No, paní, the show must go on, že? Písničkové hlášky

Je to trochu jako déjà vu, viďte? O hláškách na našem neologickém blogu totiž už jednou řeč byla. Tentokrát ovšem půjde o hlášky nikoli filmové, ale písničkové.

Písničkové hlášky jsou stejně jako hlášky filmové více či méně ustálená spojení slov, která se vyskytují v nějakém typickém kontextu a mají leckdy přenesený význam. Také ony jsou doma v méně formální komunikaci, přičemž jejich užití v oficiálnějších kontextech by nás nejspíše zarazilo. Protože žijeme v globalizovaném světě, nepřekvapí nás, že některé písničkové hlášky mají původ v cizích jazycích, především v angličtině. Zatímco k filmovým hláškám najdeme už celkem dost literatury a nejrůznějších webů uvádějících jejich seznamy, písničkové hlášky jsou v porovnání s nimi na okraji zájmu. Schválně! Hádejte, kolik odkazů na spojení „písničková hláška“ nebo „písničkové hlášky“ na českém internetu najdete. Pokud jste tipovali 0, tipovali jste správně.

Také v případě písničkových hlášek můžeme rozlišovat dvě základní užití. První typ užití se dá popsat jako takové, kdy je hláška zmiňována v kontextu, ve kterém se mluví o daném interpretovi, popř. o písničce, ze které hláška pochází. Dá se říct, že zde má hláška blízko k citátu, např.: Broukám si s Marií Rottrovou „Zřejmě letos nikde nejsou kytky, asi mráz je zkosil mačetou … “

Patrně pouze mezi periferní typy písničkových hlásek, popř. mezi „ne-hlášky“ lze počítat užití následujícího typu:

Jako kdyby se řídila svojí skladbou Oops! … I Did It Again (Jejda! Udělala jsem to zase) z roku 2000. Americká zpěvačka Britney Spearsová teď zásobuje fanoušky na Instagramu jedním odhaleným snímkem za druhým.

Tady se jednak odkazuje ke zpěvačce, jednak k titulu písně. Ten je tvořen částí refrénu s hláškou, jež je zde usouvztažněna s tím, jaké aktivitě se zpěvačka právě věnuje. V tomto konkrétním případě jde o zásobování fanoušků lechtivými fotografiemi. Jedním z charakteristických znaků hlášek ale je, že jsou známé širokému okruhu mluvčích, což zde, přijde mi, spíše splněno není.

Druhé užití bychom mohli charakterizovat jako samostatnější, jako takové, které se obejde bez explicitního odkazu k písničce, zprav. proto, že je hláška už výrazněji integrovaná do mentálního lexikonu mluvčích. Na webu lidovky.cz najdeme článek s podtitulem Exotické diapozitivy z naší báječné dovolené. Abychom si byli úplně jistí, museli bychom se patrně zeptat jeho autorky, myslím si ale, že je velmi pravděpodobné, že se zde spojením exotické diapozitivy z naší báječné dovolené odkazuje na píseň Hany Zagorové s názvem Maluj zase obrázky. Užití této hlášky je zpravidla žertovné, ironické, expresivně zabarvené.

Písničkové hlášky jsou mj. i jazykové fenomény, roli hrají ale také v nejrůznějších mimolingvistických kontextech. Zaujala mě jedna soudní kauza z doby před přibližně patnácti lety, která s písničkovými hláškami souvisí. Firma podnikající v oblasti dopravy osob, které jsou pod vlivem alkoholu, vytvořila reklamu s hláškou Říkal si Hurikán z písně Hurikán, kterou zpívá Dalibor Janda a otextoval ji Jan Krůta. Píseň pojednává, zjednodušeně řečeno, o smrti mladého muže při jízdě na motorce. Hláška zde díky všeobecné známosti písně a jejího obsahu potenciálním zákazníkům prostřednictvím reklamy zprostředkovává zhruba toto sdělení: „Neřiďte opilí, ať nedopadnete jako Hurikán. Zavolejte nám, my vás odvezeme.“ Firma ale textaře nepožádala o svolení a ten ji pak dal k soudu.

