Rubrika: Neologické aktuality

Koronasloupky v Pátku Lidových novin II

Korosloví

Martin Šemelík, Pátek Lidových novin, 22. května

Přísloví jako například Ranní ptáče dál doskáče či Stará láska nerezaví tu jsou s námi už dlouho. Formou ucelené výpovědi nám zprostředkovávají lidovou poučku či moudrost předků. Mají přitom jednu zajímavou vlastnost, kterou si často ani neuvědomujeme, totiž že frekvence jejich užití není vysoká. (Kolikrát za den řeknete nebo napíšete nějaké přísloví?) Přesto mnohá z nich zná snad každý. Asi i proto čítáme a slýcháme jejich různé obměny, obvykle v rámci nějaké mimořádné situace, ať už z hlediska jednotlivce, či společnosti.

Taková situace nastala nyní v období koronavirové pandemie. Na internetu se tak dozvídáme, že Člověk míní, a koronavirus mění. Na sociálních sítích zase nalezneme sbírku „korosloví“ s položkami jako Rouška kvapná, málo platná či Kolik roušek máš, tolikrát jsi člověkem. A o čem „korosloví“ vlastně vypovídají? Nepochybně o naší jazykové kreativitě a smyslu pro (černý) humor. A dost možná také o tom, že přísloví jsou svým způsobem nesmrtelná. Nepochybuji, že se s jejich obměnami nesetkáváme naposledy. Příště to bude jistě za veselejších okolností.

Přenosce

Michaela Lišková, Pátek Lidových novin, 15. května

To takhle v 80. letech přijde výraz přenosce do Ústavu pro jazyk český a stěžuje si: „Objevil jsem se v novinovém článku, ale čtenářům jsem vadil. Psali kvůli mně dopisy do redakce! Proč ten humbuk?“ Kauzy se ujala lingvistka Polívková (o svém vyšetřování sepsala zprávu do časopisu Naše řeč).

Pro slovo přenosce měla dvě dobré a jednu špatnou zprávu. Začala tou špatnou. Už ve Slovníku spisovného jazyka českého je heslo přenosce stylisticky hodnoceno jako řídké a knižní, což pochopitelně značně omezuje jeho bezproblémové přijímání v soudobých mediálních textech. Dobrou zprávou zaprvé je, že bylo utvořeno zcela podle českých slovotvorných zásad. Zadruhé, k označení toho, kdo něco přenáší, lze užít jak pojmenování přenašeč/přenášeč, tak přenosce. Avšak zatímco výraz přenašeč slouží navíc ještě jako název technického zařízení k přenášení signálů, slovo přenosce má výhodně pouze jeden význam.

Ne vždy převáží dvě dobré zprávy jednu špatnou. Ani dnešním čtenářům by se nezdálo spojení přenosce koronaviru. Čteme a slýcháme o jeho přenašečích, výjimečně přenášečích. Přenosce má prostě smůlu.

Smrtnost

Věra Kloudová, Pátek Lidových novin, 30. dubna

V souvislosti s pandemií koronaviru se v publicistice často setkáváme s výrazem smrtnost. Ne každý toto slovo zná, v diskusích se objevují i názory, proč zavádět tento nový výraz, když už přece existuje úmrtnost, případně jsou obě slova chybně zaměňována.

Smrtnost (letalita) je zavedený medicínský a statistický pojem, který znamená něco jiného než úmrtnost. Udává poměr počtu zemřelých na určité onemocnění nebo jiný jev k celkovému počtu jedinců s danou chorobou či zasažených tímto jevem.

Úmrtnost (mortalita) je pojem obecnější, vztahuje se k celkové populaci a udává počet úmrtí (způsobených čímkoli) v poměru k počtu obyvatel (nebo také na tisíc obyvatel) za rok. Vypadne-li tedy někdo z letícího letadla, je úmrtnost téměř nulová, avšak smrtnost stoprocentní, protože takový pád je neslučitelný se životem.

V obou případech se jedná o názvy souhrnné, vyjadřující statistické vztahy. Jsou tvořeny příponou -(n)ost; úmrtnost je odvozena od slov úmrtí, umřít, kdežto smrtnost od slova smrt a od dnes již zastaralého přídavného jména smrtný. Zřejmě i to je důvod, proč může smrtnost působit nezvykle.

Koronasloupky v Pátku Lidových novin

Koronaslovník

Michaela Lišková, Pátek Lidových novin, 27. března 2020

Slovní zásoba češtiny se proměňuje působením řady faktorů. Mezi nimi má prominentní vliv aktuální společenské dění. Připomeňme si některé impulzy z poslední doby. Po úmrtí Karla Gotta jsme zaznamenali slova jako gottománie – ‚vášnivá zaujatost Karlem Gottem‘ – či pologottka označující jeho umírněnou fanynku. V souvislosti s výrazným vystupováním aktivistky Grety Thunbergové se objevilo pojmenování jejího přívržence gretarián nebo slovo grétorika – ‚ekologická rétorika‘. V bezprecedentní pandemické situaci lidová jazyková tvořivost logicky reaguje na nové jevy, s nimiž se musíme vyrovnávat. Zastavme se u několika výrazů. Například lidé na sociálních sítích sdílejí dobré koronápady, tedy tipy, jak si poradit se stávajícími poměry. Některým z dětí i dospělých, kteří nejdříve vítali koronaprázdniny a korodovolenou, se už nucený pobyt v domácnostech spojený se školními i pracovními povinnostmi začal zajídat. Nejen společenských, ale i osobních rozměrů může nabývat koronakrize. Nepropadejme však korodepresi. Veselé mysli je totiž třeba koro nekoro, tedy za jakýchkoli okolností.

Koronáč

Věra Kloudová, Pátek Lidových novin, 3. dubna 2020

I v současné situaci se potvrzuje, že tvoření slov v češtině je bohaté a pestré, nezalekne se totiž ani pandemie koronaviru nebo – chcete-li – koronáče či koroňáku. A tak, když už jsme v té karošce (karanténě), sdílíme na sociálních sítích koronavirály (příspěvky týkající se koronaviru), potažmo můžeme očekávat novou generaci koroniálů (dětí počatých v průběhu této karantény). Mezitím nás dramatickými novinkami zahltí někteří z koronácků či koronáfuků (lidí, kteří bedlivě sledují vývoj pandemie a neváhají nás zpravit o sebemenších detailech), a to včetně informací o koronoskopii (kontrole osob na hranicích), až na nás toho koronavirválu může být moc. Určitě je lepší pouhý skoronavirus (chřipka tak silná, že to skoro vypadá na koronavirus).

