlivá, je nakonec asi pouze naše smrt. A nebo už se brzy promění ve vratnou pseudosmrt, jakou zatím prožívají třeba komiksoví hrdinové?

Slov s komponentem „pseudo-“ stále přibývá, ač se nejedná o zcela nový jev. Již ve Slovníku spisovného jazyka českého najdeme slova jako pseudokultura ,nepravá, zdánlivá kultura; lžikultura, pakultura‘, pseudomarxista ,kdo se za marxistu jen vydává‘ nebo pseudopoezie ,nepravá poezie pochybné ceny; lžipoezie‘. V pozdějších Slovnících neologizmů, které zpracovávají slovní zásobu mezi lety 1985–1995, resp. 1996–2002, nalezneme na šest desítek takových výrazů, mj. pseudodružstevnictví ,falešné družstevnictví‘, pseudotrampský ,předstíraně trampský‘ (SN1) nebo pseudolék ,lék obsahující jen farmakologicky nepůsobivé látky; placebo‘, pseudostudie ,zdánlivá, pochybná studie‘ (SN2). Po stránce významové a funkční má prvek „pseudo-“ vlastnosti jak předpony, tak kořenného morfému. Jedná se tedy o tzv. prefixoid, slovotvorný prostředek, který stojí na rozhraní slovotvorného základu a předpony (prefixu).

Gastrománie

Mexický fast food je skvělý zejména ve chvíli, kdy vysíleným zachraňuje životy při nočních návratech z odvážných výprav do jiných čtvrtí, nonstop na Letenském je zase exkurze do dob, které již měly pominout. Večerka s až legračně předraženými základními potravinami je propojena s gurmánským rájem, podle mě nejhipsterštější gastroadresou Letné. Žádné bio, žádný průkaz původu masa, žádné vegevylomeniny. Tady si dáte smažák, gri-lo-va-né kuře, sekanou nebo řízek s překvapením.

[City Life, 27. 11. 2015]

Jen v hlavním městě najdou ctitelé těchto sladkostí zhruba desítku prodejen. Většinou s mírným nádechem hipsteřiny. „Svůj byznys zakládáme na netradičních chutích,“ říkají Týdnu sestry Jana Štěpánková a Michaela Svobodová. Jejich malý krámek v centru Prahy se jmenuje jednoduše – Donuterie. Nabízejí třeba donut s příchutí růže, levandule, fialky či kardamomu. Dnešní vyhrocená gastrodoba vyžaduje kreativní řešení, a tak třeba v ostravském Just Donut vyrábějí i koblihy s příchutí čedaru a slaniny.

[Týden, 28. 8. 2017]

Vaření se stalo takřka novým náboženstvím Čechů, Slezanů a Moravanů. Kdo by neznal hvězdná gastrojména, jako je Pohlreich, Babica, Sapík, Dita P., či kdo by zapomněl na Láďu Hrušku a jeho „vaření“ uprostřed hlavních televizních zpráv – v té době patrně světový unikát?

[Lidové noviny, 22. 4. 2016]

Pobyt ve Francii měl pro něj i další plus: umožnil mu přenést se za horizont máminých francouzských kuchařek, podle nichž doma vařívala. Kvalitní, chutné jídlo ho zkrátka zaujalo dřív, než přišlo do módy u nás. i proto s manželkou Gabrielou s oblibou zkoumali staré kuchařky, zvali přátele na domácí ochutnávky a vyhledávali spřízněné duše. Když pak „gastrokamarád“ Roman Vaněk založil Pražský kulinářský institut, přihlásil se hned do prvního kursu vaření.

[Reflex, 15. 9. 2016]

No, a toužíte-li ve světě gourmetů po ekonomické smysluplnosti, uděláte nejlépe, když si co nejrychleji obstaráte „maličkost“ jménem michelinská hvězda. Dnes se zpětně traduje, že hoši z Fieldu vtrhli na českou scénu s kolty zavěšenými proklatě nízko u pasu. To je však spíš jeden z pohádkových pilířů rostoucí městské gastrolegendy. „Po pravdě řečeno, s Radkem jsme se o nějaké hvězdě vůbec nebavili. To už o obrovské zodpovědnosti, kterou vůči klukům z RSJ máme,“ míní pátý a poslední ze společníků, manažer restaurace Miroslav Nosek.

[Proč ne?!, 16. 6. 2016]

Já jsem jehněčí maso Oskara Messnera ocenil hned. Už jsem věděl, že ochutnávám něco mimořádného. Po domácím špeku a šunce, rovněž z jehněčího masa, výtečných jehněčích raviolách z těsta vyrobeného z tradičního sušeného chleba schüttelbrotu a naprosto úžasné polévce, které Oskar říkal bramborovohříbkové cappuccino, bylo jasné, že tohle místo mi z hlavy jen tak nezmizí. a když jsem se po večeři dal s Oskarem do řeči, pochopil jsem, že všechna ta gastronádhera má kořeny v jeho přístupu.