Mezi hlášky „s příběhem“ patří také the show must go on, tj. doslova něco jako představení musí pokračovat. Dneska asi přesně neurčíme, jestli mluvčí, kteří tuto hlášku použijí, referují k písničce skupiny Queen nebo ke staršímu anglickému frazému z 19. stol. Mluvím teď o autentických užitích jako třeba No, paní, the show must go on, že?, které dalo název i tomuto příspěvku. Roli zde může hrát věk, oblast vzdělání mluvčích atd. Myslím si ale, že většinová asociace by dnes asi byla s Queeny. Faktem nicméně je, že ti tuto hlášku nevymysleli, ale jen zpopularizovali. Ta původní fráze z 19. stol. zhruba vyjadřuje, že bez ohledu na to, co se stane, musí být naplánované představení pro čekající diváky odehráno, že se hraje za každou cenu, bez ohledu na osobní problémy účinkujících. Ačkoli rčení vzniklo v prostředí cirkusu, dnes se používá v různých kontextech, hodně v souvislosti se zábavním průmyslem, ale už i obecněji v jiných oblastech. Nemusí totiž jít nutně o umělecké představení, ale zkrátka o nějakou činnost, kterou někdo vykonává.

Uvidíme, která písničková hláška se stane součástí naší slovní zásoby v budoucnosti. Zpívám si „tepláková souprava, gule dej si doprava“ a vyhlížím ji s netrpělivostí, jež mi jinak není vlastní…

Wearables, spoiler, toxický, glamorizovat aneb Opět ty anglicismy

Bez slov převzatých z angličtiny nebo podle angličtiny vytvořených si současnou češtinu snad ani nelze představit. Ne že by se to všem mluvčím zamlouvalo, někteří v této souvislosti používají expresivní spojení jako „prznění jazyka“ či „kažení češtiny“. Na druhou stranu u nás společenské klima nenahrává vzniku komitétů, které by seriózně vyhledávaly, příp. vytvářely domácí ekvivalenty k přejímkám z angličtiny, jak to dělá například galská Komise pro obohacování francouzského jazyka.

Anglicismy si cestu do naší mateřštiny stále nacházejí a nacházet budou, i když ne všechny v češtině přetrvají. Zda se pro označení nového jevu konkrétní pojmenování uchytí, lze prognózovat jen omezeně. Záleží mimo jiné na tom, zda se dá výraz neproblematicky vyslovit, resp. napsat, zda se používá dostatečně frekventovaně, a to různými mluvčími v rozmanitých situacích, zda se na jeho základě tvoří v češtině další slova, a v neposlední řadě na tom, zda přetrvá konkrétní věc nebo jev, které dané pojmenování označuje.

Podívejme se na několik typově různých anglicismů, které (zatím) české výkladové slovníky neobsahují. Přejímky z angličtiny, které vplují do češtiny přirozeně, snadno se začlení do systému skloňování a dobře se vyslovují, jako například slovo dron, české mluvčí zpravidla nijak nepopuzují. Pak jsou ale výrazy jako wearables. Čech často pociťuje nejistotu, jak toto slovo vyslovit. V angličtině se vyslovuje [ˈweərəb(ə)lz], v češtině lze slyšet [vérebls] nebo [verebls]. Našinec se musí zpravidla i dost soustředit, aby neudělal chybu při psaní slova. Konečně ani nesklonnost výrazu není úplně praktická. Je tedy třeba hledat vhodnou alternativu: wearables bývá překládáno souslovím nositelná elektronika. Nevýhodou je jeho dvojslovnost, ale snadno přímo z pojmenování odvodíme význam – jde o elektronická zařízení tvořící součást oblečení nebo doplňků. K nositelné elektronice patří dnes již relativně běžné chytré hodinky nebo sportovní náramky. Netřeba si představovat jen sportovní design, mezi wearables najdete i elegantní náhrdelník se zabudovaným krokoměrem nebo prsten upozorňující na příchozí e-mail. Brzy nás přestanou překvapovat kabelky, které nabíjí telefon, či trička, co měří tep. „Vereblům“ patří budoucnost!