Vedle složených slov s první částí korona- tak dochází k dalšímu kreativnímu obohacování slovní zásoby, například analogií (koroniál podle mileniál), zmíněný koronáč zase vznikl připojením přípony -áč, která v kombinaci se zkrácenými přejatými podstatnými jmény tvoří expresivní slova (jako hambáč či mekáč). A jistě se dočkáme i dalších koronavýrazů.

Rouškovník

Sylva Nzimba, Pátek Lidových novin, 9. dubna 2020

Česká vláda vydala v reakci na šíření nákazy koronavirem nařízení, že si všichni občané musejí na veřejnosti zakrývat ústa a nos, a to například ústenkou neboli rouškou. Jednorázové roušky se staly nedostatkovým zbožím, a tak se lidé pustili do šití látkových roušek a nechali na různých místech vyrůst takzvané rouškovníky.

Přípona -ovník, pomocí níž je toto slovo utvořeno, je charakteristická pro názvy dřevin či bylin, na nichž rostou plody – například fíkovník, banánovník, pomerančovník, kávovník či mandlovník. Rouškovník do určité míry strom také připomíná – většinou má podobu věšáku nebo stojanu, na který rouškošičky a rouškošiči umisťují volné roušky k rozebrání. Někdy se roušky věsí na větve skutečného stromu, a pokud někomu ochrana úst chybí, může si „utrhnout“ a orouškovat se.

V některých odvětvích stále není ochranných pomůcek dostatek, avšak iniciativy jako dobrovolné rouškošití a zakládání rouškovníků se snaží přispět k tomu, aby byla roušková krize zažehnána. Věřme však, že epidemie brzy pomine, roušky už nebudou potřeba a rouškovníky budou moci navždy odkvést.

Slovotvorba za časů covid-19

Jen těžko by se dalo najít něco, o čem celé Česko v březnu mluvilo více než o pandemii onemocnění covid-19, způsobovaného novým typem koronaviru, a o šití roušek. Je známo, že aktuální události se odrážejí i v jazyce, a tak málokoho překvapí, že koronakrize ovlivnila i českou slovní zásobu už jen tím, že českým národním sportem se (podle textu ze serveru Aktuálně.cz) stala rouškovaná.

Slova s počátečním komponentem korona‑ (jako koronakrize) jsou obzvlášť oblíbená: nejprve se českými sociálními sítěmi přelila vlna komentářů, statusů (někdy charakterizovaných autory jako koronastatusy) a příspěvků k počínající koronapanice, koronamánii a koronahysterii, případně též ke koronašílenství. Někteří si posteskli, že kvůli koronazavírání přišli o práci, ale český lid si zanotoval „Nemít prachy? Nevadí!“ a bez zaváhání se pustil do tvoření koronavtipů (nikdo přece nechce, aby jedinou pozitivní věcí jeho dne byl test na koronavirus…), například o chaotických změnách otevírací doby obchodů vyhrazené pro seniory; spojení otvírací koronadoba, doložené například i v Hradeckém deníku, na sebe nenechalo čekat.

Slova s komponentem korona‑ se brzo rozšířila i do světa reklamy; například následující věta se objevila v propagačním textu o počítačových hrách: Chcete virtuálně navštívit světy ještě nesvobodnější a víc smrtící, než je naše aktuální koronazeměkoule? Nejedny tištěné regionální noviny pak vyzvaly své čtenáře, aby do redakce zasílali své komentáře a postřehy, prostě texty o tom, jak prožívají koronakaranténu. Slovo koronakaranténa je poněkud krkolomné, a tak není divu, že vznikla i jeho kratší alternativa, koronténa.

Naprostá většina výše zmíněných slov se nejspíš nestane součástí běžně užívané slovní zásoby češtiny, ale přesto jsou cenným dokladem dynamičnosti češtiny a jazykové tvořivosti.

A pokud se vám koronaslova nelíbí, není nic snazšího než zůstávat doma a dodržovat hygienická opatření, aby koronakrize co nejdříve pominula a všechna tato slova zmizela v propadlišti dějin…

Swap

Často slýcháme, že žijeme v době konzumu a nadbytku, obchody jsou přeplněné zbytečnými věcmi, často na jedno použití, a je třeba s tím něco dělat. Mnozí se snaží najít alternativu a místo neustálého kupování něčeho nového (nejčastěji oblečení) se rozhodli začít pořádat swapy, tedy akce, na nichž si povyměňují věci s ostatními. Swapeři se tak zbaví předmětů, které se jim již nehodí, a zároveň získají výrobky, které potřebují, aniž by je museli kupovat, a tím pádem podporovat nekonečný kolotoč produkce a spotřeby. Zastánci swapování věří, že pořádáním těchto akcí přispějí k tomu, že se bude vyrábět méně textilu a jiných produktů a tím se bude méně zatěžovat životní prostředí.

Slovo swap (v češtině nejčastěji vyslovováno [svop] nebo [svap]) pochází z angličtiny a v naší slovní zásobě se už dobře zabydlelo, přičemž vytváří mnohé odvozeniny. Swapeři a swaperky se účastní různých swapovacích či swapových akcí, na nichž vyswapují předměty, které jim neslouží, ale mohly by potěšit někoho jiného. Z „ulovených“ kousků mívají radost a těší se, až si budou moci znovu zaswapovat.

Pokud tedy chcete omezit nakupování a je vám sympatičtější opětovné využití starších věcí, swapování vás jistě nadchne.

Gastrománie

Mexický fast food je skvělý zejména ve chvíli, kdy vysíleným zachraňuje životy při nočních návratech z odvážných výprav do jiných čtvrtí, nonstop na Letenském je zase exkurze do dob, které již měly pominout. Večerka s až legračně předraženými základními potravinami je propojena s gurmánským rájem, podle mě nejhipsterštější gastroadresou Letné. Žádné bio, žádný průkaz původu masa, žádné vegevylomeniny. Tady si dáte smažák, gri-lo-va-né kuře, sekanou nebo řízek s překvapením.

[City Life, 27. 11. 2015]

Jen v hlavním městě najdou ctitelé těchto sladkostí zhruba desítku prodejen. Většinou s mírným nádechem hipsteřiny. „Svůj byznys zakládáme na netradičních chutích,“ říkají Týdnu sestry Jana Štěpánková a Michaela Svobodová. Jejich malý krámek v centru Prahy se jmenuje jednoduše – Donuterie. Nabízejí třeba donut s příchutí růže, levandule, fialky či kardamomu. Dnešní vyhrocená gastrodoba vyžaduje kreativní řešení, a tak třeba v ostravském Just Donut vyrábějí i koblihy s příchutí čedaru a slaniny.

[Týden, 28. 8. 2017]

Vaření se stalo takřka novým náboženstvím Čechů, Slezanů a Moravanů. Kdo by neznal hvězdná gastrojména, jako je Pohlreich, Babica, Sapík, Dita P., či kdo by zapomněl na Láďu Hrušku a jeho „vaření“ uprostřed hlavních televizních zpráv – v té době patrně světový unikát?