[Pátek Lidových novin, 29. 12. 2017]

Marek přepečlivě krájí rajčata, papriky, cuketu, česnek a bůhvíco dalšího na tenké plátky a totéž činí se slaninkou: „Víte, co se říká: Není tlustý maso, když se tence nakrájí.“ Zeleninu nasypal na alobalový tácek, osolil, opepřil, zastříkl olivovým olejem a položil na gril vedle kotletek, jež stejně jako zeleninu pokladl proužky slaniny. a Markovy gastrorady do života? Když jste v hospodě nebo restauraci poprvé, dejte si hotovku – právě podle jídla z „denní nabídky“ se prý pozná kvalita podniku.

[Reflex, 24. 9. 2015]

Pivotéka Pípa – Beer Story je otevřena ve spodní části komplexu Food Story na pražské Dlouhé „gastrotřídě“ již od listopadu 2015. Na pivním lístku nabízí více než 160 lahvových speciálů z různých částí světa, které jsou pečlivě vybírány a hodnoceny pivním specialistou Robertem Demeterem.

[Innovation, 23. 6. 2016]

Vypadáte neustále velmi zpruzeně, často nadáváte na situaci v Česku, případně na gastrozvyky Čechů. Co vás nejvíc vytáčí?
Mě už nevytáčí vůbec nic. Já se smířil s tím, jak to je. Asi jsem za ty roky dost vyměknul. a nasere mě jenom máloco. Takže se nerozčiluju nad věcmi, které nedokážu ovlivnit.

[Proč ne?!, 18. 5. 2017]

Pokud je něco momentálně módní trend na pražské kulinářské scéně, jsou to casual restaurace nebo bistra ve vyšší cenové kategorii. Minulý týden Gourmetguru zmiňoval aktivity Paula Daye v této oblasti a mezitím mu bylo připomenuto, že tímto směrem míří i skupina Aromi Riccarda Lucqueho. Ten už má dvě bistra pod značkou La Bottega na Vinohradech a Žižkově. Nyní přibude třetí. Bude na Florenci (konkrétně Sokolovská 17), bude se jmenovat La Bottega Express a má jít o klasické bistro. Další La Bottegy by pak měly přibýt do gastropasáže v Dlouhé ulici a do Holešovic.

[Hospodářské noviny, 26. 6. 2014]

Když už jsme u toho Michelina – udělení prestižní hvězdy restauraci Field a šéfkuchaři Radkovi Kašpárkovi vyvolalo v gastrokomunitě slušné pozdvižení. Jakkoliv je valná většina lidí ráda, že Česko má další restauraci v první lize, mnoho lidí pozvedává obočí jednak nad rychlostí, s níž restaurace ocenění získala (prakticky rok po otevření), jednak nad tím, že to byl právě Field.

[Hospodářské noviny, 17. 3. 2016]

 

Zobrazit další slova začínající komponentem gastro

V kybersvětě

Generali

Nově bude nabízet i další druhy asistenčních služeb: pozáruční servis spotřebičů, cykloasistenci, IT asistenci, která zahrnuje vzdálenou nebo telefonickou asistenci, a to nejen k výpočetní technice. Do kyberasistence – v případě napadení PC či on-line účtů – spadá zajištění obnovení smazaných souborů, vyhledání serverů, kde jsou ukradené soubory použity, aktivní blokování zneužitých dat a účtů, obnova hesel.

[Ego!, 24. 3. 2017]

 

Experti varují před izraelskou kyberbublinou

Firmy působící v Izraeli poprvé v historii utržily za vývoz takzvaných nástrojů kybernetické bezpečnosti více než za prodej klasických zbraní. Zpráva, kterou nedávno zveřejnil úřad izraelského premiéra, uvádí, že zařízení a programů zaměřených proti počítačovým pirátům, zlodějům a teroristům se loni vyvezlo z Izraele za šest miliard dolarů. Naproti tomu do zahraničí ze země putovaly zbraně za „pouhých“ 5,7 miliardy dolarů. Někteří odborníci se ale začínají bát, zda nejde o další počítačovou bublinu, která brzy splaskne.

[Hospodářské noviny, 21. 8. 2015]

 

Podle průzkumu společností IIBR a Google je dnes už 36 procent Čechů on-line pořád. Jsme závislí. I na dovolené. Dříve jsem vypnul. Data neexistovala či byla drahá. Teď už to nejde – vypnout. Jako by mi (nám) něco utíkalo. Ale neutíká. Samozřejmě. Okolní stoly, kde často obličeje osvěcovaly displeje mobilů, na tom byly podobně. Kyberdovolená. Je to nemoc? Zlo naší doby? Asi ano. Jenže už se z toho nikdy nedostaneme ven. Procento „pořád on-line lidí“ se bude rok od roku zvyšovat. … Zdegenerují kvůli technologiím mezilidské vztahy? Nesmějí. Uprostřed dovolené jsem mobil jaksi utopil. Bylo to nejlepší, co se nám mohlo stát. Kecali jsme o všem možném. A pomlouvali kyberpáry u ostatních stolů: „Podívej, vůbec si nepovídají.“

