Inkluze

Slovo inkluze pochází z latinského inclusio, tedy ‚zahrnutí, začlenění‘, a je zachyceno v některých českých slovnících, například Slovník spisovné češtiny uvádí logický termín s významem ‚vztah podřazenosti mezi třídami‘. Frekvence slova inkluze v médiích však vzrostla teprve před pár lety, kdy se objevil nový význam ‚inkluzivní vzdělávání‘. Tento typ vzdělávání je založen na myšlence, že by všechny děti měly mít právo absolvovat stejnou školní docházku. Cílem je tedy inkludovat do běžných škol například děti s mentálním či zdravotním postižením, děti odlišných etnik nebo děti pocházející ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Inkluze je v současnosti velké téma, které rozděluje společnost, a k tomu se vážou další nová pojmenování. Zastáncům inkluze se někdy říká inkluzionisté, školy podporující tento typ vzdělávání jsou označovány jako proinkluzivní nebo proinkluzní a kampaň namířená proti inkluzi je antiinkluzivní, protiinkluzivní či protiinkluzní.

A co vy? Jste spíše proinkluzivně naladění, nebo jste zatvrzelí antiinkluzionisté?

Sypat

Nesypeme! S hustou výzvou žijeme fit přirozeně. Tak zní jeden z reklamních sloganů propagujících mléčné výrobky, které obsahují přirozené bílkoviny. Z jazykového hlediska nás asi nejvíce zaujme použití slovesa sypat. Známe ho ve významech jako sypat mouku (proudem pouštět dolů), sypat chodník solí (pokrývat povrch), ale často se setkáme i s hovorovými spojeními, jako je např. sypat domů (pospíchat). Také jsme rádi, když nám to sype (vynáší), případně něco, co dobře umíme, sypeme z rukávu. Ale sypat bez doplnění? Týká se užívání anabolických látek v prostředí fitness nebo sportu obecně (steroidy a doping). Doložená věta Jo, Arnold fakt sypal, vole znamená, že i Arnold Schwarzenegger užíval steroidy. Ve fitness se řeší, kdo sype, nebo nesype, kdo chce začít sypat, jestli je sypání správné, a dochází se k závěru, že sypou všichni. Každý má svoje sypáníčko. Kdo váhá, může se ptát, zda je sypač, když má ve stravě málo bílkovin a použije doplněk stravy. Třeba nápoj se zvýšeným obsahem bílkovin, těm ale v tomto kontextu říkáme zásadně proteiny. Kdo ho vypije, je pak nasypanej, nebo ne?

Nejvíc

Připadá vám neúplná otázka: Co nebo kdo je pro vás nejvíc? Pak se podívejte na následující rozmanité příklady ze současných médií: Čerstvě vytočený med, to je nejvíc.; Duchovno je nejvíc.; Zájem o crossfit v naší zemi stále roste. A to je nejvíc!; Nadchl mě film Zootropolis, lenochodi v dopravním podniku jsou nejvíc!; Jackie Chan je nejvíc. Nebo přidejme jeden zcela aktuální příklad z doby koronavirové pandemie: Pomáhat je nejvíc.

Slůvko nejvíc je tvarem třetího stupně příslovcí velmi, mnoho, hodně. V konstrukci to je nejvíc ale neznamená nutně největší množství, míru nebo intenzitu vlastnosti. Jsme svědky vzniku nového frazému, který označuje, že něco (méně často někdo) je vynikající, skvělé, mimořádné. Tedy nikoli nezbytně nejlepší, jak názorně dokládá následující příklad: Oceněným je každý, kdo získá nominaci, protože to je nejvíc. Zdánlivě jde o nelogické vyjádření, neboť evidentně je možné dosáhnout vyššího úspěchu, než je sama nominace, a sice získat vlastní ocenění. Daný frazém však zkrátka odkazuje k výtečnosti, báječnosti daného jevu, případně osoby.