Nejvíc

Připadá vám neúplná otázka: Co nebo kdo je pro vás nejvíc? Pak se podívejte na následující rozmanité příklady ze současných médií: Čerstvě vytočený med, to je nejvíc.; Duchovno je nejvíc.; Zájem o crossfit v naší zemi stále roste. A to je nejvíc!; Nadchl mě film Zootropolis, lenochodi v dopravním podniku jsou nejvíc!; Jackie Chan je nejvíc. Nebo přidejme jeden zcela aktuální příklad z doby koronavirové pandemie: Pomáhat je nejvíc.

Slůvko nejvíc je tvarem třetího stupně příslovcí velmi, mnoho, hodně. V konstrukci to je nejvíc ale neznamená nutně největší množství, míru nebo intenzitu vlastnosti. Jsme svědky vzniku nového frazému, který označuje, že něco (méně často někdo) je vynikající, skvělé, mimořádné. Tedy nikoli nezbytně nejlepší, jak názorně dokládá následující příklad: Oceněným je každý, kdo získá nominaci, protože to je nejvíc. Zdánlivě jde o nelogické vyjádření, neboť evidentně je možné dosáhnout vyššího úspěchu, než je sama nominace, a sice získat vlastní ocenění. Daný frazém však zkrátka odkazuje k výtečnosti, báječnosti daného jevu, případně osoby.

Hygge

Při vyslovení slova hygge [hɪge] mnohé z nás jistě napadne: Copak se asi skrývá za tímto pro češtinu neobvykle znějícím slovem? Výraz pochází z dánštiny a znamená pohodu, spokojenost. Označuje totiž jeden ze skandinávských životních stylů (vedle švédského konceptu lagom a jiného dánského konceptu lykke), pro nějž je typický pocit útulna, pohodlí, pospolitosti a harmonické atmosféry. Jeho vyznavači se věnují tomu, co navozuje pohodu a zklidnění.

Zkuste si také vytvořit svůj hygge domov a věnujte se alespoň chvilku hygge relaxaci. K tomu potřebujete mít v interiéru jen nějaký tichý hygge koutek s pohodlným křesílkem a měkoučkým hygge plédem, obklopit se třeba drobnými hygge dekoracemi (určitě přitom nesmíte zapomenout na hygge svíčky), prostě nechat se zhyggetizovat (podlehnout kouzlu stylu hygge). A pokud vás to doma přestane bavit, pak pro skvělou hygge inspiraci vyrazte (až to bude možné) do některé z útulných hygge kavárniček. Jako správný hyggeista se poddejte globální hyggemánii a snažte se žít ve stylu hygge. Buďte zkrátka hygge.

Vždyť i díky filozofii stylu hygge je Dánsko právem řazeno mezi nejšťastnější země na světě. Pojďme se tedy inspirovat a pokusit se přenést trochu útulné severské atmosféry i do našich domácností.

Nová slova v kontextu přírody a technologie

Pro pojmenování rychle se měnících komplexních vztahů mezi člověkem a přírodou vznikají i nové termíny. Jejich společným jmenovatelem je to, že stojí na pomezí více oborů – přírodních věd, politiky, filozofie a etiky. Pro pojmenování současnosti se tak používají nová slova jako kapitalocén nebo antropocén. Obě slova byla vytvořena podle již známých názvů geologických období, jakými jsou například holocén či paleocén. Formou analogie se v případě kapitalocénu odkazuje na ekonomický systém, v případě antropocénu zase na vliv lidské lidské činnosti na životní prostředí. Počátek antropocénu či kapitalocénu není zcela jasný, klade se do 16. století, nebo až do období průmyslové revoluce (18. až 19. století). S dalším alternativním označením naší současnosti přišla teoretička Dona Haraway, která chtěla upozornit na to, že lidé nejsou jedinými aktéry v dějinách Země, ale že obývají planetu s množstvím dalších druhů. Vytvořila nový termín chthulucén z řeckého slova chthon, které znamená zemi. Neotřelost tohoto nového slova má pravděpodobně přitáhnout pozornost veřejnosti k řešení ekologických problémů. 