Také slovo spoiler přišlo do češtiny z angličtiny. Známe je v motoristickém významu ,štít na karoseriích vozidel‘, někdo možná i v leteckém významu ,rušič vztlaku‘. Čtenáři popkulturních recenzí ale dobře znají ještě další, novější význam: ,popis důležité části filmu nebo knihy, který ochuzuje nové konzumenty o překvapení, a tím i o požitek z díla‘. Slušný recenzent či kamarád líčí zhlédnutý film nebo přečtenou knihu buď bez spoilerů, nebo před nimi předem varuje. Takoví však nejsou všichni. Když nám někdo, případně něco zápletku přece jen prozradí, jak potom pojmenujeme jeho činnost? V internetových dokladech nalézáme slovesa spoilerovat a spoilovat (podobně tvořená je dvojice sloves manažerovatmanažovat). Podívejme se na příklady užití: Proč má trailer skoro tři minuty a spoileruje tolik důležitých scén?Nechci více spoilovat, byla by škoda někomu kazit překvapení. Slovesa jsou uvedena v pořadí podle četnosti – ve webovém korpusu Araneum Bohemicum Maximum je frekventovanější sloveso spoilerovat doloženo 241krát, zatímco řidší spoilovat 106krát. Dodejme, že ve spisovném projevu tyto výrazy doma nejsou.

Přídavné jméno toxický původně vzniklo z řeckého toxikón ,jed na šípy‘. Setkáváme se s ním ve spojení se slovy jako látka, zplodina, odpad nebo třeba sinice. V Příručním slovníku jazyka českého je výraz toxický vysvětlen pomocí synonym ,jedovatý, otravný‘ a jeho užití je ilustrováno příkladem: Toxické účinky alkoholu jsou mnohem mohutnější než jeho účinky blahodárné. V poslední době se však výraz vlivem angličtiny objevuje i v dříve nezvyklých kontextech, např. Jejich manželství se během let proměnilo v poněkud toxický vztah nebo Dovedu se efektivně zbavovat toxických lidí, oněch vysavačů energie. Tento novější, metaforický význam slova toxický můžeme vyložit pomocí synonym jako ,velmi nepříjemný, nesnesitelný, špatný, škodlivý‘. Slovní spojení toxická maskulinita a toxická femininita se vztahují k nevhodnému či nevýhodnému prototypickému chování mužů a žen. Společnost Oxford Dictionaries dokonce zvolila adjektivum toxic slovem roku 2018.

A závěrem se zmiňme o okazionálním slovesu glamorizovat. To se objevilo v článku – i v jeho titulku – na portálu iDnes v roce 2019. Bylo v něm reprodukováno vyjádření americké trenérky Jillian Michaelsové, podle níž by se tloušťka neměla glamorizovat. Čtenáři se v diskusi pod článkem podivovali, co že by se to s tloušťkou vlastně nemělo dělat, a komentovali, že glamorizovat je divné, příp. neexistující slovo. Anglické sloveso glamorize (psáno též glamourize, glamorise, glamourise) se totiž obvykle překládá jako ,přikrášlovat‘ nebo ,idealizovat‘. Sloveso glamorizovat bylo dále použito jen v hrstce dalších dokladů: zářnou budoucnost mu tak prorokovat nelze.