[Lidové noviny, 22. 4. 2016]

Pobyt ve Francii měl pro něj i další plus: umožnil mu přenést se za horizont máminých francouzských kuchařek, podle nichž doma vařívala. Kvalitní, chutné jídlo ho zkrátka zaujalo dřív, než přišlo do módy u nás. i proto s manželkou Gabrielou s oblibou zkoumali staré kuchařky, zvali přátele na domácí ochutnávky a vyhledávali spřízněné duše. Když pak „gastrokamarád“ Roman Vaněk založil Pražský kulinářský institut, přihlásil se hned do prvního kursu vaření.

[Reflex, 15. 9. 2016]

No, a toužíte-li ve světě gourmetů po ekonomické smysluplnosti, uděláte nejlépe, když si co nejrychleji obstaráte „maličkost“ jménem michelinská hvězda. Dnes se zpětně traduje, že hoši z Fieldu vtrhli na českou scénu s kolty zavěšenými proklatě nízko u pasu. To je však spíš jeden z pohádkových pilířů rostoucí městské gastrolegendy. „Po pravdě řečeno, s Radkem jsme se o nějaké hvězdě vůbec nebavili. To už o obrovské zodpovědnosti, kterou vůči klukům z RSJ máme,“ míní pátý a poslední ze společníků, manažer restaurace Miroslav Nosek.

[Proč ne?!, 16. 6. 2016]

Já jsem jehněčí maso Oskara Messnera ocenil hned. Už jsem věděl, že ochutnávám něco mimořádného. Po domácím špeku a šunce, rovněž z jehněčího masa, výtečných jehněčích raviolách z těsta vyrobeného z tradičního sušeného chleba schüttelbrotu a naprosto úžasné polévce, které Oskar říkal bramborovohříbkové cappuccino, bylo jasné, že tohle místo mi z hlavy jen tak nezmizí. a když jsem se po večeři dal s Oskarem do řeči, pochopil jsem, že všechna ta gastronádhera má kořeny v jeho přístupu.

[Pátek Lidových novin, 29. 12. 2017]

Marek přepečlivě krájí rajčata, papriky, cuketu, česnek a bůhvíco dalšího na tenké plátky a totéž činí se slaninkou: „Víte, co se říká: Není tlustý maso, když se tence nakrájí.“ Zeleninu nasypal na alobalový tácek, osolil, opepřil, zastříkl olivovým olejem a položil na gril vedle kotletek, jež stejně jako zeleninu pokladl proužky slaniny. a Markovy gastrorady do života? Když jste v hospodě nebo restauraci poprvé, dejte si hotovku – právě podle jídla z „denní nabídky“ se prý pozná kvalita podniku.

[Reflex, 24. 9. 2015]

Pivotéka Pípa – Beer Story je otevřena ve spodní části komplexu Food Story na pražské Dlouhé „gastrotřídě“ již od listopadu 2015. Na pivním lístku nabízí více než 160 lahvových speciálů z různých částí světa, které jsou pečlivě vybírány a hodnoceny pivním specialistou Robertem Demeterem.

[Innovation, 23. 6. 2016]

Vypadáte neustále velmi zpruzeně, často nadáváte na situaci v Česku, případně na gastrozvyky Čechů. Co vás nejvíc vytáčí?
Mě už nevytáčí vůbec nic. Já se smířil s tím, jak to je. Asi jsem za ty roky dost vyměknul. a nasere mě jenom máloco. Takže se nerozčiluju nad věcmi, které nedokážu ovlivnit.

[Proč ne?!, 18. 5. 2017]

Pokud je něco momentálně módní trend na pražské kulinářské scéně, jsou to casual restaurace nebo bistra ve vyšší cenové kategorii. Minulý týden Gourmetguru zmiňoval aktivity Paula Daye v této oblasti a mezitím mu bylo připomenuto, že tímto směrem míří i skupina Aromi Riccarda Lucqueho. Ten už má dvě bistra pod značkou La Bottega na Vinohradech a Žižkově. Nyní přibude třetí. Bude na Florenci (konkrétně Sokolovská 17), bude se jmenovat La Bottega Express a má jít o klasické bistro. Další La Bottegy by pak měly přibýt do gastropasáže v Dlouhé ulici a do Holešovic.

[Hospodářské noviny, 26. 6. 2014]

Když už jsme u toho Michelina – udělení prestižní hvězdy restauraci Field a šéfkuchaři Radkovi Kašpárkovi vyvolalo v gastrokomunitě slušné pozdvižení. Jakkoliv je valná většina lidí ráda, že Česko má další restauraci v první lize, mnoho lidí pozvedává obočí jednak nad rychlostí, s níž restaurace ocenění získala (prakticky rok po otevření), jednak nad tím, že to byl právě Field.

[Hospodářské noviny, 17. 3. 2016]

 

Zobrazit další slova začínající komponentem gastro

Ty ještě nemáš drona?

antidronový

Nejenom slavné hosty, ale i diváky festivalu v Karlových Varech letos poprvé hlídá speciální „antidronový“ tým. Drony dovede odhalit, ještě než vůbec vyletí do vzduchu. A když už vyletí, tak je zase donutit, aby se zase vrátily pěkně zpátky na zem. Dronovou výjimku nedostal ani Marek Eben, jak si postěžoval na závěr včerejších Festivalových vteřin.

[ceskatelevize.cz, 6 . 7. 2017]

 

dronař

Jedna z prvních otázek je jasná: „Kde smím létat?“ A to může být zádrhel. Nejde jen o bezpečnost, aby dron někomu nespadl na hlavu nebo ho někdo nepovažoval za zbraň teroristů, ale hodně se řeší i otázka narušování soukromí. … Například bezletová zóna Pražského hradu ve skutečnosti zahrnuje mnohem širší území než jen okolí sídla prezidenta. Obecně je centrum Prahy dronařům zapovězené. Ne každý to ví.

[Magazín Práva, 26. 3. 2016

 

dronařský

Suverénně nejúspěšnější dronařskou firmou je čínský výrobce DJI, který v květnu uzavřel druhé kolo investic, jež ho ohodnotilo na osm miliard dolarů. Není divu, když v letošním roce by měly tržby za prodej jeho strojů Phantom překonat v souhrnu jednu miliardu dolarů. Drony v krátké době ulétly představě, že jde jen o hračky s vrtulemi a zavěšeným fotoaparátem pro modeláře. Zkuste o nich přemýšlet jako o nové létající platformě, ke které můžete připojit libovolné zařízení, nabádá Martin Kaftan, zástupce tuzemského výrobce Robodrone.