Podobně se usouvztažňují již existující slova jako biosféra, ekosystém či fobie s pojmenováními nových technologií. Všechny lidské technologické produkty tak můžeme souhrně nazvat technosférou a jednotlivé části lidské průmyslové činnosti se potom označují jako technoekosystémy. A pokud někdo pociťuje přehnaný strach z technologie, trpí tzv. technofobií.

Glamping aneb (o) kempování trochu jinak

Chcete zažít něco jiného, nového, fascinujícího? K tomu je přímo ideální glamping. Že nevíte, co to je?

Jedná se o výraz vzniklý v angličtině kombinací slov glamorous (okouzlující, oslňující) a camping (kempování, stanování). Do češtiny bývá také překládán jako luxusní kempování nebo luxusní stanování. Toto kempování pro náročné s nádechem luxusu naprosto boří stereotypy spojené s tímto typem rekreačního pobytu v přírodě a naopak upřednostňuje luxus a maximální komfort. Můžete si dopřát netradiční, leckdy roztodivné, a přitom pohodlné ubytování ve stanu, v jurtě, iglú, maringotce nebo dokonce v koruně stromu, a tak prožít dobrodružství spojené s pobytem ve vzdálených exotických, ale i blízkých atraktivních destinacích, bezprostředně obklopeni magickou přírodou.

O tom, že se tento způsob trávení dovolené začíná v posledních deseti letech (v korpusovém materiálu lze zaznamenat první výskyt slova glamping v roce 2008) i u nás postupně prosazovat, svědčí skutečnost, že se v češtině na základě tohoto slova tvoří další příbuzná slova. Kromě glampování (utvořeného analogicky podle kempování) tu máme slovesa glampingovat a glampovat (luxusně kempovat, někdy i na docela nezvyklých místech), adjektiva glampingový nebo jen glampový, dále výraz glamp (luxusní kemp). Host takového luxusního kempu se nazývá glamper, je-li to žena, pak glamperka. Se samotným výrazem glamping se v jazyce můžeme setkat rovněž v podobě nesklonného adjektiva (například ve větě V glamping kempu rozhodně nečekejte tradiční áčkové stany nebo chatičky.).

Až se budete chystat vyrazit někam na dovolenou, zkuste se inspirovat a jako správný glamper si zajeďte glampovat do nějakého glampingového resortu s ubytováním v glampu. Zcela určitě na vás čeká jedinečný, ale o to nezapomenutelnější glampový zážitek.

Futurismus, umění a lepší světy

Slovo futurismus neupadlo v zapomnění s koncem první vlny umělecké avantgardy v první polovině 20. století. Pojí se s různými předponami nebo se objevuje jako součást složenin. Umělci, kteří navázali na původní Marinettiho futurismus, se stali postfuturisty (předpona post- se zde objevuje ve významu časové následnosti). Kromě postfuturismu existuje také slovo neofuturismus – složenina s komponentem neo- ve významu novosti a aktuálnosti. Jako autor neofuturistických budov byl označován například český architekt Jan Kaplický. Neofuturistická mohou být i celá města, pokud v sobě spojují moderní technologie a důraz na kvalitu života obyvatel.

Od devadesátých let se část černošských hudebníků, umělců a literátů začala označovat jako afrofuturisté. Protože si nedokázali představit spravedlivou společnost na planetě Zemi, vysnili si pro své postavy sci-fi světy a vzdálené dimenze, kde rasismus neměl žádné místo. Futurismus v jejich podání tedy odkazuje k modernosti, neobvyklosti a lepší budoucnosti, kde se mohou černošští hrdinové svobodně rozvíjet. Afrofuturismus dnes zahrnuje kromě populární kultury, filmu a komiksu například i oblast architektury. Náměty, které současní afrofuturističtí autoři zpracovávají, se od devadesátých let již mírně proměnily. Do děl aufrofuturistů pronikají témata spojená s ekologickou krizí, globalizací a technologickým vývojem. Setkáme se proto s aktualizovaným názvem afrofuturismus 2.0 (číslice v názvu hravě odkazují na web 2.0 a znamenají lepší verzi produktu, služby ap.).

