Záhadný flaus

Flauš (či flaus) možná znáte jako druh tkaniny, ze které se dá ušít zimní kabát. Pokud ale od někoho zaslechnete: „celej tejden byl nonstop flaus,“ dotyčný určitě nestrávil celý týden v teplém oblečení. V minulých letech jste si na hudebních festivalech mohli mezi koncerty zajít odpočinout do flaus zóny; flaus je v tomto případě synonymem relaxace a odpočinku.

Flausit může také znamenat nedělat nic užitečného, nebo dokonce mrhat časem. Někdo flausí v práci, jiný „pořád flausí, jako kdyby měl bejt nesmrtelnej“. Občas se toto sloveso objevuje i ve spojení flausit to. Pokud zrovna odpočíváte na lůžku, můžete o sobě prohlásit: „Flausim to v posteli!“

Ke slovesu flausit pak mluvčí připojují různé předpony, celý víkend tak můžete například proflausit u rodičů. Když něco dokončíme, tak jsme to doflausili a stejné sloveso můžeme použít, i pokud jsme někam právě dojeli: „doflausili jsme do města“. Zaflausit s někým zase znamená, že jsme spolu strávili nějaký čas nebo že jsme si popovídali.

A odkud ten záhadný flaus vlastně pochází? Pravděpodobně z anglického slangového slovesa floss, které znamená předvádět se či na sebe poutat pozornost. U českých mluvčí se ale flausení významově blíží spíše poflakování.

Bere vás hajp?

Vydali jste novou desku nebo snad natočili film? V tom případě byste měli požádat přátele, ať vám udělají trochu hajp. Oni to jistě pochopí a budou vaši práci propagovat mezi svými známými na sociálních sítích. Jezdíte na skateboardu? Možná stojí za to vybrat si takové místo, kde budete mít nadšené publikum, protože přihlížející dav vás může pořádně hajpnout (ve významu vyburcovat k lepším výkonům). Dnes už hajpují skoro všichni, například i veřejnoprávní rádio, když zařadí do vysílání novou skladbu a hraje ji tak často, že se stane velmi známou. Slovo hajp pochází z anglického slangového výrazu hype [hajp], které se používá jako označení reklamy či zviditelnění produktů v médiích, ale jeho významová škála se rozšířila i na další oblasti podobně jako v češtině.

Sloveso hajpovat používají mluvčí češtiny také s předponou na-, ve významu rozdovádět. Pozor, ať omylem příliš nenahajpujete svého čtyřnohého mazlíčka, protože by pak mohl být úplně nahajpovaný a hodiny by hlasitě štěkal! Podobně se kořen slova –hajp- chová i s předponami pře- a vy-. Sociální síť, kterou jste začali používat teprve nedávno, už je nyní pro ostatní uživatele strašně přehajpovaná (stala se až příliš módní záležitostí). Bohužel se vám může stát, že se těšíte do kina na film, který je strašně vyhajpovaný, ale nakonec odcházíte zklamaní. Film nestál za nic, a vy nemůžete pochopit, proč kolem toho byl takový hajp

Hajpování může být ale i vážná věc. Pokud jste včas neinvestovali do kryptoměn, vyjdou vás dnes výrazně dráž. Ziskuchtiví investoři totiž již před dvěma lety způsobili kryptoměnový hajp, tedy rychlé zdražení vůči státním měnám. 

Nová slova v kontextu přírody a technologie

Pro pojmenování rychle se měnících komplexních vztahů mezi člověkem a přírodou vznikají i nové termíny. Jejich společným jmenovatelem je to, že stojí na pomezí více oborů – přírodních věd, politiky, filozofie a etiky. Pro pojmenování současnosti se tak používají nová slova jako kapitalocén nebo antropocén. Obě slova byla vytvořena podle již známých názvů geologických období, jakými jsou například holocén či paleocén. Formou analogie se v případě kapitalocénu odkazuje na ekonomický systém, v případě antropocénu zase na vliv lidské lidské činnosti na životní prostředí. Počátek antropocénu či kapitalocénu není zcela jasný, klade se do 16. století, nebo až do období průmyslové revoluce (18. až 19. století). S dalším alternativním označením naší současnosti přišla teoretička Dona Haraway, která chtěla upozornit na to, že lidé nejsou jedinými aktéry v dějinách Země, ale že obývají planetu s množstvím dalších druhů. Vytvořila nový termín chthulucén z řeckého slova chthon, které znamená zemi. Neotřelost tohoto nového slova má pravděpodobně přitáhnout pozornost veřejnosti k řešení ekologických problémů. 

Podobně se usouvztažňují již existující slova jako biosféra, ekosystém či fobie s pojmenováními nových technologií. Všechny lidské technologické produkty tak můžeme souhrně nazvat technosférou a jednotlivé části lidské průmyslové činnosti se potom označují jako technoekosystémy. A pokud někdo pociťuje přehnaný strach z technologie, trpí tzv. technofobií.