[Dotyk, 26. 6. 2015]

 

droneport

Setrvale špatnou situaci ohledně pozemních komunikací by mohla pomoci vyřešit síť letišť pro drony, takzvaných „droneports“, jež by umožnily rychle se dostat také do velmi odlehlých koutů jednotlivých zemí, říká Fosterova kancelář. Architekti zatím navrhli jeden prototyp „droneportu“. Budovy mají poskytnout nejen bezpečné útočiště dronům, ale převezmou i funkci místních obchodních center, které budou poskytovat i základní lékařskou péči a poštovní služby.

[tyden.cz, 14. 10. 2015]

 

droní žurnalistika

Matt Waite, profesor žurnalistiky z univerzity v Nebrasce, který před dvěma lety založil laboratoř na „droní žurnalistiku“, vidí nebezpečí také v možném psychickém vypětí, kterému budou novináři pod bzučícími drony vystaveni.

[mediaguru.cz, 20. 2. 2014]

 

droníčko

Děvčata probírají, kdo má jak libózní profilovku na fýbku (povedené profilové foto na Facebooku). Některá z nich má podobenku vykachněnou (vyšpulené rty), jiná čelfie (selfie, na němž je vidět jen čelo), mega hustá kašomalta (opravdu prestižní záležitost) je mít dnes droníčko, což je selfíčko pořízené prostřednictvím dronu. Pak už dámy jen pomlouvají fujtúbry, tedy youtubery, jejichž videa na YouTube nejsou příliš libózní.

[Rodina a škola, 5. 5. 2017]

 

dronie

Na webu ABC News vystihli zastarávání fenoménu selfie titulkem: Goodbye Selfies, Hello „Dronies“. Skutečný úspěch teď prý budou mít fotky a videa pořízené vrtulníčky na dálkové ovládání s vlastní kamerou, tzv. drony. Časopis Time ale zároveň upozorňuje, že zatímco selfie zvládne stejně dobře pětileté děcko jako průměrně zručný důchodce, s dronie to tak snadné není. V tom jsou dronies výjimečné, nejsou pro každého.

[Víkend magazín HN, 30. 5. 2014]

 

droník

„Teda pani, to vám musim říct, to byla švanda. On vám měl dróna, takový to tichý letadýlko, co lítá nad náma, majitel ho na dálku řídí a on, teda ten dron, umí fotit… No a pak se stalo, že ho pouštěl nad zahradu, kde se opalovala nahatá sousedka. A jeho droník – on ho měl strašně rád – najednou hapal, teda slít. Došly mu asi baterky. Ale né, spad né na tu nahatou sousedku, to né, ale hned vedle, na psíka, a asi v posledním záchvěvu těch baterek psíka hodně zranil.“

[literarky.cz, 7. 10. 2018]

 

droniště

Jako pilotní projekt se ve Rwandě postaví už letos jedno letiště a postupně by měly přibýt celkem tři budovy, s jejichž výstavbou se začne také letos a skončit by se mělo nejpozději v roce 2020. Postupně by v zemi mohlo vyrůst ještě 40 dalších „dronišť“ – letišť pro drony.

[Dotyk Byznys, 4. 1. 2016]

 

dronnarušitel

Za loňský rok se zdvojnásobilo množství případů, kdy někdo vypuštěním dronu narušil bezletovou zónu kolem Pražského hradu a dalších důležitých objektů. … Sestřelení dronu je až poslední řešení. V současnosti však policisté nemají žádné zařízení, kterým mohou „dronnarušitele“ odhalit, zneškodnit nebo minimalizovat rizika. V případě, že vláda plán schválí, bude policie muset zařízení teprve koupit.

[Hospodářské noviny, 2. 5.2017]

 

dronoport

Hornatá Rwanda, jejíž obyvatelstvo se převážně věnuje zemědělství, je všem novým technologiím otevřena díky nadšené podpoře prezidenta Paula Kagameho. … Kagame se důrazem na modernost snaží přelakovat hrůznou image, kterou jeho vlast má. Takže podporuje nápad, aby poblíž jezera Kivu vznikl první „dronoport“ světa. Podle projekcí ho tvoří hangáry, jejichž střechy připomínají větrem se nadouvající prostěradla.

[Mladá fronta Dnes, 18. 11. 2017]

 

dronoškola

Podle chystané vyhlášky bude u nás, stejně jako v celé EU, na drony zapotřebí cosi jako pilotní průkaz. To je vlastně tajný tip pro podnikavé: „dronoškoly“ budou velký byznys a konkurence je v něm zatím nulová!

[Týdeník Květy, 11. 9. 2014]

 

dronport

Osmačtyřicetiletý Skot přišel s nápadem postavit něco, čemu bychom mohli říkat droniště. Pro svůj plán afrických letišť pro drony, které by například dopravovaly lékařskou pomoc do těžko dostupných oblastí, získal slavného britského architekta Normana Fostera. … Jednaosmdesátiletý Foster navrhl dronport, který jeho zakladatelé nazvali Redline.

[Hospodářské noviny, 3. 8. 2016]

 

fotodron

Trochu větší drony by mohly přenášet balíky, nákupy, poštu, náklady všeho druhu. … Turista fotografující Karlův most s okolím pomocí poletující kamery má hezké záběry, ale riskuje nebezpečí, když se stroječek stane neovladatelným. … Profesionální fotodrony přijdou i na čtyřicet tisíc eur, tedy milion korun. Vybaveny speciálními kamerami stávají se inventářem archeologů, neboť jejich snímky případných nalezišť jsou nesrovnatelně levnější a rychlejší než letecké…

[Týden, 8. 9. 2014]

 

minidron

Tichý zabiják v Afghánistánu
Privátní minidrony zatím nebombardují. Policie ale plánuje, že by mohly nést slzné granáty.

[Týden, 24. 1. 2011]

 

protidronový

Tak nám v květnu jemenské drony napadly letiště v Abu Dhabi, dozvěděla jsem se z jemenských zpráv vysílaných rebelským hnutím Hútí. Emirátské zprávy naopak tento útok dementovaly. Spojené arabské emiráty totiž vynakládají velké prostředky na protidronovou obranu, a tak se možná za incident trochu stydí a lehce mlží.

 [Reflex, 23. 8. 2018]

Skandály nové doby

burkagate

„Zákaz nošení burky je flagrantním porušením práva žen na soukromí!“ hlásá Rachida Lambaretová, belgická právnička marockého původu pracující – světe, div se – v centru Unie pro rovné příležitosti a odstranění diskriminace. […] „Burkagate“ ještě nestačila odeznít a už tu byl návrh posunout začátek příštího školního roku z 1. na 4. září kvůli muslimskému svátku oběti Íd al-adhá.