Dalším novým slovem s komponentem -futurismus je například sinofuturismus. V roce 2016 ho uvedl Lawrence Lek v názvu svého videa. Sinofuturismem nazval svoji předpověď kulturně-technologického vývoje v Číně. Komponent sino- v první části slova odkazuje k Číně (podobně například funguje název vědního oboru sinologie, které znamená vědu o čínské kultuře a jazyce). Sinofuturismus a přídavné jméno sinofuturistický se od té doby začalo používat i v českém kontextu, a to v souvislosti s vizí, jak by mohl vypadat čínský politický vývoj a s ním spojený rozvoj nových technologií a sledovacích systémů.

Výrazy postfuturismus, neofuturismus, afrofuturismus a sinofuturismus jsou přesnějším pojmenováním změněného přístupu, ale zároveň odkazují i na předcházející tradici. Díky novému komponentu získává slovo nádech novosti a neobvyklosti, a může tak přitáhnout kýženou pozornost publika.

Čeština v rytmu rapu

V prostředí české rapové subkultury se často kombinuje česká slovní zásoba s anglickou. Rapeři jako například James Cole vkládají do svých textů nepočeštěné přejímky: „Byl bych dávno star, bejt overseas…“ (byl bych dávno hvězda, kdybych byl v zámoří). Podobně s angličtinou zachází i Nik Tendo: „A chybí mi shows a chybí mi moshpit…“ (chybí mi vystoupení a shluk lidí před pódiem). V jiných textech najdeme odlišný přístup k přejímkám. Na Youtube běží v titulcích pod videem rapera Kojo přepis textu jeho skladby: „RK to jsou moji kluci, když jsem na stejdži, pálim oheň z pusy.“ Anglické slovo stage (pódium) se zde skloňuje a češtině se přizpůsobuje i zápis slova. Další rapeři také kombinují oba přístupy, v jednom verši ponechávají anglická slova beze změny, ale v jiném je počešťují. Viktor Sheen v titulcích videa uvádí přepis textu své skladby: „A začínám bejt trochu braindead“ ([brejndet], po mozkové smrti), „ale dám chill“ ([čil], odpočinu si), „tady to savenem“ ([sejvnem], uložíme)“.

Angličtina ale není jediný jazyk, kterým si rapeři vypomáhají, aby docílili dobré flow (plynulosti proudu řeči), nezřídka sáhnou i po slovenštině. Raper Indigo například volí slovenské dvouslabičné ide namísto českého jednoslabičného jde: „Před sebou mic a ide mi karta, (uh, uh) jedu jak Tatra“ ([majk], mikrofon).

Zda se autor rozhodne pro původní výraz, nebo pro jeho počeštěnou podobu, závisí na rytmizaci textu. Ve finále ve freestyle battlu (volném souboji) řekl raper Krouzmen svému soupeři: „Seš jako ten Slovák před tebou, máš jenom blbou flow!“ Nesklonné podstatné jméno flow pocházející z angličtiny dobře funguje v rámci daného verše. O svém soupeři dále Krouzmen říká: „Von jen tak chodí po stagi a něco pissí, máš rýmy krysí!“ Zde již raper podstatné jméno stage skloňuje a časuje také sloveso piss (z angl. močit). Sloveso piss získalo příponu -it možná podle sloves dissit (z angl. dis či diss – někoho kritizovat či nerespektovat) a flexit (předvádět se, chlubit se). Už dříve se v refrénu rapera Oriona objevuje verš: „Ach jo, už není koho dissit, jsou tu jenom samí skvělí MC’s, tak jdu na hajzl asi pissit…“ Počeštěné sloveso se ale objevuje i s příponou -ovat (dissovat). Yzomandias ve své skladbě Lil Boys in da Hood rapuje: „Můj rap váží tunu a tuhne krev, když otevřu hubu, nedissuj mě, měj trochu rozumu.“

Čeští rapeři účelně pracují s cizojazyčnou slovní zásobou a v případě potřeby ji podřizují českému jazykovému systému. Vzniká tak množství nových slov, z nichž některá postupně pronikají z rapové subkultury i do obecné češtiny.