Socka, socky, sockaři a sockařky

Už jste to určitě někde zahlédli. Nebo o tom někde slyšeli. Socky jinak. Nově. Třeba: Správa socek není jen o hezkém obsahu a lajkování komentářů. Cože, socky se spravují? Jak? Nebo: Hodíme to na socky. Proboha, ještě na ně něco házet? Nejsou ovšem socky jako socky. Donedávna jsme pod pojmem socka rozlišovali dle kontextu hned několik významů, z nichž všechny spadají do nespisovné vrstvy jazyka. Vezměme to popořadě: 1. sociální případ, nemajetný člověk. Toto slovo známe jak v jednotném, tak množném čísle: Nejsem žádná socka / nejsme žádný socky. 2. Městská hromadná doprava, vyskytuje se v jednotném čísle: Musela jsem jet sockou. 3. Řidčeji toto slovo označuje i Českou správu sociálního zabezpečení: Musím to oznámit socce, jinak přijdu o dávky. Poslední dobou však všechny tyto významy převálcoval význam nově etablovaný, označující sociální síť. V mluvě marketérů, píáristů (ale nezapomeňme ani na ejčár, protože personalisté si potenciální zaměstnance musejí přece předem proklepnout, a kde jinde než na sockách) každodenní chléb, který se spravuje, na který se hází co nejvíc obsahu a fotek. Socky dokážou přitáhnout nové zákazníky, podléhají strategii, existuje kolem nich zkrátka celá věda – a nejvíc z nich vytěží ten, kdo jim rozumí.

Rozumí jim sockaři a sockařky. Bez nich se byznys ani kerír jen tak nepohne. Jen oni umí analyzovat, nastavovat strategie, cílit kampaně. Prostě dělat socky, aby si je ve firmě nemuseli dělat sami. Pečovat o ně, kultivovat je, posouvat je dál. Zkrátka musejí mít vizi a disponovat kreativitou, jinak bude po sockách i po byznysu.

A o které socky jde? Jako první uveďme fejs neboli facebook. Protože se jedná o sociální síť fungující u nás už poměrně dlouho, mezi sockami je to v podstatě geront, kde jsou lidé, kteří jsou nejspíš často už prarodiči. Rodiče naopak skrolují feedem na instáči neboli instagramu a sledují influencery a influencerky, v horším případě dezinfluencery a dezinfluencerky. Omladina je zejména na tiktoku a snapchatu či na nejnovější síti bereal. A nezapomeňme na twitter, tam jsou ovšem hlavně novináři. A každá tahle socka potřebuje něco jiného. Proto potřebujeme odborníky a odbornice – jak jsme slyšeli, jde o mnohem víc než o lajkování!

Když se občas dívám na obsah na sockách, s napětím sleduju nejen fotky se stovkami filtrů nebo porovnávačky typu instragram versus realita, abych si uvědomila, že není všechno zlato, co se třpytí, ale prahnu zejména po inovacích v jazyce. Nová slova, nová spojení, nové významy, nový pravopis, to je moje! Píše se tam lehce, rychle, a proto se tam dají celkem pohodlně sledovat i trendy ve slovní zásobě.

Ledňáček

Jak známo, ledňáček je pestře zbarvený pták s dlouhým ocasem. V našich končinách se celoročně vyskytuje přísně chráněný ledňáček říční, jehož peří je zbarveno především do modra a oranžova.

Jako ledňáčka však můžeme označit i někoho, kdo se narodil v lednu (ať už je to mládě lidské či zvířecí), i když hojně se objevuje také pojmenování ledňátko, podobně jako únorňátko, březňátko atd. Ledňáček je také název pro již celá desetiletí oblíbený nanuk prodávaný ve známém retro obalu.

Zvláště zkraje ledna můžeme vidět výzvy na plakátech či reklamních bannerech, jako je Nebuď ledňáček! nebo Nejsem ledňáček! Text není doplněn fotografií ptáka, novorozeněte ani nanuku (nebo naopak je, ovšem z recese), ale usměvavého vysportovaného člověka. Takový slogan totiž cílí na lidi, kteří svá novoroční předsevzetí berou opravdu vážně a hned po Novém roce míří do posiloven či parků za sportem a přestávají jíst vše, co obsahuje sacharidy, éčka nebo palmový olej – zkrátka vydávají se na cestu zdravého životního stylu. Často však přepálí start, a nadšení jim proto vydrží zhruba tak na měsíc leden.