[Týden, 3. 4. 2017]

 

burkinigate

V Čestlicích před pár dny proběhla „burkinigate“. Prostudovali jsme si tedy pravidla akvaparku. „[…] Plavecké úbory jsou jednodílné či dvoudílné plavky, a to monokiny, tankiny, burkini, plavecké čepice a koupací trička, vyrobená ze syntetických vláken apod.“ Burkini jsou tedy povolené, koupat se na Adama není zakázáno.

[Reflex, 20. 7. 2017]

diplomkagate

Opisování stálo v minulých dnech křeslo dva ministry: Taťánu Malou a Petra Krčála. Třetí ministr, Lubomír Metnar, měl namále. Jak to, že najednou kosila členy vlády taková „maličkost“ jako diplomová práce? […] Celá „diplomkagate“ je především důkazem, že nejsme v žádné diktatuře a politici, kteří mají problém, pořád odstupují.

[Mladá fronta Dnes, 1. 8. 2018]

 

e-mailgate

Aféra s proslovy za čtvrt milionu dolarů je ale nic proti kauze s e-maily, takzvané e-mailgate. V březnu 2015 se veřejnost dozvěděla, že Clintonová používala v době, kdy byla ministryní zahraničí, soukromý e-mail pro oficiální i tajné dokumenty svého úřadu. Její důvěryhodnost se u Američanů opět propadla na dno a možná i pod něj.

[Hospodářské noviny, 7. 11. 2016]

 

maminka-gate

Spor o básně Jiřího Žáčka o holkách a klucích před časem vyšuměl z veřejného prostoru, ale stojí za to se k němu ještě jednou vrátit. […] Vydala jsem se tedy do mediálního archivu oživit si několik kauz z poslední doby: vedle „maminka-gate“ také debatu o „těhotném člověku“ či unisex záchodech. […] Filmař Vít Klusák počátkem ledna na sociálních sítích upozornil na čítanku pro děti z roku 2015 s básněmi Jiřího Žáčka, v nichž dívkám plánuje budoucnost věnovanou výhradně mateřským povinnostem („K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky“), zatímco „pánům klukům“ dobrodružství a objevování světa („aby se svět točil vpřed“).

[Respekt, 27. 3. 2017]

 

máslogate

Volby jsou za námi, můžeme zpět ke kauze máslogate! Jen u nás dostanete návod, jak si vyrobit máslo bez politiků nebo otravných front v obchodech jak na banány!

[facebooková stránka obchodu Alza.cz, 11. 10. 2017]

 

Nytrogate

Poslankyně ČSSD Pavlína Nytrová prohlásila, že homosexuálové chtějí legalizovat sex s dětmi. Jak vyplynulo z rozhovoru pro Respekt, vyčetla to „na internetu“, přičemž v celé problematice ji řídí její srdce. Je to smutný příběh, především pro ČSSD, která se snaží vypadat jako levicově liberální strana a pak přijde Nytrová a hodí do liberálního snažení nahnědlé vidle. Zároveň ale můžeme Nytrogate vzít jako užitečnou případovou studii na téma, jak v časech informační společnosti funguje mechanismus totálního zpitomění, které ovšem samo sebe považuje za cestu k samotné pravdě bytí.

[Hospodářské noviny, 5. 7. 2016]

 

 

Piškotygate

Nadnárodní výrobce sušenek Mondelez přesunul výrobu Tradičních piškotů Opavia z Opavy do polské Jaroslawi. Výrobce zachoval recepturu, ale piškoty z polské továrny měly jiný tvar, barvu a chuť, na což spotřebitelé reagovali s nevolí a hromadně vyzývali k bojkotu firmy. Celý poprask si dokonce vysloužil pojmenování „Piškotygate“.

[E15, 10. 11. 2015]

 

trenkygate

„Trenkygate“: Rozčílený kancléř chce někoho odvolat. Chystá i změny v opravách Hradu

Minimálně jeden z trojice velitelů, kteří pečují o bezpečnost Pražského hradu a prezidenta, brzy přijde o místo. Kancléř Vratislav Mynář nyní rozjel vlastní vyšetřování, kdo z nich zavinil, že muži převlečení za kominíky pronikli na střechu Hradu a místo prezidentské standarty vyvěsili obrovské rudé trenýrky.

[Hospodářské noviny, 22. 9. 2015]

 

piškotgate

Světem českého spotřebitele v posledních týdnech hýbe kauza pozměněné receptury tradičních piškotů, lidově zvaná piškotgate. Kromě toho, že se již poněkolikáté v plné nahotě ukázal negativní dopad koncernových politik na tradiční značky, poskytla firma Mondelez veřejnosti precizní návod, jak nepostupovat při krizové komunikaci.

[E15, 10. 11. 2015]

 

vejcegate

Jako nápad na letošní #hogofogo štědrovečerní večeři pro celou rodinku vede „míchaná vajíčka na másle“. Kazí to jen fakt, že stavebko mi na to nestačí a hypotéku už nevyřídím včas… A takové krásné #Vánoce to mohly být! #máslogate #vejcegate #mastnéavaječné #štastnéaveselé

[Twitter, 11. 11. 2017]

 

kundagate

Jak tak čtu denní tisk, tak nám ta kauza #kundagate pěkně košatí. Vyloženě iniciátor celospolečenských témat, ten náš prezident #Zeman.

[Twitter, 4. 11. 2014]

 

Zobrazit další slova končící komponentem gate

V kybersvětě

Generali

Nově bude nabízet i další druhy asistenčních služeb: pozáruční servis spotřebičů, cykloasistenci, IT asistenci, která zahrnuje vzdálenou nebo telefonickou asistenci, a to nejen k výpočetní technice. Do kyberasistence – v případě napadení PC či on-line účtů – spadá zajištění obnovení smazaných souborů, vyhledání serverů, kde jsou ukradené soubory použity, aktivní blokování zneužitých dat a účtů, obnova hesel.

[Ego!, 24. 3. 2017]

 

Experti varují před izraelskou kyberbublinou

Firmy působící v Izraeli poprvé v historii utržily za vývoz takzvaných nástrojů kybernetické bezpečnosti více než za prodej klasických zbraní. Zpráva, kterou nedávno zveřejnil úřad izraelského premiéra, uvádí, že zařízení a programů zaměřených proti počítačovým pirátům, zlodějům a teroristům se loni vyvezlo z Izraele za šest miliard dolarů. Naproti tomu do zahraničí ze země putovaly zbraně za „pouhých“ 5,7 miliardy dolarů. Někteří odborníci se ale začínají bát, zda nejde o další počítačovou bublinu, která brzy splaskne.