Koronasloupky v Pátku Lidových novin II

Korosloví

Martin Šemelík, Pátek Lidových novin, 22. května

Přísloví jako například Ranní ptáče dál doskáče či Stará láska nerezaví tu jsou s námi už dlouho. Formou ucelené výpovědi nám zprostředkovávají lidovou poučku či moudrost předků. Mají přitom jednu zajímavou vlastnost, kterou si často ani neuvědomujeme, totiž že frekvence jejich užití není vysoká. (Kolikrát za den řeknete nebo napíšete nějaké přísloví?) Přesto mnohá z nich zná snad každý. Asi i proto čítáme a slýcháme jejich různé obměny, obvykle v rámci nějaké mimořádné situace, ať už z hlediska jednotlivce, či společnosti.

Taková situace nastala nyní v období koronavirové pandemie. Na internetu se tak dozvídáme, že Člověk míní, a koronavirus mění. Na sociálních sítích zase nalezneme sbírku „korosloví“ s položkami jako Rouška kvapná, málo platná či Kolik roušek máš, tolikrát jsi člověkem. A o čem „korosloví“ vlastně vypovídají? Nepochybně o naší jazykové kreativitě a smyslu pro (černý) humor. A dost možná také o tom, že přísloví jsou svým způsobem nesmrtelná. Nepochybuji, že se s jejich obměnami nesetkáváme naposledy. Příště to bude jistě za veselejších okolností.

Přenosce

Michaela Lišková, Pátek Lidových novin, 15. května

To takhle v 80. letech přijde výraz přenosce do Ústavu pro jazyk český a stěžuje si: „Objevil jsem se v novinovém článku, ale čtenářům jsem vadil. Psali kvůli mně dopisy do redakce! Proč ten humbuk?“ Kauzy se ujala lingvistka Polívková (o svém vyšetřování sepsala zprávu do časopisu Naše řeč).

Pro slovo přenosce měla dvě dobré a jednu špatnou zprávu. Začala tou špatnou. Už ve Slovníku spisovného jazyka českého je heslo přenosce stylisticky hodnoceno jako řídké a knižní, což pochopitelně značně omezuje jeho bezproblémové přijímání v soudobých mediálních textech. Dobrou zprávou zaprvé je, že bylo utvořeno zcela podle českých slovotvorných zásad. Zadruhé, k označení toho, kdo něco přenáší, lze užít jak pojmenování přenašeč/přenášeč, tak přenosce. Avšak zatímco výraz přenašeč slouží navíc ještě jako název technického zařízení k přenášení signálů, slovo přenosce má výhodně pouze jeden význam.

Ne vždy převáží dvě dobré zprávy jednu špatnou. Ani dnešním čtenářům by se nezdálo spojení přenosce koronaviru. Čteme a slýcháme o jeho přenašečích, výjimečně přenášečích. Přenosce má prostě smůlu.

Smrtnost

Věra Kloudová, Pátek Lidových novin, 30. dubna

V souvislosti s pandemií koronaviru se v publicistice často setkáváme s výrazem smrtnost. Ne každý toto slovo zná, v diskusích se objevují i názory, proč zavádět tento nový výraz, když už přece existuje úmrtnost, případně jsou obě slova chybně zaměňována.

Smrtnost (letalita) je zavedený medicínský a statistický pojem, který znamená něco jiného než úmrtnost. Udává poměr počtu zemřelých na určité onemocnění nebo jiný jev k celkovému počtu jedinců s danou chorobou či zasažených tímto jevem.

Úmrtnost (mortalita) je pojem obecnější, vztahuje se k celkové populaci a udává počet úmrtí (způsobených čímkoli) v poměru k počtu obyvatel (nebo také na tisíc obyvatel) za rok. Vypadne-li tedy někdo z letícího letadla, je úmrtnost téměř nulová, avšak smrtnost stoprocentní, protože takový pád je neslučitelný se životem.

