Nová slova z portugalštiny

Portugalsky mluví přibližně 261 milionů lidí a mezi země, kde je portugalština úředním jazykem, patří i velmi lidnaté státy, jako jsou Brazílie nebo Angola. Díky globalizaci a kulturní výměně se nová slova z portugalštiny objevují i v češtině.

Prvním novým slovem z oblasti hudby je portugalský styl fado. Od tohoto slovního základu mluvčí češtiny vytvořili další slovní druhy jako přídavné jméno fadový nebo příslovce fadově. Zpěvák i zpěvačka tohoto stylu se portugalsky řekne „fadista“, v češtině pak zpívají fado fadisté a v přechýlené podobě fadistky

Další slova z oblasti kultury se pojí k prý nepřenositelnému portugalskému pocitu „saudade“, který se blíží smutku, ale údajně se nedá přeložit do jiných jazyků. V češtině toto slovo zatím mluvčí používají jako nesklonné podstatné jméno a ve dvou rozdílných rodech. Můžeme se dočíst, že „slavná saudade souvisí s mořem“ či že „portugalské saudade je hudba vyjadřující tamní duši“. Ženský rod by v češtině slovu saudade přisoudili asi především mluvčí, kteří kromě češtiny ovládají jako další jazyk právě portugalštinu, kde je podstatné jméno saudade rodu ženského. Od tohoto slova je v češtině odvozeno také nové přídavné jméno saudosistní (například „saudosistní nálada“).

Z Brazílie se do češtině dostalo mnoho nových slov z oblasti gastronomie: stoly v restauracích obcházejí passadoři a servírují hostům maso. V receptech na květovou špičku se dočtete, že „příprava picanhy začíná u řezníka“. Na české nápojové lístky se dostala skvělá caipirinha – brazilský koktejl, jehož základem je kvalitní láhev cachaçy.

Portugalština má několik speciálních speciální znaků, jako například písmeno „ç“ vyslovované jako /s/. V databázi Neomat ho můžeme najít například ve slovech cachaça (alkoholický nápoj vyráběný z cukrové třtiny) nebo açaí (tropické ovoce, které je využíváno jako energetický stimulant). V češtině se setkáme s různými zápisy těchto slov – často je můžeme najít s graficky nejbližším českým znakem „c“: „cachaca je velmi často přirovnávána k rumu“ a „bobule acai jsou bohatým zdrojem antioxidantů“.

I neologismy mají svůj den

Na půdě Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity proběhlo v druhém zářijovém týdnu již druhé setkání, kde mezi sebou akademici, studenti a zástupci laické veřejnosti sdíleli své poznatky o nových a slangových slovech, tentokrát mělo název „Aktuální trendy v současné české a francouzské neologii a sociolektologii“. Zářijový termín nebyl náhodný – datum 9. 9. bylo totiž Martinem Kavkou vyhlášeno Dnem neologismů. Letos se v Ostravě toto neologické výročí spojilo i se Dnem slangismů, který měl původně proběhnout 3. března, ale kvůli pandemické situaci byl odložen.

Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk českých Akademie věd ČR se ve svém příspěvku věnovala víceslovným lexikálním jednotkám a novým možnostem jejich vyhledávání v databázi Neomat. Nově je v databázi usnadněno hledávání celých slovních spojení (jako například „dortové lízátko“). Klára Trsková promluvila o nových slovech v češtině, která pocházejí z portugalštiny. 

Organizátorka setkání Lucie Radková z Ostravské univerzity seznámila přítomné s aktuálními trendy v ostravské sociolektologii. Zkoumáním neoficiální či polooficiální mluvy různých skupin obyvatelstva má v Ostravě dlouhou tradici – s výzkumem tzv. sociolektů zde začal již významný bohemista prof. Jaroslav Hubáček. Další z přednášejících Jarmila Mádrová se věnovala mluvě v armádním prostředí a prováděla výzkum ve vojenském újezdu Libavá. Zajímalo ji například to, jaká geografická vlastní jména používají vojáci pro rychlé a srozumitelné označení různých míst a jak si tato pojmenování mezi sebou často se obměňující generace vojáků předávají.

Během setkání promluvil také zakladatel webu Čeština 2.0 Martin Kavka například o rekordním nárůstu nových slov, která uživatelé připojovali do online databáze díky potřebě pojmenovat dosud neznámé jevy v průběhu pandemie či o nejoblíbenějších slovech v žebříčcích uživatelských hodnocení. 

Alena Polická z Masarykovy univerzity mimo jiné zkoumá to, jak jazyk z periferie francouzských měst proniká do slovníku mluvčích francouzštiny z vyšších společenských tříd. V Ostravě přednesla příspěvek o jazykové gentrifikaci – ta totiž nemusí postihovat jen městské čtvrtě, ale také jazyk lidí žijících na společenském okraji.

Další setkání příznivců nových slov se uskuteční v roce 2022, kdy jindy než 9. září, na Den neologismů!