[Hospodářské noviny, 21. 8. 2015]

 

Podle průzkumu společností IIBR a Google je dnes už 36 procent Čechů on-line pořád. Jsme závislí. I na dovolené. Dříve jsem vypnul. Data neexistovala či byla drahá. Teď už to nejde – vypnout. Jako by mi (nám) něco utíkalo. Ale neutíká. Samozřejmě. Okolní stoly, kde často obličeje osvěcovaly displeje mobilů, na tom byly podobně. Kyberdovolená. Je to nemoc? Zlo naší doby? Asi ano. Jenže už se z toho nikdy nedostaneme ven. Procento „pořád on-line lidí“ se bude rok od roku zvyšovat. … Zdegenerují kvůli technologiím mezilidské vztahy? Nesmějí. Uprostřed dovolené jsem mobil jaksi utopil. Bylo to nejlepší, co se nám mohlo stát. Kecali jsme o všem možném. A pomlouvali kyberpáry u ostatních stolů: „Podívej, vůbec si nepovídají.“

[Týden, 20. 7. 2015]

 

Investigativní novinář Mikael Blomkvist odmítá dát sbohem printu a otevřít se digitálu (jak se v branži říká), má spory s novým majitelem časopisu a už pěkných pár let neviděl svou někdejší parťačku, asociální rebelku a geniální hackerku Lisbeth Salanderovou. Jenže od vědecké celebrity Franse Baldera má echo, že by se s ní mohl opět zaplést – informatik mu chce vyprávět drama jedné loupeže, jež by nakoplo Mikaelovu vadnoucí kariéru, a část naznačil i jisté punkově vyhlížející počítačové expertce, která se snaží nabourat do intranetu NSA, americké Národní bezpečnostní agentury, a pod svou obvyklou přezdívkou Wasp, Vosa, dát žihadlo kybergangsterům sdruženým ve spolku Spiders.

[Reflex, 17. 9. 2015]

 

Islámský stát nedávno vyhlásil takzvaný kyberchalífát a vytvořil stejnojmennou počítačovou jednotku. Letos v dubnu na sebe upoutala pozornost útoky na francouzskou televizní stanici TV5 Monde, jejíž vysílání dokázala na dálku přerušit. Současně hackeři napadli i webové stránky a profily televize na sociálních sítích – na Facebooku a Twitteru nahradili původní obsah grafikou parodující heslo vyjadřující solidaritu s oběťmi teroristického útoku na redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo (heslo „Je suis Charlie“, „Já jsem Charlie“, změnili na „Je suIS IS“ – „Já jsem IS“).

[Respekt, 9. 11. 2015]

 

Firmy působící v Izraeli poprvé v historii utržily za vývoz takzvaných nástrojů kybernetické bezpečnosti více než za prodej klasických zbraní. Zpráva, kterou nedávno zveřejnil úřad izraelského premiéra, uvádí, že zařízení a programů zaměřených proti počítačovým pirátům, zlodějům a teroristům se loni vyvezlo z Izraele za šest miliard dolarů. … Někteří odborníci se ale začínají bát, zda nejde o další počítačovou bublinu, která brzy splaskne. … „Je tu trochu pocit, že jde o bublinu. Každé dítě, které opustí Jednotku 8200 (speciální oddíl izraelské armády sledující elektronické komunikace…, pozn. red.), si myslí, že bude ‚kybermilionářem‘. Založí si start-up a jeho cena se hned vyhoupne k pěti milionům dolarů, aniž by udělal cokoliv,“ řekl časopisu The Economist Yigal Erlich, jeden z prvních investorů do začínajících firem v Izraeli a bývalý vědecký poradce vlády.

[Hospodářské noviny, 21. 8. 2015]

 

Německý psychiatr a psycholog Manfred Spitzer vzbudil před čtyřmi lety zaslouženou pozornost knihou Digitální demence o tom, jak nám smartphony, počítače i herní konzole mění životy a ohrožují zdravý vývoj nových generací. … V téměř čtyřsetstránkové knize Kybernemoc nyní Spitzer popisuje, jak jdou digitální média a sociální sítě ruku v ruce s poruchami spánku a soustředění, depresemi i ztrátami empatie nebo zhoršováním motoriky.

[Týden, 3. 10. 2016]

 

Pět porušovaných kyberpřikázání

Počítače, firemní i soukromé, jsou znovu pod palbou tak silnou, že se událost dostává na titulní strany novin. Přitom poslední útok hackerů není zásadně odlišný od toho, který ochromil řadu počítačových systémů před šesti týdny. Čas na přípravu tak měl i ten, kdo bezpečnost systémů i jejich aktualizace dosud podceňoval. Jak to, že ani drsný květnový budíček nestačil?

[Hospodářské noviny, 29. 6. 2017]

 

Zajímáte se i nadále o veřejné věci?
Jsem napružený. Antibabišovci ve Sněmovně vylepšili represe: zákaz kouření, kyberšmíruňk, modré zóny, kontrola a trestání všeho, lavírování před Bruselem, diverzní výsadky údajných islámistů, krytými tamní bídou, legalizace urážky státních symbolů, trestání za nesouhlas s těmi zahalenými pány, co mají kudlu u krku druhého…

[Právo, 18. 1. 2017]

 

Když se policisté před několika měsíci začali zabývat mezinárodním gangem, který na dálku podle vyšetřovatelů kradl a zneužíval data z platebních karet, potřebovali pro sepsání obžaloby odborníka – státního zástupce se zaměřením na kyberzločiny. Naštěstí už v té době na popud nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana vznikala na velkých státních zastupitelstvích síť specialistů‑kyberžalobců, kteří se zaměřují na zločiny spáchané na internetu. … A jen za minulý rok jich policie eviduje přes pět tisíc. Nejčastěji se jedná o podvody. Na stůl se ale kyberžalobcům dostal i případ mladého youtubera s přezdívkou Pstruh103, který byl v květnu odsouzen za projevy nenávisti.

[Hospodářské noviny, 19. 9. 2017]

 

Zobrazit další slova začínající komponentem kyber

Divnonástěnka

Kravata je báječný módní doplněk s několik staletí starou minulostí. Přidává na formálnosti. Může být symbolem vyššího společenského postavení, úspěchu, dokonce mužnosti. Ani jedno z toho však neplatí pro košili s krátkým rukávem, tak proč se této divnokombinace vůbec dopouštět?

[Esprit, 4. 3. 2015]

 

Asi před týdnem jsem v restauraci u vedlejšího stolu zaslechla debatu čtyř holek. „Já už k ní nikdy nepůjdu. Podívejte se, co mi ta k…a udělala s vlasama. Říkala jsem jí, ať mi zkrátí konečky, a mám tohleto divnomikádo, které pomalu ani nesepnu!“ stěžovala si jedna z nich

[Elle, 17. 10. 2014]

 

Výsledky studie provedené Katedrou chronického lhaní Fakulty otřesné výchovy a dortu Univerzity Martinovy v Praze dokazují, že ženy nenosící šperky jsou náchylnější k úzkostným poruchám. … Nutno ovšem dodat, že řeč je o skutečných špercích. O mnohdy nelidsky drahých špercích. Ne o nějakých divnodoplňcích, vyrobených ve stylu „ohneme drátek, navlékneme korálek a voila, máme náušnice“.