V obou případech se jedná o názvy souhrnné, vyjadřující statistické vztahy. Jsou tvořeny příponou -(n)ost; úmrtnost je odvozena od slov úmrtí, umřít, kdežto smrtnost od slova smrt a od dnes již zastaralého přídavného jména smrtný. Zřejmě i to je důvod, proč může smrtnost působit nezvykle.

Koronasloupky v Pátku Lidových novin

Koronaslovník

Michaela Lišková, Pátek Lidových novin, 27. března 2020

Slovní zásoba češtiny se proměňuje působením řady faktorů. Mezi nimi má prominentní vliv aktuální společenské dění. Připomeňme si některé impulzy z poslední doby. Po úmrtí Karla Gotta jsme zaznamenali slova jako gottománie – ‚vášnivá zaujatost Karlem Gottem‘ – či pologottka označující jeho umírněnou fanynku. V souvislosti s výrazným vystupováním aktivistky Grety Thunbergové se objevilo pojmenování jejího přívržence gretarián nebo slovo grétorika – ‚ekologická rétorika‘. V bezprecedentní pandemické situaci lidová jazyková tvořivost logicky reaguje na nové jevy, s nimiž se musíme vyrovnávat. Zastavme se u několika výrazů. Například lidé na sociálních sítích sdílejí dobré koronápady, tedy tipy, jak si poradit se stávajícími poměry. Některým z dětí i dospělých, kteří nejdříve vítali koronaprázdniny a korodovolenou, se už nucený pobyt v domácnostech spojený se školními i pracovními povinnostmi začal zajídat. Nejen společenských, ale i osobních rozměrů může nabývat koronakrize. Nepropadejme však korodepresi. Veselé mysli je totiž třeba koro nekoro, tedy za jakýchkoli okolností.

Koronáč

Věra Kloudová, Pátek Lidových novin, 3. dubna 2020

I v současné situaci se potvrzuje, že tvoření slov v češtině je bohaté a pestré, nezalekne se totiž ani pandemie koronaviru nebo – chcete-li – koronáče či koroňáku. A tak, když už jsme v té karošce (karanténě), sdílíme na sociálních sítích koronavirály (příspěvky týkající se koronaviru), potažmo můžeme očekávat novou generaci koroniálů (dětí počatých v průběhu této karantény). Mezitím nás dramatickými novinkami zahltí někteří z koronácků či koronáfuků (lidí, kteří bedlivě sledují vývoj pandemie a neváhají nás zpravit o sebemenších detailech), a to včetně informací o koronoskopii (kontrole osob na hranicích), až na nás toho koronavirválu může být moc. Určitě je lepší pouhý skoronavirus (chřipka tak silná, že to skoro vypadá na koronavirus).

Vedle složených slov s první částí korona- tak dochází k dalšímu kreativnímu obohacování slovní zásoby, například analogií (koroniál podle mileniál), zmíněný koronáč zase vznikl připojením přípony -áč, která v kombinaci se zkrácenými přejatými podstatnými jmény tvoří expresivní slova (jako hambáč či mekáč). A jistě se dočkáme i dalších koronavýrazů.

Rouškovník

Sylva Nzimba, Pátek Lidových novin, 9. dubna 2020

Česká vláda vydala v reakci na šíření nákazy koronavirem nařízení, že si všichni občané musejí na veřejnosti zakrývat ústa a nos, a to například ústenkou neboli rouškou. Jednorázové roušky se staly nedostatkovým zbožím, a tak se lidé pustili do šití látkových roušek a nechali na různých místech vyrůst takzvané rouškovníky.

Přípona -ovník, pomocí níž je toto slovo utvořeno, je charakteristická pro názvy dřevin či bylin, na nichž rostou plody – například fíkovník, banánovník, pomerančovník, kávovník či mandlovník. Rouškovník do určité míry strom také připomíná – většinou má podobu věšáku nebo stojanu, na který rouškošičky a rouškošiči umisťují volné roušky k rozebrání. Někdy se roušky věsí na větve skutečného stromu, a pokud někomu ochrana úst chybí, může si „utrhnout“ a orouškovat se.