[Týden, 20. 7. 2015]

 

Investigativní novinář Mikael Blomkvist odmítá dát sbohem printu a otevřít se digitálu (jak se v branži říká), má spory s novým majitelem časopisu a už pěkných pár let neviděl svou někdejší parťačku, asociální rebelku a geniální hackerku Lisbeth Salanderovou. Jenže od vědecké celebrity Franse Baldera má echo, že by se s ní mohl opět zaplést – informatik mu chce vyprávět drama jedné loupeže, jež by nakoplo Mikaelovu vadnoucí kariéru, a část naznačil i jisté punkově vyhlížející počítačové expertce, která se snaží nabourat do intranetu NSA, americké Národní bezpečnostní agentury, a pod svou obvyklou přezdívkou Wasp, Vosa, dát žihadlo kybergangsterům sdruženým ve spolku Spiders.

[Reflex, 17. 9. 2015]

 

Islámský stát nedávno vyhlásil takzvaný kyberchalífát a vytvořil stejnojmennou počítačovou jednotku. Letos v dubnu na sebe upoutala pozornost útoky na francouzskou televizní stanici TV5 Monde, jejíž vysílání dokázala na dálku přerušit. Současně hackeři napadli i webové stránky a profily televize na sociálních sítích – na Facebooku a Twitteru nahradili původní obsah grafikou parodující heslo vyjadřující solidaritu s oběťmi teroristického útoku na redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo (heslo „Je suis Charlie“, „Já jsem Charlie“, změnili na „Je suIS IS“ – „Já jsem IS“).

[Respekt, 9. 11. 2015]

 

Firmy působící v Izraeli poprvé v historii utržily za vývoz takzvaných nástrojů kybernetické bezpečnosti více než za prodej klasických zbraní. Zpráva, kterou nedávno zveřejnil úřad izraelského premiéra, uvádí, že zařízení a programů zaměřených proti počítačovým pirátům, zlodějům a teroristům se loni vyvezlo z Izraele za šest miliard dolarů. … Někteří odborníci se ale začínají bát, zda nejde o další počítačovou bublinu, která brzy splaskne. … „Je tu trochu pocit, že jde o bublinu. Každé dítě, které opustí Jednotku 8200 (speciální oddíl izraelské armády sledující elektronické komunikace…, pozn. red.), si myslí, že bude ‚kybermilionářem. Založí si start-up a jeho cena se hned vyhoupne k pěti milionům dolarů, aniž by udělal cokoliv,“ řekl časopisu The Economist Yigal Erlich, jeden z prvních investorů do začínajících firem v Izraeli a bývalý vědecký poradce vlády.

[Hospodářské noviny, 21. 8. 2015]

 

Německý psychiatr a psycholog Manfred Spitzer vzbudil před čtyřmi lety zaslouženou pozornost knihou Digitální demence o tom, jak nám smartphony, počítače i herní konzole mění životy a ohrožují zdravý vývoj nových generací. … V téměř čtyřsetstránkové knize Kybernemoc nyní Spitzer popisuje, jak jdou digitální média a sociální sítě ruku v ruce s poruchami spánku a soustředění, depresemi i ztrátami empatie nebo zhoršováním motoriky.

[Týden, 3. 10. 2016]

 

Pět porušovaných kyberpřikázání

Počítače, firemní i soukromé, jsou znovu pod palbou tak silnou, že se událost dostává na titulní strany novin. Přitom poslední útok hackerů není zásadně odlišný od toho, který ochromil řadu počítačových systémů před šesti týdny. Čas na přípravu tak měl i ten, kdo bezpečnost systémů i jejich aktualizace dosud podceňoval. Jak to, že ani drsný květnový budíček nestačil?

[Hospodářské noviny, 29. 6. 2017]

 

Zajímáte se i nadále o veřejné věci?
Jsem napružený. Antibabišovci ve Sněmovně vylepšili represe: zákaz kouření, kyberšmíruňk, modré zóny, kontrola a trestání všeho, lavírování před Bruselem, diverzní výsadky údajných islámistů, krytými tamní bídou, legalizace urážky státních symbolů, trestání za nesouhlas s těmi zahalenými pány, co mají kudlu u krku druhého…

[Právo, 18. 1. 2017]

 

Když se policisté před několika měsíci začali zabývat mezinárodním gangem, který na dálku podle vyšetřovatelů kradl a zneužíval data z platebních karet, potřebovali pro sepsání obžaloby odborníka – státního zástupce se zaměřením na kyberzločiny. Naštěstí už v té době na popud nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana vznikala na velkých státních zastupitelstvích síť specialistů‑kyberžalobců, kteří se zaměřují na zločiny spáchané na internetu. … A jen za minulý rok jich policie eviduje přes pět tisíc. Nejčastěji se jedná o podvody. Na stůl se ale kyberžalobcům dostal i případ mladého youtubera s přezdívkou Pstruh103, který byl v květnu odsouzen za projevy nenávisti.

[Hospodářské noviny, 19. 9. 2017]

 

Zobrazit další slova začínající komponentem kyber