[Esprit, 6. 11. 2013]

 

Jako na pohlednici z anglického venkova to vypadalo u Janova hradu u Lednice, kde si dali dostaveníčko majitelé nejrůznějších cyklistických speciálů, „divnohybů“ a britských skládacích kol Brompton. Ti si zároveň střihli mistrovství republiky.

[5plus2, 3. 10. 2013]

 

Takže třeba i v písničce Eurydice, ze které je cítit inspirace Mikem Pattonem z Faith No More, jde o sestup do hlubin tvé ledničky? | O tom, co sis myslel, že jsi do ledničky dal, ale dávno tam už není. Nebo taky jestli to tam vůbec kdy bylo… Nevím, co jsem tam cítil, ale já kopíroval hlavně Láďu Křížka. No a Mika Pattona mám dlouho rád, baví mě jeho texty, baví mě jeho práce s vokálama, spousta jeho desek jsou jen různé skřeky, vokální plochy – divnoharmonie. Často s vokálem zachází spíš jako s hudebním nástrojem, beze slov.

[Reflex, 1. 9. 2016]

 

Ruda Krautschneider žije se svou ženou a dvěma malými dětmi na větším statku v Lupenici v podhůří Orlických hor. … A taky se rozčiluje nad tím, že lidi u nás přikládají zbytečně velkou váhu jídlu. Místo toho, aby cestovali. „Tady je národní koníček žrát,“ říká vážně a člověk si hned vzpomene na tři sta tisíc prodaných výtisků „divnokuchařky“ Ládi Hrušky. Mořeplavec Ruda žije střídmě, nepije, nekouří a k takovému životu se snaží vést i své nejbližší nebo kamarády.

[Reflex, 30. 12. 2014]

 

Než však usednete na elektrokolo a vyrazíte do zběsilého provozu, jděte do cykloškoly, ať to přežijete ve zdraví. … Na jednu baterii dojedete i šedesát kilometrů, nemusíte se nijak legračně postrojit – do divnodresu na kolo ani brnění na motorku. Dá se zkrátka jet i v lodičkách (osobně nedoporučuji). Helma? Může být (osobně doporučuji), ale nemusí.

[Magazín Víkend Dnes, 10. 8. 2013]

 

Divnomóda # Rozlícené svalnaté ženy místo mdlých pohublých manekýn poslal na přehlídkové molo návrhář Rick Owens. Aby potvrdil, že to zajímavé se v módě děje i mimo hlavní proud. … „Odmítám konvenční krásu a ukazuji tu reálnou,“ prohlásil americký designér Rick Owens. A jakkoliv se Owens v pojetí svých přehlídek vrací k normálním lidem z ulice, právě jeho věci atakující běžné dělení módy na dámské a pánské patří k té nekonvenční části módy, pro kterou je občas dobré sebrat kuráž a prostě ji vyzkoušet.

[Proč ne?!, 20. 3. 2014]

 

Přesně tolik dní jsou dnes v platnosti vyhlášky některých měst a obcí na Karvinsku, podle kterých by tamní lidé měli mít zabráněno odevzdávat své kovy do sběren. Hysterie kolem už bylo dost a zdá se, že všichni i nadále můžou v této oblasti dělat vše tak, jako před tím. Tak si snad už jen přejme, aby divnovyhlášky podnítily to hlavní. Zákony, které by problematiku krádeží kovů skutečně a účinně řešily.

[Karvinský a havířovský deník, 10. 1. 2015]

 

Opravdu je stále tabu nosit červenou s růžovou? Díky bohu, že se někdo zeptal. Tohle divnopravidlo neplatí. Podobně, jako je to s černou a námořnickou modří, i z kombinace červené či oranžové se žhavě růžovou vyzařuje rafinovanost.

[InStyle, 21. 11. 2014]

 

Musím se k bankám vracet. Jsou skvělým studijním materiálem. Tuhle jsem psal o bankovní stádnosti. Teď o opaku – o bankovní výjimečnosti. Ovšem zase kolektivní. Několik ústavů se sešlo na pozici, o níž se domnívají, že je diferencující: my jsme echtbanka, ostatní jsou divnobanky. Teoreticky správné. Diferencující idea má konkurenci nasypat do pytle a shodit do vody jak jarní koťata.

[InStyle, 20. 4. 2015]

 

Švýcarský hokej způsobil na posledním mistrovství světa pořádný poprask. Pardubice teď otestují jeho sílu na klubové úrovni. V rámci European Trophy je čeká těžký start. Dnes se představí na ledě posledního šampiona Bernu, 20. srpna přivítají v České Třebové poraženého finalistu z Fribourgu. Cítíte, jak se na kvalitní soupeře celý tým třese. Stop „divnomačům“. Už žádná prvoligová cháska z Jihlavy, žádná Plzeň, která přiveze do Pardubic tým bez opor. I když stále zuří léto, konečně o něco půjde.

[Pardubický deník, 15. 8. 2013]

 

Nástupiště pařížského metra je řešené jinak než to české. Když si spletete směr, nedá se jen otočit na podpatku a nastoupit do vagonu jedoucího na druhou stranu. Je třeba projít celé bludiště divnochodeb znovu.

[InStyle, 20. 4. 2015]

 

Zobrazit další slova začínající komponentem divno

Ezologismy

Lehce hebefrenní astrologický Járův výkladový systém světa a lidské psychiky, jemuž říká Astrofocus, je obvyklý soubor esoblábolů a instantního duchovna, jakých nalezneme v rámci hnutí New Age tisíce. Jára rovněž vytvořil esosystém Aurarelax. Jedná se o plnohodnotné výkladové systémy, podobné, jako je tarot, kávová sedlina nebo vajgly z jointů.

[Reflex, 18. 6. 2015]

Samovznícení, levitace předmětů, věci padající znenadání na stavební dělníky. Bizarní příběh jako vystřižený z Akt X se píše na Českolipsku ve vsi Nedamov. Ve zdejším rekonstruovaném penzionu se podle svědků dějí nevysvětlitelné jevy, které má podle nich na svědomí poltergeist, tedy bytost známá z literatury i hororových filmů. … Leoš Kyša, předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos, který obhajuje a šíří poznatky současné vědy, tvrdí, že jde jen o ‚ezocirkus‘.

[Mladá fronta Dnes, 12. 6. 2017]

Po kategoriích ezolidí se pojďme podívat na kategorie ezozboží. Tady samozřejmě kraluje věštění, horoskopy a vůbec všechny představitelné podoby pohledů do budoucnosti. Nikdy by mě nenapadlo, že může existovat třeba pětadvacet edic vykládacích karet ve všemožných – většinou airbrushově nevkusných – designech.