V některých odvětvích stále není ochranných pomůcek dostatek, avšak iniciativy jako dobrovolné rouškošití a zakládání rouškovníků se snaží přispět k tomu, aby byla roušková krize zažehnána. Věřme však, že epidemie brzy pomine, roušky už nebudou potřeba a rouškovníky budou moci navždy odkvést.

Slovotvorba za časů covid-19

Jen těžko by se dalo najít něco, o čem celé Česko v březnu mluvilo více než o pandemii onemocnění covid-19, způsobovaného novým typem koronaviru, a o šití roušek. Je známo, že aktuální události se odrážejí i v jazyce, a tak málokoho překvapí, že koronakrize ovlivnila i českou slovní zásobu už jen tím, že českým národním sportem se (podle textu ze serveru Aktuálně.cz) stala rouškovaná.

Slova s počátečním komponentem korona‑ (jako koronakrize) jsou obzvlášť oblíbená: nejprve se českými sociálními sítěmi přelila vlna komentářů, statusů (někdy charakterizovaných autory jako koronastatusy) a příspěvků k počínající koronapanice, koronamánii a koronahysterii, případně též ke koronašílenství. Někteří si posteskli, že kvůli koronazavírání přišli o práci, ale český lid si zanotoval „Nemít prachy? Nevadí!“ a bez zaváhání se pustil do tvoření koronavtipů (nikdo přece nechce, aby jedinou pozitivní věcí jeho dne byl test na koronavirus…), například o chaotických změnách otevírací doby obchodů vyhrazené pro seniory; spojení otvírací koronadoba, doložené například i v Hradeckém deníku, na sebe nenechalo čekat.

Slova s komponentem korona‑ se brzo rozšířila i do světa reklamy; například následující věta se objevila v propagačním textu o počítačových hrách: Chcete virtuálně navštívit světy ještě nesvobodnější a víc smrtící, než je naše aktuální koronazeměkoule? Nejedny tištěné regionální noviny pak vyzvaly své čtenáře, aby do redakce zasílali své komentáře a postřehy, prostě texty o tom, jak prožívají koronakaranténu. Slovo koronakaranténa je poněkud krkolomné, a tak není divu, že vznikla i jeho kratší alternativa, koronténa.

Naprostá většina výše zmíněných slov se nejspíš nestane součástí běžně užívané slovní zásoby češtiny, ale přesto jsou cenným dokladem dynamičnosti češtiny a jazykové tvořivosti.

A pokud se vám koronaslova nelíbí, není nic snazšího než zůstávat doma a dodržovat hygienická opatření, aby koronakrize co nejdříve pominula a všechna tato slova zmizela v propadlišti dějin…

Swap

Často slýcháme, že žijeme v době konzumu a nadbytku, obchody jsou přeplněné zbytečnými věcmi, často na jedno použití, a je třeba s tím něco dělat. Mnozí se snaží najít alternativu a místo neustálého kupování něčeho nového (nejčastěji oblečení) se rozhodli začít pořádat swapy, tedy akce, na nichž si povyměňují věci s ostatními. Swapeři se tak zbaví předmětů, které se jim již nehodí, a zároveň získají výrobky, které potřebují, aniž by je museli kupovat, a tím pádem podporovat nekonečný kolotoč produkce a spotřeby. Zastánci swapování věří, že pořádáním těchto akcí přispějí k tomu, že se bude vyrábět méně textilu a jiných produktů a tím se bude méně zatěžovat životní prostředí.

Slovo swap (v češtině nejčastěji vyslovováno [svop] nebo [svap]) pochází z angličtiny a v naší slovní zásobě se už dobře zabydlelo, přičemž vytváří mnohé odvozeniny. Swapeři a swaperky se účastní různých swapovacích či swapových akcí, na nichž vyswapují předměty, které jim neslouží, ale mohly by potěšit někoho jiného. Z „ulovených“ kousků mívají radost a těší se, až si budou moci znovu zaswapovat.

Pokud tedy chcete omezit nakupování a je vám sympatičtější opětovné využití starších věcí, swapování vás jistě nadchne.