Věra Kloudová

(Vyšlo v Pátku Lidových novin dne 24. 1. 2020 chybně pod jménem Michaela Lišková.)

Řekni mi, co jíš… a já ti povím nové slovo!

Lidský jídelníček je jednou z oblastí, která podléhá módním trendům, a proto je možná tak bohatým zdrojem nových slov. Mnohá z nich vznikají odtržením komponentu vege- ve slovech jako „vegetarián“, „vegetariánský“ či „vegetariánství“, a následným připojením komponentu nového.

Sprutariáni (z anglického „sprout“, klíček) si pochutnávají na naklíčených semenech, a zastánci nutritariánství se snaží dbát na to, aby potraviny, které zkonzumují, měly vysokou nutriční hodnotu. Když se někdo vzdá jídla v pevném skupenství a pije pouze ovocné a zeleninové šťávy, může si říkat džusarián. Pokud se člověk rozhodne nejíst vůbec nic a domnívá se, že se živí pouze energií ze vzduchu, stane se z něj breatharián. (První část tohoto podstatného jména tvoří anglické slovo „breath“, které v češtině znamená „dech“.) Jen o trochu více času zabere příprava oběda jedlíkům fruktariánským (nebo také fruitariánským; z anglického pojmenování ovoce, „fruit“).

Pescetarián (či také jinak pescavegetarián, pescovegetarián nebo peskovegetarián) se řeznictví vyhne obloukem, ale do rybárny si občas zajít může. Ten, kdo si maso nezakazuje, ale přesto konzumaci živočišných produktů omezuje, se nazývá reduktarián. Podobně jsou na tom také skorovegetariáni či zastánci flexitariánské stravy. Flexitariánkám a flexitariánům bezmasá jídla vůbec nevadí, ale jsou flexibilní a sem tam sní i kousek masa. Blízko k nim mají i planetariáni snažící se jíst tak, aby jejich gurmánské preference nepřispívaly ke zhoršení klimatických podmínek na naší planetě. A pokud je pro někoho maso nepostradatelnou součástí jídelníčku, může se obhájit tím, že je zkrátka masotarián nebo letitý zastánce výživového směru vinnoklobásariánství.

Jak v české slovní zásobě přibývají další nová slova s řetězci *arián, *ariánka, *ariánství můžete sledovat v pravidelně aktualizované databázi Neomat.

Hygge

Při vyslovení slova hygge [hɪge] mnohé z nás jistě napadne: Copak se asi skrývá za tímto pro češtinu neobvykle znějícím slovem? Výraz pochází z dánštiny a znamená pohodu, spokojenost. Označuje totiž jeden ze skandinávských životních stylů (vedle švédského konceptu lagom a jiného dánského konceptu lykke), pro nějž je typický pocit útulna, pohodlí, pospolitosti a harmonické atmosféry. Jeho vyznavači se věnují tomu, co navozuje pohodu a zklidnění.

Zkuste si také vytvořit svůj hygge domov a věnujte se alespoň chvilku hygge relaxaci. K tomu potřebujete mít v interiéru jen nějaký tichý hygge koutek s pohodlným křesílkem a měkoučkým hygge plédem, obklopit se třeba drobnými hygge dekoracemi (určitě přitom nesmíte zapomenout na hygge svíčky), prostě nechat se zhyggetizovat (podlehnout kouzlu stylu hygge). A pokud vás to doma přestane bavit, pak pro skvělou hygge inspiraci vyrazte (až to bude možné) do některé z útulných hygge kavárniček. Jako správný hyggeista se poddejte globální hyggemánii a snažte se žít ve stylu hygge. Buďte zkrátka hygge.

Vždyť i díky filozofii stylu hygge je Dánsko právem řazeno mezi nejšťastnější země na světě. Pojďme se tedy inspirovat a pokusit se přenést trochu útulné severské atmosféry i do našich domácností.