[Reflex, 23. 12. 2015]

Jarmila Krupová: Zákon besed: Pozvete spisovatelku – přijde 12 lidí, z toho 5 knihovnic. Pozvete kartářku, ufologa nebo ezo-někoho – sál je plný.

Lord Shedy: Ezobáby a ezodědci vykládající ezonesmysly. Zezodementizování méně myslících lidí.

[Twitter, 17. 10. 2016]

https://twitter.com/LordShedy/status/788075815779139584

Celý těhotenství může působit fajnově a sluníčkově, ale při porodu může nastat takovej problém, že za to zaplatí životem buď matka, nebo dítě, nebo oba. Takže těhotenství bez rizika možná, ale nikdo nemůže předpovídat, co se stane při porodu. a ne, to, že sis vyložila karty s bohyněma a ty ti řekly, že porodíš krásný křišťálový dítě bez problému, neni argument, ty ezokrávo! Jenže když někdo vidí místo porodnice haunted house, tak je to těžký, no. Protože bezpečnější je to „doma, kde nejsou zlí doktoři zkorumpovaní zlým farmaceutickym průmyslem, co chtěj načipovat její křišťálové dítě hned po porodu“. Ale to, že se s „křišťálovym novorozencem“ může cokoliv stát, to už je jedno. Hlavně, že já mám pohodlí a moje nemocná ezodušička je spokojená, protože symbolizuju matku Zemi a čichám přitom vonný tyčinky.

[Internet, 17. 3. 2017]

Křesťanství a další náboženství nerespektovaly zákony fyziky, ezo vystrčilo fakáč i na všechny ostatní zákonitosti. „Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné, zařiďte mi to!“ Nelicencované ezokněžky mají pro tohle tupý sobectví pochopení a za lowe rády zařídí cokoli. Chtít od života vše znamená pro oplácanou farmaceutku užít si nevěru s dobře tvarovaným, namol ožralým alfasamcem, bezelstně se k ní přiznat příteli po ročním vztahu, nechat se opustit oběma, podobnou strategii v různých variacích několikrát zopakovat a stále u toho doufat, že karty, čakry a další spojenecký síly ve vesmíru jí přinesou muže, kterého si – jakožto nositelka nezpochybnitelného nároku na štěstí – doopravdy zaslouží.

[Internet, 3. 8. 2015]

Přečetla jsem hodně duchovní literatury, občas jsem si i nahlas přeříkávala nějaké pravdy, měla jsem pocit, že jsem děsně osvícená. Jenomže teorie a praxe jsou dvě různé věci. a tak kromě ezoknih čtu i vědeckou literaturu. Chci to mít v rovnováze. a hlavně se snažím přijímat to, co je mi dáno. k tomu nejsou potřeba knihy, stačí uvědomění si sebe sama.

[Marianne, 24. 9. 2015]

A dokud zde budou například lékaři, kteří mají strach se ozvat proti tomu, jak je systém nastaven, rodiče, kteří mají z různých důvodů z očkování všech povinných i nepovinných vakcín strach, budou nálepkováni jako „ezomaniaci“, neposuneme se dál. Nesvoboda se dá řešit jen tak, že víc a víc lidí se bude beze strachu svobodně ozývat. a proto ta epidemie v názvu.

[Horizont, 21. 3. 2017]

Placebo, tedy právě ono často nevyzpytatelné působení psychického stavu pacienta na jeho uzdravení, je předmětem výzkumu po celém světě i u nás. Dobří lékaři, včetně těch, kteří stáli při založení Sisyfa, jej využívají či využívali pro dobro pacienta. Nepotřebujeme Číňany ani moderní mediální ezomudrce z ženských časopisů, abychom objevovali něco, co už dávno víme.

[Lidové noviny, 4. 3. 2017]

Ezokonzument neplatí proto, aby musel životní problémy složitě řešit, ale nechá je mistra Reiki za pár táců „rozpustit v sedmidenním procesu“. Chce ale i něco navíc. Kancelářský krysy žebrají o špetku dobrodružství tak nevybíravě, že ho do nich ezopodnikatelé ládují všemi otvory, avšak ne zas tak moc, aby ho krysy nebyly schopný strávit. a tak vidíme, jak z Facebooku mizí Lenky a Martinové a nahrazují je Yamuny a Shivové.

[Internet, 3. 8. 2015]

Zajímavou kapitolu ezotrhů tvoří ezoestetika. Tu nelze při vší slušnosti nazvat jinak než pokleslou. Je to estetika kýče, levné líbivosti, umělé hmoty, pozlátek, otumlovaných bezcenných „léčivých“ polodrahokamů a ochranných pyramid z epoxidu. … Amulety nejrůznějších provedení vynikají stejným nevkusem, ale ukazují, že ezosubkultura není izolovaný jev. Nad siderickými kyvadélky – čarodějnickými pomůckami, jejichž pomocí se určuje například budoucí pohlaví dítěte – mávnu rukou, to je disciplína sama o sobě.

[Reflex, 23. 12. 2015]

Kdykoliv vidim nějakou matku s dítětem přikurtovanym v tom ezošátku, což teda dle mýho musí bejt v tomhle vedru neskonale super, mam strašnou chuť se jí zeptat, jak tu placentu sežrala. Smoothiečko? Steak? Tataráček? Lasagne?

[Facebook, 20. 6. 2017]

Petr Jelínek alias Pstruh103 je také youtuber. Prý slavný. z Jihlavy. Pstruh103 si v jednom ze svých videí vzal na paškál jakousi Petru Yamunu Wolf, která na internetu nabízí podivné ezo-věci v čele s „vaginální terapií“. Pstruh103 kritizoval hlavně ceník desetihodinové „léčby“ – 15 tisíc korun. Vaginální terapeutka následně youtubera zažalovala. Prý kvůli němu přišla o zisk 700 tisíc korun a také byla uražena. Pstruh103 byl totiž ve videu hodně vulgární.

[Týden, 3. 4. 2017]

Ta ženská je normální magor. Matku nemocnou rakovinou chtěla vyléčit šamanskými medicínami z pralesa či Jonášovými kapkami a divila se, že na ni zbytek rodiny kouká blbě. Matku jí nakonec samozřejmě zabila chemoterapie a ozařování, jak tvrdí. Sobě podobné ezoženy léčí masírováním vagíny, čemuž říká vaginální masírování, protože tvrdí, že negativní zkušenosti ukládají v těle a zůstává blok v oblasti sexuálních orgánů. Muži se mohou těšit na anální mapování.

[Internet, 3. 8. 2015]

Zobrazit další slova začínající komponentem ezo

Zdroj grafiky
https://media.istockphoto.com/